{"id":167761,"date":"2026-08-04T06:26:13","date_gmt":"2026-08-04T06:26:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/167761\/"},"modified":"2026-08-04T06:26:13","modified_gmt":"2026-08-04T06:26:13","slug":"ocel-je-bezpecnost-v-trineckych-zelezarnach-varuji-pred-evropskou-chybou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/167761\/","title":{"rendered":"Ocel je bezpe\u010dnost. V T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1rn\u00e1ch varuj\u00ed p\u0159ed evropskou chybou"},"content":{"rendered":"

Panuje tu velk\u00fd hluk, vysok\u00e9 teploty a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk m\u00e1 chv\u00edlemi pocit, \u017ee se ocitl ve steampunkov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Bur\u00e1cej\u00edc\u00ed stroje, uch\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u00e1ra a na n\u011bkolik set stup\u0148\u016f roz\u017ehaven\u00e9 trubky r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed, jejich\u017e v\u00fdroba m\u00edsty p\u0159ipom\u00edn\u00e1 op\u00e9k\u00e1n\u00ed trdeln\u00edku. V\u00edtejte ve v\u00e1lcovn\u011b trub T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ostrav\u011b<\/a>.\u00a0<\/p>\n

Z\u00e1vod pat\u0159\u00ed k nejstar\u0161\u00edm nep\u0159etr\u017eit\u011b funguj\u00edc\u00edm hutn\u00edm provoz\u016fm v Evrop\u011b. Prvn\u00ed trubka zde vznikla u\u017e v roce 1883, tehdy je\u0161t\u011b jako sva\u0159ovan\u00e1 trubka a v\u016fbec prvn\u00ed sv\u00e9ho druhu v tehdej\u0161\u00edm Rakousku-Uhersku. Beze\u0161v\u00e9 trubky se zde vyr\u00e1b\u011bj\u00ed od roku 1896 a dodnes jsou srdcem v\u00fdroby dv\u011b ikonick\u00e9 v\u00e1lcovac\u00ed trat\u011b Velk\u00fd a Mal\u00fd Mannesmann. T\u00e9m\u011b\u0159 sto let star\u00fd Mal\u00fd Mannesmann je st\u00e1le sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdroby, by\u0165 pro\u0161el \u0159adou modernizac\u00ed.\u00a0<\/p>\n

Naproti v\u00e1lcovn\u011b p\u0159es ulici v industri\u00e1ln\u00edm are\u00e1lu Doln\u00edch V\u00edtkovic zrovna prob\u00edhal v polovin\u011b \u010dervence hudebn\u00ed festival Colours of Ostrava. Cel\u00e1 kulisa p\u016fsobila jako st\u0159et star\u00fdch a nov\u00fdch \u010das\u016f. Mo\u017en\u00e1 i to je d\u016fvod, pro\u010d se T\u0159ineck\u00e9 \u017eelez\u00e1rny letos staly jedn\u00edm z hlavn\u00edch partner\u016f nav\u0161t\u011bvovan\u00e9 kulturn\u00ed akce. V cest\u011b za modernizac\u00ed toho ale podnik \u010dek\u00e1 mnohem v\u00edc. \u0158e\u010d je o procesu dekarbonizace a napl\u0148ov\u00e1n\u00ed c\u00edl\u016f evropsk\u00e9 zelen\u00e9 politiky.\u00a0<\/p>\n

Miliardov\u00fd p\u0159echod na zelenou<\/p>\n

T\u0159ineck\u00e9 \u017eelez\u00e1rny, posledn\u00ed \u010desk\u00e1 hu\u0165 s uzav\u0159en\u00fdm v\u00fdrobn\u00edm cyklem od v\u00fdroby surov\u00e9ho \u017eeleza a\u017e po fin\u00e1ln\u00ed v\u00fdrobky, loni odlo\u017eily jednu z nejv\u011bt\u0161\u00edch investic sv\u00e9 historie: v\u00fdstavbu elektrick\u00e9 obloukov\u00e9 pece za zhruba 20 miliard korun.\u00a0<\/p>\n

Evropsk\u00e9 ocel\u00e1\u0159stv\u00ed stoj\u00ed p\u0159ed nejv\u011bt\u0161\u00ed prom\u011bnou za n\u011bkolik desetilet\u00ed. Na jedn\u00e9 stran\u011b mus\u00ed v\u00fdrazn\u011b sni\u017eovat emise oxidu uhli\u010dit\u00e9ho a investovat miliardy korun do nov\u00fdch technologi\u00ed. Na druh\u00e9 stran\u011b \u010del\u00ed vysok\u00fdm cen\u00e1m energi\u00ed, konkurenci ze zem\u00ed mimo Evropskou unii a nejistot\u011b kolem budoucnosti syst\u00e9mu emisn\u00edch povolenek.\u00a0<\/p>\n

\u201eNebyli jsme sami, kdo projekt odlo\u017eil. Tyto projekty se odkl\u00e1daj\u00ed pr\u016fb\u011b\u017en\u011b po cel\u00e9 Evrop\u011b. D\u016fvod\u016f je v\u00edc. Situace v ocel\u00e1\u0159stv\u00ed je slo\u017eit\u00e1. M\u00e1me vysok\u00e9 ceny energi\u00ed. Elektrick\u00e1 obloukov\u00e1 pec stoj\u00ed na elektrick\u00e9 energii u\u017e podle sv\u00e9ho n\u00e1zvu. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem je zp\u016fsob obchodov\u00e1n\u00ed s emisn\u00edmi povolenkami a jejich cena. Prost\u011b ty vn\u011bj\u0161\u00ed faktory vedly k tomu, \u017ee jsme projekt museli odlo\u017eit,\u201c \u0159ekl v rozhovoru pro e15 p\u0159edseda p\u0159edstavenstva Moravia Steel Petr Popel\u00e1\u0159.\u00a0<\/p>\n

V\u00e1lcovna trub T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ostrav\u011b | Zdroj: e15 Ond\u0159ej Koutn\u00edk<\/p>\n

Podle Popel\u00e1\u0159e firma dekarbonizaci jako takovou neodm\u00edt\u00e1, po\u017eaduje ale v\u011bt\u0161\u00ed podporu ze strany \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu \u010di Evropsk\u00e9 unie. \u201ePades\u00e1tiprocentn\u00ed dotace pro to, abychom byli \u017eivotaschopn\u00ed a p\u0159e\u017eili dekarbonizaci v podm\u00ednk\u00e1ch, jak jsou dnes nastaven\u00e9, absolutn\u011b nesta\u010d\u00ed. Proto dnes znovu jedn\u00e1me o podm\u00ednk\u00e1ch s \u010desk\u00fdm st\u00e1tem i s Evropskou uni\u00ed. Hledaj\u00ed se nov\u00e9 cesty, aby bylo mo\u017en\u00e9 tuto investici uskute\u010dnit,\u201c popsal.\u00a0<\/p>\n

Bez nov\u00e9 technologie to nep\u016fjde<\/p>\n

P\u0159\u00edpravy p\u0159esto pokra\u010duj\u00ed. Rozb\u00edh\u00e1 se velk\u00e1 investice ve spole\u010dnosti Energetika T\u0159inec. \u201ePodepsali jsme v\u00fdm\u011bnu jednoho kotle za paroplynov\u00fd zdroj. Cel\u00e1 akce p\u0159edstavuje investici kolem \u0161esti miliard korun. P\u0159ipravuje se tak\u00e9 infrastruktura pro elektrickou obloukovou pec. Vykoupily se pozemky pro trasu vysok\u00e9ho nap\u011bt\u00ed mezi lokalitou T\u0159inec Guty a are\u00e1lem podniku. Chyst\u00e1me se na to, ale definitivn\u00ed rozhodnut\u00ed padne a\u017e ve chv\u00edli, kdy budeme zn\u00e1t v\u0161echny podm\u00ednky,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Popel\u00e1\u0159.\u00a0<\/p>\n

Podle n\u011bj je u\u017e z\u0159ejm\u00e9, \u017ee bez nov\u00e9 technologie nebude mo\u017en\u00e9 dlouhodob\u011b udr\u017eet v\u00fdrobu surov\u00e9 oceli. \u201eDo budoucna to bude pro zachov\u00e1n\u00ed prvov\u00fdroby nutnost. Pokud by syst\u00e9m z\u016fstal nastaven\u00fd tak, jak je dnes, v\u00fdroba oceli vysokopecn\u00ed cestou nebude ekonomicky fungovat,\u201c dod\u00e1v\u00e1.\u00a0<\/p>\n

