Je srpen 1971.\u00a0Velitel mise Apollo 15, David Scott, stoj\u00ed v\u00a0\u0161ed\u00e9m prachu m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho povrchu. V\u00a0prav\u00e9 ruce dr\u017e\u00ed geologick\u00e9 kladivo z\u00a0hlin\u00edku a\u00a0oceli. V\u00a0lev\u00e9 ruce sokol\u00ed p\u00edrko.<\/p>\n
Pust\u00ed oba p\u0159edm\u011bty zhruba z\u00a0v\u00fd\u0161ky ramen. Na M\u011bs\u00edci nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd odpor vzduchu, kter\u00fd by p\u00edrko zbrzdil. Ob\u011b v\u011bci dopadnou do prachu v\u00a0naprosto stejn\u00fd zlomek sekundy.<\/p>\n
Konec p\u0159\u00edb\u011bhu, ne? Fyzika ze z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly funguje. T\u011b\u017ek\u00e9 i\u00a0lehk\u00e9 v\u011bci padaj\u00ed ve vakuu stejn\u011b rychle. Galilei m\u011bl pravdu, Isaac Newton m\u011bl pravdu a\u00a0my se m\u016f\u017eeme v\u00a0klidu vr\u00e1tit k\u00a0na\u0161im pozemsk\u00fdm \u017eivot\u016fm.<\/p>\n
Probl\u00e9m je v\u00a0tom, \u017ee to tak v\u016fbec nen\u00ed. Pokud se na tento experiment pod\u00edv\u00e1te o\u010dima modern\u00ed fyziky, neuvid\u00edte triumf lidsk\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed. Uvid\u00edte obrovskou, zej\u00edc\u00ed d\u00edru v\u00a0tom, jak ch\u00e1peme vesm\u00edr. Zde je d\u016fvod, pro\u010d tento \u201ejednoduch\u00fd\u201c p\u00e1d dodnes stra\u0161\u00ed teoretick\u00e9 fyziky.<\/p>\n
V\u00e1\u0161 mozek a\u00a0iluze p\u0159ita\u017elivosti<\/p>\n
V\u011bt\u0161ina z\u00a0n\u00e1s \u017eije v\u00a0newtonovsk\u00e9m sv\u011bt\u011b. Pokud se v\u00e1s n\u011bkdo zept\u00e1, co je to gravitace, pravd\u011bpodobn\u011b odpov\u00edte n\u011bco ve smyslu: \u201eJe to neviditeln\u00e1 s\u00edla, kterou Zem\u011b p\u0159itahuje v\u011bci k\u00a0sob\u011b.\u201c<\/p>\n
Zn\u00ed to logicky. Vid\u00edte, jak v\u011bci padaj\u00ed dol\u016f, c\u00edt\u00edte, \u017ee v\u00e1s n\u011bco dr\u017e\u00ed na \u017eidli. Jen\u017ee realita je pon\u011bkud jin\u00e1. Albert Einstein u\u017e p\u0159ed v\u00edce ne\u017e stolet\u00edm p\u0159i\u0161el s\u00a0t\u00edm, \u017ee gravitace ve skute\u010dnosti \u017e\u00e1dn\u00e1 s\u00edla nen\u00ed.<\/p>\n
Jeho Obecn\u00e1 teorie relativity<\/a> n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee hmota zak\u0159ivuje prostor a\u00a0\u010das kolem sebe. \u010casto se to vysv\u011btluje pomoc\u00ed obl\u00edben\u00e9, by\u0165 trochu zjednodu\u0161en\u00e9 analogie:<\/p>\n P\u0159edstavte si napnutou trampol\u00ednu. Doprost\u0159ed polo\u017e\u00edte t\u011b\u017ekou bowlingovou kouli (Zem\u011b). Trampol\u00edna se prohne. Kdy\u017e pak po kraji po\u0161lete lehkou kuli\u010dku (t\u0159eba M\u011bs\u00edc nebo padaj\u00edc\u00ed jablko), za\u010dne krou\u017eit sm\u011brem do st\u0159edu. Nekut\u00e1l\u00ed se tam proto, \u017ee by ji bowlingov\u00e1 koule n\u011bjak magicky \u201ep\u0159itahovala\u201c. Kut\u00e1l\u00ed se tam prost\u011b proto, \u017ee samotn\u00e1 plocha pod n\u00ed je zak\u0159iven\u00e1.