V době studené války se zdálo, že železná opona fungovala jako bariéra jen jedním směrem. Z Československa i dalších zemí socialistického bloku se lidé snažili utéct na Západ. Toužili po svobodě a lepším životě. Jen málokdo šel opačně. Jednou z nejvýraznějších výjimek byl americký zpěvák a herec Dean Reed, kterému se u nás říkalo Rudý Elvis.
Na první pohled sympatický muzikant s americkým úsměvem, kovbojskou image a kytarou se stal zvláštním symbolem normalizačních časů. Zatímco doma v USA velkou hvězdou nikdy nebyl, v socialistických zemích vyprodával sály, vystupoval v televizi a točil filmy. A Československo nebylo výjimkou.
Sláva přišla daleko od domova
Dean Reed se narodil v Coloradu a jako mladý muž snil o hudební kariéře. V Americe ale neprorazil. Překvapivě větší úspěch našel v Latinské Americe, kde získal popularitu jako zpěvák romantických písní.
Právě tam se začal více zajímat o dění ve světě. Kritizoval americkou zahraniční politiku, válku ve Vietnamu i obrovské sociální rozdíly. Postupně dospěl k přesvědčení, že socialistické země nabízejí spravedlivější model společnosti.
I proto se v sedmdesátých letech minulého století usadil v tehdejší NDR. A brzy se stal hvězdou. Představoval totiž ideální postavu pro socialistickou propagandu. Američan, který dobrovolně opustil Západ a veřejně obhajoval socialismus? Takový příběh se totalitním režimu nesmírně hodil.
Foto: Bundesarchiv, Bild 183-T1119-0006 / Mittelstädt, Rainer / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE, Wikimedia
Reed byl americkou hvězdou východního bloku
Rudý Elvis v Československu
V Československu byl Dean Reed známou tváří televizní zábavy. Pravidelně k nám jezdil koncertovat, v Praze natáčel desky, vystupoval v pořadech a spolupracoval i s domácími interprety. Objevil se například po boku Heleny Vondráčkové nebo Václava Neckáře – spojení amerického zpěváka a československé popové hvězdy působilo v tehdejší době téměř neobvykle. Sám Neckář jej považoval za velmi dobrého přítele.
Pro část publika byl Reed sympatickým Američanem, který mluvil o míru a zpíval chytlavé písně. Jeho vystupování působilo na domácí publikum trochu exoticky – přece jen ne každý den zpíval na československé obrazovce rodilý Američan, navíc sympatizující se socialismem. Jiní ho ale vnímali v negativním smyslu jako výkladní skříň režimu. Pravda byla nejspíš složitější.
Podle lidí z jeho okolí nebyl žádným cynickým propagandistou ani loutkou režimu. On socialistickým ideálům skutečně věřil. Veřejně podporoval mírová hnutí, angažoval se v boji proti rasismu a kritizoval války. Zároveň ale nebyl slepý vůči problémům režimu. Čím déle žil za železnou oponou, tím víc narážel na tvrdou realitu systému. Poznal cenzuru i různá omezení a postupně nabyl pocitu, že věci nejsou tak jednoduché, jak si představoval.
Mezi dvěma světy
Dean Reed se postupně ocitl v podivné situaci. Ve Spojených státech byl označován za člověka, který „přeběhl“ na druhou stranu – jakýsi odpadlík, jenž se nebyl schopný doma prosadit. Za železnou oponou se sice stal hvězdou, i když z velké části uměle vytvořenou, ale stále zůstával trochu cizincem. Nikdy úplně nezapadl ani na jedné straně opony.
Foto: Leo Medvedev, CC BY-SA 4.0, Wikimedia
Dean Reed (1938 – 1986)
V červnu roku 1986 byl nalezen mrtvý v jednom z berlínských jezer. Bylo mu pouhých 47 let. Dodnes není jasné, zda šlo o sebevraždu, nešťastnou událost, nebo snad vraždu. Jeho smrt tak stále vyvolává otázky. Veřejnost spekulovala i o zásahu tajných služeb, důkazy pro toto tvrzení však nikdy nebyly.
Šel proti proudu
Dean Reed byl zvláštní postavou studené války. V době, kdy lidé riskovali život při útěku ze socialistických zemí, se jeden Američan rozhodl odejít opačným směrem. Pravděpodobně nehledal lepší život v materiálním smyslu. Možná věřil, že někde existuje spravedlivější svět. Ten ale nenašel.
Anketa
Znali jste Deana Reeda?
Ano, ale neposlouchal(a) jsem ho
Ne, jsem sice pamětník socialismu, ale slyším o něm poprvé
Ne, normalizaci jsem nezažil(a)
Celkem
hlasovalo
949
čtenářů.