Manažeři firem, které investovaly miliony eur do dobíjecí infrastruktury v Německu, řeší složitou úlohu. Tempem výstavby stanic se jim totiž podařilo značně předběhnout samotný prodej elektrických vozů. Těch si sice zákazníci pořizují čím dál více, dychtí po nich ovšem méně, než trh všeobecně předpokládal.
Ilustrují to i data za loňský rok. Téměř každé páté prodané nové osobní auto bylo čistě elektrické, zákazníci si jich ve spolkové republice pořídili 545 tisíc. Počet veřejně přístupných dobíjecích bodů ale narůstal ještě rychleji, a to o více než 22 procent na 201 tisíc. Jediný rok drobné nerovnováhy by provozovatele nebolel, potíže pramení z dlouhodobosti tohoto trendu. Podobný problém má i Česko s více než 6,5 tisíci dobíjecími body, většina je využívaná jen v řádu nižších jednotek z hlediska času.
Příliš dobíjecích stanic pro elektromobily
Zatímco zákazník jásá z levnějšího čerpání energie, „dobíječi“ řeší, co dál se zostřující se konkurencí. Do insolvence se už dostaly nebo v ní stále jsou ChargeOne, Elvah nebo GreenCharge. První zmíněný byl koncem dubna prodán do rukou Cubos Holding, provoz má pokračovat. Kupce pro svou dobíjecí divizi hledá BayWa, o prodeji uvažuje i Total Energies. Konsolidace na trhu s nabíjecími službami však tímto teprve začíná a tlak roste, upozorňuje odborný portál Automobilwoche.
Většina provozovatelů se totiž ani zdaleka neblíží potřebnému počtu stanic, který je považován za hranici přežití. „Odhadujeme, že existuje kritický bod mezi nejméně 3500 a 5000 nabíjecích bodů na poskytovatele, pod kterým není tento byznys z dlouhodobého hlediska ziskový,“ říká Eric Zayer, partner poradenské společnosti Bain & Company.
Zmíněného minima dosahuje jen zlomek firem. S více než osmi tisíci body ho výrazně převyšuje pouze lídr v oboru EnBW, jenž z poloviny patří spolkové zemi Bádensko-Württembersko. O patro níže, zhruba na hraně potřebných počtů, balancují americká automobilka Tesla, energetický gigant E.ON a nizozemské Allego, jehož primárním zaměřením je právě dobíjení.
Německo čeká konsolidace
Zbytek trhu zaostává a řeší, co s nízkou obsazeností stanic – řidiči je používají v průměru jen dvanáct procent dostupného času, spočítal Spolkový svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW). Pro srovnání: v Česku největší ČEZ provozuje přes 1900 bodů, Pražská energetika a E.ON pak zhruba 1400 a 900.
A to je také jeden z důvodů, proč na dobíjení prodělává i takzvaná velká trojka v Česku, jak sama přiznává. Využití stanic je totiž stále nízké, pohybuje se pod hranicí čtyř procent napříč trhem. K přesunu ze ztrát k ziskům by bylo potřeba alespoň osmiprocentní využití, řekl na Fóru elektromobilita 2025 Tomáš Chmelík, šéf divize dobíjecí infrastruktury ČEZ. Takového využití by provozovatelé v Česku mohli dosáhnout do konce dekády, domnívá se Libor Hladík z PRE zastávající obdobnou pozici.
„Největší konsolidace proběhne v oblasti firem, které se specializují čistě na dobíjení. Zde dojde k mnoha akvizicím,“ předpovídá Ingo Stein, ředitel pro automobilový průmysl a mobilitu ve společnosti Bain & Company. Z toho mohou těžit všichni, kteří nabízejí dobíjení jen jako vedlejší produkt, tedy například konvenční čerpací stanice nebo řetězce jako Lidl či Aldi.
Provozovatelé se dostávají pod tlak i z dalšího důvodu. Zákazník je totiž čím dál náročnější. Samotná existence dobíječky v okolí už dávno nestačí. Očekává se standard, na který jsou řidiči zvyklí z konvenčních čerpacích stanic: přístřešek, osvětlení, toalety, prodej občerstvení. Kdo chce v dobíjecím byznysu obstát, musí investovat do zvelebení hubů. A to v době, kdy ceny dobíjení klesají a využití stanic zůstává nízké.