{"id":172488,"date":"2026-08-08T08:09:23","date_gmt":"2026-08-08T08:09:23","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/172488\/"},"modified":"2026-08-08T08:09:23","modified_gmt":"2026-08-08T08:09:23","slug":"nejvetsi-ceska-hvezdarna-se-chysta-na-perseidy-i-zatmeni-slunce-a-slavi-120-let","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/172488\/","title":{"rendered":"Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00e1 hv\u011bzd\u00e1rna se chyst\u00e1 na Perseidy i\u00a0zatm\u011bn\u00ed Slunce. A\u00a0slav\u00ed 120\u00a0let"},"content":{"rendered":"

Na pozorov\u00e1n\u00ed Perseid<\/a> je hv\u011bzd\u00e1rna ve st\u0159edo\u010desk\u00e9m Ond\u0159ejov\u011b ide\u00e1ln\u00ed. Radarov\u00e1 louka s\u00a0n\u011bkolika radioteleskopy je m\u00edrn\u011b sva\u017eit\u00e1 a\u00a0nab\u00edz\u00ed v\u00fdhled na z\u00e1pad do Pos\u00e1zav\u00ed. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci si tu mohou lehnout a\u00a0z\u016fstat i\u00a0p\u0159es noc. Akce d\u00edky tomu ka\u017edoro\u010dn\u011b p\u0159it\u00e1hne asi 400\u00a0lid\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e to nezhat\u00ed mraky, letos bude no\u010dn\u00ed pod\u00edvan\u00e1 je\u0161t\u011b \u0161\u0165avnat\u011bj\u0161\u00ed. Ve st\u0159edu 12.\u00a0srpna lze v\u00a0\u010cesku vid\u011bt zatm\u011bn\u00ed Slunce<\/a>, kdy se jeho kotou\u010d kr\u00e1tce p\u0159ed z\u00e1padem schov\u00e1 za M\u011bs\u00edc z\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 90\u00a0procent. <\/p>\n

Astronomick\u00fd \u00fastav Akademie v\u011bd proto spojil pozorov\u00e1n\u00ed dvou \u00fakaz\u016f pro ve\u0159ejnost do jedn\u00e9 akce. Z\u00a0louky, kter\u00e1 je oto\u010den\u00e1 pr\u00e1v\u011b na z\u00e1pad, lid\u00e9 uvid\u00ed oboj\u00ed jako v\u00a0letn\u00edm kin\u011b.<\/p>\n

\u201eZatm\u011bn\u00ed bude z\u00a0Radarov\u00e9 louky kr\u00e1sn\u011b vid\u011bt, spojit pozorov\u00e1n\u00ed dvou \u00fakaz\u016f do jednoho bude bomba. Ale mo\u017en\u00e1 to bude posledn\u00ed noc ond\u0159ejovsk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rny,\u201c podot\u00fdk\u00e1 s\u00a0nads\u00e1zkou Pavel Suchan, mluv\u010d\u00ed Astronomick\u00e9ho \u00fastavu Akademie v\u011bd \u010cR. O\u010dek\u00e1v\u00e1 opravdu velk\u00fd z\u00e1jem.<\/p>\n

Perseidy a\u00a0zatm\u011bn\u00ed Slunce na Ond\u0159ejov\u011b<\/p>\n

Pokud nebude zata\u017eeno, pozorov\u00e1n\u00ed Perseid a\u00a0zatm\u011bn\u00ed Slunce pro ve\u0159ejnost se na ond\u0159ejovsk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011b uskute\u010dn\u00ed ve st\u0159edu 12.\u00a0srpna od 19\u00a0hodin na takzvan\u00e9 Radarov\u00e9 louce. Mo\u017en\u00e9 je i\u00a0z\u016fstat tu p\u0159es celou noc, akce je zdarma. V\u00edce na webu Astronomick\u00e9ho \u00fastavu<\/a>.<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010deskou hv\u011bzd\u00e1rnu a\u00a0jednu z\u00a0nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u00a0Evrop\u011b, kter\u00e1 se rozkl\u00e1d\u00e1 na kopci Manda nedaleko Prahy, ov\u0161em stoj\u00ed za to nav\u0161t\u00edvit i\u00a0z jin\u00fdch d\u016fvod\u016f. Sezn\u00e1mit se tu lze s\u00a0histori\u00ed \u010desk\u00e9 astronomie a\u00a0prohl\u00e9dnout si starou i\u00a0novou techniku, v\u010detn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho dalekohledu s\u00a0pr\u016fm\u011brem dva metry. K\u00a0vid\u011bn\u00ed tu maj\u00ed i\u00a0dv\u011b vlajky, kter\u00e9 se dostaly do vesm\u00edru.<\/p>\n

