Amazonský prales se po celá desetiletí považoval za téměř neposkvrněnou divočinu, kterou lidská civilizace před příchodem Evropanů sotva ovlivnila. Nová rozsáhlá laserová studie brazilského pomezí států Acre a Amazonas tuto představu definitivně boří. Pod hustým baldachýnem stromů se skrývá pozůstatek civilizace, kterou vědci nyní nazývají Aquiry a která mohla v době svého vrcholu čítat až tři miliony obyvatel.
Studii vedl archeoantropolog Martti Pärssinen z Helsinské univerzity a tým výsledky publikoval v časopise Nature pod názvem popisujícím přes dvacet tisíc předkolumbovských zemních staveb v jihozápadní Amazonii. Podle podrobného rozboru na serveru ScienceAlert civilizace Aquiry přetvářela krajinu jihozápadní Amazonie zhruba mezi lety 600 před naším letopočtem a 850 naším letopočtem, tedy po dobu bezmála patnácti staletí, a do krajiny vyrývala záhadné geometrické zemní útvary.
Tým podle serveru Archaeology News Online Magazine nalétal přes 4 400 kilometrů nad deštným pralesem a prozkoumal zhruba 4 500 čtverečních kilometrů území. Letecký laserový skener, technologie zvaná LiDAR, dokáže digitálně odstranit hustou vegetaci z naměřených dat a odhalit tak terén i drobné umělé útvary, které jsou z povrchu nebo z běžných leteckých snímků prakticky neviditelné. Sken tímto způsobem odhalil 396 zcela nových geoglyfů, tedy rozsáhlých geometrických zemních staveb budovaných pomocí hlubokých příkopů a navršených valů.
Rozsah nálezu předčil i očekávání samotných badatelů. Podle serveru Ancient Origins lid Aquiry netvořil jednotné centralizované království, ale síť mnoha různých komunit sdílejících společný pohled na svět, což se projevuje v rozmanitosti rozměrů, tvarů i stavebních metod jednotlivých zemních staveb. Hlavní centra byla podle Pärssinena propojena širokými, pozoruhodně rovnými cestami a náspy, které dohromady tvořily pečlivě naplánovanou regionální síť.
Nejpřekvapivější je podle serveru ScienceAlert samotný odhad velikosti celé civilizace. Nová data naznačují, že lid Aquiry mohl vybudovat až třicet tisíc zemních staveb a v období kolem roku 200 našeho letopočtu dosáhnout vrcholné populace až tří milionů lidí. Pärssinen tento moment popsal jako naprosto zásadní obrat ve vlastním chápání regionu, se kterým pracoval celou svou dosavadní kariéru.
Podle magazínu Gizmodo panoval vědecký konsenzus ještě před necelými dvaceti lety, že Amazonii před příchodem španělských a portugalských dobyvatelů žádná lidská civilizace neosídlila. Nové letecké laserové skeny pokrývající přes 1 737 čtverečních mil deštného pralesa v západní Brazílii tento pohled podle autorů zcela přepisují. Samotná kulturní oblast Aquiry přitom podle serveru Archaeology News obsahuje zhruba tolik zemních staveb, kolik dřívější odhady přisuzovaly celé amazonské pánvi dohromady, což naznačuje, že pokud podobně husté nálezy potvrdí i další budoucí laserové průzkumy jinde v regionu, bude třeba zásadně přehodnotit celkový odhad předkolumbovské populace celé Amazonie.
Objev civilizace Aquiry přitom není izolovaným případem, ale zapadá do širšího vzorce podobných nálezů z posledních let. V lednu 2024 archeologický tým vedený Stéphenem Rostainem z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum popsal v časopise Science shluk ztracených měst v ekvádorském údolí Upano, kde laserové skenování odhalilo přes 6 000 zemních plošin propojených sítí cest a zemědělské krajiny, obývaných podle serveru NBC News nejméně deseti tisíci farmáři už zhruba před dvěma tisíci lety. Podobně v roce 2022 popsal tým kolem archeologa Heiko Prümerse v bolivijské oblasti Llanos de Mojos rozsáhlé městské centrum kultury Casarabe s monumentální pyramidovou architekturou a sofistikovaným systémem zavlažovacích nádrží a kanálů, jak tehdy zdokumentoval Smithsonian Magazine.
Archeologové zatím podle Archaeology News přesně nevědí, proč civilizace Aquiry nakonec zanikla, ani jaký přesný účel jednotlivé geometrické stavby plnily, zda šlo o obřadní centra, obranná opevnění, nebo kombinaci obojího. Nová zjištění mají podle badatelů dopad i mimo čistě historický výzkum. Pokud části dnešního deštného pralesa ve skutečnosti ukrývají rozsáhlé pozůstatky starověké lidské krajiny, mění to i debatu o ochraně přírody, protože ochrana Amazonie by pak znamenala ochranu jak přírodního prostředí, tak i archeologického dědictví ukrytého přímo pod jeho povrchem. S postupujícím odlesňováním navíc podle dřívějších varování odborníků z podobných výzkumů hrozí, že řada dosud neobjevených nalezišť zanikne dřív, než je vůbec někdo stihne zmapovat.