A pr\u00e1v\u011b jej\u00ed profesn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed j\u00ed pr\u00fd nedovoluje nahl\u00ed\u017eet na Spojen\u00e9 st\u00e1ty jako na \u201ev\u00fdjime\u010dn\u00fd projekt\u201c. B\u011bhem dvou a\u00a0p\u016fl stolet\u00ed toti\u017e podle n\u00ed zem\u011b sv\u00e9 hodnoty nes\u010detn\u011bkr\u00e1t pop\u0159ela. Nap\u0159\u00edklad, kdy\u017e b\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky podporovala st\u00e1tn\u00ed p\u0159evraty v\u016f\u010di demokraticky zvolen\u00fdm vl\u00e1d\u00e1m, p\u0159esto\u017ee se vyd\u00e1vala za hlavn\u00edho sv\u011btov\u00e9ho ochr\u00e1nce lidsk\u00fdch pr\u00e1v a\u00a0demokracie. Od kritik\u016f si za to vyslou\u017eila obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed z\u00a0 pokrytectv\u00ed.<\/p>\n
Sou\u010dasn\u00e1 administrativa Donalda Trumpa ov\u0161em na ochranu lidsk\u00fdch pr\u00e1v a\u00a0demokratick\u00fdch hodnot zcela rezignovala, upozor\u0148uje Jana K. Lipman. \u201eJ\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 c\u00edt\u00edm nostalgii – a\u00a0skoro se za to styd\u00edm – po dob\u00e1ch, kdy Spojen\u00e9 st\u00e1ty aspo\u0148 na pap\u00ed\u0159e tvrdily, \u017ee demokracii a\u00a0lidsk\u00e1 pr\u00e1va podporuj\u00ed, i\u00a0kdy\u017e to v\u00a0praxi nebyla pravda,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 .<\/p>\n
Na co podle histori\u010dky mohou b\u00fdt Ameri\u010dan\u00e9 py\u0161n\u00ed? S\u00a0jak\u00fdmi momenty ze sv\u00e9 historie se naopak teeprve mus\u00ed vyrovnat? A\u00a0existuje dnes shoda na tom, co definuje Ameri\u010dana? Na to v\u0161e se pt\u00e1me v\u00a0rozhovoru pro podcast 5:59.<\/p>\n
Spojen\u00e9 st\u00e1ty slav\u00ed tento v\u00edkend 250\u00a0let od sv\u00e9ho vzniku. Co by podle v\u00e1s m\u011bly p\u0159edev\u0161\u00edm oslavovat?<\/p>\n
Je dobr\u00e9 za\u010d\u00edt pozitivy. Podle m\u011b Spojen\u00e9 st\u00e1ty z\u016fst\u00e1vaj\u00ed skute\u010dn\u011b dynamickou a\u00a0fascinuj\u00edc\u00ed zem\u00ed. Kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o\u00a0jej\u00edch siln\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch, napadaj\u00ed m\u011b m\u011bsta, jako je New York, kde jsem d\u0159\u00edv \u017eila, nebo te\u010f New Orleans a\u00a0to, jak\u00fdm zp\u016fsobem Spojen\u00e9 st\u00e1ty dok\u00e1\u017eou vdechnout energii m\u00edst\u016fm, kde spole\u010dn\u011b \u017eij\u00ed lid\u00e9 z\u00a0cel\u00e9ho sv\u011bta. A\u00a0d\u00e1vaj\u00ed mo\u017enost vzniknout tv\u016fr\u010d\u00edm projekt\u016fm, film\u016fm, divadlu. Byla to a\u00a0i dnes jsou to fascinuj\u00edc\u00ed m\u00edsta k\u00a0\u017eivotu. A\u00a0pak je tu tak\u00e9 koncept rovnosti, svobody a\u00a0demokracie. Jist\u011b se je\u0161t\u011b dostaneme k\u00a0podrobnostem, v\u010detn\u011b toho, \u017ee tyto hodnoty nebyly v\u017edy st\u0159edobodem \u017eivota americk\u00fdch obyvatel a\u00a0doch\u00e1zelo z\u00a0r\u016fzn\u00fdch stran k\u00a0jejich poru\u0161ov\u00e1n\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b jsou to hodnoty a\u00a0ide\u00e1ly, kter\u00e9 osobn\u011b pova\u017euju za velmi d\u016fle\u017eit\u00e9. Je z\u00e1sadn\u00ed o\u00a0nich mluvit, p\u0159ipom\u00ednat si je a\u00a0\u017e\u00edt v\u00a0souladu s\u00a0nimi.<\/p>\n
