Nedávno zveřejněné výsledky loňského sčítání dopravy odhalily, že zatížení dálnic je silně nerovnoměrné. Zatímco celostátní průměr je v případě dálnic 34 400 aut za 24 hodin, frekvence dopravy na dálnici D1 u Prahy a Brna i na některých úsecích Pražského okruhu je až trojnásobná.
Na druhou stranu stát v posledních letech vybudoval i dálnice, na kterých průměrná denní intenzita dopravy nedosahuje ani 10 tisíc vozidel. Patří mezi ně například nejjižnější úsek dálnice D3 za sjezdem na Český Krumlov, dálnice D49 u Holešova nebo část dálnice D55 na Slovácku. Vytíženější než tyto nové autostrády jsou i mnohé silnice I. třídy.
Tranzit dramaticky sílí
Ještě důležitější než aktuální stav je však vývoj. Ve srovnání s posledním sčítáním dopravy provedeným v roce 2020 nejvíc zhoustl provoz na dálnici D11 před Hradcem Králové. Po jejím protažení až k Jaroměři totiž začala být atraktivní i pro řidiče, kteří do té doby dávali přednost jízdě po starších neplacených komunikacích. Nárůst intenzit o více než 50 procent naměřili sčítači také na nových úsecích dálnice D7 a D48, které umožnily souvislejší jízdu po čtyřpruhu.
Pro celkovou dopravní zátěž v české dálniční síti jsou zásadní citelné změny v příhraničních úsecích. Ty tradičně patří k těm nejméně vytíženým, protože mají nízký podíl místní frekvence. Nárůst dopravy o 54 procent na D1 u Břeclavi, o 39 procent na okrajovém úseku D5 nebo o 34 procent na D8 za Ústím nad Labem za pouhých pět let ukazuje, že Česko se stává pro tranzitní kamionovou dopravu čím dál důležitější křižovatkou. To ještě umocňuje fakt, že železnice v nákladní dopravě rychle ztrácí svůj někdejší podíl.
Problém jménem Praha
Problém je, že koncepce současné dálniční sítě je pragocentrická. U Průhonic se tak na jedné komunikaci tísní Pražané jedoucí na nákupy nebo na dovolenou, Středočeši dojíždějící do práce, Moravané mířící do západní poloviny Čech i zahraniční kamiony, které by se nejraději tuzemské metropoli vyhnuly – kdyby bylo kudy.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) proto vloni představilo studii, která navrhuje rozšířit dálniční síť o autostrády vedoucí mimo Prahu. Mezi klíčové projekty patří středočeský dálniční okruh D99 a „jižní dálnice“ D20, která by měla spojit D5 a D1, tedy nejzatíženější tranzitní trasy. Preferovaná trasa jižní dálnice vede z Plzně (D5) přes Nepomuk, Písek (D4), Veselí nad Lužnicí (D3) a Jindřichův Hradec až do Jihlavy (D1).
Rozvoj dálniční sítě po roce 2050 Foto: ŘSD
„Z těch vytipovaných možných nových dálničních úseků považujeme D20 za nejdůležitější, neboť bude mít velký význam pro jižní část aglomerace Prahy,“ potvrzuje generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Proto její přípravu přednostně schválila centrální komise ministerstva dopravy. Prvním krokem je vyhledávací studie.
Jižní dálnice se už rýsuje
Jak moc by jižní dálnice ulevila přetíženému Pražského okruhu a navazujícím úsekům D1 a D5? „To je velmi těžké odhadnout a závisí to i na faktu, zdali dojde k vybudování i dalších nově plánovaných dálnic. Ale může to být klidně i několik tisíc vozidel,“ předpokládá šéf ŘSD.
I když ještě nemá stanovenou přesnou trasu, rozpočet ani harmonogram výstavby, dálnice D20 začne fakticky vznikat už příští rok. ŘSD totiž zahájí budování čtyřproudého obchvatu obce Losiná na Plzeňsku. Právě tímto úsekem by měla v budoucnu jižní dálnice začínat.
Předpokládaná změna dopravního zatížení po výstavbě D20 a D99Foto: AFRY CZ