![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/e4d6.jpeg\")
Foto: Michal Turek, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\nNa \u00fapat\u00ed \u017delezn\u00fdch hor, mezi Chot\u011bbo\u0159\u00ed a\u00a0p\u0159ehradou Se\u010d, le\u017e\u00ed drobn\u00e1 obec Male\u010d. Dominuje j\u00ed nevelk\u00fd z\u00e1mek s\u00a0anglick\u00fdm parkem. Neopl\u00fdv\u00e1 dokonalou architekturou, p\u0159\u00edchoz\u00ed si v\u0161ak z\u00edsk\u00e1 malebnost\u00ed a\u00a0dom\u00e1ckou atmosf\u00e9rou. Ale i\u00a0barvitou minulost\u00ed, kter\u00e1 na n\u011b d\u00fdchne z\u00a0expozice. Tady se toti\u017e doslova psaly d\u011bjiny.<\/p>\n
N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky, kte\u0159\u00ed mohou p\u0159ij\u00edt na prohl\u00eddky o\u00a0letn\u00edch v\u00edkendech, uv\u00edtaj\u00ed romantick\u00e9 Chopinovy klav\u00edrn\u00ed etudy, je\u017e se linou a\u017e do zahrady. Hudba je pak prov\u00e1z\u00ed po celou dobu prohl\u00eddky. Historie z\u00e1mku je s\u00a0n\u00ed toti\u017e \u00fazce spjat\u00e1. <\/p>\n
N\u011bkdej\u0161\u00ed vlastn\u00edk, n\u00e1rodn\u00ed buditel, politik a\u00a0baron Franti\u0161ek Ladislav Rieger skl\u00e1dal b\u00e1sn\u011b, z\u00a0nich\u017e se n\u011bkter\u00e9 po zhudebn\u011bn\u00ed staly obl\u00edben\u00fdmi p\u00edsn\u011bmi. Jeho tch\u00e1n Franti\u0161ek Palack\u00fd, kter\u00fd tu dokon\u010dil sv\u00e9 D\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho a\u00a0od jeho\u017e \u00famrt\u00ed tento t\u00fdden uplynulo 150\u00a0let, byl varhan\u00edk, harfista a\u00a0brilantn\u00ed klav\u00edrista a\u00a0vystudoval hudebn\u00ed teorii a\u00a0skladbu.<\/p>\n
Tehdej\u0161\u00ed spr\u00e1vce z\u00e1mku V\u00e1clav \u010cervinka slo\u017eil sc\u00e9nickou hudbu ke Stroupe\u017enick\u00e9ho h\u0159e Na\u0161i furianti, hran\u00e9 v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm divadle. A\u00a0\u010dast\u00fdm hostem tu byl i\u00a0Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k, pro kter\u00e9ho Riegrova dcera Marie sepsala libreta dvou oper. <\/p>\n
\u00dasp\u011b\u0161n\u00fdm muzikantem byl i\u00a0nyn\u011bj\u0161\u00ed majitel V\u00e1clav Mach\u00e1\u010dek-Rieger. Str\u00e1vil 20\u00a0let jako baskytarista Country Beatu Ji\u0159\u00edho Brabce. S\u00a0kapelou, kterou po boku Brabce a\u00a0Ji\u0159\u00edho Grossmanna zakl\u00e1dal, z\u00edskal platinovou desku d\u0159\u00edv ne\u017e Karel Gott. N\u011bkolikr\u00e1t se s\u00a0\u00fasp\u011bchem \u00fa\u010dastnili i\u00a0festival\u016f ve Wembley a\u00a0v Nashvillu.<\/p>\n
Z\u00e1mek Male\u010d zven\u010d\u00ed a\u00a0z pta\u010d\u00ed perspektivyFoto: Michal Turek, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\n
Kapela m\u011bla v\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch i\u00a0anga\u017em\u00e1 v\u00a0divadle Semafor. \u201eDva roky jsme t\u00e1hli cel\u00fd reperto\u00e1r Semaforu. Ji\u0159\u00ed Such\u00fd n\u00e1s srde\u010dn\u011b p\u0159ijal, hr\u00e1li jsme t\u0159icetkr\u00e1t za m\u011bs\u00edc r\u016fzn\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed, ob\u010das s\u00a0n\u00e1mi jezdil i\u00a0na z\u00e1jezdy,\u201c vypr\u00e1v\u00ed b\u00fdval\u00fd hudebn\u00edk.<\/p>\n
Po sametov\u00e9 revoluci se v\u0161ak pro Mach\u00e1\u010dka-Riegra v\u0161e zm\u011bnilo. Jeho matka, zn\u00e1m\u00e1 germanistka V\u011bra Mach\u00e1\u010dkov\u00e1-Riegerov\u00e1, se v\u00a0restituci p\u0159ihl\u00e1sila o\u00a0zabaven\u00fd rodinn\u00fd majetek. V\u00e1clav j\u00ed s\u00a0\u0159e\u0161en\u00edm restituc\u00ed pomohl a\u00a0pozd\u011bji majetek zd\u011bdil.<\/p>\n
Dostali jen p\u016flku, druhou museli odkoupit<\/p>\n
Nejd\u0159\u00edv rodina z\u00edskala a\u00a0opravila MacNeven\u016fv pal\u00e1c v\u00a0Praze. \u201eTo bylo n\u011bco p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9ho z\u00a0hlediska stavu a\u00a0pr\u016fb\u011bhu oprav. Pak jsem si \u0159ekl, u\u017e nikdy nechci \u010deskou stava\u0159inu ani vid\u011bt. No, a\u00a0z\u00e1hy na to p\u0159i\u0161la restituce Mal\u010de a\u00a0j\u00e1 jsem v\u00a0tom l\u00edtal zas,\u201c popisuje Mach\u00e1\u010dek-Rieger. <\/p>\n
150\u00a0let od smrti Palack\u00e9ho<\/p>\n
Historik a\u00a0politik Franti\u0161ek Palack\u00fd se narodil 14.\u00a0\u010dervna 1798\u00a0ve vala\u0161sk\u00fdch Hodslavic\u00edch a\u00a0zem\u0159el 26.\u00a0kv\u011btna 1876\u00a0v\u00a0Praze. Tento t\u00fdden jsme si tedy p\u0159ipomn\u011bli v\u00fdro\u010d\u00ed 150\u00a0let od jeho smrti. K\u00a0v\u00fdro\u010d\u00ed se cel\u00fd rok kon\u00e1 \u0159ada akc\u00ed<\/a> po cel\u00e9m \u010cesku.<\/p>\n Nejbli\u017e\u0161\u00ed je v\u00a0ned\u011bli 31.\u00a0kv\u011btna 2026\u00a0tradi\u010dn\u00ed vzpom\u00ednkov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed v\u00a0Lobkovic\u00edch, kde je \u201eOtec n\u00e1roda\u201c poh\u0159ben\u00fd. \u00da\u010dastnit se budou i\u00a0\u010dlenov\u00e9 rodiny a\u00a0\u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch host\u016f. Program zah\u00e1j\u00ed ekumenick\u00e1 bohoslu\u017eba v\u00a0kostele v\u00a0Lobkovic\u00edch od 9\u00a0hodin, v\u00a010:30\u00a0n\u00e1sleduje pietn\u00ed setk\u00e1n\u00ed u\u00a0hrobky Palack\u00e9ho, dopln\u011bn\u00e9 kr\u00e1tk\u00fdm vzpom\u00ednkov\u00fdm projevem a\u00a0hudebn\u00edm doprovodem. Od 12\u00a0hodin se v\u00a0are\u00e1lu z\u00e1mku Lobkovice uskute\u010dn\u00ed koncert Mat\u011bje \u010c\u00edpa, sv\u011btov\u00e9ho cimbalisty z\u00a0Palack\u00e9ho rodn\u00e9 obce Hodslavice, ur\u010den\u00fd \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti.<\/p>\n Z pron\u00e1jm\u016f v\u00a0pra\u017esk\u00e9m pal\u00e1ci se zaplatily opravy a\u00a0zbyly i\u00a0pen\u00edze na Male\u010d. K\u00a0z\u00e1mku sice p\u016fvodn\u011b pat\u0159ily i\u00a0polnosti a\u00a0lesy, ale restituce se vlekla asi 15\u00a0let, tak\u017ee na nich dlouho ne\u0161lo vyd\u011bl\u00e1vat.<\/p>\n Rodina nakonec dostala zp\u011bt jen polovinu ztracen\u00e9ho majetku. Z\u00e1mek p\u0159itom vy\u017eadoval investice. \u201eAbychom tady mohli n\u011bco d\u011blat, museli jsme se zbavit spoluvlastnictv\u00ed se st\u00e1tem, proto\u017ee n\u00e1m vydali jen ide\u00e1ln\u00ed p\u016flku. Druh\u00e1 pat\u0159ila N\u00e1rodn\u00ed galerii,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Mach\u00e1\u010dek-Rieger. Zbytek tedy od st\u00e1tu odkoupil. <\/p>\n Bylo nutn\u00e9 opravit krovy, st\u0159echu a\u00a0zbavit se vlhkosti, co\u017e znamenalo osekat om\u00edtky a\u00a0odkopat podlahy. Opravit pot\u0159ebovaly i\u00a0klenby a\u00a0propadl\u00e9 stropy. <\/p>\n P\u0159i tom byl majitel r\u00e1d za stavebn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Chodil toti\u017e na stavebn\u00ed pr\u016fmyslovku, kde se v\u00a0r\u00e1mci praxe vyu\u010dil zedn\u00edkem. Pozd\u011bji absolvoval i\u00a0t\u0159i semestry studia architektury na \u010cVUT. \u201eT\u011bch p\u00e1r trivi\u00e1ln\u00edch znalost\u00ed se mi hodilo, proto\u017ee s\u00a0firmou tady jsem za\u017eil opravdu dobrodru\u017estv\u00ed. Kdyby na m\u00e9m m\u00edst\u011b byl n\u011bkdo, kdo o\u00a0tom nic nev\u00ed, okradli by ho a\u017e na kost,\u201c nasti\u0148uje Mach\u00e1\u010dek-Rieger. <\/p>\n Zpo\u010d\u00e1tku ale rodina nev\u011bd\u011bla, co si se z\u00e1mkem po\u010dne. Uva\u017eovala o\u00a0domov\u011b d\u016fchodc\u016f \u010di penzionu. \u201eNakonec jsem se rozhodl, \u017ee tady ud\u011bl\u00e1me muzeum\u00a0\u2013 pam\u00e1tn\u00edk obou osobnost\u00ed, kter\u00e9 tu \u017eily,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 majitel s\u00a0odkazem na Riegra a\u00a0Palack\u00e9ho, sv\u00e9ho praprad\u011bda a\u00a0prapraprad\u011bda. Do z\u00e1mku se s\u00a0rodinou p\u0159est\u011bhoval a\u00a0n\u011bjakou dobu tu s\u00a0nimi \u017eila i\u00a0jeho matka.<\/p>\n Politik musel prok\u00e1zat, \u017ee je majetn\u00fd<\/p>\n Panstv\u00ed m\u00e1 p\u016fvod ve st\u0159edov\u011bku, u\u017e ve 13.\u00a0stolet\u00ed je Male\u010d zmi\u0148ovan\u00e1 jako ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 s\u00eddlo a\u00a0od roku 1515\u00a0tu st\u00e1la tvrz. Na jej\u00edch z\u00e1kladech postavil roku 1602\u00a0pozdn\u011b renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek Jan Beneda z\u00a0Ne\u010dtin a\u00a0na Vil\u00edmov\u011b. P\u016fvodn\u011b byl symetrick\u00fd a\u00a0jednopatrov\u00fd, uprost\u0159ed vyv\u00fd\u0161en\u00fd na dv\u011b podla\u017e\u00ed. Pozd\u011bji p\u0159i\u0161ly barokn\u00ed a\u00a0emp\u00edrov\u00e9 \u00fapravy, asymetrickou podobu dalo z\u00e1mku roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed za Auersperg\u016f v\u00a0prvn\u00ed p\u016flce 19.\u00a0stolet\u00ed.<\/p>\n Historick\u00e9 sn\u00edmky z\u00e1mku, jeho obyvatel a\u00a0foto z\u00a0rekonstrukce Franti\u0161ek Ladislav Rieger koupil z\u00e1mek v\u00a0roce 1862, dle Ottova slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9ho za 300\u00a0tis\u00edc zlat\u00fdch. Po p\u00e1du Bachova absolutismu o\u010dek\u00e1val sv\u016fj politick\u00fd vzestup. \u201eA byl takov\u00fd nepsan\u00fd z\u00e1kon, \u017ee kdo cht\u011bl v\u00a0politice n\u011bco znamenat, musel se prezentovat jako majetn\u00fd, \u017ee nejde do politiky jako do k\u0161eftu,\u201c vysv\u011btluje Mach\u00e1\u010dek-Rieger. <\/p>\n Prodal proto rodinn\u00fd ml\u00fdn s\u00a0polnostmi v\u00a0Semilech a\u00a0hledal n\u011bjak\u00e9 panstv\u00ed. Nejd\u0159\u00edv koupil z\u00e1me\u010dek v\u00a0Suchdole na Sedl\u010dansku, ale po dvou letech jej prodal, kdy\u017e objevil lep\u0161\u00ed Male\u010d. <\/p>\n Hned p\u0159i prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b s\u00a0n\u00edm sem p\u0159ijel i\u00a0jeho tch\u00e1n a\u00a0politick\u00fd souputn\u00edk Franti\u0161ek Palack\u00fd. \u201eRieger mu tady hned poskytl pokoj\u00edk, kde pak Palack\u00fd tr\u00e1vil 14\u00a0let \u017eivota a\u00a0dopsal tady svoje D\u011bjiny,\u201c p\u0159ibli\u017euje Mach\u00e1\u010dek-Rieger. <\/p>\n Pro rodinu byl z\u00e1mek letn\u00edm s\u00eddlem, b\u00fdvala tu od poloviny kv\u011btna do konce z\u00e1\u0159\u00ed. Zat\u00edmco Palack\u00fd v\u011bt\u0161inou pracoval, Rieger i\u00a0relaxoval p\u0159i zvelebov\u00e1n\u00ed z\u00e1mku a\u00a0panstv\u00ed. Na p\u0159\u00e1n\u00ed man\u017eelky tu vybudoval kapli a\u00a0v pl\u00e1nu m\u011bl i\u00a0z\u00e1mek roz\u0161\u00ed\u0159it. Ale za \u017eivota to nestihl a\u00a0d\u011bdicov\u00e9 od pl\u00e1nu ustoupili. Panstv\u00ed se Riegrovi hodilo i\u00a0po roce 1897, kdy ho c\u00edsa\u0159 pov\u00fd\u0161il do \u0161lechtick\u00e9ho stavu.<\/p>\n Hospod\u00e1\u0159stv\u00ed nebylo \u017e\u00e1dn\u00fd zlat\u00fd d\u016fl, ale prosperovalo. Sou\u010d\u00e1st\u00ed byl i\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd pivovar, odkud si Rieger nech\u00e1val vozit pivo i\u00a0do Prahy a\u00a0do V\u00eddn\u011b. S\u00e1m odsud do obou m\u011bst vyr\u00e1\u017eel. \u201eJel v\u017edycky ko\u010d\u00e1rem do Gol\u010dova Jen\u00edkova na n\u00e1dra\u017e\u00ed a\u00a0bu\u010f jel doprava do Prahy, nebo doleva do V\u00eddn\u011b,\u201c popisuje majitel z\u00e1mku. <\/p>\n Ne v\u0161e se mu ale da\u0159ilo, t\u0159eba akciov\u00fd cukrovar, kter\u00fd zalo\u017eil, skon\u010dil v\u00a0konkurzu. K\u00a0panstv\u00ed pat\u0159ilo 1250\u00a0hektar\u016f pozemk\u016f s\u00a0velkostatkem, ml\u00e9k\u00e1rnou, cihelnou, lihovarem \u010di pilou. Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd zmi\u0148uje i\u00a0vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 male\u010dsk\u00e9 ryby.<\/p>\n Dvo\u0159\u00e1k na \u010darod\u011bjnic\u00edch a\u00a0sc\u00e9na jako z\u00a0Pel\u00ed\u0161k\u016f<\/p>\n Centrem z\u00e1mku byl hlavn\u00ed salon, kde se rodina sch\u00e1zela i\u00a0s n\u00e1v\u0161t\u011bvami z\u00a0\u010cech a\u00a0z ciziny. Hr\u00e1lo se tu ochotnick\u00e9 divadlo a\u00a0opera, vyr\u00e1b\u011bly se kulisy i\u00a0kost\u00fdmy. \u010casto sem jezdil dramatik Ladislav Stroupe\u017enick\u00fd, kter\u00fd se r\u00e1d \u00fa\u010dastnil i\u00a0zdej\u0161\u00edch hon\u016f. \u0158adu drobn\u00fdch oper slo\u017eil spr\u00e1vce V\u00e1clav \u010cervinka, libreta k\u00a0nim psala jeho \u017eena a\u00a0Riegrova dcera Marie \u010cervinkov\u00e1-Riegerov\u00e1. <\/p>\n Ta napsala libreta i\u00a0k oper\u00e1m Jakob\u00edn a\u00a0Dmitrij Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka. Dvo\u0159\u00e1k byl jako rodinn\u00fd p\u0159\u00edtel na Mal\u010di v\u00edckr\u00e1t. U\u00a0klav\u00edru s\u00a0Mari\u00ed cizeloval spole\u010dn\u00e9 d\u00edlo, osazenstvu p\u0159ehr\u00e1val \u00faryvky skladeb a\u00a0drobn\u011b komponoval.<\/p>\n Jednou se i\u00a0vypravil na p\u00e1len\u00ed \u010darod\u011bjnic, kter\u00e9 znal jen z\u00a0vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Vy\u0161plhal na kopec a\u00a0pozoroval, jak venkovan\u00e9 v\u0161ude v\u00a0kraji p\u00e1l\u00ed ohn\u011b a\u00a0sk\u00e1\u010dou p\u0159es n\u011b. \u201eJemu se to stra\u0161n\u011b l\u00edbilo, za\u010dal si broukat a\u00a0poznamen\u00e1val si snad na man\u017eetu ko\u0161ile n\u011bjak\u00e9 noty,\u201c vypr\u00e1v\u00ed Mach\u00e1\u010dek-Rieger. Zda se to v\u0161ak projevilo v\u00a0jeho skladb\u00e1ch, nen\u00ed dolo\u017eeno.<\/p>\n Zaj\u00edmavosti: Co mo\u017en\u00e1 o\u00a0Palack\u00e9m a\u00a0Riegrovi nev\u00edteFranti\u0161ek Palack\u00fd u\u017e ve sv\u00fdch p\u011bti letech p\u0159e\u010detl celou bibli a tou\u017eil po vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, v 21 letech um\u011bl \u0161estn\u00e1ct jazyk\u016f.Kec\u00e1 jako Palack\u00fd, \u017evan\u00ed\u0161 jako Palack\u00fd, ukecan\u00fd jako Palack\u00fd\u2026 Toto ok\u0159\u00eddlen\u00e9 r\u010den\u00ed je obvykle omylem p\u0159ipisov\u00e1no Franti\u0161ku Palack\u00e9mu, kter\u00fd byl v\u0161ak naopak m\u00e1lomluvn\u00fd. R\u010den\u00ed vymysleli studenti na jeho syna Jana Palack\u00e9ho, sv\u00e9ho profesora, kter\u00fd byl ve sv\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd a vystupoval velmi excentricky.Jako jin\u00ed n\u00e1rodn\u00ed obrozenci i Palack\u00fd obohacoval \u010de\u0161tinu o nov\u00e1 slova, z nich\u017e n\u011bkter\u00e1 dnes pou\u017e\u00edv\u00e1me. Dle expert\u016f z \u00dastavu pro jazyk \u010desk\u00fd v\u0161ak nen\u00ed prozkoum\u00e1no, kter\u00e1 mu najisto p\u0159ipsat. Pom\u011brn\u011b jist\u00e9 je, \u017ee Palack\u00fd do \u010de\u0161tiny p\u0159idal slovo vkus, kter\u00e9 p\u0159ejal z ru\u0161tiny. A u ji\u017e existuj\u00edc\u00edho slova um\u011blec, um\u011bn\u00ed posunul v\u00fdznam do dne\u0161n\u00ed podoby. Um\u011blec byl d\u0159\u00edv jen ten, kdo n\u011bco um\u00ed \u2013 znalec \u010di zku\u0161en\u00fd \u0159emesln\u00edk. Palack\u00fd pou\u017e\u00edval i \u0159adu novotvar\u016f, kter\u00e9 se v \u010de\u0161tin\u011b neujaly. N\u011bkdy se mu ov\u0161em p\u0159ipisuje i zaveden\u00ed slov, kter\u00e1 nevymyslel.Palack\u00fd v ml\u00e1d\u00ed snil o tom, \u017ee se stane mision\u00e1\u0159em v Indii.A\u010dkoliv byl Palack\u00fd protestant, v katolick\u00e9m kostele v Lobkovic\u00edch se ka\u017edoro\u010dn\u011b kon\u00e1 bohoslu\u017eba na jeho po\u010dest. Poklepal tak\u00e9 na z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men dostavby katolick\u00e9 katedr\u00e1ly svat\u00e9ho V\u00edta v Praze.Podpora revolu\u010dn\u00edch Pol\u00e1k\u016f v pa\u0161ov\u00e1n\u00ed zak\u00e1zan\u00e9 literatury z Pa\u0159\u00ed\u017ee p\u0159ivedla Franti\u0161ka Ladislava Riegera je\u0161t\u011b jako studenta do v\u011bzen\u00ed. Byl tam jen 17 dn\u00ed, ale d\u00edky tomu plat\u00ed za prvn\u00edho \u010desk\u00e9ho politick\u00e9ho v\u011bzn\u011b.V rodn\u00e9m Semilsk\u00e9m ml\u00fdn\u011b se Rieger vyu\u010dil mlyn\u00e1\u0159em. \u0160el ale studovat a jako student se kamar\u00e1dil s Karlem Hynkem M\u00e1chou a Josefem Kajet\u00e1nem Tylem. Kdy\u017e byl rozehn\u00e1n Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fd sn\u011bm a p\u0159i\u0161el tuh\u00fd re\u017eim Bachova absolutismu, Rieger odjel do Francie, Anglie a Skotska studovat rozvoj pr\u016fmyslu a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.Rieger psal i b\u00e1sn\u011b a z \u0159ady z nich vznikly p\u00edsn\u011b. Jeho Kov\u00e1\u0159sk\u00e1 se stala dobov\u00fdm hitem, vlasteneckou \u00fadernou p\u00edsn\u00ed, kter\u00e1 dokonce aspirovala na hymnu.K Dvo\u0159\u00e1kov\u011b ope\u0159e Jakob\u00edn napsala libreto Riegrova dcera Marie, kter\u00e1 v\u0161ak zem\u0159ela v pouh\u00fdch 40 letech. Kdy\u017e cht\u011bl pozd\u011bji Dvo\u0159\u00e1k operu upravit, po\u017e\u00e1dal o to samotn\u00e9ho Riegera. Ten mu dodate\u010dn\u011b napsal nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u00e1rii z t\u00e9to opery \u2013 Na podzim v o\u0159e\u0161\u00ed.Rieger\u016fv poh\u0159eb v roce 1903 historici pova\u017euj\u00ed za jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch v \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch. Kdy\u017e smute\u010dn\u00ed pr\u016fvod vych\u00e1zel od N\u00e1rodn\u00edho muzea, bylo V\u00e1clavsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed tak pln\u00e9, \u017ee lid\u00e9 st\u00e1li i na st\u0159ech\u00e1ch dom\u016f. Velk\u00fd poh\u0159eb m\u011bl i Franti\u0161ek Palack\u00fd \u2013 do Lobkovic se na n\u011bj z Prahy vypravilo na 400 ko\u010d\u00e1r\u016f s pr\u016fvodem, cestu lemovaly desetitis\u00edce lid\u00ed.V rodin\u011b Riegera a Palack\u00e9ho se vyskytuj\u00ed t\u0159i Marie Riegerov\u00e9 a \u010dasto b\u00fdvaj\u00ed zam\u011b\u0148ov\u00e1ny. Marie Riegerov\u00e1-Palack\u00e1 byla dcerou Franti\u0161ka Palack\u00e9ho a man\u017eelkou Franti\u0161ka Ladislava Riegera. Jej\u00ed dcera, libretistka Marie \u010cervinkov\u00e1-Riegerov\u00e1, se vdala za spr\u00e1vce male\u010dsk\u00e9ho z\u00e1mku V\u00e1clava \u010cervinku. A jej\u00ed syn Bohu\u0161 si vzal u\u010ditelku Marii Riegerovou-\u010cervinkovou, co\u017e byla sestra V\u00e1clava \u010cervinky a mimochodem i prababi\u010dka V\u00e1clava Mach\u00e1\u010dka-Riegera. Hudba byla bl\u00edzk\u00e1 i\u00a0Franti\u0161ku Palack\u00e9mu. Vystudoval hudebn\u00ed teorii a\u00a0skladbu a\u00a0komponoval p\u00edsn\u011b s\u00a0klav\u00edrn\u00edm doprovodem, kter\u00e9 pak v\u00a0salonech s\u00e1m p\u0159edv\u00e1d\u011bl. Miloval Beethovena a\u00a0zvl\u00e1\u0161\u0165 jednu jeho son\u00e1tu. Kdy\u017e u\u017e byl star\u0161\u00ed, nech\u00e1val si ji zahr\u00e1t n\u011bk\u00fdm z\u00a0rodiny.<\/p>\n A ze z\u00e1mku je zaznamenan\u00e1 historka jak vyst\u0159i\u017een\u00e1 z\u00a0filmu Pel\u00ed\u0161ky. \u201eJednou ji hr\u00e1la vnu\u010dka a\u00a0on sed\u011bl ve sv\u00e9 pracovn\u011b. Dve\u0159e z\u016fst\u00e1valy otev\u0159en\u00e9 a\u00a0on sly\u0161el, jak ona toho Beethovena v\u00a0salonu nehraje, jak se m\u00e1. Odlo\u017eil D\u011bjiny, \u0161el za tou vnu\u010dkou a\u00a0\u0159ekl: \u201aPus\u0165 m\u011b k\u00a0tomu.\u2018 Sedl za piano a\u00a0uk\u00e1zal j\u00ed tu pas\u00e1\u017e, jak se to m\u00e1 spr\u00e1vn\u011b hr\u00e1t,\u201c popisuje Mach\u00e1\u010dek-Rieger. <\/p>\n N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor, pion\u00fd\u0159i i\u00a0zuba\u0159<\/p>\n Po Riegrov\u011b smrti v\u00a0roce 1903\u00a0zd\u011bdili z\u00e1mek jeho potomci. \u017dili tu a\u017e do n\u00e1stupu komunist\u016f k\u00a0moci, posledn\u00ed vlastn\u00edk byl Riegr\u016fv vnuk Bohu\u0161 s\u00a0man\u017eelkou Vladim\u00edrou. \u201eMoje matka sem jezdila \u010dasto, Bohu\u0161 byl jej\u00ed str\u00fdc. P\u0159edt\u00edm to spoluvlastnil i\u00a0jej\u00ed otec. Jezdila sem na pr\u00e1zdniny a\u00a0psala tady diplomku,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 majitel. <\/p>\n V roce 1951\u00a0panstv\u00ed komunist\u00e9 zest\u00e1tnili. V\u00a0z\u00e1mku se us\u00eddlil M\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor, b\u011bhem let tu byla i\u00a0\u0161koln\u00ed dvout\u0159\u00eddka, pion\u00fdrsk\u00e1 a\u00a0svaz\u00e1ck\u00e1 klubovna, hifi klub, klub d\u016fchodc\u016f \u010di slu\u017eebna SNB, ordinovali tu l\u00e9ka\u0159ka a\u00a0zuba\u0159. <\/p>\n Interi\u00e9ry a\u00a0expozice \u201eJednou jsme tu byli s\u00a0m\u00e1mou na v\u00fdlet\u011b je\u0161t\u011b za bol\u0161evika, inkognito jsme nav\u0161t\u00edvili z\u00e1mek, netu\u0161\u00edce, \u017ee jednou bude p\u0159evrat a\u00a0restituce,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Mach\u00e1\u010dek-Rieger. V\u00a0dne\u0161n\u00ed j\u00eddeln\u011b majitel\u016f sch\u016fzovalo veden\u00ed obce. \u201eNicm\u00e9n\u011b starostovi (p\u0159edsedovi MNV\u00a0\u2013 pozn. red.) bylo jedno, \u017ee je d\u011brav\u00e1 st\u0159echa, \u017ee tam nejsou okapy a\u00a0\u017ee se propadaj\u00ed stropy,\u201c podot\u00fdk\u00e1 b\u00fdval\u00fd hudebn\u00edk.<\/p>\n Do roku 1985\u00a0st\u00e1la v\u00a0zahrad\u011b kon\u00edrna s\u00a0emp\u00edrov\u00fdmi klenbami. \u201ePam\u00e1tk\u00e1\u0159i zpracovali projekt na z\u00e1chranu, ale okresn\u00ed tajemn\u00edk v\u00a0Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b sem v\u00a0roce 1985\u00a0\u0161krtem pera poslal buldozery a\u00a0bylo po kon\u00edrn\u011b,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Mach\u00e1\u010dek-Rieger. <\/p>\n Z\u00e1mek p\u0159evzal ve\u00a0zubo\u017een\u00e9m stavu, i\u00a0kdy\u017e \u00fapln\u00e1 ruina to nebyla. Na obnov\u011b v\u00fdmaleb restaur\u00e1tor pracoval rok. \u0160tuk v\u00a0salonu byl celkem v\u00a0po\u0159\u00e1dku, ale ve zdech byly masivn\u00ed praskliny a\u00a0stopy po elektroinstalaci. Vz\u00e1cn\u00e9 knihy byly rozstrkan\u00e9 po z\u00e1mku, n\u011bkter\u00e9 se musely \u010distit od pl\u00edsn\u011b.<\/p>\n Kdy\u017e se majitel rozhodl pro pam\u00e1tn\u00edk Riegra a\u00a0Palack\u00e9ho, m\u011bl z\u00a0\u010deho vych\u00e1zet. Dv\u011b t\u0159etiny mobili\u00e1\u0159e se ztratily, ale po\u0159\u00e1d z\u016fstalo dost autentick\u00fdch kus\u016f. Hlavn\u011b cel\u00e1 Palack\u00e9ho pracovna. \u201eP\u0159es v\u0161echna ta l\u00e9ta z\u016fstala \u00fapln\u011b nedot\u010den\u00e1,\u201c pochvaluje si majitel. Zat\u00edmco Rieger byl pro komunisty jako velkostatk\u00e1\u0159 a\u00a0\u0161lechtic ne\u017e\u00e1douc\u00ed, Palack\u00e9ho uzn\u00e1vali d\u00edky kladn\u00e9mu vztahu k\u00a0husit\u016fm, je\u017e pova\u017eovali za sv\u00e9 p\u0159edch\u016fdce.<\/p>\n V 70.\u00a0letech byla Palack\u00e9ho pracovna n\u011bkolik let ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 jako sou\u010d\u00e1st expozice d\u011bjin \u010desk\u00e9 hudby. V\u00e1clav Mach\u00e1\u010dek-Rieger ji v\u0161ak popisuje jako ostudnou. \u201eM\u00edsto, aby opravili po\u0161kozen\u00e9 v\u00fdmalby, dali tam konstrukci a\u00a0na ni napnuli l\u00e1tky, aby to schovali. Ud\u011blali p\u00e1r vitr\u00edn a\u00a0stoj\u00e1nk\u016f, pov\u011bsili tam p\u00e1r star\u00fdch hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f a\u00a0not a\u00a0dali tam vitr\u00edny s\u00a0obaly gramofonov\u00fdch desek,\u201c popisuje. Nakonec byla expozice pro nez\u00e1jem zru\u0161ena.<\/p>\n Tu nyn\u011bj\u0161\u00ed, otev\u0159enou roku 2018, Mach\u00e1\u010dek-Rieger s\u00a0p\u0159isp\u011bn\u00edm man\u017eelky Hany vybudoval velmi pe\u010dliv\u011b a\u00a0atraktivn\u011b i\u00a0pro dne\u0161n\u00edho \u010dlov\u011bka. Pr\u016fb\u011b\u017en\u011b p\u0159id\u00e1v\u00e1 i\u00a0dal\u0161\u00ed expon\u00e1ty z\u00a0aukc\u00ed \u010di z\u00a0rodinn\u00e9 poz\u016fstalosti. M\u00edsto \u017eiv\u00fdch pr\u016fvodc\u016f n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky prov\u00e1z\u00ed audionahr\u00e1vka koment\u00e1\u0159e z\u00a0\u00fast herce Jaroslava Plesla. Pro ml\u00e1de\u017e m\u00e1 majitel druhou verzi. Namluvila ji jeho tehdy \u0161estn\u00e1ctilet\u00e1 dcera Marie jazykem n\u00e1ctilet\u00fdch.<\/p>\n Z\u00e1meck\u00fd park Zat\u00edmco z\u00e1mek je u\u017e v\u00a0dobr\u00e9m stavu, aktu\u00e1ln\u011b proch\u00e1z\u00ed revitalizac\u00ed z\u00e1meck\u00fd park. V\u00a0anglick\u00e9m parku s\u00a0rybn\u00ed\u010dkem roste \u0159ada cenn\u00fdch strom\u016f, v\u010detn\u011b tulip\u00e1novn\u00edk\u016f, dvou statn\u00fdch jinan\u016f nebo \u010derven\u00e9ho buku, kter\u00fd m\u00e1 obvod kmene p\u011bt metr\u016f. Odstra\u0148uj\u00ed se n\u00e1letov\u00e9 a\u00a0chorobami napaden\u00e9 k\u0159oviny, upravuj\u00ed se tr\u00e1vn\u00edky a\u00a0z\u00e1hony. \u201eJe to projekt skoro za dva miliony. Dva roky jsme o\u00a0to usilovali, sh\u00e1n\u011bli raz\u00edtka, pap\u00edry, expertizy. V\u00a0lednu se do toho dali a\u00a0do z\u00e1\u0159\u00ed maj\u00ed term\u00edn d\u00e1t park do pucu,\u201c popisuje Mach\u00e1\u010dek-Rieger.<\/p>\n Park je jinak pln\u00fd \u017eivo\u010dich\u016f, \u017eij\u00ed tu po\u0161tolky, led\u0148\u00e1\u010dci, pu\u0161t\u00edci nebo u\u017eovky a\u00a0zmije. Zachovala se i\u00a0\u010d\u00e1st historick\u00e9ho oplocen\u00ed se dv\u011bma ba\u0161tami s\u00a0cimbu\u0159\u00edm v\u00a0neogotick\u00e9m stylu \u010di s\u00a0br\u00e1nou zdobenou kamenn\u00fdmi lvy. Stoj\u00ed tu i\u00a0men\u0161\u00ed obytn\u00e1 budova b\u00fdval\u00e9 oran\u017eerie, v\u00a0n\u00ed\u017e po jistou dobu s\u00eddlila po\u0161ta, nebo torzo b\u00fdval\u00e9 f\u00edkovny.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Na \u00fapat\u00ed \u017delezn\u00fdch hor, mezi Chot\u011bbo\u0159\u00ed a\u00a0p\u0159ehradou Se\u010d, le\u017e\u00ed drobn\u00e1 obec Male\u010d. Dominuje j\u00ed nevelk\u00fd z\u00e1mek s\u00a0anglick\u00fdm parkem.…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":101826,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[7],"tags":[43,42,41,40,30132,30131,15141,4097,6108,4399,3914,30130],"class_list":["post-101825","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cesko","tag-ceska-republika","tag-cesko","tag-czech-republic","tag-czechia","tag-frantisek-ladislav-rieger","tag-frantisek-palacky","tag-hudebnici","tag-muzea","tag-pribehy-architektury","tag-vysocina","tag-zamky","tag-zelezne-hory"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116662531841242244","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/101825","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=101825"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/101825\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/101826"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=101825"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=101825"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=101825"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/novy-zamek-chodova-plana.jpeg\")
<\/a><\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/zamek-malec.jpeg\")
Foto: Se svolen\u00edm V\u00e1clava Mach\u00e1\u010dka-Riegera![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/karel-capek-vila.jpeg\")
<\/a><\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/rodny-dum-antonina-dvoraka-nelahozeves.jpeg\")
<\/a><\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/3e7f.jpeg\")
Foto: Michal Turek, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/1780128851_771_zamek-malec.jpeg\")
Foto: Old\u0159ich Dwo\u0159\u00e1k, Mapy.com<\/p>\n