Kdo je Jana K. Lipman<\/p>\n
Jana K. Lipman je histori\u010dka zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se d\u011bjinami americk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky, migrace a\u00a0d\u011bjinami pr\u00e1ce p\u0159edev\u0161\u00edm ve 20.\u00a0stolet\u00ed. Ve sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m v\u00fdzkumu se v\u011bnuje historii sexu\u00e1ln\u00edho n\u00e1sil\u00ed v\u00a0americk\u00e9 arm\u00e1d\u011b od zaveden\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed arm\u00e1dy v\u00a070.\u00a0letech a\u017e po konflikty v\u00a0Ir\u00e1ku a\u00a0Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Je autorkou knih In Camps: Vietnamese Refugees, Asylum Seekers, and Repatriates (2020) a\u00a0Guant\u00e1namo: A\u00a0Working-Class History between Empire and Revolution (2009). Spolupracuje tak\u00e9 na projektech, kter\u00e9 zp\u0159\u00edstup\u0148uj\u00ed historick\u00fd v\u00fdzkum \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti.<\/p>\n
![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/07\/jana-k-lipman.jpeg\")
Foto: archiv Jany K. Lipman<\/p>\n
Americk\u00e1 histori\u010dka Jana K. Lipman.<\/p>\n
Sama nejsem nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 vlastenecky zalo\u017een\u00e1, jsem histori\u010dka – a\u00a0v t\u00e9hle profesi je kritick\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed nezbytnou v\u00fdbavou, ale v\u00a0ml\u00e1d\u00ed jsem p\u016fsobila v\u00a0M\u00edrov\u00fdch sborech (Peace Corps – nez\u00e1visl\u00e1 feder\u00e1ln\u00ed agentura USA poskytuj\u00edc\u00ed od 60.let pomoc v\u00a0rozv\u00edjej\u00edc\u00edch se zem\u00edch -pozn. red.) v\u00a0Karibiku, byla jsem tak\u00e9 na Fulbrightov\u011b stipendiu v\u00a0Rakousku a\u00a0v\u017edycky jsem byla na svou zemi hrd\u00e1 a\u00a0pova\u017eovala jsem za \u010dest Spojen\u00e9 st\u00e1ty v\u00a0zahrani\u010d\u00ed reprezentovat. Tak\u017ee i\u00a0kdy\u017e to, co \u0159\u00edk\u00e1m, \u010dasto vyzn\u00edv\u00e1 kriticky, uv\u011bdomuju si, kolik mi toho Spojen\u00e9 st\u00e1ty daly.<\/p>\n
To u\u017e m\u011b vedete k\u00a0dal\u0161\u00ed ot\u00e1zce – zm\u00ednili jsme pozitiva, tak\u017ee bychom asi m\u011bli p\u0159ipomenout i\u00a0ty bolestn\u011bj\u0161\u00ed nebo problemati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed momenty z\u00a0americk\u00e9 historie, kter\u00e9 by si te\u010f lid\u00e9 m\u011bli v\u00a0souvislosti s\u00a0v\u00fdro\u010d\u00edm p\u0159ipom\u00ednat. Kter\u00e9 to podle v\u00e1s jsou?<\/p>\n
My historikov\u00e9 se zaob\u00edr\u00e1me minulost\u00ed a\u00a0v\u00edme, jak komplikovan\u00e1 je. A\u00a0tak\u00e9 v\u00edme, pro\u010d je d\u016fle\u017eit\u00e9 o\u00a0problematick\u00fdch momentech d\u011bjin mluvit. Pro Ameriku je naprosto kl\u00ed\u010dovou kapitolou otrok\u00e1\u0159stv\u00ed a\u00a0zotro\u010dov\u00e1n\u00ed lid\u00ed a\u00a0tak\u00e9 vyhn\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edch n\u00e1rod\u016f. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1 o\u00a0tom, \u017ee d\u011bjiny otrok\u00e1\u0159stv\u00ed jsou z\u00e1sadn\u00ed pro pochopen\u00ed okolnost\u00ed vzniku Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a\u00a0jejich n\u00e1sledn\u00e9ho ekonomick\u00e9ho i\u00a0spole\u010densk\u00e9ho rozvoje. A\u00a0je to ot\u00e1zka, s\u00a0jej\u00edm\u017e odkazem se ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech pot\u00fdk\u00e1me dodnes. <\/p>\n
Otroctv\u00ed poh\u00e1n\u011blo ekonomiku severu i\u00a0jihu Ameriky. Bez pochopen\u00ed t\u00e9to ot\u00e1zky d\u011bjin\u00e1m USA neporozum\u00edte. Prost\u011b se s\u00a0t\u00edm mus\u00edme vyrovnat.<\/p>\n
Jana K. Lipman, profesorka historie z Tulaneovy univerzity<\/p>\n
Debatuje se o\u00a0tom, jak bychom ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech m\u011bli o\u00a0otrok\u00e1\u0159stv\u00ed mluvit – podle m\u011b je to v\u011bc, na kterou nikdy nesm\u00edme zapomenout. P\u0159ipomn\u011bla bych tu slavn\u00fd projev Fredericka Douglasse, kter\u00fd se narodil v\u00a0Baltimoru, kde byl tak\u00e9 zotro\u010den. Povedlo se mu uprchnout a\u00a0stal se z\u00a0n\u011bj nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed abolicionista, \u0159e\u010dn\u00edk a\u00a0kritik otrok\u00e1\u0159stv\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech druh\u00e9 poloviny 19.\u00a0stolet\u00ed. V\u00a0roce 1852 – v\u00a0den 76.\u00a0v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159ijet\u00ed Deklarace nez\u00e1vislosti – pronesl slavn\u00fd projev s\u00a0titulem: \u201eCo znamen\u00e1 4.\u00a0\u010dervenec pro otroka?\u201c U\u017e tehdy se ptal: Jak si pamatujeme svou minulost? A\u00a0jak ch\u00e1peme zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed dokument v\u00a0zemi, kter\u00e1 st\u00e1le zotro\u010duje miliony lid\u00ed? <\/p>\n
V\u00a0mnoha ohledech je tento projev s\u017e\u00edravou kritikou pom\u011br\u016f. Z\u00e1rove\u0148 podporuje ide\u00e1ly, na kter\u00fdch Spojen\u00e9 st\u00e1ty stoj\u00ed, a\u00a0pt\u00e1 se, pro\u010d se podle nich zem\u011b ne\u0159\u00edd\u00ed. V\u00a0americk\u00e9 minulosti je mnoho bolestn\u00fdch a\u00a0problematick\u00fdch moment\u016f. Ale je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee se s\u00a0nimi Ameri\u010dan\u00e9 pot\u00fdkali od po\u010d\u00e1tku.<\/p>\n
Pr\u00e1v\u011b ot\u00e1zka otrok\u00e1\u0159stv\u00ed by p\u0159eci ale do jist\u00e9 m\u00edry m\u011bla m\u011bnit to, jak se Ameri\u010dan\u00e9 d\u00edvaj\u00ed na svou zemi i\u00a0dnes – proto\u017ee i\u00a0jej\u00ed dne\u0161n\u00ed blahobyt vypl\u00fdv\u00e1 z\u00a0ekonomick\u00fdch a\u00a0spole\u010densk\u00fdch okolnost\u00ed, kter\u00e9 zotro\u010dov\u00e1n\u00ed lid\u00ed p\u0159ineslo? P\u0159i\u010dem\u017e ale ne v\u0161ichni si to dnes cht\u011bj\u00ed p\u0159ipom\u00ednat?<\/p>\n
Ano, p\u0159esn\u011b tak. Otroctv\u00ed poh\u00e1n\u011blo ekonomiku severu i\u00a0jihu Ameriky. Bez pochopen\u00ed t\u00e9to ot\u00e1zky d\u011bjin\u00e1m Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f neporozum\u00edte. Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee se s\u00a0t\u00edm prost\u011b mus\u00edme vyrovnat. Nem\u016f\u017eeme p\u0159edst\u00edrat, \u017ee to nen\u00ed pravda. Umo\u017e\u0148uje n\u00e1m to tak\u00e9 kriticky uva\u017eovat o\u00a0tom, do jak\u00e9 budoucnosti se chceme vydat.<\/p>\n
\u201eAmeri\u010dan\u00e9 nemaj\u00ed monopol na v\u00fdjime\u010dnost\u201c<\/p>\n
Ameri\u010dan\u00e9 \u010dasto mluv\u00ed o\u00a0sv\u00e9 zemi jako o\u00a0v\u00fdjime\u010dn\u00e9m projektu, o\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm demokratick\u00e9m experimentu na sv\u011bt\u011b. Sd\u00edl\u00edte tento p\u0159\u00edstup, v\u00a0jeho\u017e srdci je p\u0159edstava o\u00a0americk\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti?<\/p>\n
Odpov\u00edm v\u00e1m \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b jako v\u011bdkyn\u011b a\u00a0\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b jako oby\u010dejn\u00e1 Ameri\u010danka, kter\u00e1 tu \u017eije cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. A\u00a0jsem ohledn\u011b t\u00e9to ot\u00e1zky velmi rozpolcen\u00e1. Jako v\u011bdkyn\u011b jsem str\u00e1vila celou svou kari\u00e9ru odm\u00edt\u00e1n\u00edm my\u0161lenky o\u00a0americk\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti. Mysl\u00edm si toti\u017e, \u017ee za v\u00fdjime\u010dn\u00e9 se pova\u017euj\u00ed v\u0161echny zem\u011b. V\u00a0ml\u00e1d\u00ed jsem cestovala a\u00a0studovala ve Vietnamu, str\u00e1vila jsem \u010das v\u00a0Izraeli, na Kub\u011b. A\u00a0v\u0161ude tam pova\u017eovali lid\u00e9 sv\u00e9 zem\u011b za v\u00fdjime\u010dn\u00e9. Ameri\u010dan\u00e9 na v\u00fdjime\u010dnost nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd monopol. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se mi z\u00a0t\u00e9to ideje dost je\u017e\u00ed vlasy.<\/p>\n
Z\u00e1rove\u0148 je tu ale druh\u00e1 str\u00e1nka v\u011bci, kter\u00e1 m\u00ed\u0159\u00ed k\u00a0probl\u00e9mu, jen\u017e m\u011b znepokojuje posledn\u00edch n\u011bkolik let. Jak jsem zm\u00ednila, my\u0161lenku v\u00fdjime\u010dnosti jsem kritizovala – p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0pozic t\u00e9mat, kter\u00e1 jsem studovala. Zab\u00fdvala jsem se americk\u00fdm imperialismem, d\u011bjinami pr\u00e1ce a\u00a0imigrace. <\/p>\n
P\u0159ij\u010fte za n\u00e1mi na Letn\u00ed podcastovou sc\u00e9nu!<\/p>\n
Podcast 5:59\u00a0vystoup\u00ed \u017eiv\u011b na Letn\u00ed podcastov\u00e9 sc\u00e9n\u011b! P\u0159ij\u010fte ve st\u0159edu 29.\u00a0\u010dervence do Trojsk\u00e9ho pivovaru v\u00a0Praze na \u017eiv\u00e9 nat\u00e1\u010den\u00ed podcastu, ve kter\u00e9m se vr\u00e1t\u00edme k\u00a0s\u00e9rii Sm\u011br Fico a\u00a0aktu\u00e1ln\u00edmu v\u00fdvoji na p\u0159edvolebn\u00edm Slovensku. Pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ijali \u010dlenov\u00e9 satirick\u00e9 skupiny Zomri<\/a> nebo report\u00e9r den\u00edku SME a\u00a0odborn\u00edk na dezinformace Martin Hod\u00e1s<\/a>. V\u00edce informac\u00ed a\u00a0l\u00edstky k\u00a0prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz<\/a>.<\/p>\n Je pravda, \u017ee se b\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky Spojen\u00e9 st\u00e1ty prohla\u0161ovaly za demokratickou zemi, kter\u00e1 ochra\u0148uje lidsk\u00e1 pr\u00e1va. Kritikov\u00e9 to \u010dasto ozna\u010dovali za neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pokrytectv\u00ed a\u00a0p\u0159ipom\u00ednali, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty podpo\u0159ily nap\u0159\u00edklad vl\u00e1dn\u00ed p\u0159evrat v\u00a0Guatemale, kter\u00fd svrhnul demokraticky zvolenou vl\u00e1du, nebo p\u0159evrat v\u00a0\u00cdr\u00e1nu. V\u00a0obou p\u0159\u00edpadech \u0161lo o\u00a0ud\u00e1losti z\u00a0ran\u00fdch 50.\u00a0let 20.\u00a0stolet\u00ed. Spojen\u00e9 st\u00e1ty zkr\u00e1tka pova\u017eovali za pokrytce, kter\u00fd demokracii zdaleka neh\u00e1j\u00ed tak intenzivn\u011b, jak o\u00a0sob\u011b tvrd\u00ed. <\/p>\n M\u011b znepokojuje ale to, jak\u00fd sm\u011br to nabralo v\u00a0posledn\u00ed dob\u011b. Za druh\u00e9 Trumpovy vl\u00e1dy toti\u017e B\u00edl\u00fd d\u016fm u\u017e v\u016fbec neuva\u017euje o\u00a0demokratick\u00fdch norm\u00e1ch a\u00a0ochran\u011b lidsk\u00fdch pr\u00e1v jako o\u00a0pil\u00ed\u0159\u00edch americk\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti. A\u00a0j\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 c\u00edt\u00edm nostalgii – a\u00a0skoro se za to styd\u00edm – po dob\u00e1ch, kdy Spojen\u00e9 st\u00e1ty aspo\u0148 na pap\u00ed\u0159e tvrdily, \u017ee demokracii a\u00a0lidsk\u00e1 pr\u00e1va podporuj\u00ed, i\u00a0kdy\u017e to v\u00a0praxi nebyla pravda. Mysl\u00edm, \u017ee jsme t\u00edm mnoho ztratili, i\u00a0kdy\u017e n\u011bkdej\u0161\u00ed r\u00e9toriku o\u00a0americk\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti nepodp\u00edraly konkr\u00e9tn\u00ed \u010diny, nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm ne konzistentn\u00ed politika.<\/p>\n \u010ctvrt\u00fd \u010dervenec b\u00fdval tradi\u010dn\u011b vn\u00edm\u00e1n, nebo aspo\u0148 j\u00e1 jsem to tak v\u017edycky ch\u00e1pala, jako takov\u00fd sjednocuj\u00edc\u00ed letn\u00ed ritu\u00e1l. Shodnou se tedy dnes Ameri\u010dan\u00e9 na tom, jak d\u016fle\u017eit\u00e9 jsou ty z\u00e1kladn\u00ed principy, na kter\u00fdch byly Spojen\u00e9 st\u00e1ty vybudov\u00e1ny, a\u00a0panuje dnes konsensus na tom, co znamen\u00e1 b\u00fdt Ameri\u010danem?<\/p>\n Nezd\u00e1 se mi, \u017ee by tu byl n\u011bjak\u00fd konsensus ohledn\u011b toho, co to znamen\u00e1 b\u00fdt Ameri\u010dan. A\u00a0nejsem si jist\u00e1, zda jsme ho v\u017edy m\u011bli. Ale r\u00e1da bych prodiskutovala dva r\u016fzn\u00e9 pohledy na tu v\u011bc, p\u0159i\u010dem\u017e oba maj\u00ed sv\u00e9 zast\u00e1nce i\u00a0odp\u016frce. Tento t\u00fdden Nejvy\u0161\u0161\u00ed soud Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f potvrdil, \u017ee ka\u017ed\u00fd, kdo se v\u00a0USA narod\u00ed, automaticky z\u00edsk\u00e1v\u00e1 americk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Tak, jak to stanovuje \u010dtrn\u00e1ct\u00fd dodatek \u00dastavy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f p\u0159ijat\u00fd po ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce. Tehdy to bylo v\u00a0reakci na zru\u0161en\u00ed otroctv\u00ed, ale je v\u00a0tom v\u00edc ne\u017e jen to.<\/p>\n To \u010derstv\u00e9 rozhodnut\u00ed Nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu se t\u00fdkalo toho, zda si Trumpova administrativa m\u016f\u017ee osobovat pr\u00e1vo zm\u011bnit to dosavadn\u00ed pojet\u00ed a\u00a0stanovit, \u017ee u\u017e nesta\u010d\u00ed se jen v\u00a0Americe narodit, aby se \u010dlov\u011bk stal Ameri\u010danem. Ze zmi\u0148ovan\u00e9ho \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho dodatku americk\u00e9 \u00fastavy to p\u0159itom mysl\u00edm dost jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1 a\u00a0Nejvy\u0161\u0161\u00ed soud u\u017e v\u00a0t\u00e9to v\u011bci na konci 19.\u00a0stolet\u00ed rozhodl, kdy\u017e projedn\u00e1val p\u0159\u00edpad zn\u00e1m\u00fd jako Spojen\u00e9 st\u00e1ty versus Wong Kim Ark, kdy se v\u00a0San Francisku narozen\u00fd mu\u017e \u010d\u00ednsk\u00e9ho p\u016fvodu br\u00e1nil vyho\u0161t\u011bn\u00ed ze zem\u011b.<\/p>\n Vlastn\u011b jde o\u00a0zcela fundament\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost: Kdo m\u016f\u017ee b\u00fdt Ameri\u010danem? A\u00a0mysl\u00edm, \u017ee stoj\u00ed za to si p\u0159e\u010d\u00edst soub\u011b\u017en\u00e9 stanovisko soudkyn\u011b Ketanji Brown Jacksonov\u00e9, kter\u00e1 se v\u00a0n\u011bm skute\u010dn\u011b pono\u0159ila do hloubky t\u00e9 v\u011bci a\u00a0p\u0159ipomn\u011bla, jak i\u00a0ti, kdo byli v\u00a019.\u00a0stolet\u00ed vysvobozeni z\u00a0otroctv\u00ed, prosazovali automatick\u00e9 pr\u00e1vo lid\u00ed narozen\u00fdch ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech na americk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed bez ohledu na jejich rasov\u00fd nebo t\u0159\u00eddn\u00ed p\u016fvod. V\u011bd\u011bli, jak siln\u00e9 proti\u010d\u00ednsk\u00e9 n\u00e1lady tehdy v\u00a0USA panovaly, a\u00a0p\u0159esto si vybrali tuto univerzalistickou cestu. <\/p>\n A\u00a0j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee ta my\u0161lenka, \u017ee kdokoli se narod\u00ed v\u00a0USA, se automaticky st\u00e1v\u00e1 Ameri\u010danem, je pro americkou identitu u\u017e p\u016fldruh\u00e9ho stolet\u00ed tak st\u011b\u017eejn\u00ed, \u017ee jej\u00ed zpochybn\u011bn\u00ed – to, \u017ee se z\u00a0toho v\u016fbec mohla st\u00e1t ot\u00e1zka – ot\u0159\u00e1s\u00e1 samotn\u00fdmi z\u00e1klady toho, jak sami sebe ch\u00e1peme. Je to u\u017e skoro 130\u00a0let, co Nejvy\u0161\u0161\u00ed soud v\u00a0p\u0159\u00edpadu Wong Kim Arka rozhodl, a\u00a0od t\u00e9 doby ta z\u00e1le\u017eitost byla pova\u017eovan\u00e1 za pr\u00e1vn\u011b uzav\u0159enou. To, \u017ee ji te\u010f n\u011bkdo zkusil zpochybnit – i\u00a0kdy\u017e ta iniciativa pro tuto chv\u00edli neusp\u011bla – pova\u017euji za skute\u010dn\u011b znepokojiv\u00fd sign\u00e1l.<\/p>\n Ale je tu je\u0161t\u011b jeden zp\u016fsob, jak se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee st\u00e1t Ameri\u010danem, a\u00a0to je naturalizace. Usad\u00edte se ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, z\u00edsk\u00e1te tu trval\u00fd pobyt a\u00a0\u010dasem m\u016f\u017eete za\u017e\u00e1dat o\u00a0ob\u010danstv\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b tu v\u017edycky byly protip\u0159ist\u011bhovaleck\u00e9 n\u00e1lady, v\u017edycky tu byla xenofobie, to nen\u00ed nic unik\u00e1tn\u00edho nebo specifick\u00e9ho pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty. Ov\u0161em ta my\u0161lenka, \u017ee kdokoli m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a\u00a0st\u00e1t se Ameri\u010danem, ta se doopravdy ujala a\u017e b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v\u00a0reakci na vzestup nacistick\u00e9ho N\u011bmecka a\u00a0fa\u0161ismu v\u00a0Evrop\u011b. Tehdy Spojen\u00e9 st\u00e1ty p\u0159ijaly tu my\u0161lenku otev\u0159en\u00e9 n\u00e1ru\u010de a\u00a0poskytnut\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b imigrant\u016fm jako d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st americk\u00e9 identity. Pr\u00e1v\u011b ta p\u0159ist\u011bhovaleck\u00e1 zku\u0161enost postupn\u011b nahradila d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed identitu vych\u00e1zej\u00edc\u00ed prim\u00e1rn\u011b z\u00a0dob osidlov\u00e1n\u00ed Ameriky anglick\u00fdmi kolonisty, respektive uprchl\u00edky p\u0159ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm \u00fatlakem, t\u011bmi takzvan\u00fdmi Otci poutn\u00edky z\u00a0lodi Mayflower, kte\u0159\u00ed se usadili v\u00a0oblasti Nov\u00e9 Anglie. <\/p>\n A\u00a0nyn\u00ed – zejm\u00e9na od lid\u00ed, jako jsou Trump\u016fv poradce Stephen Miller nebo viceprezident JD Vance – p\u0159ich\u00e1z\u00ed \u00fatoky na to inkluzivn\u011bj\u0161\u00ed pojet\u00ed americk\u00e9 identity, kdy \u0159\u00edkaj\u00ed: ne, b\u00fdt Ameri\u010dan znamen\u00e1 b\u00fdt b\u011bloch a\u00a0m\u00edt v\u00a0t\u00e9to zemi ko\u0159eny p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed obdob\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky. To je dal\u0161\u00ed zpochybn\u011bn\u00ed toho, jak ch\u00e1peme, kdo je Ameri\u010dan. J\u00e1 nad\u00e1le pova\u017euju automatick\u00fd zisk ob\u010danstv\u00ed pro osoby narozen\u00e9 v\u00a0USA stejn\u011b jako p\u0159ist\u011bhovalectv\u00ed coby ultim\u00e1tn\u00ed americkou zku\u0161enost za ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st americk\u00e9 identity. Ale jak u\u017e jsem \u0159ekla – oboj\u00ed je nyn\u00ed p\u0159edm\u011btem politick\u00e9 debaty.<\/p>\n V kompletn\u00ed verzi rozhovoru s\u00a0histori\u010dkou Jana K. Lipman se tak\u00e9 dozv\u00edte, v\u00a0jak\u00e9 n\u00e1lad\u011b a\u00a0form\u011b oslavy 250.\u00a0let Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f Ameri\u010dany zastihly. Nebo jak podle n\u00ed bude na Donalda Trumpa jednou nahl\u00ed\u017eet historie. Poslechn\u011bte si v\u00a0p\u0159ehr\u00e1va\u010di v\u00a0\u00favodu \u010dl\u00e1nku.<\/p>\n Editor a\u00a0koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubi\u0161tov\u00e1<\/p>\n Sound design: David Kaiser<\/p>\n Dabing: Dominika Kubi\u0161tov\u00e1<\/p>\n Podcast 5:59<\/p>\n Zpravodajsk\u00fd podcast Seznam Zpr\u00e1v. Jedno z\u00e1sadn\u00ed t\u00e9ma ka\u017ed\u00fd v\u0161edn\u00ed den za minutu \u0161est. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed d\u011bn\u00ed v\u00a0\u010cesku, ve sv\u011bt\u011b, politice, ekonomice, sportu i\u00a0kultu\u0159e optikou Seznam Zpr\u00e1v<\/a>.<\/p>\n Archiv v\u0161ech d\u00edl\u016f najdete na na\u0161ich str\u00e1nk\u00e1ch<\/a>. Sv\u00e9 post\u0159ehy, p\u0159ipom\u00ednky nebo tipy n\u00e1m pi\u0161te prost\u0159ednictv\u00edm soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/07\/supreme-court-nejvyssi-soud-usa.jpeg\")
<\/a><\/p>\n