Duma schválila návrh novely článku 217 občanského zákoníku o privatizaci státního a komunálního majetku minulý týden hned v prvním čtení. Podle něj budou lhůty pro podávání žalob na navrácení privatizovaného majetku omezeny na tři roky od zjištění porušení zákona a nejpozději do deseti let ode dne, kdy byl majetek vyveden z rukou státu.

Nové normy se mají vztahovat i na probíhající případy, pokud v nich soudní rozhodnutí ještě nenabyla právní moci. Pokud zákon vstoupí v platnost, fakticky tak znemožní revizi výsledků privatizace z 90. let, uvádí ruský opoziční server The Moscow Times. 

Návrh připravilo ruské ministerstvo hospodářského rozvoje na základě pokynu prezidenta Vladimira Putina. Podle ministerstva zabavování majetku vytváří nejistotu pro investory. Zároveň připomnělo, že na počátku 90. let bylo privatizováno více než 110 tisíc státních podniků, na jejichž základě dnes funguje přes 6,8 milionu malých a středních firem, které vytvářejí více než 21 procent ruského hrubého domácího produktu (HDP).

Nový zákon ale na ruských sociálních sítích sklízí tvrdou kritiku — a to i od nacionalistických blogerů a komentátorů.

„Potichu přijatý zákon“

„Co vlastně privatizace představovala? Totální rozkradení a oslabení země (…) A nyní, zatímco je země zaměstnána válkou, do níž se zapojila prakticky veškerá aktivní a obětavá část obyvatelstva snažící se zachránit vlastní stát před kolapsem, jsou potichu přijímány zákony, podle nichž už včerejší zloděje a zrádce nebude možné soudit,“ komentuje novelu například autor telegramového kanálu Sinjaja Z-Boroda (Modrovous Z), který má přes sto tisíc odběratelů. 

„Nejhorší je, že se to děje během speciální vojenské operace, která byla pro mnohé symbolem nadcházejících zásadních změn a obnovení spravedlnosti,“ pokračuje autor, který privatizaci z 90. let označuje za „jednu z hlavních příčin, proč Západ získával kontrolu nad Ruskem“, což podle něj ve výsledku vedlo k ruské invazi na Ukrajinu. 

Podle návrhu zákona se maximální promlčecí lhůta nebude vztahovat na znárodnění na základě „protikorupčních“, „protiextremistických“ a „protiteroristických“ žalob ani na spory týkající se porušení pravidel zahraničních investic do strategických podniků. Právě tyto důvody v posledních letech často využívá ruská generální prokuratura při zabavování soukromého majetku.

Využívání této praxe prudce vzrostlo po začátku války na Ukrajině, připomíná The Moscow Times.

Novelu nyní čeká legislativní kolečko: připomínkování, úpravy, pak druhé a třetí hlasování v dumě. Nakonec zákon ještě musí schválit horní komora parlamentu, Rada federace, a podepsat prezident.

Mohlo by vás také zajímat: Rusko podniklo nejrozsáhlejší útok na Ukrajinu. Vyslalo za jediný den přes 1500 dronů.