3. Jižní Korea
Výsadková útočná loď třídy Wasp USS Boxer (LHD 4) doplňuje zásoby na moři z tankeru novozélandského královského námořnictva HMNZS Aotearoa (A11) v Korejském průlivu během cvičení Ssang Yong 24 (SY24) 4. září 2024. | Zdroj: US Navy
Na prvních třech pozicích jsou hned dvě země, které nejsou členem NATO, ale americká armáda v nich má silnou vojenskou přítomnost. Jednou z nich je Jižní Korea, kde sídlí trvale asi 28 tisíc vojáků.
Hlavním centrem je základna v Pyeongtaeku, která je považována za největší americkou vojenskou základnu mimo území USA. Významnou roli hrají také letiště poblíž demilitarizované zóny na hranicích se Severní Koreou.
Americké jednotky v Koreji zahrnují pozemní síly, letectvo, protivzdušnou obranu i logistické a zpravodajské kapacity. Přítomnost USA na Korejském poloostrově trvá nepřetržitě od korejské války v padesátých letech a funguje na základě obranné smlouvy mezi Washingtonem a Soulem.
Vojáci mají být schopni okamžitě reagovat na případný konflikt na Korejském poloostrově, zároveň ale stále více slouží i jako součást širší regionální projekce síly USA. V posledních letech se proto diskutuje o možné proměně role amerických jednotek tak, aby byly využitelné i v případné krizi kolem Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři.