Pomalá srážka, která mění tvář Evropy

Africká litosférická deska se každoročně posouvá k severu o přibližně jeden centimetr. Pokud si představíme růst nehtu na lidské ruce za jeden celý kalendářní rok, dostaneme se k velmi podobnému číslu posunu pevninské desky. Tento drobný posun se kumuluje do změny, která za desítky milionů let promění tvář dnešní mapy. Geologové odhadují, že přibližně za padesát milionů let dnešní Afrika narazí na evropský kontinent. Z dnešního pohledu je to nepředstavitelná doba, v měřítku Země však jde jen o krátkou epizodu jejího dlouhého geologického života a budoucnosti.

Vize z roku 1982 a její otec

Hypotézu o budoucím superkontinentu poprvé formuloval americký paleogeolog Christopher Scotese v listopadu 1982. Jeho práce dnes patří mezi základní stavební kameny diskuse o tom, jak bude vypadat tvář planety v daleké budoucnosti a kde budou kontinenty ležet. Hluboko pod povrchem Země se neustále pohybuje patnáct až dvacet velkých tektonických desek. Plavou na žhavém plášti jako obrovské kry na pomalé řece, kterou nikdy nevidíme svýma vlastníma očima ani moderním přístrojem. Tato teorie nese jméno desková tektonika a dnes je všeobecně přijímaným vědeckým konceptem v celé akademické obci.

Co řekl Alfred Wegener už ve 20. století

Myšlenku posunu kontinentů představil německý meteorolog a geofyzik Alfred Wegener v roce 1912. Tehdy mu nikdo nevěřil a jeho práce byla po desetiletí odmítána jako pouhá fantazie nehodná seriózní vědy nebo akademické debaty. Wegener za svého života uznání nedočkal a zemřel v padesáti letech během expedice v Grónsku.

Teprve další generace vědců dokázaly jeho intuici proměnit ve vědeckou jistotu díky moderním přístrojům a stále přesnějším měřením. Slovo Pangea, kterým označil dávný prakontinent, pochází ze starořečtiny a znamená „veškerá země“. Prakontinent Pangea měl tvar písmene C a existoval zhruba sto milionů let.

Foto: Autor: User:Kieff – Vlastní tvorba založená na: File:Pangaea continents.png, CC BY-SA 3.0

Pangea

Středomoří, které pomalu mizí

Před zhruba třiceti miliony let se africká deska podsouvala pod eurasijskou v rozsáhlé subdukční zóně západního Středomoří. Dnes je situace jiná a hluboké procesy v plášti přepisují pravidla vzájemné komunikace mezi oběma tektonickými deskami světa. Gibraltarský průliv, který odděluje Španělsko a Maroko, má v nejužším místě pouhých třináct kilometrů. Z marockého pobřeží lze za jasného slunečného dne španělský břeh přehlédnout pouhým okem bez jakékoliv techniky či sebemenšího dalekohledu. Pod tímto úzkým mořským pruhem se rozprostírá Gibraltarský oblouk, hluboce ukrytá hranice mezi africkou a eurasijskou deskou.

Foto: Autor: No machine-readable author provided. Hlohning assumed (based on copyright claims)

Gibraltar

Lisabon a pomalá migrace oblouku

Výzkum vedený portugalským tektonikem Joãem Duartem z Lisabonské univerzity ukázal, že se tento oblouk pomalu posouvá směrem do Atlantiku. Posun, jejž normální oko ani moderní přístroj v reálném čase nepostřehne, mění postupně geometrii celého kontaktu mezi deskami obou kontinentů. V roce 1755 zničilo Lisabon obrovské zemětřesení a následná vlna tsunami, která město během několika minut převálcovala. Trhliny v zemské kůře tedy nedokážeme přehlížet ani v lidských časových měřítkách, byť postupují každým rokem zcela nepatrně a téměř neviditelně. Superkontinenty vznikají v cyklech zhruba každých tři sta až pět set milionů let.

Hory vyšší než Everest

Středozemní moře dnes zabírá podle dostupných měření přibližně 970 tisíc čtverečních mil. Pro představu jde o jednu z nejvýznamnějších vodních ploch obklopující jižní okraj Evropy, celé severní pobřeží Afriky a celé jejich okolí. Při srážce Afriky s Evropou se Středozemní moře zcela uzavře a zmizí. Tehdy ještě nikdo netušil, že se z dnešní modré hladiny stane jednou kamenné pohoří v samém srdci nového superkontinentu. Na místě dnešní vodní hladiny vyroste dlouhé pásmo hor, které vědci nazývají Středozemní horský řetězec. Některé vrcholky budou podle modelů vyšší než Mount Everest a vyrostou mezi Španělskem, Řeckem, Itálií a Egyptem.

Foto: Autor: O H 237 – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=38364150

Středozemní moře

Globální pohyb desek a budoucnost mapy

Zatímco se Atlantský oceán každoročně rozšiřuje, Tichý oceán se naopak postupně zmenšuje. Pohyby desek tak nepůsobí jen lokálně, ale ovlivňují celou globální mapu oceánů, ostrovů a souší napříč celou planetou. Zatímco západní Afrika opisuje pohyb po směru hodinových ručiček, východní část se odklání k Arabskému poloostrovu. Pohyb tektonických desek dosahuje rychlosti přibližně jeden a půl až deset centimetrů za rok.

Afrika, která se zároveň trhá vejpůl

Africký kontinent se zároveň postupně trhá podél obrovské pukliny zvané Východoafrický rift. Krajina východní Afriky se tak připravuje na svůj zcela nový osud, byť ten se odvíjí v pomalém geologickém tempu pohybu desek a stoletích.

Tato puklina se táhne v délce přibližně 2 174 mil od Rudého moře po Mozambik. Rift vznikl už v miocénu, přibližně před pětadvaceti miliony let. Prochází napříč desítkou afrických zemí, mezi něž patří Etiopie, Keňa, Tanzanie i Mozambik. Za pět až deset milionů let se podle vědců mezi Núbijskou a Somálskou deskou rozevře zcela nový oceán. Indický subkontinent se v minulosti pohyboval rychlostí patnácti centimetrů ročně, jeho srážka s Asií zrodila Himálaje.

https://en.wikipedia.org/wiki/Pangaea_Proxima

https://www.mentalfloss.com/article/555882/mediterranean-sea-could-disappear-distant-future

https://www.earth.com/news/strait-of-gibraltar-tectonic-plate-movements-in-gibraltar-arc-strait-slowly-disappearing/

http://www.scotese.com/future.htm

https://volcano.oregonstate.edu/pangaea-present-lesson-2

https://education.nationalgeographic.org/resource/continental-drift-versus-plate-tectonics/

https://www.britannica.com/place/Pangea

https://www.sciencenewstoday.org/the-geology-of-earths-continents-how-they-moved

https://www.newsweek.com/new-ocean-being-born-africa-splits-afar-ethiopia-rift-11386923

https://www.nationalgeographic.com/science/article/110419-europe-africa-mediterranean-earthquake-risk-increasing-earth-science

https://www.iflscience.com/africa-is-splitting-into-two-continents-and-a-vast-new-ocean-could-eventually-open-up-81978