<\/p>\n To je d\u016fvod, pro\u010d p\u00edrko a\u00a0kladivo dopadnou na M\u011bs\u00edci stejn\u011b. Ony k\u00a0n\u011bmu vlastn\u011b nepadaj\u00ed. Ony jen ob\u011b sleduj\u00ed stejnou geometrickou dr\u00e1hu v\u00a0zak\u0159iven\u00e9m \u010dasoprostoru. Nep\u016fsob\u00ed na n\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd \u201etah\u201c. Precizn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed zak\u0159iven\u00ed \u010dasoprostoru kolem Zem\u011b pomoc\u00ed satelit\u016f<\/a>, jako byl projekt Gravity Probe B, tuto Einsteinovu geometrickou vizi neust\u00e1le potvrzuj\u00ed.<\/p>\n Dobr\u00e1, tak\u017ee to ch\u00e1pe Einstein, ch\u00e1peme to my. Kde je tedy ten probl\u00e9m?<\/p>\n A tady to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt zaj\u00edmav\u00e9. Zkuste si vz\u00edt lupu a\u00a0pod\u00edvat se na strukturu hmoty bl\u00ed\u017e.<\/p>\n Temn\u00e1 trhlina jm\u00e9nem kvantov\u00e1 mechanika<\/p>\n Zat\u00edmco Einstein vysv\u011btloval velk\u00e9 v\u011bci (planety, hv\u011bzdy, jablka, kladiva), jin\u00e1 skupina v\u011bdc\u016f budovala takzvanou kvantovou mechaniku<\/a>\u00a0\u2013 pravidla pro ty \u00fapln\u011b nejmen\u0161\u00ed v\u011bci (atomy, elektrony, kvarky).<\/p>\n Kvantov\u00ed fyzici zjistili, \u017ee ve\u0161ker\u00e9 s\u00edly ve vesm\u00edru funguj\u00ed na principu v\u00fdm\u011bny ur\u010dit\u00fdch \u010d\u00e1stic.<\/p>\n Elektromagnetismus funguje tak, \u017ee si \u010d\u00e1stice mezi sebou pinkaj\u00ed fotony (\u010d\u00e1stice sv\u011btla).Siln\u00e1 jadern\u00e1 s\u00edla (kter\u00e1 dr\u017e\u00ed atomy pohromad\u011b) si h\u00e1z\u00ed takzvan\u00e9 gluony.Slab\u00e1 jadern\u00e1 s\u00edla (zodpov\u011bdn\u00e1 za radioaktivitu) pou\u017e\u00edv\u00e1 bosony W a Z.<\/p>\n Ale pak p\u0159ijde na \u0159adu na\u0161e star\u00e1 zn\u00e1m\u00e1 gravitace.<\/p>\n Pokud jsou t\u0159i ze \u010dty\u0159 z\u00e1kladn\u00edch sil p\u0159\u00edrody p\u0159en\u00e1\u0161eny mikroskopick\u00fdmi \u010d\u00e1sticemi, logika vel\u00ed, \u017ee gravitace mus\u00ed m\u00edt tak\u00e9 svou \u010d\u00e1stici. Fyzici ji dokonce pojmenovali: graviton<\/a>.<\/p>\n Probl\u00e9m? Nikdo graviton nikdy nevid\u011bl. Nikdo ho nezm\u011b\u0159il. A\u00a0co je hor\u0161\u00ed, kdy\u017e se matematici pokus\u00ed spojit Einsteinovu \u00fahlednou geometrii (kde p\u00edrko a\u00a0kladivo klou\u017eou po hladk\u00e9m \u010dasoprostoru) s\u00a0rozt\u011bkan\u00fdm, nejist\u00fdm sv\u011btem kvantov\u00e9 mechaniky, rovnice okam\u017eit\u011b zkolabuj\u00ed. V\u00fdsledkem jsou nekone\u010dna a\u00a0matematick\u00fd nesmysl.<\/p>\n Jako byste se sna\u017eili p\u0159e\u010d\u00edst digit\u00e1ln\u00ed k\u00f3d na monitoru pomoc\u00ed analogov\u00e9 lupy z\u00a019.\u00a0stolet\u00ed. Obecn\u00e1 relativita a\u00a0kvantov\u00e1 mechanika se prost\u011b vzep\u0159ely jak\u00fdmkoli pokus\u016fm o\u00a0sjednocen\u00ed<\/a>, co\u017e otev\u0159en\u011b p\u0159izn\u00e1vaj\u00ed i\u00a0ty nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed \u017eurn\u00e1ly.<\/p>\n Ten pocit na \u017eidli? To nen\u00ed gravitace<\/p>\n