{"id":131743,"date":"2026-06-28T04:01:32","date_gmt":"2026-06-28T04:01:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/131743\/"},"modified":"2026-06-28T04:01:32","modified_gmt":"2026-06-28T04:01:32","slug":"chceme-zit-jako-lide-zadali-delnici-pri-povstani-v-poznani-v-cervnu-1956","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/131743\/","title":{"rendered":"Chceme \u017e\u00edt jako lid\u00e9, \u017e\u00e1dali d\u011bln\u00edci p\u0159i povst\u00e1n\u00ed v\u00a0Poznani v\u00a0\u010dervnu 1956"},"content":{"rendered":"

S\u00a0jejich protagonisty nakonec veden\u00ed neuspo\u0159\u00e1dalo politick\u00fd monstrproces a\u00a0nov\u00fd \u0161\u00e9f komunist\u016f ud\u011blal n\u011bkolik d\u016fle\u017eit\u00fdch zm\u011bn – Polsko se nap\u0159\u00edklad vyhnulo kolektivizaci podle sov\u011btsk\u00e9ho vzoru. Ale \u017e\u00e1dn\u00e1 polsk\u00e1 cesta k\u00a0socialismu se nekonala.<\/p>\n

Zem\u011b se po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nach\u00e1zela v\u00a0komplikovan\u00e9 situaci. Komunist\u00e9, zorganizovan\u00ed v\u00a0Polsk\u00e9 d\u011blnick\u00e9 stran\u011b, byli sice nuceni souhlasit se syst\u00e9mem v\u00edce politick\u00fdch stran a\u00a0s vytvo\u0159en\u00edm koali\u010dn\u00ed vl\u00e1dy, z\u00edskali ale silov\u00e1 ministerstva, p\u0159edev\u0161\u00edm kl\u00ed\u010dov\u00e9 ministerstvo ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti, kter\u00e9 ovl\u00e1dalo ve\u0161ker\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky. V\u00a0zemi v\u00a0letech 1945-1947\u00a0trvala jak\u00e1si mal\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka mezi vl\u00e1dn\u00edmi silami a\u00a0protikomunistick\u00fdmi podzemn\u00edmi skupinami, zpravidla vych\u00e1zej\u00edc\u00edmi z\u00a0n\u011bkdej\u0161\u00ed odbojov\u00e9 organizace Armija Krajowa.<\/p>\n

Dv\u011b skupiny komunist\u016f<\/p>\n

Masovou a\u00a0jednozna\u010dn\u011b hegemonistickou silou se komunist\u00e9 stali v\u00a0prosinci 1948, kdy\u017e pohltili Polskou socialistickou stranu. Vznikla Polsk\u00e1 sjednocen\u00e1 d\u011blnick\u00e1 strana (PSDS), jej\u00edm\u017e prvn\u00edm tajemn\u00edkem se stal na Moskv\u011b zcela z\u00e1visl\u00fd Boles\u0142aw Bierut, nikoliv n\u00e1hodou v\u00a0Polsku ozna\u010dovan\u00fd jako \u201emal\u00fd Stalin\u201c.<\/p>\n

Foto: \u010cTK<\/p>\n

\u0160\u00e9f polsk\u00fdch komunist\u016f Boleslaw Bierut a\u00a0p\u0159edseda vl\u00e1dy \u010ceskoslovenska Klement Gottwald.<\/p>\n

Represe nepostihly jen skute\u010dn\u00e9 \u010di domn\u011bl\u00e9 nep\u0159\u00e1tele \u201elidov\u00e9 demokracie\u201c, ale i\u00a0\u0159adu p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch komunist\u016f a\u00a0\u010dlen\u016f komunistick\u00e9ho odboje. Nap\u0159\u00edklad i\u00a0n\u011bkdej\u0161\u00edho prvn\u00edho tajemn\u00edka Polsk\u00e9 d\u011blnick\u00e9 strany, p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho komunistu a\u00a0odboj\u00e1\u0159e W\u0142adys\u0142awa Gomu\u0142ku, kter\u00fd byl v\u00a0l\u00e9t\u011b 1951\u00a0zat\u010den. S\u00a0Gomu\u0142kou, kter\u00fd byl v\u00a0politick\u00e9 rovin\u011b obvin\u011bn z\u00a0titoismu a\u00a0v krimin\u00e1ln\u00ed rovin\u011b z\u00a0velezrady, m\u011bl b\u00fdt uspo\u0159\u00e1d\u00e1n zinscenovan\u00fd proces podobn\u00fd procesu s\u00a0L\u00e1szl\u00f3 Rajkem v\u00a0Ma\u010farsku a\u00a0Traj\u010do Kostovem v\u00a0Bulharsku v\u00a0roce 1949.<\/p>\n

Gomu\u0142ka m\u011bl skute\u010dn\u011b na n\u011bkter\u00e9 politick\u00e9 ot\u00e1zky odli\u0161n\u00fd n\u00e1zor ne\u017e Bierut: prosazoval tzv. polskou cestu k\u00a0socialismu, kter\u00e1 by brala v\u00edce ohled na polsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jmy. Byl tak\u00e9 odp\u016frcem kolektivizace zem\u011bd\u011blstv\u00ed sov\u011btskou cestou, o\u00a0kter\u00e9 tvrdil, \u017ee se pro Polsko nehod\u00ed. Proces s\u00a0Gomu\u0142kou se nakonec neuskute\u010dnil; v\u00a0roce 1955\u00a0se normalizovaly vztahy mezi SSSR a\u00a0Jugosl\u00e1vi\u00ed a\u00a0obvin\u011bn\u00ed z\u00a0titoismu bylo politicky ne\u00fanosn\u00e9. Bierut ztratil na procesu z\u00e1jem a\u00a0Gomu\u0142ka byl propu\u0161t\u011bn.<\/p>\n

Bierut se z\u00fa\u010dastnil jako host 20.\u00a0sjezdu KSSS v\u00a0Moskv\u011b; Chru\u0161\u010dovova odhalen\u00ed stalinistick\u00e9ho kultu osobnosti na tajn\u00e9m zased\u00e1n\u00ed sjezdu 25.\u00a0\u00fanora 1956\u00a0v\u00a0n\u011bm z\u0159ejm\u011b vyvolala obavy o\u00a0vlastn\u00ed politick\u00fd osud, av\u0161ak tuto ot\u00e1zku za n\u011bj vy\u0159e\u0161ila p\u0159\u00edroda: 12.\u00a0b\u0159ezna 1956\u00a0v\u00a0Moskv\u011b zem\u0159el.<\/p>\n

Bierutova smrt urychlila proces destalinizace v\u00a0Polsku. \u00dast\u0159edn\u00ed v\u00fdbor PSDS se fakticky rozd\u011blil na dv\u011b frakce: konzervativn\u00ed a\u00a0reformn\u00ed. Konzervativci se vyzna\u010dovali exponovan\u00fdm nacionalismem a\u00a0ov\u0161em tak\u00e9 antisemitismem. Reformist\u00e9 naproti tomu hodlali demokratizovat syst\u00e9m, ov\u0161em samoz\u0159ejm\u011b jen v\u00a0r\u00e1mci \u201elidov\u00e9 demokracie\u201c.<\/p>\n

Bierut\u016fv n\u00e1stupce ve funkci prvn\u00edho tajemn\u00edka PSDS Edward Ochab se sna\u017eil zachov\u00e1vat jakousi \u201est\u0159edn\u00ed pozici\u201c, 6.\u00a0dubna 1956\u00a0ozn\u00e1mil, \u017ee obvin\u011bn\u00ed vznesen\u00e1 proti Gomu\u0142kovi byla neopodstatn\u011bn\u00e1, \u010d\u00edm\u017e otev\u0159el cestu k\u00a0jeho stranick\u00e9 rehabilitaci.<\/p>\n

Chceme \u017e\u00edt jako lid\u00e9<\/p>\n

P\u0159elomovou ud\u00e1lost\u00ed se stala st\u00e1vka d\u011bln\u00edk\u016f ve Stroj\u00edrensk\u00fdch z\u00e1vodech Hipolita Cegielsk\u00e9ho v\u00a0Poznani (tehdy: Stalinovy stroj\u00edrensk\u00e9 z\u00e1vody) 28.\u00a0\u010dervna 1956, kter\u00e1 p\u0159erostla v\u00a0m\u00edstn\u00ed protikomunistick\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. <\/p>\n

Foto: \u010cTK<\/p>\n

St\u00e1vka nespokojen\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f za\u010dala vcelku klidn\u011b.<\/p>\n

K\u00a0nim se p\u0159ipojili pracovn\u00edci Oprav\u00e1rensk\u00fdch z\u00e1vod\u016f \u017eelezni\u010dn\u00edch vagon\u016f. P\u016fvodn\u00ed charakter st\u00e1vky byl ekonomick\u00fd. Hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina spo\u010d\u00edvala v\u00a0nespokojenosti s\u00a0tzv. zpev\u0148ov\u00e1n\u00edm norem. D\u011bln\u00edk musel pracovat v\u00edce, co\u017e ale ve skute\u010dnosti znamenalo, \u017ee jeho re\u00e1ln\u00e1 mzda klesla. Krom\u011b toho podnik nedodr\u017eoval sm\u011brnice ministerstva financ\u00ed, podle kter\u00e9 m\u011bla b\u00fdt vynikaj\u00edc\u00edm pracovn\u00edk\u016fm, \u00fadern\u00edk\u016fm, pracuj\u00edc\u00edm nad 160\u00a0procent normy poskytnuta sleva na dani z\u00a0p\u0159\u00edjmu. Zam\u011bstnanc\u016fm podniku byly rovn\u011b\u017e odebr\u00e1ny r\u016fzn\u00e9 tradi\u010dn\u00ed v\u00fdhody a\u00a0p\u0159\u00edplatky. K\u00a0nespokojenosti p\u0159isp\u011bly i\u00a0obt\u00ed\u017ee se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm potravinami a\u00a0nedostatek ochrann\u00fdch pom\u016fcek, a\u010d na n\u011b pracovn\u00edci m\u011bli z\u00e1konn\u00fd n\u00e1rok.<\/p>\n

D\u011bln\u00edci se dlouho sna\u017eili dos\u00e1hnout zlep\u0161en\u00ed situace jedn\u00e1n\u00edm jak s\u00a0veden\u00edm z\u00e1vodu, tak s\u00a0vojvodsk\u00fdmi a\u00a0\u00fast\u0159edn\u00edmi org\u00e1ny. Do Var\u0161avy byla vysl\u00e1na 26.\u00a0\u010dervna zvl\u00e1\u0161tn\u00ed delegace. Kdy\u017e se v\u00fdsledek nedostavil, zastavili d\u011bln\u00edci r\u00e1no 28.\u00a0\u010dervna pr\u00e1ci. Manifesta\u010dn\u011b nejprve odstranili z\u00a0br\u00e1ny tabuli s\u00a0n\u00e1zvem \u201eStalinovy stroj\u00edrensk\u00e9 z\u00e1vody\u201c a\u00a0pak se s\u00a0vlaj\u00edc\u00edmi polsk\u00fdmi prapory vydali do centra m\u011bsta.<\/p>\n

Do st\u00e1vky se zapojili tak\u00e9 zam\u011bstnanci M\u011bstsk\u00fdch dopravn\u00edch podnik\u016f a\u00a0cestou se k\u00a0davu p\u0159id\u00e1vali dal\u0161\u00ed ob\u010dan\u00e9. Na transparentech v\u00a0t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b p\u0159eva\u017eovala hesla jako \u201eChceme chleba pro na\u0161e d\u011bti\u201c, \u201eChceme \u017e\u00edt jako lid\u00e9\u201c, \u201ePry\u010d s\u00a0normami\u201c a\u00a0vol\u00e1n\u00ed po zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd. Dav, odhadem stotis\u00edcov\u00fd, se kolem dev\u00e1t\u00e9 hodiny shrom\u00e1\u017edil p\u0159ed budovou M\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru. Do budovy byla vysl\u00e1na delegace. P\u0159edseda MNV Franciszek Fr\u0105ckowiak delegaci p\u0159ijal a\u00a0vyslechl si po\u017eadavky st\u00e1vkuj\u00edc\u00edch: sn\u00ed\u017een\u00ed pracovn\u00edch norem, zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd a\u00a0sn\u00ed\u017een\u00ed cen. O\u00a0podobn\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech ov\u0161em nemohl s\u00e1m rozhodovat.<\/p>\n

Delegace proto \u017e\u00e1dala, aby do Poznan\u011b, kde se pr\u00e1v\u011b konal ka\u017edoro\u010dn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed stroj\u00edrensk\u00fd veletrh, p\u0159ijel n\u011bjak\u00fd vysok\u00fd stranick\u00fd \u010di st\u00e1tn\u00ed funkcion\u00e1\u0159, bu\u010f gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk PSDS Edward Ochab nebo premi\u00e9r J\u00f3zef Cyrankiewicz.<\/p>\n

Foto: \u010cTK<\/p>\n

Postupn\u011b se st\u00e1vka radikalizovala a\u00a0objevila se hesla Pry\u010d s\u00a0komunisty a\u00a0Rusov\u00e9 dom\u016f.<\/p>\n

Proto\u017ee jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0Fr\u0105ckowiakem skon\u010dilo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b, odebrala se delegace do s\u00eddla Vojvodsk\u00e9ho v\u00fdboru PSDS, kde vyjedn\u00e1vala s\u00a0tajemn\u00edkem Wincentem Kra\u015bkem. Dav venku se mezit\u00edm radikalizoval. Objevila se hesla a\u00a0v\u00fdk\u0159iky u\u017e s\u00a0v\u00fdsostn\u011b politick\u00fdm charakterem: \u201ePry\u010d s\u00a0rudou bur\u017eoazi\u00ed\u201c, \u201ePry\u010d s\u00a0komunisty\u201c, \u201eRusov\u00e9 dom\u016f\u201c, ale tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad po\u017eadavek obnoven\u00ed v\u00fduky n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed ve \u0161kol\u00e1ch. \u010c\u00e1st demonstrant\u016f vtrhla do budovy n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru a\u00a0obsadila ji; dal\u0161\u00ed za\u00fato\u010dili na stanici po\u0159\u00e1dkov\u00e9 policie. Slu\u017ebu konaj\u00edc\u00ed policist\u00e9 nekladli odpor a\u00a0demonstranti se zmocnili zbran\u00ed. Jin\u00ed obsadili budovu m\u011bstsk\u00e9 v\u011bznice, kde osvobodili 257\u00a0v\u011bz\u0148\u016f; jak se ale pozd\u011bji uk\u00e1zalo, ne\u0161lo o\u00a0politick\u00e9 v\u011bzn\u011b. Pak vtrhli do budovy vojvodsk\u00e9 prokuratury a\u00a0okresn\u00edho soudu, kde ni\u010dili dokumenty.<\/p>\n

P\u016fvodn\u011b pokojn\u00e1 demonstrace se zm\u011bnila v\u00a0ozbrojenou vzpouru. S\u00a0vlaj\u00edc\u00edmi prapory a\u00a0\u010derveno-b\u00edl\u00fdmi p\u00e1skami na ruk\u00e1ch ozbrojenci p\u0159it\u00e1hli k\u00a0vojvodsk\u00e9mu \u00da\u0159adu bezpe\u010dnosti. Ten chr\u00e1nily speci\u00e1ln\u00ed jednotky, jejich\u017e velitel vydal rozkaz zah\u00e1jit proti demonstrant\u016fm ostrou st\u0159elbu. Povstalci pak za\u010dali obl\u00e9hat budovu a\u00a0na obr\u00e1nce st\u0159\u00edlet. Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd \u00fatok trval a\u017e do druh\u00e9 hodiny odpoledne. P\u0159itom chytili a\u00a0zbili n\u011bkolik p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f bezpe\u010dnosti; dav ubil des\u00e1tn\u00edka Zygmunta Izdebn\u00e9ho, o\u00a0kter\u00e9m se roz\u0161\u00ed\u0159ila myln\u00e1 zpr\u00e1va, \u017ee zast\u0159elil \u017eenu s\u00a0d\u00edt\u011btem. Odpoledne pokra\u010dovaly \u00fatoky povstalc\u016f na dal\u0161\u00ed komisari\u00e1ty Ob\u010dansk\u00e9 milice s\u00a0c\u00edlem zmocnit se dal\u0161\u00edch zbran\u00ed.<\/p>\n

Foto: Profimedia.cz<\/p>\n

Wladyslaw Gomulka a\u00a0dal\u0161\u00ed komunistick\u00ed l\u00eddr, kter\u00fd cht\u011bl j\u00edt ve sv\u00e9 zemi nikoli sov\u011btskou, ale vlastn\u00ed cestou – jugosl\u00e1vsk\u00fd prezident Josip Broz Tito<\/p>\n

Na rozkaz n\u00e1m\u011bstka ministra obrany gener\u00e1la Stanis\u0142awa Pop\u0142awsk\u00e9ho byla proti demonstrant\u016fm vedle zvl\u00e1\u0161tn\u00edch policejn\u00edch jednotek nasazena arm\u00e1da v\u010detn\u011b tank\u016f. Demonstranti na n\u011b za\u00fato\u010dili z\u00e1paln\u00fdmi lahvemi. Proti tank\u016fm ov\u0161em nem\u011bli povstalci \u0161anci. Boje trvaly a\u017e do druh\u00e9ho dne, ojedin\u011bl\u00e9 v\u00fdst\u0159ely se oz\u00fdvaly je\u0161t\u011b 30.\u00a0\u010dervna.<\/p>\n

Podle ofici\u00e1ln\u00ed informace ze 17.\u00a0\u010dervence byl celkov\u00fd po\u010det ob\u011bt\u00ed 53, z\u00a0toho bylo dev\u011bt voj\u00e1k\u016f a\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f bezpe\u010dnostn\u00edch org\u00e1n\u016f. Mezi zabit\u00fdmi byl i\u00a0t\u0159in\u00e1ctilet\u00fd \u017e\u00e1k z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly Roman Strza\u0142kowski. Pozd\u011bji bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee po\u010det mrtv\u00fdch byl nejm\u00e9n\u011b o\u00a0dvacet osob vy\u0161\u0161\u00ed. P\u0159esn\u00fd po\u010det ran\u011bn\u00fdch nebyl nikdy zji\u0161t\u011bn. Podle dokumentace polsk\u00e9ho \u00dastavu pam\u011bti n\u00e1roda bylo zadr\u017eeno nejm\u00e9n\u011b 575\u00a0osob.<\/p>\n

Ochabovo stranick\u00e9 veden\u00ed se nejprve rozhodlo uspo\u0159\u00e1dat \u201emonstrproces\u201c, kter\u00fd by \u201eodhalil\u201c, \u017ee za celou akc\u00ed st\u00e1ly z\u00e1padn\u00ed zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby, pol\u0161t\u00ed emigranti a\u00a0zbytky bur\u017eoazie. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed bylo nejprve usm\u011br\u0148ov\u00e1no t\u00edmto sm\u011brem, proti zat\u010den\u00fdm se pou\u017e\u00edval fyzick\u00fd i\u00a0psychick\u00fd n\u00e1tlak.<\/p>\n

Jen\u017ee na stranu povstalc\u016f se postavila nejen \u0161ir\u0161\u00ed polsk\u00e1 ve\u0159ejnost, kter\u00e1 se st\u00e1le v\u00edce radikalizovala, ale i\u00a0\u010d\u00e1st reformn\u00edch komunist\u016f. Ti samoz\u0159ejm\u011b odsoudili ozbrojen\u00fd \u00fatok na pozna\u0148skou v\u011bznici a\u00a0budovu Vojvodsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu bezpe\u010dnosti, ale za\u010dali poukazovat na to, \u017ee po\u017eadavky st\u00e1vkuj\u00edc\u00edch byly do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry opr\u00e1vn\u011bn\u00e9, a\u00a0vzpouru vyvolala neochota m\u00edstn\u00edch i\u00a0\u00fast\u0159edn\u00edch org\u00e1n\u016f v\u00e1\u017en\u011b se jimi zab\u00fdvat.<\/p>\n

Tak\u00e9 vy\u0161et\u0159ovan\u00ed za\u010dali odvol\u00e1vat sv\u00e1 vynucen\u00e1 dozn\u00e1n\u00ed a\u00a0obraceli se na justi\u010dn\u00ed i\u00a0st\u00e1tn\u00ed a\u00a0stranick\u00e9 org\u00e1ny se st\u00ed\u017enostmi na fyzick\u00e9 n\u00e1sil\u00ed p\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Nav\u00edc n\u011bkolik zn\u00e1m\u00fdch advok\u00e1t\u016f nab\u00eddlo ob\u017ealovan\u00fdm sv\u00e9 slu\u017eby za minim\u00e1ln\u00ed odm\u011bnu nebo dokonce zcela zdarma. Zem\u00ed se zat\u00edm v\u00a0l\u00e9t\u011b valila vlna protest\u016f. Politicky se za\u010dal znovu anga\u017eovat Gomu\u0142ka, kter\u00fd byl 1.\u00a0srpna stranicky rehabilitov\u00e1n a\u00a0p\u0159ijat zp\u011bt do strany.<\/p>\n

Za t\u00e9to situace se proces proti \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm vzpoury st\u00e1val pro stranick\u00e9 veden\u00ed p\u0159\u00edt\u011b\u017e\u00ed. V\u00a0ideologick\u00e9 rovin\u011b zde byl nav\u00edc probl\u00e9m v\u00a0tom, \u017ee prakticky v\u0161ichni obvin\u011bn\u00ed byli d\u011bln\u00edky, a\u00a0nikoliv \u201ez\u00e1padn\u00edmi agenty\u201c \u010di pora\u017een\u00fdmi \u201evyko\u0159is\u0165ovateli\u201c. Po\u010det osob postaven\u00fdch p\u0159ed soud byl proto maxim\u00e1ln\u011b zredukov\u00e1n. Prvn\u00ed dva procesy byly zah\u00e1jeny soub\u011b\u017en\u011b 27.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed (v jednom byly souzeny t\u0159i osoby, ve druh\u00e9m dev\u011bt), dal\u0161\u00ed za\u010dal 5.\u00a0\u0159\u00edjna (souzeno deset osob).<\/p>\n

Pod tlakem dom\u00e1c\u00edch zm\u011bn, kdy vych\u00e1zely najevo nez\u00e1konnosti v\u00a0procesech prvn\u00ed poloviny 50.\u00a0let, m\u011bli ob\u017ealovan\u00ed mo\u017enost skute\u010dn\u011b se br\u00e1nit a\u00a0jejich obh\u00e1jci skute\u010dn\u011b sv\u00e9 klienty h\u00e1jit. Soud jako d\u016fkaz p\u0159ekvapiv\u011b odm\u00edtl uznat vynucen\u00e1 p\u0159izn\u00e1n\u00ed ob\u017ealovan\u00fdch a\u00a0jako poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnost naopak uznal argumenty obh\u00e1jc\u016f podpo\u0159en\u00e9 znalci z\u00a0oboru psychologie a\u00a0psychiatrie, \u017ee demonstranti jednali pod vlivem davov\u00e9 psych\u00f3zy a\u00a0stresu. Tresty proto byly relativn\u011b n\u00edzk\u00e9: v\u00a0prvn\u00edch dvou procesech se pohybovaly v\u00a0rozmez\u00ed od dvou do \u0161esti let a\u00a0dva ob\u017ealovan\u00ed byli dokonce osvobozeni. T\u0159et\u00ed proces byl je\u0161t\u011b p\u0159ed vynesen\u00edm rozsudku 22.\u00a0\u0159\u00edjna p\u0159eru\u0161en a\u00a0vynesen\u00ed rozsudku odro\u010deno na 6.\u00a0listopadu. K\u00a0tomu ale nakonec v\u016fbec nedo\u0161lo.<\/p>\n

Foto: \u010cTK<\/p>\n

Wladyslaw Gomulka \u0159e\u010dn\u00ed u\u017e coby prvn\u00ed tajemn\u00edk \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru polsk\u00fdch komunist\u016f 26.\u00a0\u0159\u00edjna 1956\u00a0na jednom var\u0161avsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Dvan\u00e1ct\u00e9ho \u0159\u00edjna byl Gomu\u0142ka pozv\u00e1n na zased\u00e1n\u00ed politbyra PSDS, kde p\u0159ednesl velmi kritickou anal\u00fdzu nejen minul\u00e9ho veden\u00ed, ale i\u00a0sou\u010dasn\u00e9 situace v\u00a0Polsku, a\u00a019.\u00a0\u0159\u00edjna byl kooptov\u00e1n do \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den byl zvolen prvn\u00edm tajemn\u00edkem \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru strany.<\/p>\n

Do Var\u0161avy n\u00e1hle p\u0159icestovala delegace sov\u011btsk\u00e9ho politbyra veden\u00e1 samotn\u00fdm Chru\u0161\u010dovem. V\u00a0cel\u00e9 zemi vypukly protisov\u011btsk\u00e9 demonstrace, na co\u017e sov\u011btsk\u00e9 veden\u00ed reagovalo rozkazem sov\u011btsk\u00e9mu vojensk\u00e9mu kontingentu v\u00a0Polsku k\u00a0pochodu na Var\u0161avu. V\u00a0jedn\u00e1n\u00ed mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima Gomu\u0142ka p\u0159esv\u011bd\u010dil Chru\u0161\u010dova, \u017ee jedin\u011b on m\u016f\u017ee zabr\u00e1nit v\u00fdbuchu velk\u00e9ho protisov\u011btsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed a\u00a0Chru\u0161\u010dov to akceptoval. Ta\u017een\u00ed sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy na Var\u0161avu bylo odvol\u00e1no. Dvac\u00e1t\u00e9ho \u010dtvrt\u00e9ho \u0159\u00edjna vystoupil Gomu\u0142ka na improvizovan\u00e9m m\u00edtinku na hlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed ve Var\u0161av\u011b, kde ozn\u00e1mil \u201enov\u00fd kurs\u201c. Tyto ud\u00e1losti ve\u0161ly do d\u011bjin jako \u201epolsk\u00fd \u0159\u00edjen.\u201c<\/p>\n

Foto: Maty\u00e1\u0161 Folprecht, Pr\u00e1vo<\/p>\n

D\u011bjiny nel\u017eou\u00a0\u2013 historick\u00fd seri\u00e1l den\u00edku Pr\u00e1vo.<\/p>\n

Gomu\u0142ka odm\u00edtl pokra\u010dovat v\u00a0kolektivizaci: v\u00a0Polsku z\u016fstala v\u011bt\u0161ina p\u016fdy v\u00a0soukrom\u00fdch ruk\u00e1ch, na zbytku byly vytvo\u0159eny st\u00e1tn\u00ed statky. Vl\u00e1da souhlasila s\u00a0op\u011btovn\u00fdm zaveden\u00edm dobrovoln\u00e9ho vyu\u010dov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed ve \u0161kol\u00e1ch. Rehabilitov\u00e1na nebo alespo\u0148 v\u00a0tichosti amnestov\u00e1na byla v\u011bt\u0161ina politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f z\u00a0prvn\u00ed poloviny pades\u00e1t\u00fdch let.<\/p>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b v\u0161ak u\u017e od podzimu 1957\u00a0za\u010dal Gomu\u0142ka postupn\u011b znovu \u201eutahovat \u0161rouby\u201c. Nad\u011bje, kter\u00e9 do n\u011bj v\u011bt\u0161ina Pol\u00e1k\u016f vkl\u00e1dala, se nenaplnily.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"S\u00a0jejich protagonisty nakonec veden\u00ed neuspo\u0159\u00e1dalo politick\u00fd monstrproces a\u00a0nov\u00fd \u0161\u00e9f komunist\u016f ud\u011blal n\u011bkolik d\u016fle\u017eit\u00fdch zm\u011bn – Polsko se nap\u0159\u00edklad…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":131744,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[11],"tags":[2214,5189,117,5479,2213,54,53,52],"class_list":["post-131743","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-svet","tag-josif-vissarionovic-stalin","tag-nikita-chruscov","tag-polsko","tag-poznan","tag-sovetsky-svaz","tag-svet","tag-world","tag-world-news"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116825744035938257","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/131743","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=131743"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/131743\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/131744"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=131743"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=131743"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=131743"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}