„Osmašedesátiletou ženu kontaktoval ve středu 13. května odpoledne muž, který se představil jako policista. Sdělil jí, že na její jméno se jistá osoba snažila v bance v Mostě sjednat úvěr na 600 tisíc korun,“ informoval policejní mluvčí Libor Hejtman.
Falešný policista se pak seniorky vyptával na další věci – jestli neztratila občanský průkaz či platební kartu, zda nebyla někde na dovolené a podobně. Nakonec prohlásil, že její peníze nejsou v bezpečí a je potřeba je převést na zabezpečený účet do České národní banky.
„Z tohoto důvodu ji přepojil na – jak tvrdil – bezpečnostní oddělení ČNB. Žena pak hovořila s několika domnělými bankovními specialisty. Ten poslední jí oznámil, že mají hodně práce a převodu peněz se budou věnovat následující den,“ uvedl Hejtman.
Druhý den v devět hodin ráno ženě skutečně přes aplikaci WhatsApp volal muž, který jí instruoval, aby jela do pobočky banky v Olomouci a vybrala 300 tisíc korun. To seniorka udělala.
„Zároveň volajícímu sdělila, že peníze nikomu nepředá. Podvodník ji ale přesvědčoval, že se nemusí bát, protože peníze od ní převezme pracovník ČNB, který jí vydá potvrzení. Poté, co vybrala peníze, se pak měla přesunout na určené místo nedaleko banky. V té chvíli si žena uvědomila, že se velmi pravděpodobně jedná o podvod, kontaktovala policisty na lince 158 a peníze nikomu nepředala,“ dodal policejní mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.
Vůbec jim přitom nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale jen podvodník, který se je snaží „oškubat“. Není to přitom problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají totiž vytvořené dokonalé scénáře, jak oběť vlákat do svých sítí. Často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.
Poslechněte si, jak probíhá rozhovor s podvodníkemVideo: Novinky
Pozor, podvodníci nemusejí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.
Jak se bránit?Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.
Foto: Policie ČR
Skuteční policisté před falešnými policisty a bankéři varují opakovaně.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