\"Tyka\u010dova<\/a>Tyka\u010dova Sev.en GI otev\u00edr\u00e1 nov\u00fd byznys. Z Norska za\u010dala vozit do \u010ceska n\u00edzkoemisn\u00ed ocel<\/a><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed nejistotu v sou\u010dasnosti pro veden\u00ed spole\u010dnosti p\u0159edstavuje budoucnost evropsk\u00e9ho syst\u00e9mu emisn\u00edch povolenek. Kritick\u00e1 je jednak jejich cena a potom tak\u00e9 takzvan\u00fd phase out, tedy postupn\u00e9 sni\u017eov\u00e1n\u00ed bezplatn\u00fdch povolenek a\u017e do jejich \u00fapln\u00e9ho ukon\u010den\u00ed.\u00a0<\/p>\n

L\u00e1kadlo jm\u00e9nem Liberty<\/p>\n

Jedn\u00edm z nejdiskutovan\u011bj\u0161\u00edch t\u00e9mat \u010desk\u00e9ho ocel\u00e1\u0159stv\u00ed byl v posledn\u00edch dvou letech osud Liberty Ostrava<\/a>.\u00a0Moravia Steel pat\u0159ila mezi z\u00e1jemce o p\u0159evzet\u00ed \u010d\u00e1sti podniku, ale Liberty nakonec z\u00edskala spole\u010dnost Nov\u00e1 Hu\u0165 n\u011bkdej\u0161\u00edho m\u00edstop\u0159edsedy vl\u00e1dy Martina Peciny. Moravia Steel se n\u00e1sledn\u011b soust\u0159edila na v\u00e1lcovnu trub, kter\u00e1 by p\u0159edstavovala logick\u00e9 dopln\u011bn\u00ed \u201et\u0159ineck\u00e9\u201c v\u00fdroby.\u00a0<\/p>\n

\u201eM\u011bli jsme z\u00e1jem p\u0159evz\u00edt Liberty u\u017e na za\u010d\u00e1tku roku 2024. P\u0159edpokl\u00e1dali jsme, \u017ee soud nepovol\u00ed dal\u0161\u00ed restrukturalizaci a nebude prodlu\u017eovat agonii podniku. M\u011bli jsme p\u0159ipraven\u00e9 modely i pl\u00e1ny, co s firmou d\u00e1l,\u201c popisuje s t\u00edm, \u017ee situace se zm\u011bnila po odstaven\u00ed vysok\u00e9 pece. \u201eV\u011bd\u011bli jsme, \u017ee jej\u00ed znovuzprovozn\u011bn\u00ed bude velmi obt\u00ed\u017en\u00e9. Jakmile vysokou pec jednou odstav\u00edte, ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed t\u00fdden nebo m\u011bs\u00edc situaci v\u00fdrazn\u011b komplikuje. To byla podle n\u00e1s prvn\u00ed z\u00e1sadn\u00ed chyba.\u201c\u00a0<\/p>\n

V\u00e1le\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty a zbrojen\u00ed<\/p>\n

Vedle ekonomick\u00fdch a investi\u010dn\u00edch faktor\u016f m\u00e1 na chod T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren dopad i rusk\u00e1 v\u00e1lka na Ukrajin\u011b. Po zah\u00e1jen\u00ed invaze v roce 2022 prudce vzrostly ceny energi\u00ed, do\u0161lo k naru\u0161en\u00ed evropsk\u00e9ho trhu a podnik p\u0159i\u0161el v d\u016fsledku vp\u00e1du rusk\u00fdch vojsk o vlastn\u00ed d\u016fl na \u017eeleznou rudu nedaleko od Z\u00e1poro\u017e\u00ed. Prakticky okam\u017eit\u011b po za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky ho zabrali Rusov\u00e9. \u201eTo byl prvn\u00ed velk\u00fd probl\u00e9m se vstupy. Objevily se obavy, jestli v\u016fbec budeme schopni na\u0161e pece z\u00e1sobovat \u017eeleznou rudou,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Petr Popel\u00e1\u0159.\u00a0<\/p>\n

