Oldřich Nový se stal milovnickým prototypem 30. let. Syna člena pražského hasičského sboru to vždy táhlo k herectví. Obdivoval svého strýce Miloše, herce Národního divadla. Na popud svého otce se však vyučil typografem. Vystudované profesi se však nevěnoval. Začal hrát jako ochotník, od roku 1918 působil v ostravském divadle. Následně na 16 let zakotvil v brněnském národním divadle, kde hrál a později zde působil také jako režisér a šéf operety. Po neshodách s vedením odešel do Prahy, kde mu bylo nabídnuto v té době skomírající divadlo ve Stýblově pasáži na Václavském náměstí. Oldřich Nový se rozhodl tuto scénu vzkřísit, potřeboval však kapitál. Tehdy mu pomohl otec jeho přítelkyně Alice. Významný bankéř mu poskytl peníze za podmínky, že se Oldřich Nový ožení s jeho dcerou. A tak se roku 1936 konala svatba.
Foto: AnonymousUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Oldřich Nový s manželkou, 1937
Vedle divadelního herectví se Oldřich Nový snažil prosadit také u filmu. Ačkoliv v nich byl velmi dobrý, nedařilo se mu zprvu výrazněji prosadit. Teprve ve filmu Kristian, kde hrál po boku již slavné Adiny Mandlové, uplatnil nejen svůj elegantní a sofistikovaný zjev, ale také svůj civilní a lidský projev v komických scénách. Film měl velký úspěch, Adině Mandlové vynesl v roce 1939 Národní svatováclavskou cenu za filmový projev. Podle Adiny Nový cenu nedostal jen proto, že jeho žena byla Židovka.
Romantická komedie o úředníkovi cestovní kanceláře, který se jednou za měsíc vydává do baru Orient, aby na chvíli unikl realitě všedních dnů, odstartovala hereckou kariéru nejen Oldřichu Novému, ale také vycházející hvězdě Nataše Gollové, která zde ztvárnila Oldřichovu manželku. Adina Mandlová coby bohatá Zuzana nakonec noblesního muže žijícího dvojí život vrátí zpět do reality k jeho věrné manželce.
Foto: AnonymousUnknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Nataša Gollová
Také v reálném životě, měl Oldřich Nový po svém boku věrnou ženu, která mu pomáhala s jeho divadlem. Lízinka, jak jí oslovoval, fotografovala jeho představení, a protože uměla několik jazyků, pomáhala mu vyhledávat a překládat vhodné hry. Při zkouškách sedávala v hledišti, organizovala propagaci divadla. Byla téměř neustále s ním. Podle pamětníků si jej neustále hlídala. Herečka Zita Kabátová v dokumentu Neobyčejné životy prozradila, že byly chvíle, kdy manželka slavného herce neuhlídala: „Buriana i Nového si manželky velmi hlídaly. Ale jakmile jsme odjeli s divadlem někam na zájezd a ony zůstaly v Praze, tak je neuhlídaly, neměly šanci!“
Také Adina Mandlová se ve svých pamětech rozpovídala o chvíli, kdy byl Oldřich Nový své ženě nevěrný. V té době skomíral její milenecký vztah s inženýrem Fredem Svítilem, který ji zahrnoval luxusem. Pocházel ze zámožné rodiny, jeho otec, brněnský Žid, si za Rakouska – Uherska nadělal majetek na burze a půjčováním peněz za vysoké úroky. V dobách, kdy byla Adina jeho favoritkou číslo jedna, hostila celou pražskou společenskou smetánku, hlavně pravicového politického smýšlení. Měla vše, po čem toužila. Byla populární a měla milence s vysokým společenským postavením a s nevyčerpatelnou kapsou.
Foto: neznámý, Public domain, via Wikimedia Commons
Adina Mandlová
Po čase ale začal jejich vzájemný vztah pomalu ochabovat, Adina mu byla často nevěrná. Nakonec se jich vztah podobal spíše nepovedenému manželství, které ji začalo nudit. Fred čím dál víc jezdil za hranice, a jelikož Adina byla v jednom kole v ateliérech kvůli natáčení, nemohla jej doprovázet. A tak se stávalo, že u ní občas někdo přespal, obdobně jako její kolega z Kristiana. „Oldřich mě vždycky nesmírně imponoval jako herec a člověk, a jako muž mne okouzloval galantní a v hereckém prostředí nezvykle uhlazeným chováním. Jednou v zimě byla jeho žena někde na venkově a Oldřich si v ateliéru stěžoval, že nemá byt vytopený a že tam nerad spí, protože je mu zima. Pozvala jsem ho tedy k sobě a tím začala naše sice krátká, ale rozkošná milostná aféra.“
Jenže jednou, když usínali, zazvonil telefon. Volal Fred, který byl na obchodní cestě v Curychu. „Přesto, že jsem se uměla ohromně přetvařovat, když to bylo nutné, bylo mi před Oldřichem trapné lhát a ujišťovat Freda, že jsem sama a hodná a že se mi po něm moc stýská; a tak jsem začala do telefonu křičet, že ho neslyším, že to je špatné spojení a aby mě určitě zavolal ráno to jsem několikrát opakovala. Olda byl už v polospánku, ale můj zvýšený hlas ho probudil, otočil se a přímo do sluchátka prohlásil svým nenapodobitelným způsobem: ,To víš, miláčku že tě zavolám.´ Fred na druhém konci linky ihned poznal, koho tam mám, zařval na mě a položil sluchátko.“
Adina vytušila, co bude následovat, že to tak Fred nenechá, a že k ní do bytu vyšle svého šoféra, který má od jejího bytu klíče. Vzbudila tedy Oldřicha s tím, že na sebe musí rychle naházet šaty a uprostřed studené noci šlapat pěšky do svého nevytopeného bytu na protějším nábřeží. Zhruba 5 minut poté, co se zbavila pánské návštěvy, stál v jejích dveřích Fredův šofér. Beze slova prošel všemi místnostmi a hledal stopy po její návštěvě. Nic ovšem nezjistil. A tak druhý den ráno mohla Adina v telefonu hrát uraženou.
O jejich krátkém románku se nejspíše Oldřichova žena nikdy nedozvěděla. Oldřichovo manželství překonalo mnohé. Za okupace se herec odmítl přes veškeré naléhání nacistů rozvést. S pomocí Adiny Mandlové odvrátil manželčin transport do koncentračního tábora. „Máti musela nosit žlutou hvězdu a téměř nikam nesměla. Takže jsem se všude objevovala jen s tátou. Nakonec ale trestu za svůj postoj neunikl. Po Vánocích 1944 ho poslali do internačního tábora Osterode,“ vzpomínala Oldřichova adoptivní dcera Jana.
V Osterode musel Oldřich pracovat ve vápencovém lomu, což zhoršilo jeho dědičnou rozedmu plic. Byl však rád, že vůbec přežil. Oldřichova žena přišla během války o půlku své rodiny. Hrůzné zážitky u ní prohloubily schizofrenii a také její podivné žárlivé chování vůči dceři. Oldřich se totiž ke své dceři choval stejně galantně a dvorně jako ke kterékoliv jiné ženě, což jeho ženu popuzovalo. Často se pak kvůli tomu doma hádali. A tak, když dceři Janě bylo zhruba 22 let, rozhodla se svůj domov opustit. Když pak Oldřichova žena Alice v roce 1967 zemřela, vrátila se Jana zpět domů ke svému tatínkovi, o kterého se pak starala. Posledních 10 let života známý herec téměř nevycházel ze svého bytu. Nechtěl, aby jej někdo viděl starého a nemocného. Ke konci života trpěl psychickými problémy. Zemřel roku 1983 v nedožitých 84 letech.
KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Herecké balady. Praha: Brána, 2005. ISBN 8072432613.
MANDLOVÁ, Adina. Dneska už se tomu směju. Praha: Československý filmový ústav, 1990. ISBN 8070040580.