{"id":1720,"date":"2026-02-19T10:55:54","date_gmt":"2026-02-19T10:55:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/1720\/"},"modified":"2026-02-19T10:55:54","modified_gmt":"2026-02-19T10:55:54","slug":"nejsmutnejsi-divadlo-sveta-kdyz-evropa-v-klecich-misto-zvirat-krmila-lidi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/1720\/","title":{"rendered":"Nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed divadlo sv\u011bta: Kdy\u017e Evropa v\u00a0klec\u00edch m\u00edsto zv\u00ed\u0159at krmila lidi"},"content":{"rendered":"<p class=\"e_cx\">Zat\u00edmco in\u017een\u00fd\u0159i stav\u011bli Eiffelovu v\u011b\u017e a\u00a0v\u011bdci objevovali rentgenov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, v\u00a0parc\u00edch Pa\u0159\u00ed\u017ee, \u017denevy nebo Bruselu st\u00e1ly ohrady, u\u00a0kter\u00fdch se t\u00edsnily davy lid\u00ed. Jen\u017ee uvnit\u0159 nebyli lvi. V\u00a0prachu tam sed\u011bly polonah\u00e9 rodiny ze Senegalu, Filip\u00edn nebo Gr\u00f3nska. Byly to lidsk\u00e9 zoologick\u00e9 zahrady\u00a0\u2013 fenom\u00e9n, kter\u00fd miliony lid\u00ed pova\u017eovaly za legitimn\u00ed ned\u011bln\u00ed z\u00e1bavu, zat\u00edmco o\u00a0kousek d\u00e1l se psaly d\u011bjiny modern\u00ed doby.<\/p>\n<p>Brusel 1958: Atomov\u00fd v\u011bk a\u00a0ban\u00e1ny pro d\u011bti v\u00a0ohrad\u011b<\/p>\n<p class=\"e_cx\">V\u011bt\u0161ina z\u00a0n\u00e1s si bruselsk\u00e9 Expo 58\u00a0spojuje s\u00a0obrovsk\u00fdm \u00fasp\u011bchem \u010deskoslovensk\u00e9 v\u00fdpravy, revolu\u010dn\u00ed Laternou magikou a\u00a0ikonick\u00fdm Atomiem, kter\u00e9 m\u011blo oslavovat v\u00edru v\u00a0jadern\u00fd v\u011bk. Jen\u017ee jen p\u00e1r des\u00edtek metr\u016f od t\u011bchto symbol\u016f z\u00e1\u0159n\u00e9 budoucnosti p\u0159ipravila Belgie \u201eatrakci\u201c, kter\u00e1 jako by vypadla z\u00a0nejtemn\u011bj\u0161\u00edho st\u0159edov\u011bku. Vytvo\u0159ila v\u011brnou kopii kon\u017esk\u00e9 vesnice, kde za bambusov\u00fdm plotem, v\u00a0prachu a\u00a0pod dohledem ozbrojen\u00fdch str\u00e1\u017e\u00ed, \u017eily stovky domorodc\u016f z\u00a0tehdej\u0161\u00ed belgick\u00e9 kolonie. Tato bizarn\u00ed expozice m\u011bla demonstrovat \u201eciviliza\u010dn\u00ed \u00fasp\u011bchy\u201c evropsk\u00e9 nadvl\u00e1dy v\u00a0Africe.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Dochovaly se fotografie, ze kter\u00fdch dnes tuhne krev v\u00a0\u017eil\u00e1ch: elegantn\u00ed evropsk\u00e9 d\u00e1my v\u00a0b\u00edl\u00fdch rukavi\u010dk\u00e1ch a\u00a0klobouc\u00edch se s\u00a0\u00fasm\u011bvem nakl\u00e1n\u011bj\u00ed p\u0159es ohradu a\u00a0h\u00e1zej\u00ed mal\u00fdm \u010derno\u0161sk\u00fdm d\u011btem ban\u00e1ny a\u00a0cukrovinky, jako by \u0161lo o\u00a0ml\u00e1\u010fata v\u00a0pavilonu opic. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci na n\u011b plivali, ur\u00e1\u017eeli je a\u00a0nutili je k\u00a0tanc\u016fm v\u00fdm\u011bnou za pamlsky. Kdy\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee Kon\u017ean\u016fm d\u011bl\u00e1 sladk\u00e1 evropsk\u00e1 strava zle, nechal kr\u00e1l Leopold II. na v\u00fdb\u011bhy vyv\u011bsit n\u00e1pis: \u201eNekrmte \u010dern\u00e9, krm\u00ed je organiz\u00e1to\u0159i.\u201c P\u00ed\u0161e se rok 1958.\u00a0Sov\u011btsk\u00fd svaz u\u017e vypustil Sputnik a\u00a0lidstvo se chyst\u00e1 k\u00a0dob\u00fdv\u00e1n\u00ed hv\u011bzd, ale v\u00a0samotn\u00e9m srdci Evropy se s\u00a0lidsk\u00fdmi bytostmi st\u00e1le zach\u00e1zelo jako s\u00a0invent\u00e1\u0159em cirkusu. Tato expozice nakonec skon\u010dila p\u0159ed\u010dasn\u011b ne kv\u016fli mor\u00e1ln\u00edmu procitnut\u00ed organiz\u00e1tor\u016f, ale proto, \u017ee se pon\u00ed\u017een\u00ed Kon\u017ean\u00e9 vzbou\u0159ili a\u00a0odm\u00edtli hr\u00e1t roli divoch\u016f pro pobaven\u00ed znud\u011bn\u00e9ho davu. Byla to posledn\u00ed lidsk\u00e1 zoo v\u00a0Evrop\u011b, kter\u00e1 nav\u017edy z\u016fstane \u0161mouhou na lesku bruselsk\u00e9ho atomov\u00e9ho jara.<\/p>\n<p>\u017deneva a \u201e\u010cern\u00e1 vesnice\u201c: Lidsk\u00e1 pr\u00e1va v\u00a0trosk\u00e1ch<\/p>\n<p class=\"e_cx\">\u0160v\u00fdcarsko, kter\u00e9 dnes vn\u00edm\u00e1me jako nedotknuteln\u00fd symbol neutrality, m\u00edru a\u00a0lidsk\u00fdch pr\u00e1v, ukr\u00fdv\u00e1 ve sv\u00e9 historii jednoho z\u00a0nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00edch kostlivc\u016f. V\u00a0roce 1896, p\u0159\u00edmo v\u00a0srdci \u017denevy na n\u00e1m\u011bst\u00ed Plaine de Plainpalais, vyrostla tzv. \u201eVillage noir\u201c (\u010cern\u00e1 vesnice). V\u00edce ne\u017e dv\u011b st\u011b mu\u017e\u016f, \u017een a\u00a0d\u011bt\u00ed p\u0159ivezen\u00fdch ze Senegalu zde bylo nuceno v\u00a0um\u011ble postaven\u00fdch hlin\u011bn\u00fdch ch\u00fd\u0161\u00edch p\u0159edv\u00e1d\u011bt sv\u00e9 nejintimn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ob\u0159ady a\u00a0ka\u017edodenn\u00ed \u017eivot p\u0159ed zraky dvou milion\u016f dychtiv\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Tato \u201elidsk\u00e1 zoo\u201c se stala masov\u00fdm hitem\u00a0\u2013 v\u00a0dob\u011b kon\u00e1n\u00ed v\u00fdstavy ji nav\u0161t\u00edvily dv\u011b t\u0159etiny tehdej\u0161\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 populace.<\/p>\n<p><img fetchpriority=\"high\" height=\"426\"   width=\"630\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/village-noir.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_ah e_af\"\/>Foto: Alphonse Roland (photographe \u00e0 Angers), Public domain, via Wikimedia Commons<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Village noir<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Zat\u00edmco se v\u00a0\u017denev\u011b dnes p\u00ed\u0161\u00ed rezoluce OSN a\u00a0chr\u00e1n\u00ed se d\u016fstojnost \u010dlov\u011bka, tehdy se tu p\u0159\u00edmo na akademick\u00e9 p\u016fd\u011b prov\u00e1d\u011bla v\u011bdecky maskovan\u00e1 genocida lidskosti. Renomovan\u00fd biolog Emile Yung po\u0159\u00e1dal p\u0159\u00edmo v\u00a0are\u00e1lu konference, kde p\u0159ed zraky ve\u0159ejnosti m\u011b\u0159il lebky patn\u00e1cti vybran\u00fdch obyvatel \u010cern\u00e9 vesnice. P\u0159edn\u00e1\u0161el o\u00a0p\u0159irozen\u00e9 hierarchii ras a\u00a0srovn\u00e1val proporce senegalsk\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed s\u00a0ide\u00e1ln\u00edmi rysy \u0160v\u00fdcar\u016f, aby pseudov\u011bdecky dok\u00e1zal ment\u00e1ln\u00ed a\u00a0civiliza\u010dn\u00ed pod\u0159adnost Afri\u010dan\u016f.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Tento jedovat\u00fd koktejl rasov\u00fdch teori\u00ed se n\u00e1sledn\u011b \u0161\u00ed\u0159il do \u0161koln\u00edch osnov jako nezpochybniteln\u00fd fakt a\u00a0formoval my\u0161len\u00ed cel\u00fdch generac\u00ed \u0160v\u00fdcar\u016f. Nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed na cel\u00e9m \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu je v\u0161ak jeho neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 setrva\u010dnost. Zat\u00edmco koloni\u00e1ln\u00ed velmoci pod tlakem sv\u011bta od lidsk\u00fdch zoo po v\u00e1lce upou\u0161t\u011bly, neutr\u00e1ln\u00ed \u0160v\u00fdcarsko nec\u00edtilo \u017e\u00e1dnou vinu. N\u00e1rodn\u00ed cirkus Knie tak mohl ve sv\u00fdch popul\u00e1rn\u00edch po\u0159adech \u201eV\u00f6lkerschauen\u201c (Lidov\u00e9 show) vystavovat Inuity, \u201etajemn\u00e9 Egyp\u0165any\u201c nebo domorodce s\u00a0albinismem jako exotick\u00e9 kuriozity a\u017e do hlubok\u00fdch \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20.\u00a0stolet\u00ed. \u017deneva se tak stala m\u00edstem, kde se modern\u00ed v\u011bda a\u00a0lidov\u00e1 z\u00e1bava spojily v\u00a0jeden z\u00a0nejv\u00edce dehumanizuj\u00edc\u00edch projekt\u016f evropsk\u00fdch d\u011bjin.<\/p>\n<p>Carl Hagenbeck: Mu\u017e, kter\u00fd prodal \u201edivo\u010dinu\u201c se v\u0161\u00edm v\u0161udy<\/p>\n<p class=\"e_cx\">N\u011bmeck\u00fd obchodn\u00edk se zv\u00ed\u0159aty Carl Hagenbeck byl vizion\u00e1\u0159em lidsk\u00e9ho pon\u00ed\u017een\u00ed. Ve sv\u011bt\u011b zoologie je sice uct\u00edv\u00e1n jako inov\u00e1tor, kter\u00fd nahradil m\u0159\u00ed\u017ee voln\u00fdmi v\u00fdb\u011bhy a\u00a0p\u0159\u00edkopy, ale jeho touha po autentick\u00e9 divo\u010din\u011b m\u011bla temnou, zvr\u00e1cenou stranu. Hagenbeck toti\u017e usoudil, \u017ee k\u00a0dokonal\u00e9 iluzi exotick\u00e9ho sv\u011bta nesta\u010d\u00ed jen lvi a\u00a0\u017eirafy. Aby div\u00e1k\u016fm v\u00a0Hamburku nebo Pa\u0159\u00ed\u017ei zprost\u0159edkoval skute\u010dn\u00fd pocit z\u00a0ciz\u00edch kraj\u016f, za\u010dal do sv\u00fdch expozic zakomponov\u00e1vat i\u00a0exotick\u00e9 lidi. Ud\u011blal z\u00a0lidsk\u00e9 bytosti pouhou rekvizitu, sou\u010d\u00e1st sc\u00e9nografie, kter\u00e1 m\u011bla dopl\u0148ovat fl\u00f3ru a\u00a0faunu vzd\u00e1len\u00fdch kontinent\u016f.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Jeho agenti k\u0159i\u017eovali planetu a\u00a0m\u00edsto vz\u00e1cn\u00fdch \u0161elem \u201elovili\u201c cel\u00e9 rodiny, kter\u00e9 \u010dasto pod p\u0159\u00edslibem bohatstv\u00ed nebo pod n\u00e1tlakem odv\u00e1\u017eeli do Evropy. V\u00a0jeho zoo v\u00a0hambursk\u00e9m Stellingenu tak vedle seversk\u00fdch mro\u017e\u016f a\u00a0ledov\u00fdch medv\u011bd\u016f \u017eili v\u00a0nuzn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch Inuit\u00e9, zat\u00edmco u\u00a0pyramid z\u00a0pap\u00edrma\u0161e p\u00f3zovali s\u00a0o\u0161t\u011bpy n\u00fabij\u0161t\u00ed bojovn\u00edci. Hagenbeck byl mistrem marketingu; nutil sv\u00e9 chovance, aby t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b p\u0159edv\u00e1d\u011bli zinscenovan\u00e9 ritu\u00e1ly, tance nebo j\u00edzdu na losech, i\u00a0kdy\u017e byli vy\u010derpan\u00ed nebo nemocn\u00ed.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Vrcholem jeho cynismu byla situace, kdy cel\u00e1 rodina Inuit\u016f vym\u0159ela na spalni\u010dky, proti nim\u017e nem\u011bli imunitu\u00a0\u2013 Hagenbeck v\u0161ak truchlen\u00ed p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch vyd\u00e1val za sou\u010d\u00e1st divo\u0161sk\u00e9ho ritu\u00e1lu, aby nep\u0159i\u0161el o\u00a0tr\u017eby. I\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00ed politick\u00e9 elity byly touto dehumanizac\u00ed zcela oslepeny a\u00a0utvrzov\u00e1ny ve sv\u00e9 nad\u0159azenosti. S\u00e1m n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Otto von Bismarck, kdy\u017e nav\u0161t\u00edvil berl\u00ednskou zoo, st\u00e1l u\u00a0klece, ve kter\u00e9 byl spole\u010dn\u011b uzav\u0159en \u010dernoch a\u00a0gorila, a\u00a0s ledov\u00fdm klidem se zeptal o\u0161et\u0159ovatele: \u201eUka\u017ete mi, kter\u00fd z\u00a0nich je vlastn\u011b ten \u010dlov\u011bk.\u201c Hagenbeck tak nepostavil jen zoo, ale tov\u00e1rnu na rasismus, kter\u00e1 prod\u00e1vala iluzi, \u017ee lidsk\u00fd \u017eivot m\u00e1 cenu jen tehdy, pokud je dostate\u010dn\u011b exotick\u00fd pro evropsk\u00e9 oko.<\/p>\n<p>Hotentotsk\u00e1 venu\u0161e: \u0160\u0165ouch\u00e1n\u00ed klackem za jeden \u0161ilink<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Jedn\u00edm z\u00a0nejsmutn\u011bj\u0161\u00edch symbol\u016f t\u00e9to \u00e9ry byla S\u00e1ra Baartmanov\u00e1, zn\u00e1m\u00e1 jako Hotentotsk\u00e1 venu\u0161e. Tato jihoafrick\u00e1 d\u00edvka byla v\u00a0Lond\u00fdn\u011b a\u00a0pozd\u011bji v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei vystavov\u00e1na v\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00e9 kleci kv\u016fli sv\u00fdm pro Evropany neobvykl\u00fdm t\u011blesn\u00fdm proporc\u00edm, kter\u00e9 div\u00e1ci pova\u017eovali za bizarn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dku p\u0159\u00edrody. Za dva \u0161ilinky se na ni davy mohly d\u00edvat, ale pokud si n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk p\u0159iplatil dal\u0161\u00ed \u0161ilink, mohl si do jej\u00edho nah\u00e9ho t\u011bla podle libosti \u0161\u0165ouchnout klackem nebo se j\u00ed dotknout, aby si ov\u011b\u0159il, zda je skute\u010dn\u00e1.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">S\u00e1ra zem\u0159ela v\u00a0naprost\u00e9m pon\u00ed\u017een\u00ed, izolaci a\u00a0chudob\u011b v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, ale ani smrt j\u00ed nep\u0159inesla klid. Jej\u00ed t\u011blo nebylo poh\u0159beno\u00a0\u2013 francouzsk\u00fd v\u011bdec Georges Cuvier nechal zhotovit s\u00e1drov\u00fd odlitek jej\u00edho t\u011bla, zat\u00edmco jej\u00ed mozek a\u00a0genit\u00e1lie nechal vyjmout a\u00a0konzervovat v\u00a0lihu. Jej\u00ed kostra z\u016fstala jako v\u011bdeck\u00fd expon\u00e1t vystavena v\u00a0pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Muzeu \u010dlov\u011bka a\u017e do roku 1974.\u00a0Teprve po dlouh\u00e9m diplomatick\u00e9m \u00fasil\u00ed Nelsona Mandely byly jej\u00ed ostatky v\u00a0roce 2002\u00a0kone\u010dn\u011b vr\u00e1ceny do Ji\u017en\u00ed Afriky, kde byla po dvou stolet\u00edch hanby s\u00a0ve\u0161kerou \u00factou poh\u0159bena.<\/p>\n<p><img height=\"1732\"   width=\"1103\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/sara-barrtmanova.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_ah e_af\"\/>Foto: F\u00e6, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons<\/p>\n<p class=\"e_cx\">S\u00e1ra Baartmanov\u00e1<\/p>\n<p>Ota Benga: Trag\u00e9die \u201echyb\u011bj\u00edc\u00edho \u010dl\u00e1nku\u201c<\/p>\n<p class=\"e_cx\">V roce 1906\u00a0za\u017eil New York \u0161ok, kter\u00fd v\u0161ak tehdej\u0161\u00ed m\u00e9dia oslavovala jako v\u011bdeck\u00fd pokrok. V\u00a0Bronx Zoo byl v\u00a0pavilonu prim\u00e1t\u016f ubytov\u00e1n Ota Benga, Pygmej z\u00a0Konga, kter\u00e9ho do USA p\u0159ivezl mision\u00e1\u0159 Samuel Verner pot\u00e9, co ho koupil na trhu s\u00a0otroky. Sd\u00edlel klec s\u00a0orangutanem a\u00a0na cedulce st\u00e1lo: \u201eLidsk\u00fd expon\u00e1t, 150\u00a0cm vysok\u00fd, 47\u00a0kg v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed. Vystaven ka\u017ed\u00e9 odpoledne.\u201c<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Benga byl prezentov\u00e1n jako \u201echyb\u011bj\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nek\u201c mezi opic\u00ed a\u00a0\u010dlov\u011bkem, co\u017e m\u011blo n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm n\u00e1zorn\u011b demonstrovat nad\u0159azenost b\u00edl\u00e9 rasy. Musel nosit opice v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed a\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci se mu sm\u00e1li, kdy\u017e mu o\u0161et\u0159ovatel\u00e9 ost\u0159ili zuby, aby v\u00a0lidech vyvolal d\u011bsivou p\u0159edstavu lido\u017erouta. Dav do n\u011bj \u010dasto p\u00edchal holemi nebo po n\u011bm h\u00e1zel kamen\u00ed, aby vynutil divo\u0161skou reakci. Kdy\u017e byl po n\u00e1tlaku c\u00edrkevn\u00edch skupin kone\u010dn\u011b propu\u0161t\u011bn, nedok\u00e1zal v\u00a0modern\u00edm sv\u011bt\u011b, kter\u00fd ho d\u0159\u00edve ofici\u00e1ln\u011b ozna\u010dil za zv\u00ed\u0159e, naj\u00edt sv\u00e9 m\u00edsto. Zni\u010den\u00fd depres\u00ed a\u00a0nemo\u017enost\u00ed vr\u00e1tit se kv\u016fli v\u00e1lce do Afriky, si v\u00a0roce 1916\u00a0prost\u0159elil srdce.<\/p>\n<p><img height=\"494\"   width=\"256\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/ota-benga.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_ah e_af\"\/>Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Ota Benga<\/p>\n<p>Kostra ve vitr\u00edn\u011b: Kdy\u017e smrt nesta\u010dila<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Cynismus tehdej\u0161\u00edch badatel\u016f neznal hranic. Kdy\u017e pol\u00e1rn\u00edk Robert Peary p\u0159ivezl do New Yorku \u0161estici Eskym\u00e1k\u016f z\u00a0Gr\u00f3nska, jeden z\u00a0nich, Qisuk, brzy podlehl tuberkul\u00f3ze. Jeho sedmilet\u00fd syn Minik se \u00fa\u010dastnil poh\u0159bu, netu\u0161il v\u0161ak, \u017ee do zem\u011b byla ulo\u017eena jen maketa\u00a0\u2013 kl\u00e1da zabalen\u00e1 v\u00a0ko\u017ee\u0161in\u00e1ch. T\u011blo jeho otce bylo tajn\u011b pitv\u00e1no a\u00a0jeho vyb\u011blen\u00e1 kostra se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1l\u00e9 expozice Muzea p\u0159\u00edrodn\u00ed historie.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Mal\u00fd Minik z\u016fstal v\u00a0p\u00e9\u010di jednoho z\u00a0kur\u00e1tor\u016f muzea a\u00a0n\u011bkolik let nev\u011bdomky proch\u00e1zel kolem kostry vlastn\u00edho otce, kter\u00e1 pod sklem slou\u017eila jako v\u011bdeck\u00fd expon\u00e1t. Na krutou pravdu p\u0159i\u0161el a\u017e jako dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed chlapec, kdy\u017e mu o\u00a0podvodu \u0159ekli spolu\u017e\u00e1ci. Zbytek \u017eivota str\u00e1vil marn\u00fdm bojem za vyd\u00e1n\u00ed otcov\u00fdch ostatk\u016f a\u00a0d\u016fstojn\u00fd poh\u0159eb. Dom\u016f do Gr\u00f3nska se mohl vr\u00e1tit a\u017e jako zlomen\u00fd mu\u017e, kter\u00fd v\u00a0modern\u00ed civilizaci, je\u017e ho p\u0159ipravila o\u00a0rodinu i\u00a0d\u016fstojnost, nikdy nena\u0161el klid.<\/p>\n<p>Od historie k\u00a0lidsk\u00e9mu safari<\/p>\n<p class=\"e_cx\">M\u016f\u017eeme se dnes c\u00edtit mor\u00e1ln\u011b nad\u0159azen\u00ed? Historie lidsk\u00fdch zoo sice ofici\u00e1ln\u011b skon\u010dila, ale jej\u00ed ozv\u011bny sly\u0161\u00edme dodnes v\u00a0ne\u010dekan\u011b podobn\u00fdch form\u00e1ch. Je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1994\u00a0se ve Francii pokusili o\u00a0projekt Safari Africain, kde v\u00a0imitaci vesnice z\u00a0Pob\u0159e\u017e\u00ed slonoviny museli domorodci vystupovat polonaz\u00ed za ka\u017ed\u00e9ho po\u010das\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee mana\u017ee\u0159i jim hned po p\u0159\u00edletu zabavili pasy, aby jim zabr\u00e1nili v\u00a0odchodu.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Dne\u0161n\u00ed forma etno-turistiky je \u010dasto jen modern\u00edm p\u0159evlekem star\u00e9ho barbarstv\u00ed. Cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159e v\u00a0Indii nap\u0159\u00edklad nab\u00edzej\u00ed adrenalinov\u00e9 lety nebo vyhl\u00eddkov\u00e9 j\u00edzdy nad Andamansk\u00fdmi ostrovy, kde turist\u00e9 z\u00a0oken letadel a\u00a0d\u017e\u00edp\u016f lov\u00ed objektivy nekontaktovan\u00e9 kmeny Jaraw\u016f. Ti jsou v\u00a0podstat\u011b v\u011bzni ve vlastn\u00ed domovin\u011b, nuceni neust\u00e1le \u010delit naru\u0161ov\u00e1n\u00ed soukrom\u00ed v\u00fdm\u011bnou za suven\u00fdry nebo j\u00eddlo.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">Zm\u011bnil se jen n\u00e1zev\u00a0 u\u017e to nen\u00ed lidsk\u00e1 zoo, ale lidsk\u00e9 safari. St\u00e1le n\u00e1s poh\u00e1n\u00ed tat\u00e1\u017e toxick\u00e1 zv\u011bdavost, kter\u00e1 p\u0159ed lety nutila davy v\u00a0Bruselu h\u00e1zet ban\u00e1ny po kon\u017esk\u00fdch d\u011btech. P\u0159\u00edb\u011bh t\u011bchto v\u00fdstav je zrcadlem nastaven\u00fdm na\u0161\u00ed vlastn\u00ed civilizaci. Ukazuje, jak hluboko v\u00a0n\u00e1s z\u016fstala zak\u00f3dov\u00e1na schopnost dehumanizovat druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka, pokud ho dok\u00e1\u017eeme ozna\u010dit n\u00e1lepkou exotick\u00fd expon\u00e1t.<\/p>\n<p class=\"e_cx\">M\u0159\u00ed\u017ee lidsk\u00fdch zoo byly nakonec odstran\u011bny, ale ot\u00e1zka z\u016fst\u00e1v\u00e1: Opravdu jsme se od t\u00e9 doby zm\u011bnili, nebo jsme m\u0159\u00ed\u017ee jen nahradili objektivy fotoapar\u00e1t\u016f a\u00a0skly turistick\u00fdch voz\u016f?<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Zat\u00edmco in\u017een\u00fd\u0159i stav\u011bli Eiffelovu v\u011b\u017e a\u00a0v\u011bdci objevovali rentgenov\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, v\u00a0parc\u00edch Pa\u0159\u00ed\u017ee, \u017denevy nebo Bruselu st\u00e1ly ohrady, u\u00a0kter\u00fdch se&hellip;\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1721,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[3],"tags":[892,536,1720,444,109,108,106,441,1448,650,1713,1719,1714,1016,486,1073,1718,1445,1715,1712,651,649,77,1717,652,437,1716],"class_list":{"0":"post-1720","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-evropa","8":"tag-belgie","9":"tag-cestovani","10":"tag-dejiny","11":"tag-deti","12":"tag-europa","13":"tag-europe","14":"tag-evropa","15":"tag-historie","16":"tag-kultura","17":"tag-lide","18":"tag-lidska-prava","19":"tag-mezilidske-vztahy","20":"tag-minulost","21":"tag-nazor","22":"tag-pravek","23":"tag-pribeh","24":"tag-pribehy-ze-zivota","25":"tag-priroda","26":"tag-psychologie","27":"tag-rasismus","28":"tag-rodina","29":"tag-spolecnost","30":"tag-veda","31":"tag-vzdelavani","32":"tag-vztahy","33":"tag-zajimavosti","34":"tag-zivot"},"share_on_mastodon":{"url":"","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1720","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1720"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1720\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1721"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1720"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1720"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1720"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}