„Podle zákona musí být hmotnost a objem obalu výrobku co nejmenší,“ uvedl mluvčí inspekce František Kotrba. Smyslem je omezit odpad z obalů, nikoli hlídat, jestli výrobce nezmenšuje obsah balení. Posuzování nadměrných obalů je navíc složité, zákon neuvádí přesnou hranici, kdy už je obal nepřiměřeně velký.
Oba problémy se ale překrývají. Společnost Henkel dostala koncem loňského roku pokutu 150 tisíc korun za to, že u tablet Somat do myčky používala stejně velká balení pro 80, 65 i 48 kusů. Zákazník tak mohl koupit menší balení v domnění, že bere stejné množství jako dřív.
Inspekce provedla ve druhé polovině loňského roku 1247 kontrol zaměřených mimo jiné právě na obaly. Porušení zákona odhalila v deseti případech, část zjištění ale ještě nemusí být pravomocně ukončena. Velké obaly se nejčastěji týkají drogistického zboží, kosmetiky, cukrovinek nebo potravin v krabicích a sáčcích.
Stížností od zákazníků inspektorům nepřichází moc – jen několik desítek ročně. Většinou zmiňují, že na váze nebo v objemu dostali méně, než sliboval obal.
Skryté zdražování v praxi
Téma skrytého zdražování se v posledních letech stále více probírá – v médiích i v diskuzích na internetu. Nadměrný obal může vyvolávat dojem většího obsahu. U skrytého zmenšování, označovaného jako smrskflace nebo shrinkflace, bývá situace opačná. Výrobek se zmenší, obal a cena zůstanou stejné nebo se zvětší – a zákazník si změny často nevšimne.
V Česku se tato praxe v posledních letech opakovaně objevila u brambůrků, čokolád, oplatek, kečupů, kávy nebo drogerie.
Například čokoláda Studentská pečeť se podle nákupního rádce Kupi.cz zmenšila z 280 na 260 gramů, oplatky Delissa ze 33 na 30 gramů. U brambůrků Bohemia Chips probíhalo zmenšování postupně: menší balení šlo z 85 gramů přes 77 a 70 až na 60 gramů v roce 2024, větší ze 160 přes 150 a 140 na 130 gramů. Zákazník kupující roky stejné balení tak platil postupně stále více za stále méně zboží.
Podobné případy jsou vidět po celé Evropě. V Německu spotřebitelské organizace dlouhodobě vedou seznam klamavých balení a každoročně vyhlašují i balení roku – tedy výrobek, který nejnápadněji oklamal zákazníka. Zasažení výrobci pak často na veřejný tlak reagují a obsah vrátí na původní množství.
Francouzský obchodní řetězec Carrefour jde ještě dál. Začal dávat přímo do regálů varovné štítky upozorňující na menší obsah a vyšší cenu konkrétních výrobků.
Rakousku došla trpělivost
Tvrdší přístup nyní zvolilo Rakousko. Od letošního dubna platí v zemi zákon proti klamavým balením. Obchodníkům ukládá označit zboží, jehož obsah se při stejné velikosti obalu snížil. Výrobek musí být 60 dní označen přímo na balení nebo v bezprostřední blízkosti regálu, aby zákazník věděl, že dostává méně než dřív.
Povinnost se vztahuje na kamenné prodejny potravin a drogerie nad 400 metrů čtverečních nebo firmy s více než pěti pobočkami. Menší obchody mají výjimku. Za porušení hrozí pokuta až 15 tisíc eur, tedy zhruba 375 tisíc korun.
Rakouské ministerstvo sociálních věcí uvádí, že díky nové povinnosti má být pro zákazníky viditelné, „kdy se zhoršil poměr ceny a množství“. Lidé dostanou informaci ještě dříve, než zboží vloží do košíku. „Kdo sáhne po oblíbeném výrobku, nesmí být doma překvapen,“ řekla podle televize ORF státní tajemnice pro hospodářství Elisabeth Zehetnerová.
Spotřebitelské organizace opatření vítají, zároveň ale upozorňují, že samotné cedulky problém zdražování potravin nevyřeší. Josef Kaufmann z rakouské Komory práce pro ORF uvedl, že skryté zmenšování se zdaleka netýká jen sladkostí.
„Nevídáme to teď jen u čokolády, máme to například i u pracích prostředků. Ve skutečnosti se jen u mála zboží tato praxe neobjevuje,“ řekl. Lidé by se podle něj neměli řídit jen cenou balení, ale hlavně jednotkovou cenou za kilogram nebo litr.
Obchodníci se naopak brání, že zákon ukládá povinnosti tomu, kdo změnu nezpůsobil. Rakouská hospodářská komora tvrdí, že za zmenšení výrobku obvykle odpovídají výrobci, zatímco označovat zboží a nést riziko sankcí musí prodejci.
Sporná je také praktická stránka – obchodníci musí změny u stovek výrobků průběžně sledovat a na každou reagovat označením v zákonné lhůtě. Podobná povinnost v Česku neplatí a zatím ani není na obzoru.
