K pochopení toho, co způsobuje nynější dusno na ministerstvu obrany, je třeba vrátit se do začátku roku 2025. To bylo jasné, že po mnoha letech diplomatické kariéry chystá návrat do Česka bývalý náměstek generálního tajemníka NATO či ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý.

Jak tehdy zjistil deník Aktuálně.cz, Černínský palác mu ale připravil nepříjemné přivítání. Nabídl mu „pouze“ pozici řadového referenta, která podle oslovených insiderů z diplomacie a ministerstva zahraničí zdaleka neodpovídala jeho mezinárodním zkušenostem.

„Je to nenormální a nemorální. Muž, který dvakrát v soutěži s jinými Evropany získal nejvyšší postavení v mezinárodních organizacích (NATO a EDA), o kterém se ,kinder managmentu‘ ministerstva zahraničních věcí ani nesní, je stejným managmentem posílán na místo referenta. Ach jo,“ zlobil se třeba europoslanec Alexandr Vondra (ODS), s nímž Šedivý historicky spolupracoval na obraně.

Situace se pak během jarních a letních měsíců dále vyvíjela. Až Šedivý nakonec zakotvil na ministerstvu obrany vedeném Janou Černochovou (ODS). Přihlásil se totiž do tendru na vrchního ředitele resortní sekce obranné politiky a strategie. V něm uspěl a od 1. srpna 2025 usedl do jejího čela.

„Komentáře není možné poskytovat“

Jenže tahle škatulata se Šedivým se citelně promítla v kariéře jiného muže s dlouhými zkušenostmi z diplomacie a obrany. Na místo vrchního ředitele strategické sekce si totiž myslel i Jakub Landovský. Když se v roce 2024 po téměř pětileté štaci bruselského velvyslance při NATO vrátil do Česka, stal se na čas šéfem think-tanku Aspen Institute Central Europe.

Jak Landovský vnímá spory kolem summitu NATO?

Loni o prázdninách proto v organizaci skončil a přihlásil se do tendru ministerstva obrany. Z něj ovšem jako vítěz vzešel Šedivý a Landovský se s výsledkem odmítal smířit. A podle zjištění deníku Aktuálně.cz dokonce na průběh výběrového řízení podal stížnost.

„Tyto informace jsou součástí správního spisu a podléhají ochraně soukromí účastníků řízení. Z tohoto důvodu není možné poskytovat bližší údaje ani komentáře k jednotlivým krokům či podnětům v rámci řízení,“ reagovala tehdy Magdalena Hynčíková, mluvčí ministerstva obrany.

Od 1. října 2025 pak Jakub Landovský začal pracovat jako vrchní ministerský rada na vyzbrojovací sekci resortu. Jenže tohle řešení z pera státního tajemníka jej neuspokojilo. „Akvizice mi nevyhovují z hlediska mojí celoživotní profesní dráhy. Nikdy jsem je nedělal. A myslím, že kdo dělá strategie, plánování a obrannou politiku, tak by neměl dělat přímou exekuci toho, jaký tank nebo BVP se koupí,“ citoval Český rozhlas loni na podzim Landovského.

Střih. Sobota 2. května 2026. Andrej Babiš ve vysílání televize Nova oznamuje překvapující informaci. Jeho vláda kritizovaná za svůj přístup k aliančním závazkům a nízkým výdajům na obranu jmenuje nového vládního zmocněnce pro tuhle oblast. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ vysvětlil premiér, proč sáhnul právě po Landovském.

Tečka Jakuba Landovského

V pondělí 11. května pak kabinet informoval o jeho formálním jmenování. Hned den nato ministerstvo obrany oznámilo, že se ani ne po roce rozloučí s vrchním ředitelem Jiřím Šedivým. Podle týdeníku Respekt sehrálo roli to, že vládu dlouho a otevřeně upozorňoval na nevhodné plánování obranného rozpočtu.