V\u00e1lcovna trub T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Ostrav\u011b | Zdroj: e15 Ond\u0159ej Koutn\u00edk<\/p>\n

Dod\u00e1vky surovin se pozd\u011bji poda\u0159ilo obnovit a nad\u00e1le T\u0159ineck\u00e9 \u017eelez\u00e1rny z\u016fst\u00e1vaj\u00ed z\u00e1visl\u00e9 na ukrajinsk\u00e9 rud\u011b, kter\u00e9 nakupuj\u00ed p\u0159es t\u0159i miliony tun ro\u010dn\u011b. Prvn\u00ed m\u011bs\u00edce v\u00e1lky ka\u017edop\u00e1dn\u011b zp\u016fsobily neb\u00fdval\u00fd n\u00e1r\u016fst popt\u00e1vky po oceli v Evrop\u011b. \u201eNebylo to jen d\u016fsledkem zbrojen\u00ed. Se\u0161lo se v\u00edce faktor\u016f a vznikla rekordn\u00ed popt\u00e1vka, kter\u00e1 trvala zhruba p\u016fl roku. I t\u011bch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f ale sta\u010dilo k tomu, aby byl rok 2022 mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd,\u201c popisuje Popel\u00e1\u0159.\u00a0<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b euforie netrvala dlouho, proto\u017ee vp\u00e1d rusk\u00fdch vojsk na Ukrajinu zvedl ceny energi\u00ed, co\u017e m\u011blo a m\u00e1 zna\u010dn\u00fd dopad na energeticky n\u00e1ro\u010dnou v\u00fdrobu. Nejv\u00edce to bylo podle mana\u017eera zn\u00e1t v roce 2023, kdy popt\u00e1vka citeln\u011b ochabla.\u00a0<\/p>\n

\"T\u0159ineck\u00e9<\/a>T\u0159ineck\u00e9 \u017eelez\u00e1rny vyd\u011blaly jen zlomek toho co d\u0159\u00edv. \u0160\u00e9f mluv\u00ed o neudr\u017eiteln\u00e9m stavu<\/a><\/p>\n

V\u00e1lka z\u00e1sadn\u011b prom\u011bnila i samotnou nab\u00eddku oceli na evropsk\u00e9m trhu, nebo\u0165 jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch hutn\u00edch kapacit na kontinentu zmizela. Konkr\u00e9tn\u011b jde o hut\u011b v Mariupolu na jihu Ukrajiny s n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed kapacitou, ne\u017e m\u00e1 t\u0159ineck\u00e1 skupina. Ostatn\u00ed ukrajin\u0161t\u00ed v\u00fdrobci, kter\u00fdm v\u00e1lka v\u00fdrobu nep\u0159eru\u0161ila, v\u0161ak oproti evropsk\u00fdm hr\u00e1\u010d\u016fm funguj\u00ed v jin\u00e9m a pro n\u011b v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edm prost\u0159ed\u00ed.\u00a0<\/p>\n

\u201eV n\u011bkter\u00fdch komodit\u00e1ch, nap\u0159\u00edklad u trubek nebo dr\u00e1tu, Ukrajina nem\u00e1 stejn\u00e1 pravidla jako ostatn\u00ed zem\u011b mimo Evropskou unii. Nebyla zat\u00ed\u017een\u00e1 stejn\u00fdmi n\u00e1klady, tak\u017ee p\u0159edstavovala levnou konkurenci. M\u00e1me n\u00e1sobn\u011b dra\u017e\u0161\u00ed energie ne\u017e Spojen\u00e9 st\u00e1ty nebo \u010c\u00edna. To jsou spolu s emisn\u00edmi povolenkami dv\u011b v\u011bci, kter\u00e9 n\u00e1m dnes komplikuj\u00ed \u017eivot nejv\u00edc,\u201c popisuje \u0161\u00e9f Moravia Steel.\u00a0<\/p>\n

Od n\u00e1stupu americk\u00e9ho prezidenta Donalda Trumpa do \u010dela Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f zes\u00edlila v Evrop\u011b debata o pot\u0159eb\u011b vlastn\u00ed obranyschopnosti, masivn\u00edch investic\u00edch do zbrojn\u00edho pr\u016fmyslu, modernizace evropsk\u00fdch arm\u00e1d a obnovy infrastruktury na Ukrajin\u011b.\u00a0<\/p>\n

\u201eByl bych hrozn\u011b r\u00e1d, kdyby si Evropa uv\u011bdomila, \u017ee ocel je bezpe\u010dnost. Skute\u010dn\u011b dnes nejde jen o tanky nebo d\u011bla, ale i o infrastrukturu. Jsme nap\u0159\u00edklad jedin\u00fd v\u00fdrobce kolejnic v \u010cesk\u00e9 republice a sami v\u00edte, co se d\u011bje, kdy\u017e je v\u00e1lka. Pot\u0159ebujete rychle opravovat infrastrukturu. Tak\u017ee ano, i kolejnice dod\u00e1v\u00e1me na Ukrajinu, co\u017e potvrzuje, jak je ocel strategick\u00fdm materi\u00e1lem. Evropa by si ho m\u011bla v\u00fdznamn\u011b chr\u00e1nit,\u201c zd\u016fraz\u0148uje Popel\u00e1\u0159.\u00a0<\/p>\n

Mlad\u00ed, kde jste?<\/p>\n

Na v\u00fdrobu prim\u00e1rn\u00ed oceli navazuje cel\u00fd pr\u016fmyslov\u00fd \u0159et\u011bzec. Veden\u00ed T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren chce uk\u00e1zat, \u017ee ocel\u00e1\u0159stv\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt v modern\u00edch \u010dasech l\u00e1kav\u00e9 i pro mlad\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky. \u201eLid\u00e9 si \u010dasto p\u0159edstavuj\u00ed kou\u0159\u00edc\u00ed kom\u00edny a t\u011b\u017ekou manu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci. To u\u017e ale d\u00e1vno neplat\u00ed, proto\u017ee se v\u00fdroba robotizuje, digitalizuje a bude pot\u0159ebovat \u00fapln\u011b jin\u00e9 profese ne\u017e d\u0159\u00edv,\u201c vykresluje Popel\u00e1\u0159 ocel jako materi\u00e1l budoucnosti.\u00a0<\/p>\n

Prom\u011bna v\u00fdroby podle n\u011bho souvis\u00ed s ji\u017e \u0159e\u010denou elektrickou obloukovou pec\u00ed, kter\u00e1 bude vy\u017eadovat jinou strukturu profes\u00ed, zejm\u00e9na ve chv\u00edli digitalizace a zapojen\u00ed um\u011bl\u00e9 inteligence. Sou\u010dasn\u011b upozor\u0148uje, \u017ee \u010desk\u00fd pr\u016fmysl st\u00e1le obt\u00ed\u017en\u011bji hled\u00e1 technicky vzd\u011blan\u00e9 zam\u011bstnance.\u00a0<\/p>\n

Ve v\u00e1lcovn\u011b mezit\u00edm d\u00e1l bur\u00e1c\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 sto let star\u00fd Mal\u00fd Mannesmann. Jestli bude stejn\u011b spolehliv\u011b vyr\u00e1b\u011bt trubky i za dal\u0161\u00ed dek\u00e1du, bude z\u00e1le\u017eet nejen na investic\u00edch samotn\u00fdch hut\u00ed do sv\u00e9 modernizace, ale i na tom, jak\u00e9 podm\u00ednky pro evropsk\u00fd pr\u016fmysl nastav\u00ed politici.\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Panuje tu velk\u00fd hluk, vysok\u00e9 teploty a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk m\u00e1 chv\u00edlemi pocit, \u017ee se ocitl ve steampunkov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed. Bur\u00e1cej\u00edc\u00ed…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":167762,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[7],"tags":[43,42,41,40,951,491,106,69,32247,592,32248,41374,110,2132],"class_list":["post-167761","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cesko","tag-ceska-republika","tag-cesko","tag-czech-republic","tag-czechia","tag-emisni-povolenka","tag-energie","tag-evropa","tag-investice","tag-pec","tag-prumysl","tag-trinecke-zelezarny-moravia-steel","tag-trubka","tag-ukrajina","tag-vyroba"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/117035819863124874","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/167761","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=167761"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/167761\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/167762"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=167761"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=167761"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=167761"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}