Správa železnic uzavřela dvě architektonické soutěže na podobu tří mostů.
Správa železnic (SŽ) vybrala podobu tří mostů na Vysočině, které se v budoucnu stanou součástí vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem, přesněji jejího úseku mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší. Návrhy, které vzešly z architektonických soutěží jako vítězné, nyní poslouží jako základ pro další projektovou přípravu. Po nové trati včetně mostů budou vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.
„U vysokorychlostní trati není cílem jen dostat vlaky rychle z bodu A do bodu B. Některé stavby se stanou novými orientačními body v krajině a budou utvářet charakter místa pro další generace. Proto jsme u těchto objektů hledali v architektonických soutěžích řešení, která budou fungovat nejen technicky, ale i vizuálně,“ uvedl ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.
Do architektonických soutěží se mohl přihlásit kdokoli, kdo splnil podmínky zadavatelů. Do druhého kola obou soutěží se dostalo pět nejlepších. V případě návrhu na most přes Oslavu porota vybírala v prvním kole z 22 návrhů, v druhém případě ze 16 návrhů. Porota do poslední chvíle nevěděla, komu který návrh patří.
Čtvrtý most ve Velkém Meziříčí
Most, který se v budoucnu postaví ve Velkém Meziříčí, bude dlouhý 350 metrů a překlene údolí Oslavy ve výšce 40 metrů. Navrhly jej společnosti Blank architekti a AZ GEO. „Vítězný návrh pracuje s jednoduchou horizontální linií a střídmým architektonickým výrazem, který citlivě doplňuje panorama města i charakter okolní krajiny,“ vyzdvihla zmíněné řešení porota.
Spolu se stavbou nového vysokorychlostního mostu zde vznikne soumostí čtyř mostů. Již nyní krajinou v místě vede dálniční most na D1 a dva železniční mosty na konvenční trati. Architekti brali ohled jak na stávající mosty, tak na industriální podobu okolí.
„Nechtěli jsme vytvořit něco, co na sebe bude strhávat pozornost, ale začlení se do stávajícího kontextu. Velkou inspirací pro nás byl jeden z kamenných mostů na obzoru. Je to určitá jednoznačná, lapidární, racionální architektura, na které je cenné, jak přirozeně až malebně se dokáže začlenit do krajiny. Cítili jsme, že bychom mohli uplatnit podobný způsob přemýšlení,“ uvedl architekt Marek Blank, jehož studio se na lávky a mosty specializuje. Navrhovali například Štvanickou lávku v Praze.
Obří projekční zakázka na VRT. Zahraniční firmy se mohou hlásit jen s českým razítkem
Štíhlé pilíře mostu architekti v tomto případě umístili mimo koryto řeky i bezprostřední blízkost jejích břehů, čímž je podle nich vyloučen zásah do biologicky nejcennějších úseků toku a zároveň zachována kontinuita významného migračního koridoru, kterým řeka je.
Na návrhu spolupracovali se studiem AZ GEO, které má za sebou například návrh nové Trojské lávky či Benešova mostu v Ústí nad Labem. „Konstrukci jsme navrhli tak, abychom mohli využít toho, že trasa VRT se nachází v půdorysném oblouku. Zvolili jsme technologii výsuvu. Poté, co se postaví pilíře, konstrukce na ně bude postupně najíždět,“ uvedl projektant Petr Harazim.
Druhé místo v architektonické soutěži získali SHP a Studio Acht, třetí pak Společnost pro VRT – most VelMez.
Dva mosty u Světlé nad Sázavou
Další dva mosty vyrostou u Světlé nad Sázavou. První přes údolí Sázavky bude dlouhý 535 metrů, druhý překonávající řeku Sázavu dosáhne délky 400 metrů. Dvojici mostních konstrukcí navrhlo studio Boele. V tomto případě porota ocenila především elegantní řešení, které propojuje technickou efektivitu s architektonickou kvalitou a přirozeně reaguje na okolní prostředí.
Oba mosty kříží stávající trať spojující Prahu s Havlíčkovým Brodem. „Oba mosty procházejí přes údolí v poměrně ostrém úhlu. Krajina v údolí řek má v obou případech charakteristický ráz a zajímavou morfologii, jak si řeky daná údolí přirozeně vyhloubily. Chtěli jsme, aby návrhy reflektovaly, že každé údolí je jiné,“ uvedl architekt firmy Boele Petr Šuma.
Na VRT nejsme připraveni, ceny zakázek vylétly až o 126 %. Kontroloři řešili plány na rychlé tratě
Architekti a inženýři studia dlouho hledali například správný tvar říms. „Měli jsme nespočet fyzických modelů. Nakonec jsme zvolili velmi tenkou linii. Věříme, že tyto budou fungovat tak, jak mají,“ dodal architekt.
Architekti studia se aktuálně zabývají i návrhem terminálu na VRT Kořenice-Bečváry.
Oba mosty jsou tvořeny kontinuální spojitou mostovkou rozprostírající se mezi krajními podpěrami. Koncové podpěry díky tomu mohly být navrženy subtilnější. „Jeden z klíčových momentů navrhování byly výpočty rozpínání a smršťování mostu vlivem teploty. Nejvíc času jsme však strávili analýzou zatížení,“ doplnil mostní inženýr Lukáš Wojnarski ze studia ARUP, které se na návrhu také podílelo.
Na druhém místě se umístil návrh studia Wanad, třetí místo pak získalo sdružení studií Fhecor a Rusina Frei.
„Projektování se posouvá do reality“
Mluvčí SŽ Dušan Gavenda uvedl, že většina účastníků architektonických soutěží přizvala ke spolupráci některého ze zahraničních partnerů, protože české subjekty s podobnými specifickými projekty zatím nemají tolik zkušeností. Smlouvy s autory vítězných návrhů by měla SŽ podepsat během půl roku až roku, poté mosty začnou projektovat. Termín stavby bude teprve stanoven.
„Úsek vysokorychlostní trati se bude stavět čtyři až pět let, během nich vzniknou i všechny tři mosty. Stavba mostu obvykle trvá dvě stavební sezony. Na Vysočině půjde o první polovinu 30. let,“ doplnil Matyáš Hron, systémový specialista z Oddělení přípravy VRT Správy železnic.
Příprava vysokorychlostních tratí je financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a evropského programu Connecting Europe Facility (CEF).
„Bude obrovská snaha čerpat peníze z evropských fondů. V letošním roce třetina zdrojů půjde z EU. Nejprve na projekty, poté na uznatelné náklady, dále na výkupy pozemků, poté na samotnou realizaci. Jsme v bodě, že až 85 procent uznatelných nákladů je na přípravu. Očekávání ohledně toho, kolik potom bude transfer z hlediska výstavby, jsou docela vysoká. Loni zveřejněný akční plán přípravy VRT z hlediska EU nám dává velkou naději, i ministr dopravy se snaží téma v Evropě zvednout,“ dodal náměstek ředitele Stavební správy VRT Martin Švehlík.
Na samotnou realizaci půjde podle jeho slov určitě větší polovina z evropských peněz, protože jde o součást základní transevropské dopravní sítě.
„Jednání o vysokorychlostní trati jsme zažili mnoho, sám si pamatuji šest nebo sedm variant. Nyní už tato varianta zůstává jako jediná, která by měla přes Vysočinu v budoucnu vést. Znamená pro kraj napojení regionální dopravy na Centrální dopravní terminál. Projektování se posouvá do větší reality, snad se moje generace dočká svezení na vysokorychlostní trati,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy Vladimír Novotný.
Tagy
Správa železnic
Světlá nad Sázavou
Velké Meziříčí
VRT
Vysokorychlostní trať
23 komentářů