„Nevím, jak velkou zásluhu na tom měl Landovský. Každopádně ta symbolika je jasná, vliv a síla je teď na jeho straně, což musel pochopit i Jaromír Zůna,“ myslí si jeden z dlouholetých úředníků ministerstva obrany.

Tahle slova se zhmotnila ve středu 20. května. Andrej Babiš dorazil na ministerstvo obrany, kde společně s Landovským chtěli po Jaromíru Zůnovi (za SPD) vědět, jak vypadá koncepce výstavby armády. Strategický dokument zarámovaný rokem 2040 však premiéra nepotěšil, během dlouhé schůzky dával znát svou nespokojenost. To pak potvrdil i před novináři, Zůna & spol musí materiál přepracovat.

Tečku za podivnou situací udělal sám Landovský. Médiím potvrdil, že se stejně jako loni v létě znovu přihlásí do tendru na vrchního ředitele sekce obranné politiky.

Všechny tyto kroky dokládají, jak rychle vliv Landovského roste. A jeho jméno se stále častěji skloňuje v souvislosti s novým ministrem obrany. Pozice Jaromíra Zůny totiž dlouhodobě chřadne, což je ostatně zřejmé i z časté a jasně artikulované kritiky Andreje Babiše.

„Je třeba vyřešit jednu věc. Aby se totiž v kabinetu nemusely dělat velké přesuny a šíbovat s resorty, stejně jako Zůnu musí také Landovského jako ,svého‘ kandidáta posvětit SPD,“ přibližuje jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany.

Landovský: „Svědčí nám, že SPD má národní étos“

Jen chvíli poté, co ve středu 20. května jednal s ministrem obrany a ohlásil svůj zájem o lukrativní pozici na ministerstvu obrany, dorazil Landovský do Vojenského historického ústavu Praha. Podle programu konference Tváře brannosti tam měl jako jeden z vyslanců institutu Solvo patřícího Ivaně Tykač prezentovat příspěvek nazvaný „Jak udělat z obyvatel České republiky znovu občany?“

Po krátkém projevu, v němž Landovský prohlásil třeba to, že pro český národ je „najít shodu na obraně mnohem pravděpodobnější, než že ji najdeme třeba na financování České televize,“ mu reportér deníku Aktuálně.cz z publika položil několik otázek.

Třeba tu, jak on sám vnímá kvalitu koncepce výstavby armády (KVAČR), kterou jemu a Babišovi představil Zůna. „Byla tiskovka pana premiéra, ten se k tomu velice obšírně vyjádřil a řekl, že na tom bude třeba ještě nějakou dobu pracovat, že to bude odloženo. To zase nemusím komunikovat já, respektujte mou výseč působnosti,“ vyhnul se vládní zmocněnec konkrétní odpovědi.

„Já jsem součástí aparátu vlády, nejsem funkce politická, já zatím nemám jediný problém s tím, že by mi vláda nedávala jasné zadání, já tam žádné rozpory nevidím,“ reagoval pak na novinářův dotaz, jak cítí nejednotný pohled současné vládní koalice na českou obranu.

„Součástí politických stran je i jejich étos a nám všem podle mě svědčí, že třeba strana jako SPD má ten národní étos vetknutý do svého programu,“ shovívavě Landovský zhodnotil partaj, která formálně vládne ministerstvu obrany a pro svůj případný kariérní vzestup bude její přízeň potřebovat. „Pro ně mám jednoduchou tezi – že valná většina obranných výdajů směřuje do naší země, do naší obrany, nesměřuje do zahraničních misí,“ vzkazuje zmocněnec Tomiu Okamurovi.

A když se jej ještě reportér zeptal, jak by v situaci, kdy by se stal ministrem obrany, onu koaliční rozpolcenost sjednotil, prohlásil, že tuhle otázku vynechá a bude dělat, že ji neslyšel. „Jsem úředník, byl jsem dlouho úředník a budu dál úředník, nemám žádnou politickou ambici,“ odvětil Landovský.

Chcete Jakuba Landovského poznat detailněji? Tady odpovídá na několik dotazů: