{"id":146318,"date":"2026-07-13T08:20:13","date_gmt":"2026-07-13T08:20:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/146318\/"},"modified":"2026-07-13T08:20:13","modified_gmt":"2026-07-13T08:20:13","slug":"novy-vyzkum-o-vysehradu-jak-to-bylo-s-libusi-a-premyslem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/146318\/","title":{"rendered":"Nov\u00fd v\u00fdzkum o Vy\u0161ehradu: Jak to bylo s Libu\u0161\u00ed a P\u0159emyslem"},"content":{"rendered":"

Nejde jen o\u00a0pam\u00e1tnou v\u011btu. Pochybn\u00e1 je toti\u017e samotn\u00e1 existence kn\u011b\u017eny Libu\u0161e a\u00a0n\u00e1sledn\u011b i\u00a0spojitost t\u00e9to b\u00e1jn\u00e9 \u017eeny s\u00a0Vy\u0161ehradem. I\u00a0tak pro spoustu \u010cech\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 Vy\u0161ehrad spojen pr\u00e1v\u011b s\u00a0Libu\u0161\u00ed, se s\u00eddlem prvn\u00edch P\u0159emyslovc\u016f, se z\u00e1klady \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu. Jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee Vy\u0161ehrad st\u00e1l na sk\u00e1le nad prav\u00fdm b\u0159ehem Vltavy d\u0159\u00edve ne\u017e Pra\u017esk\u00fd hrad na druh\u00e9 stran\u011b \u0159eky. Jak to je ve skute\u010dnosti, m\u011bl mimo jin\u00e9 zjistit rozs\u00e1hl\u00fd archeologick\u00fd pr\u016fzkum, kter\u00fd za\u010dal p\u0159ed v\u00edce ne\u017e sto lety. A\u00a0v\u00fdsledek?<\/p>\n

\u201ePra\u017esk\u00fd hrad je star\u0161\u00ed asi o\u00a0pades\u00e1t let,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Ladislav Varadzin, vedouc\u00ed deta\u0161ovan\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b Archeologick\u00e9ho \u00fastavu. Spolu s\u00a0historikem Luk\u00e1\u0161em Reitingerem z\u00a0Masarykovy univerzity v\u00a0Brn\u011b jsou editory p\u0159elomov\u00e9 publikace Vy\u0161ehrad ve st\u0159edov\u011bku, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 poznatky o\u00a0tomto s\u00eddle P\u0159emyslovc\u016f a\u00a0Lucemburk\u016f.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd \u010cech si spojuje Vy\u0161ehrad s\u00a0kn\u011b\u017enou Libu\u0161\u00ed. Jak to ale bylo doopravdy, \u017eila na Vy\u0161ehrad\u011b?<\/p>\n

Reitinger: Nejstar\u0161\u00ed b\u00e1je spojen\u00e9 s\u00a0Vy\u0161ehradem poch\u00e1zej\u00ed z\u00a0Kosmovy kroniky, podle kter\u00e9 byl Vy\u0161ehrad zalo\u017een sice je\u0161t\u011b v\u00a0dob\u00e1ch P\u0159emysla Or\u00e1\u010de, ale a\u017e po smrti kn\u011b\u017eny Libu\u0161e b\u011bhem d\u00edv\u010d\u00ed v\u00e1lky. Tento v\u00fdklad se ale m\u011bn\u00ed a\u017e ve 14.\u00a0stolet\u00ed. Teprve podle kronik\u00e1\u0159e c\u00edsa\u0159e Karla IV., kter\u00fdm byl P\u0159ib\u00edk Pulkava z\u00a0Raden\u00edna, byl Vy\u0161ehrad star\u0161\u00ed ne\u017e Pra\u017esk\u00fd hrad. Jeho zakladatelkou m\u011bla b\u00fdt pr\u00e1v\u011b Libu\u0161e, kter\u00e1 z\u00a0Vy\u0161ehradu m\u011bla panovat cel\u00e9 zemi. D\u016fvod, pro\u010d se tehdy oto\u010dila posloupnost d\u011bje, nen\u00ed jasn\u00e9, ale zp\u016fsobil zmatky, kter\u00e9 vy\u0159e\u0161il a\u017e modern\u00ed archeologick\u00fd v\u00fdzkum.<\/p>\n

Kv\u016fli kronice V\u00e1clava H\u00e1jka z\u00a0Libo\u010dan ze 16.\u00a0stolet\u00ed se tento v\u00fdklad velmi zako\u0159enil. K\u00a0tomu je ale nutn\u00e9 dodat, \u017ee si tento kronik\u00e1\u0159 neb\u00fdvale vym\u00fd\u0161lel. St\u00e1l nap\u0159\u00edklad u\u00a0zrodu \u010desk\u00e9 pov\u011bsti o\u00a0Horym\u00edru, \u0160em\u00edkovi a\u00a0skoku z\u00a0vy\u0161ehradsk\u00e9 sk\u00e1ly. Tento n\u00e1m\u011bt si \u201evyp\u016fj\u010dil\u201c z\u00a0n\u011bmeck\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a\u00a0um\u00edstil jej jako jin\u00e9 j\u00edm vymy\u0161len\u00e9 m\u00fdty pr\u00e1v\u011b na Vy\u0161ehrad. V\u00e1clav H\u00e1jek se mimochodem uch\u00e1zel o\u00a0ur\u010dit\u00e9 posty na Vy\u0161ehrad\u011b a\u00a0je mo\u017en\u00e9, \u017ee tamn\u00edm prel\u00e1t\u016fm t\u00edmto zp\u016fsobem nadb\u00edhal.<\/p>\n

Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.<\/p>\n

Vystudoval archeologii a\u00a0egyptologii na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v\u00a0Praze.<\/p>\n

Je vedouc\u00edm deta\u0161ovan\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b Archeologick\u00e9ho \u00fastavu Akademie v\u011bd \u010cR na pra\u017esk\u00e9m Vy\u0161ehrad\u011b.<\/p>\n

Vede nebo se spolupod\u00edl\u00ed na veden\u00ed v\u00fdzkumn\u00fdch projekt\u016f v\u00a0Africe.<\/p>\n

V roce 2019\u00a0dostal Cenu pro perspektivn\u00ed v\u00fdzkumn\u00edky\u00a0\u2013 Lumina quaeruntur od Akademie v\u011bd \u010cR.<\/p>\n

Ale b\u00e1je o\u00a0kn\u011b\u017en\u011b Libu\u0161i, kter\u00e1 vid\u011bla z\u00a0Vy\u0161ehradu m\u011bsto velik\u00e9, tedy budouc\u00ed Prahu, \u017eila d\u00e1l. Je to tak?<\/p>\n

Reitinger: V\u00a0H\u00e1jkov\u011b pod\u00e1n\u00ed byla br\u00e1na za bernou minci a\u017e do konce 18.\u00a0stolet\u00ed, kdy Gelasius Dobner, katolick\u00fd kn\u011bz a\u00a0historik, pouk\u00e1zal na to, \u017ee H\u00e1jek z\u00a0Libo\u010dan si mnoh\u00e9 vymyslel. Ale Vy\u0161ehrad od Libu\u0161e ji\u017e odd\u011blit ne\u0161lo. \u017divou vodou pro tyto m\u00fdty byly zn\u00e1m\u00e9 falzifik\u00e1ty Rukopis kr\u00e1lov\u00e9dvorsk\u00fd a\u00a0zelenohorsk\u00fd z\u00a0konce druh\u00e9 dek\u00e1dy 19.\u00a0stolet\u00ed, v\u00a0nich\u017e hr\u00e1l Vy\u0161ehrad a\u00a0kn\u011b\u017ena Libu\u0161e kl\u00ed\u010dovou roli. Tamn\u00ed hrad je naz\u00fdv\u00e1m Krokov\u00fdm a\u00a0Libu\u0161in\u00fdm \u201esvat\u00fdm a\u00a0zlat\u00fdm s\u00eddlem\u201c, pr\u00e1v\u011b zde m\u011bl b\u00e1jn\u00fd slovansk\u00fd p\u011bvec Lum\u00edr skl\u00e1dat sv\u00e9 ver\u0161e.<\/p>\n

Jak je zn\u00e1mo, o\u00a0pravost obou rukopis\u016f se dlouho vedly dramatick\u00e9 spory, v\u011b\u0159ily jim i\u00a0elity n\u00e1roda, nap\u0159\u00edklad Franti\u0161ek Palack\u00fd jim p\u0159izn\u00e1val v\u011bt\u0161\u00ed v\u011brohodnost ne\u017e Kosmov\u011b kronice. To, \u017ee byl Vy\u0161ehrad pova\u017eov\u00e1n za prvn\u00ed s\u00eddlo b\u00e1jn\u00fdch P\u0159emyslovc\u016f, inspirovalo i\u00a0Bed\u0159icha Smetanu k\u00a0seps\u00e1n\u00ed opery Libu\u0161e nebo slo\u017een\u00ed symfonie Vy\u0161ehrad. V\u00a0tomto ideologick\u00e9m duchu se zrodil Vy\u0161ehrad jako pam\u00e1tn\u00edk slavn\u00e9 slovansk\u00e9 minulosti. M\u00edsto, kde byly pochov\u00e1v\u00e1ny slavn\u00e9 \u010desk\u00e9 osobnosti a\u00a0kde byla p\u0159estav\u011bna bazilika svat\u00e9ho Petra a\u00a0Pavla. Vy\u0161ehrad slou\u017eil jako slovansk\u00fd protip\u00f3l pon\u011bm\u010den\u00e9 Praze.<\/p>\n

Jak dlouho trval tento m\u00fdtus postaven\u00fd na z\u00e1klad\u011b nep\u0159esn\u00fdch historick\u00fdch fakt\u016f?<\/p>\n

Reitinger: Na konci 19.\u00a0stolet\u00ed se prok\u00e1zalo, \u017ee oba rukopisy byly fale\u0161n\u00e9. A\u00a0v tu dobu se vy\u0161ehradsk\u00fd m\u00fdtus za\u010dal bortit. Ostatn\u011b jak\u00e9si prvenstv\u00ed Vy\u0161ehradu paradoxn\u011b vyvr\u00e1til tehdej\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00fd historik Julius Lippert, v\u00fdznamn\u00fd p\u0159edstavitel n\u011bmeck\u00e9 v\u011bdy v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch. Roku 1894\u00a0napsal \u010dl\u00e1nek o\u00a0Vy\u0161ehradu, kde dolo\u017eil, \u017ee Pra\u017esk\u00fd hrad je star\u0161\u00ed, \u017ee Vy\u0161ehrad mohl vzniknout nanejv\u00fd\u0161e nedlouho p\u0159ed rokem 1000.\u00a0Tak\u017ee vlastn\u011b a\u017e na konci 19.\u00a0stolet\u00ed p\u0159i\u0161el Vy\u0161ehrad o\u00a0sv\u00e9 prvenstv\u00ed, co\u017e pozd\u011bji potvrdily archeologick\u00e9 pr\u016fzkumy.<\/p>\n

Mgr. Luk\u00e1\u0161 Reitinger, Ph.D. <\/p>\n

Vystudoval historii na Masarykov\u011b univerzit\u011b v\u00a0Brn\u011b, kde v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b i\u00a0p\u016fsob\u00ed.<\/p>\n

Publikoval odborn\u00e9 studie v\u011bnovan\u00e9 moravsk\u00fdm a\u00a0\u010desk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m ran\u00e9ho a\u00a0vrcholn\u00e9ho st\u0159edov\u011bku.<\/p>\n

Je autorem monografie Vratislav, Prvn\u00ed kr\u00e1l \u010cech\u016f (2017).<\/p>\n

Spolupod\u00edlel se na vyd\u00e1n\u00ed knihy Kr\u00e1lovsk\u00e1 zalo\u017een\u00ed na jihu \u010cech za vl\u00e1dy posledn\u00edch P\u0159emyslovc\u016f (2016).<\/p>\n

Spolu s\u00a0Ladislavem Varadzinem a\u00a0dal\u0161\u00edmi autory se pod\u00edlel na p\u0159elomov\u00e9 knize Vy\u0161ehrad ve st\u0159edov\u011bku, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 poznatky o\u00a0tomto s\u00eddle P\u0159emyslovc\u016f a\u00a0Lucemburk\u016f.<\/p>\n

Co ta Libu\u0161e? Byla to re\u00e1ln\u00e1 osoba?<\/p>\n

Reitinger: P\u0159\u00edb\u011bh o\u00a0Libu\u0161i a\u00a0P\u0159emyslovi se v\u00a0ur\u010dit\u00fdch n\u00e1znac\u00edch objevuje v\u00a0Kristi\u00e1nov\u011b legend\u011b (latinsk\u00fd spis o\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch k\u0159es\u0165anstv\u00ed na Velk\u00e9 Morav\u011b a\u00a0v \u010cech\u00e1ch a\u00a0o prvn\u00edch \u010desk\u00fdch sv\u011btc\u00edch V\u00e1clavovi a\u00a0Ludmile\u00a0\u2013 pozn. aut.) z\u00a0konce 10.\u00a0stolet\u00ed, co\u017e bylo pozd\u011bji rozvinut\u00e9 v\u00a0Kosmov\u011b kronice. P\u0159\u00edb\u011bh \u010cech\u016fm vysv\u011btloval, pro\u010d jim vl\u00e1dne rod P\u0159emysla Or\u00e1\u010de. Libu\u0161e symbolicky zastupuje tehdej\u0161\u00ed obec \u010cech\u016f, s\u00a0n\u00ed\u017e p\u0159emyslovsk\u00fd rod uzav\u00edr\u00e1 spole\u010denskou smlouvu.<\/p>\n

V Kosmov\u011b kronice se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee kdy\u017e byl P\u0159emysl povol\u00e1n ze Stadic (u \u00dast\u00ed nad Labem) od pluhu, respektive r\u00e1dla, m\u011bl s\u00a0sebou vz\u00edt i\u00a0l\u00fd\u010den\u00e9 st\u0159ev\u00edce, co\u017e m\u011blo symbolizovat, \u017ee cel\u00fd rod poch\u00e1zel z\u00a0prost\u00fdch pom\u011br\u016f. Kosmas o\u00a0nich psal, \u017ee byly uchov\u00e1v\u00e1ny na Vy\u0161ehrad\u011b a\u00a0znovu jsou p\u0159ipom\u00edn\u00e1ny ve 13.\u00a0a\u00a014.\u00a0stolet\u00ed. Podle v\u0161eho byly uchov\u00e1ny ve vy\u0161ehradsk\u00e9m kostele svat\u00e9ho Petra a\u00a0Pavla.<\/p>\n

Boty po pohansk\u00e9m m\u00fdtick\u00e9m vl\u00e1dci byly tedy schra\u0148ov\u00e1ny v\u00a0jednom z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch chr\u00e1m\u016f zem\u011b. Zejm\u00e9na tento kontrast vypov\u00edd\u00e1 o\u00a0jejich tehdej\u0161\u00edm v\u00fdznamu. V\u00a0invent\u00e1\u0159\u00edch Pra\u017esk\u00e9ho hradu se objevily je\u0161t\u011b na konci 18.\u00a0stolet\u00ed a\u00a0posledn\u00ed zpr\u00e1vy o\u00a0st\u0159ev\u00edc\u00edch poch\u00e1zej\u00ed z\u00a0dvac\u00e1t\u00fdch let 19.\u00a0stolet\u00ed.<\/p>\n

Varadzin: Kn\u011b\u017ena Libu\u0161e je tedy nejsp\u00ed\u0161e smy\u0161len\u00e1 postava, kter\u00e1 souvis\u00ed s\u00a0legitimiza\u010dn\u00edm m\u00fdtem ran\u00e9 p\u0159emyslovsk\u00e9 dynastie, s\u00a0po\u010d\u00e1tkem \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu. Nebyli jsme v\u00fdjimkou, podobn\u011b vznikaly dal\u0161\u00ed st\u00e1ty, kter\u00e9 \u0159e\u0161ily podobnou ot\u00e1zku, jak legitimizovat vl\u00e1du jednoho rodu nad ostatn\u00edmi.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de l\u00fd\u010den\u00fdch st\u0159ev\u00edc\u016f. Nepochybujeme o\u00a0tom, \u017ee existovaly, co\u017e ale nutn\u011b neznamen\u00e1, \u017ee poch\u00e1zely z\u00a0doby P\u0159emysla Or\u00e1\u010de, pokud tato postava historicky existovala. To ale z\u00a0hlediska tehdej\u0161\u00ed spole\u010dnosti nebylo a\u017e tak podstatn\u00e9. Pro n\u00e1s je d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee tento d\u016fle\u017eit\u00fd p\u0159edm\u011bt byl p\u016fvodn\u011b ulo\u017een nikoli na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, ale pr\u00e1v\u011b na Vy\u0161ehrad\u011b. Pra\u017esk\u00fd hrad byl u\u017e tehdy vl\u00e1dn\u00edm centrem, p\u0159esto vedle n\u011bj fungoval Vy\u0161ehrad, jeho jak\u00fdsi duplik\u00e1t.<\/p>\n

Reitinger: K\u00a0roku 1004\u00a0m\u00e1me zpr\u00e1vu tehdej\u0161\u00edho informovan\u00e9ho sou\u010dasn\u00edka, podle kter\u00e9 \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee Jarom\u00edr usedl na kamenn\u00fd tr\u016fn na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, a\u00a0je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne byl p\u0159iveden na Vy\u0161ehrad, kde byl provol\u00e1n za vl\u00e1dce. Podobnou zpr\u00e1vu m\u00e1me tak\u00e9 k\u00a0roku 1109.\u00a0Jev\u00ed se tedy, \u017ee se inaugura\u010dn\u00ed akty nov\u00e9ho vl\u00e1dce zem\u011b v\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu odehr\u00e1valy pravideln\u011b na obou hradech. Zat\u00edmco na Hrad\u011b byl v\u00a0tomto sm\u011bru \u00fast\u0159edn\u00edm p\u0159edm\u011btem pov\u011bstn\u00fd kamenn\u00fd tr\u016fn, na Vy\u0161ehrad\u011b to z\u0159ejm\u011b byly Or\u00e1\u010dovy st\u0159ev\u00edce.<\/p>\n

Za Karla IV. se odehr\u00e1la korunovace p\u0159\u00edmo na Vy\u0161ehrad\u011b, \u017ee?<\/p>\n

Varadzin: Pouze prvn\u00ed \u010d\u00e1st t\u011bchto inaugura\u010dn\u00edch akt\u016f. Pro Karla IV. byl vztah k\u00a0P\u0159emyslovc\u016fm jedn\u00edm ze stavebn\u00edch kamen\u016f jeho dom\u00e1c\u00ed politiky. Jeho otec Jan Lucembursk\u00fd byl pova\u017eov\u00e1n za cizince a\u00a0nebyl schopen se propojit s\u00a0m\u00edstn\u00edmi elitami. Proto se tak\u00e9 tolik anga\u017eoval v\u00a0zahrani\u010d\u00ed. Kdy\u017e Karel IV. p\u0159ijel z\u00a0ciziny, aby se ujal \u010desk\u00fdch zem\u00ed, ocitnul se ve slo\u017eit\u00e9 situaci. Velice chyt\u0159e vsadil na to, \u017ee je prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 matky Eli\u0161ky P\u0159emyslovny tak\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem tradi\u010dn\u00edho \u010desk\u00e9ho vl\u00e1dnouc\u00edho rodu P\u0159emyslovec, na co\u017e tak\u00e9 r\u016fzn\u00fdm zp\u016fsobem poukazoval.<\/p>\n

Kdy\u017e pak p\u0159estavoval p\u016fvodn\u00ed rezidenci p\u0159emyslovsk\u00fdch panovn\u00edk\u016f na Vy\u0161ehrad\u011b, le\u017e\u00edc\u00ed u\u017e tehdy v\u00a0ruin\u00e1ch, nav\u00e1zal na jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed zastaralou formu, \u010d\u00edm\u017e mohl op\u011bt zd\u016fraznit linku mezi n\u00edm a\u00a0P\u0159emyslovci.<\/p>\n

A Eli\u0161ka P\u0159emyslovna nav\u00edc na sklonku \u017eivota pob\u00fdvala pr\u00e1v\u011b na Vy\u0161ehrad\u011b a\u00a0um\u0159ela tady.<\/p>\n

Reitinger: P\u0159esn\u011b tak. M\u011blo to i\u00a0praktick\u00fd v\u00fdznam. Kdy\u017e Karel IV. zakl\u00e1dal Nov\u00e9 M\u011bsto pra\u017esk\u00e9, pot\u0159eboval vy\u0161ehradsk\u00fd hrad na vysok\u00e9 sk\u00e1le k\u00a0tomu, aby ho chr\u00e1nil. Toto m\u00edsto zkr\u00e1tka nemohl nechat neopevn\u011bn\u00e9.<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Poda\u0159ilo se v\u00e1m i\u00a0na z\u00e1klad\u011b archeologick\u00e9ho pr\u016fzkumu zjistit, kdy p\u0159esn\u011b vznik\u00e1 na Vy\u0161ehrad\u011b os\u00eddlen\u00ed?<\/p>\n

Varadzin: U\u017e zmi\u0148ovan\u00fd n\u011bmeck\u00fd historik Lippert na konci 19.\u00a0stolet\u00ed na z\u00e1klad\u011b p\u00edsemn\u00fdch pramen\u016f dok\u00e1zal, \u017ee Pra\u017esk\u00fd hrad je skute\u010dn\u011b star\u0161\u00ed ne\u017e Vy\u0161ehrad. Ale st\u00e1le mohla panovat n\u00e1mitka, kdo v\u00ed, jak to bylo ve skute\u010dnosti. Jedn\u00edm z\u00a0\u00fakol\u016f rozs\u00e1hl\u00e9ho archeologick\u00e9ho pr\u016fzkumu, kter\u00fd za\u010dal u\u017e v\u00a0roce 1924, bylo zjistit skute\u010dn\u00e9 po\u010d\u00e1tky Vy\u0161ehradu. V\u00fdzkumy byly teprve ned\u00e1vno zpracov\u00e1ny, p\u0159i\u010dem\u017e se jednozna\u010dn\u011b prok\u00e1zalo, \u017ee Vy\u0161ehrad je skute\u010dn\u011b mlad\u0161\u00ed ne\u017e Pra\u017esk\u00fd hrad. Jeho po\u010d\u00e1tky spadaj\u00ed zhruba do poloviny 10.\u00a0stolet\u00ed, tedy okolo roku 950.\u00a0Pra\u017esk\u00fd hrad, ve smyslu pln\u011b opevn\u011bn\u00e9 plochy, je star\u0161\u00ed zhruba o\u00a050\u00a0let.<\/p>\n

A pro\u010d vznikl Vy\u0161ehrad pr\u00e1v\u011b na tomto m\u00edst\u011b?<\/p>\n

Varadzin: Z\u0159ejm\u011b to souvis\u00ed se \u0161ir\u0161\u00ed situac\u00ed v\u00a0pra\u017esk\u00e9 kotlin\u011b. Za prv\u00e9, ve st\u0159edov\u011bku zde bylo jedno z\u00a0m\u00e1la m\u00edsta, kde \u0161lo p\u0159ebrodit Vltavu. D\u00e1le: pr\u00e1v\u011b v\u00a010.\u00a0stolet\u00ed tudy vedla v\u00fdznamn\u00e1 transevropsk\u00e1 obchodn\u00ed stezka, kter\u00e1 na \u010das u\u010dinila z\u00a0Prahy v\u00fdznamn\u00e9 obchodn\u00ed centrum. Os\u00eddlen\u00ed se nejprve rozv\u00edjelo jen na lev\u00e9m b\u0159ehu, pod Hradem, ale zalo\u017een\u00ed Vy\u0161ehradu pak n\u00e1sledn\u011b podn\u00edtilo rozvoj tak\u00e9 na prav\u00e9m b\u0159ehu.<\/p>\n

\u010cili se domn\u00edv\u00e1me, \u017ee jedn\u00edm z\u00a0d\u016fvod\u016f vzniku Vy\u0161ehradu byla podpora obchodu v\u00a0pra\u017esk\u00e9 kotlin\u011b, o\u00a0\u010dem\u017e mimochodem sv\u011bd\u010d\u00ed ra\u017eba minc\u00ed na Vy\u0161ehrad\u011b od 10.\u00a0stolet\u00ed a\u00a0tak\u00e9 zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed drah\u00fdch kov\u016f, dolo\u017een\u00e9 archeologicky. Ale bylo to rovn\u011b\u017e d\u016fle\u017eit\u00e9 strategick\u00e9 m\u00edsto chr\u00e1n\u00edc\u00ed od v\u00fdchodu vltavsk\u00fd brod. Z\u00a0t\u011bchto d\u016fvod\u016f si mysl\u00edme, \u017ee kdo cht\u011bl dr\u017eet Pra\u017esk\u00fd hrad, musel dr\u017eet Vy\u0161ehrad. Co\u017e platilo a\u017e do husitsk\u00fdch v\u00e1lek.<\/p>\n

Reitinger: V\u00a0neklidn\u00fdch dob\u00e1ch bylo zapot\u0159eb\u00ed m\u00edt mocenskou s\u00edlu na obou b\u0159ez\u00edch Vltavy. Sou\u010dasn\u011b s\u00a0t\u00edm vznikly pl\u00e1ny na stavbu rozs\u00e1hl\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch staveb. K\u00a0tomu je je\u0161t\u011b t\u0159eba dodat, \u017ee v\u00a010.\u00a0stolet\u00ed existovala pom\u011brn\u011b nedaleko Pra\u017esk\u00e9ho hradu dal\u0161\u00ed p\u0159emyslovsk\u00e1 hradi\u0161t\u011b\u00a0\u2013 Lev\u00fd Hradec a\u00a0Bude\u010d. A\u00a0pr\u00e1v\u011b funkci t\u011bchto dvou hradi\u0161\u0165 vlastn\u011b nahradil pr\u00e1v\u011b Vy\u0161ehrad. Jedin\u00fdm a\u00a0v\u00fdhradn\u00edm centrem moci se ale Pra\u017esk\u00fd hrad stal a\u017e v\u00a0polovin\u011b 12.\u00a0stolet\u00ed.<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

D\u00e1 se \u0159\u00edct, kdy byla zlat\u00e1 doba Vy\u0161ehradu?<\/p>\n

Varadzin: V\u00a0dob\u011b panov\u00e1n\u00ed Vratislava, co\u017e bylo v\u00a0letech 1061\u00a0a\u017e 1092.\u00a0Byl velmi ambici\u00f3zn\u00ed, m\u011bl velk\u00e9 politick\u00e9 pl\u00e1ny a\u00a0Vy\u0161ehrad zcela p\u0159estav\u011bl a\u00a0vybudoval z\u00a0n\u011bj prvn\u00ed celokamenn\u00fd hrad na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Pra\u017esk\u00fd hrad m\u011bl tehdy je\u0161t\u011b d\u0159evohlin\u011bn\u00e9 hradby. Na Vy\u0161ehrad\u011b vznikl tak\u00e9 prvn\u00ed kamenn\u00fd pal\u00e1c \u010desk\u00fdch zem\u00ed, bazilika s\u00a0kapitulou svat\u00e9ho Petra a\u00a0Pavla, funguj\u00edc\u00ed zde do dne\u0161ka, a\u00a0dal\u0161\u00ed stavby.<\/p>\n

Reitinger: A\u00a0tak\u00e9 sem Vratislav p\u0159enesl p\u0159emyslovsk\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b. Do t\u00e9 doby byly \u010de\u0161t\u00ed panovn\u00edci a\u00a0jejich p\u0159\u00edbuzn\u00ed pochov\u00e1ni z\u0159ejm\u011b v\u00fdhradn\u011b na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. To ale neznamen\u00e1, \u017ee by tento panovn\u00edk zanev\u0159el na Pra\u017esk\u00fd hrad. Tam toti\u017e soub\u011b\u017en\u011b s\u00a0Vy\u0161ehradem budoval rom\u00e1nskou svatov\u00edtskou baziliku, hlavn\u00ed kostel \u010cech.<\/p>\n

Pro\u010d Pra\u017esk\u00fd hrad nakonec \u201eporazil\u201c Vy\u0161ehrad?<\/p>\n

Reitinger: Vy\u0161ehrad jako panovnickou rezidenci vyu\u017e\u00edvalo p\u011bt generac\u00ed P\u0159emyslovc\u016f a\u00a0mezi Vy\u0161ehradem a\u00a0Pra\u017esk\u00fdch hradem existoval jak\u00fdsi dualismus. Ale po roce 1140\u00a0tato symbi\u00f3za dvou s\u00eddel najednou skon\u010dila. V\u00a0tu dobu byla zah\u00e1jena rozs\u00e1hl\u00e1 p\u0159estavba Pra\u017esk\u00e9ho hradu. Vznikl tam n\u011bkolikapodla\u017en\u00ed kamenn\u00fd pal\u00e1c, kamenn\u00e9 hradby a\u00a0Vy\u0161ehrad najednou P\u0159emyslovci u\u017e tolik nepot\u0159ebovali.<\/p>\n

Definitivn\u00ed volba Pra\u017esk\u00e9ho hradu mohla signalizovat tak\u00e9 ur\u010ditou zm\u011bnu ve spole\u010dnosti. Ve 13.\u00a0stolet\u00ed byly stavby na Vy\u0161ehrad\u011b do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry ruiny, i\u00a0kdy\u017e vy\u0161ehradsk\u00e1 kapitula sv\u00e9 postaven\u00ed neztratila. Jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 zaji\u0161\u0165ovali vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed panovnick\u00fdch listin a\u00a0tamn\u00ed probo\u0161ti nejednou m\u011bli p\u0159emyslovskou \u010di lucemburskou krev.<\/p>\n

Foto: Luk\u00e1\u0161 Reitinger <\/p>\n

U\u017e jsme se zm\u00ednili o\u00a0rozs\u00e1hl\u00e9m archeologick\u00e9m v\u00fdzkumu, kter\u00fd za\u010dal p\u0159ed v\u00edce ne\u017e sto lety. Co se poda\u0159ilo objevit a\u00a0na jak\u00e9 ot\u00e1zky st\u00e1le hled\u00e1te odpov\u011b\u010f?<\/p>\n

Varadzin: Prvn\u00ed, na co se narazilo, byly poz\u016fstatky pal\u00e1ce z\u00a0doby Karla IV. a\u00a0dal\u0161\u00ed jeho stavby. Pod n\u00edm se nach\u00e1zely dal\u0161\u00ed n\u00e1lezy. Mnoh\u00e9 poznatky se z\u00edskaly p\u0159i n\u00e1sledn\u00fdch vykop\u00e1vk\u00e1ch trvaj\u00edc\u00edch prakticky dodnes. Nyn\u00ed u\u017e jsme schopni popsat v\u0161echny etapy historie Vy\u0161ehradu, po\u010d\u00ednaje zalo\u017een\u00edm a\u00a0prvn\u00edm stolet\u00ed jeho existence, doned\u00e1vna je\u0161t\u011b zcela zahalen\u00fdm tajemstv\u00edm. Jsme schopni dolo\u017eit, \u017ee zde byla zcela funk\u010dn\u00ed panovnick\u00e1 rezidence u\u017e d\u00e1vno p\u0159ed Vratislavem, nebo \u017ee tu byla d\u00edlna na v\u00fdrobu st\u0159\u00edbra, \u0161perka\u0159sk\u00e9 d\u00edlny pracuj\u00edc\u00ed se zlatem a\u00a0drah\u00fdmi kameny.<\/p>\n

Ale objevili jste tak\u00e9 torzo nejstar\u0161\u00edho kamenn\u00e9ho mostu v\u00a0Evrop\u011b.<\/p>\n

Varadzin: To u\u017e objevili na\u0161i p\u0159edch\u016fdci ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20.\u00a0stolet\u00ed. Hovo\u0159\u00edme o\u00a0rom\u00e1nsk\u00e9m mostu, kter\u00fd je zde dodnes k\u00a0vid\u011bn\u00ed i\u00a0b\u011b\u017en\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm \u00fast\u0159edn\u00edho parku. Most nep\u0159ekon\u00e1val \u017e\u00e1dnou vodu, ale pouze hradn\u00ed p\u0159\u00edkop a\u00a0patrn\u011b vznikl za Vratislava v\u00a011.\u00a0stolet\u00ed. Jeho v\u00fdzkumu jsme v\u011bnovali velk\u00e9 \u00fasil\u00ed, zjistili jsme nap\u0159\u00edklad, \u017ee na sob\u011b nesl zastropenou chodbu, propojoval reziden\u010dn\u00ed are\u00e1l, takzvanou akropoli, p\u0159\u00edmo s\u00a0interi\u00e9rem kapituln\u00edho kostela. Existuje domn\u011bnka, \u017ee byl sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011bjak\u00e9 ceremoni\u00e1ln\u00ed cesty pou\u017e\u00edvan\u00e9 panovn\u00edky v\u00a0r\u00e1mci ve\u0159ejn\u00fdch oslav.<\/p>\n

Kdy padlo rozhodnut\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b na Vy\u0161ehrad\u011b bude h\u0159bitov nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch osobnost\u00ed.<\/p>\n

Varadzin: Za n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed. Nen\u00ed to ov\u0161em nic v\u00fdlu\u010dn\u011b \u010desk\u00e9ho, n\u00e1rodn\u00ed poh\u0159ebi\u0161t\u011b vznikala v\u00a0t\u00e9 dob\u011b i\u00a0jinde v\u00a0Evrop\u011b. P\u016fvodn\u011b se uva\u017eovalo o\u00a0r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech, nap\u0159\u00edklad o\u00a0Blan\u00edku nebo Velehradu, ale nakonec byl vybr\u00e1n pr\u00e1v\u011b Vy\u0161ehrad. V\u00edte, kdo zde byl poh\u0159ben jako prvn\u00ed? V\u00e1clav Hanka, tedy jeden z\u00a0autor\u016f falzifik\u00e1t\u016f Rukopis\u016f kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00e9ho a\u00a0zelenohorsk\u00e9ho, kter\u00fd obohatil zmi\u0148ovan\u00e9 vy\u0161ehradsk\u00e9 m\u00fdty.<\/p>\n

Existuj\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 nezodpov\u011bzen\u00e9 ot\u00e1zky ohledn\u011b historie Vy\u0161ehradu?<\/p>\n

Varadzin: T\u011bch je st\u00e1le dost. Nap\u0159\u00edklad zde nach\u00e1z\u00edme stra\u0161n\u011b m\u00e1lo elitn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f, jako jsou ozdoby, zbran\u011b, luxusn\u00ed \u0161perky, kter\u00fdch se t\u0159eba na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b nebo v\u00a0hradi\u0161ti v\u00a0Bud\u010di na\u0161lo hodn\u011b. Tady jako by se neztr\u00e1cely, a\u00a0my nev\u00edme pro\u010d. Velice m\u00e1lo v\u00edme nap\u0159\u00edklad tak\u00e9 o\u00a0Vy\u0161ehradu mimo akropoli. B\u011bhem sta let intenzivn\u00edch v\u00fdzkum\u016f se prozkoumalo pouze asi patn\u00e1ct procent plochy, tak\u017ee o\u00a0p\u011btaosmdes\u00e1ti nev\u00edme tak\u0159ka nic.<\/p>\n

Z p\u00edsemn\u00fdch podklad\u016f v\u00edme o\u00a0n\u011bkolika starobyl\u00fdch sakr\u00e1ln\u00edch stavb\u00e1ch, kter\u00e9 se dosud nenalezly. A\u00a0pak tady m\u016f\u017ee b\u00fdt mnoho staveb z\u00e1kladn\u00edho v\u00fdznamu, o\u00a0nich\u017e p\u00edsemnosti zcela ml\u010d\u00ed. P\u0159\u00edkladem jsou poz\u016fstatky monument\u00e1ln\u00edho kostela z\u00a0doby p\u0159ed rokem 1000\u00a0nalezen\u00e9ho teprve p\u0159ed patn\u00e1cti lety. Vy\u0161ehrad bude nepochybn\u011b vyd\u00e1vat sv\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed po \u0159adu budouc\u00edch generac\u00ed v\u00fdzkumn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Otev\u00edrac\u00ed doba<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tka Vy\u0161ehrad je otev\u0159ena celoro\u010dn\u011b a\u00a0bezplatn\u011b od 10:00\u00a0do 18:00\u00a0hodin. Vstupenky<\/a> se plat\u00ed pouze na prohl\u00eddkov\u00e9 okruhy. Nap\u0159\u00edklad na okruh Kr\u00e1lovsk\u00fd Vy\u0161ehrad je z\u00e1kladn\u00ed vstupn\u00e9 295\u00a0korun, d\u011bti od 6\u00a0do 15\u00a0let zaplat\u00ed 150\u00a0korun, studenti a\u00a0senio\u0159i 225\u00a0korun. D\u011bti do 6\u00a0let maj\u00ed vstup zdarma.<\/p>\n

<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Nejde jen o\u00a0pam\u00e1tnou v\u011btu. Pochybn\u00e1 je toti\u017e samotn\u00e1 existence kn\u011b\u017eny Libu\u0161e a\u00a0n\u00e1sledn\u011b i\u00a0spojitost t\u00e9to b\u00e1jn\u00e9 \u017eeny s\u00a0Vy\u0161ehradem. I\u00a0tak…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":146319,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[7],"tags":[8018,43,42,41,40,6504],"class_list":["post-146318","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cesko","tag-ceska-historie","tag-ceska-republika","tag-cesko","tag-czech-republic","tag-czechia","tag-vysehrad"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116911697260561359","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/146318","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=146318"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/146318\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/146319"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=146318"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=146318"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=146318"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}