Hv\u011bzd\u00e1rna je z\u00e1rove\u0148 architektonickou perlou. Jej\u00ed nejstar\u0161\u00ed, secesn\u00ed \u010d\u00e1st navrhl zn\u00e1m\u00fd architekt Josef Fanta\u00a0\u2013 autor pra\u017esk\u00e9ho hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed \u010di slavkovsk\u00e9 Mohyly m\u00edru.<\/p>\n

Fantov\u00fdm d\u00edlem je i\u00a0krajin\u00e1\u0159sk\u00e1 \u00faprava are\u00e1lu, z\u010d\u00e1sti v\u00a0podob\u011b arboreta. Do muzea a\u00a0vybran\u00fdch prostor hv\u011bzd\u00e1rny se chod\u00ed s\u00a0pr\u016fvodcem a\u00a0vstupenkami, park pln\u00fd soch je celodenn\u011b voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd.<\/p>\n

Mohla tu st\u00e1t i\u00a0zoologick\u00e1 zahrada<\/p>\n

Observato\u0159 zalo\u017eil v\u00a0roce 1898\u00a0pr\u016fmysln\u00edk a\u00a0nad\u0161enec do astronomie Josef Jan Fri\u010d. P\u016fvodn\u011b to pl\u00e1noval spolu s\u00a0mlad\u0161\u00edm bratrem Janem, ale ten ne\u010dekan\u011b zem\u0159el na komplikace spojen\u00e9 se z\u00e1n\u011btem slep\u00e9ho st\u0159eva. Josef hv\u011bzd\u00e1rnu v\u011bnoval bratrov\u011b pam\u00e1tce, kopci Manda za\u010dal ze smutku \u0159\u00edkat \u017dalov a\u00a0do jm\u00e9na si p\u0159idal i\u00a0to bratrovo.<\/p>\n

Jejich otec byl spisovatel, novin\u00e1\u0159 a\u00a0revolucion\u00e1\u0159 z\u00a0doby kolem roku 1848\u00a0Josef V\u00e1clav Fri\u010d. Po por\u00e1\u017ece povstalc\u016f ho Raku\u0161an\u00e9 uv\u011bznili a\u00a0pak propustili pod podm\u00ednkou exilu. Oba synov\u00e9 se tak narodili v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n

Fri\u010dovi se p\u0159\u00e1telili s\u00a0Janem Nerudou. B\u00e1sn\u00edk se stal i\u00a0kmotrem mlad\u0161\u00edho Jana a\u00a0Fri\u010dovi pozd\u011bji zaplatili Nerudovu hrobku na Vy\u0161ehradsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n

Sn\u00edmky z\u00a0historie hv\u011bzd\u00e1rnyFoto: Archiv Astronomick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR<\/a><\/p>\n

Neruda byl zap\u00e1len\u00fd astronom amat\u00e9r, co\u017e odr\u00e1\u017e\u00ed i\u00a0jeho sb\u00edrka P\u00edsn\u011b kosmick\u00e9, mimo jin\u00e9 b\u00e1se\u0148 Sed\u011bly \u017e\u00e1by v\u00a0kalu\u017ei. Kdy\u017e se chlapci s\u00a0matkou vr\u00e1tili do Prahy, Neruda je nav\u0161t\u011bvoval a\u00a0v\u00e1\u0161e\u0148 pro vesm\u00edr na n\u011b p\u0159enesl. \u201eS nads\u00e1zkou \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee kdyby Janovi byl za kmotra n\u011bkdo jin\u00fd, kdo by miloval zoologii, tak tady st\u00e1la zoo,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Suchan na adresu hv\u011bzd\u00e1rny.<\/p>\n

Pro bratry se stala astronomie v\u00e1\u0161n\u00ed, v\u00a0Praze zalo\u017eili tov\u00e1rnu na v\u00fdrobu p\u0159esn\u00fdch opticko-mechanick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f, v\u010detn\u011b astronomick\u00fdch. V\u00a0n\u00ed z\u0159\u00eddil Jan i\u00a0malou hv\u011bzd\u00e1rnu<\/a> a\u00a0oba brat\u0159i snili o\u00a0tom, \u017ee n\u011bkde vybuduj\u00ed po\u0159\u00e1dnou. Firma jim umo\u017enila vyd\u011blat na to finance.<\/p>\n

Z\u00e1sluha p\u011bvkyn\u011b z\u00a0N\u00e1rodn\u00edho divadla<\/p>\n

Zalesn\u011bn\u00fd pozemek koupil Josef Jan Fri\u010d 21.\u00a0ledna 1898, rok po bratrov\u011b smrti. Toto datum se pova\u017euje za den zalo\u017een\u00ed hv\u011bzd\u00e1rny. M\u00edsto vyb\u00edral tak, aby zde neru\u0161ilo sv\u011btlo a\u00a0kou\u0159 lokomotiv z\u00a0Prahy a\u00a0aby se tam dalo dojet za den bry\u010dkou<\/a>.<\/p>\n

\u201eKdy\u017e si sem p\u0159i\u0161el Fri\u010d koupit pozemek, Ond\u0159ejov\u0161t\u00ed se b\u00e1li, \u017ee tady chce tov\u00e1rnu. P\u0159imluvila se za n\u011bj Eleonora Gayerov\u00e1 z\u00a0Ehrenbergu, baronka a\u00a0koloraturn\u00ed p\u011bvkyn\u011b v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm divadle, prvn\u00ed p\u0159edstavitelka Ma\u0159enky v\u00a0Prodan\u00e9 nev\u011bst\u011b,\u201c vypr\u00e1v\u00ed Suchan.<\/p>\n

Upravit pozemek a\u00a0vybudovat prvn\u00ed stavby trvalo osm let. P\u0159edt\u00edm Fri\u010d s\u00a0p\u0159\u00e1teli vyu\u017e\u00edval malou pozorovatelnu v\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00e9 boud\u011b za vilou Ehrenbergov\u00e9. \u201e\u0158\u00edkali j\u00ed \u201aU zelen\u00e9 \u017e\u00e1by\u2018, jednak kv\u016fli Nerudovi, ale tak\u00e9 se ti intelektu\u00e1lov\u00e9 sch\u00e1zeli ve vin\u00e1rn\u011b U\u00a0zelen\u00e9 \u017e\u00e1by u\u00a0Starom\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed,\u201c p\u0159ibli\u017euje Suchan.<\/p>\n

Hv\u011bzd\u00e1rna pln\u00e1 \u017eab<\/p>\n

Prvn\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed ve \u201eHv\u011bzd\u00e1rn\u011b brat\u0159\u00ed Fri\u010dov\u00fdch na \u017dalov\u011b\u201c se uskute\u010dnilo v\u00a0noci z\u00a031.\u00a0\u010dervence na 1.\u00a0srpna 1906, tedy p\u0159ed 120\u00a0lety. Poslou\u017eil pro n\u011b prvn\u00ed ze \u010dty\u0159 pozorovac\u00edch domk\u016f v\u00a0centru are\u00e1lu.<\/p>\n

Jak hv\u011bzd\u00e1rna vypad\u00e1 dnesFoto: Michal Turek, Seznam Zpr\u00e1vy<\/a><\/p>\n

Stav\u011bt se za\u010dalo v\u00a0roce 1905\u00a0podle n\u00e1vrhu architekta Josefa Fanty. Ten celek vymyslel jako st\u0159edov\u011b soum\u011brn\u00fd, z\u0159ejm\u011b tu m\u011bly b\u00fdt t\u0159i kupole. Postaveny jsou dv\u011b\u00a0\u2013 centr\u00e1ln\u00ed a\u00a0z\u00e1padn\u00ed, ob\u011b jsou dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed muzea. Uvnit\u0159 jsou oblo\u017een\u00e9 d\u0159evem a\u00a0do patra v\u017edy vede ozdobn\u00e9 to\u010dit\u00e9 schodi\u0161t\u011b. Z\u00e1padn\u00ed kupole ud\u011blala i\u00a0hv\u011bzdnou kari\u00e9ru, kdysi se v\u00a0n\u00ed nat\u00e1\u010dela zn\u011blka k\u00a0sout\u011b\u017ei StarDance.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1st tvo\u0159\u00ed plo\u0161ina se \u010dty\u0159mi pozorovac\u00edmi domky a\u00a0d\u016fm s\u00a0Fri\u010dovou pracovnou, jeho\u017e fas\u00e1dy zdob\u00ed sgrafita. Na jednom je motiv s\u00a0\u017e\u00e1bami a\u00a0n\u00e1pisem \u201eJsou-li tam \u017e\u00e1by taky\u201c, co\u017e je ver\u0161 z\u00a0P\u00edsn\u00ed kosmick\u00fdch. Skupina \u017eab sleduje oblohu a\u00a0uva\u017euje, zda je jinde ve vesm\u00edru \u017eivot.<\/p>\n

Motiv \u017eab se opakuje i\u00a0na dal\u0161\u00edch m\u00edstech. Vid\u011bt je t\u0159eba na pomn\u00edku Josefa Jana Fri\u010de. \u201eP\u0159edlohou socha\u0159i Zde\u0148ku H\u016flovi byla ropucha nalo\u017een\u00e1 v\u00a0lihu v\u00a0Hrdli\u010dkov\u011b anatomick\u00e9m muzeu P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Pavel Suchan.<\/p>\n

Foto: Blanka Stejskalov\u00e1, Mapy.com<\/p>\n

Ve sgrafitov\u00e9 v\u00fdzdob\u011b domu s\u00a0Fri\u010dovou pracovnou je zobrazen i\u00a0v\u00fdjev z\u00a0b\u00e1sn\u011b Sed\u011bly \u017e\u00e1by v\u00a0kalu\u017ei z\u00a0Nerudov\u00fdch P\u00edsn\u00ed kosmick\u00fdch.<\/p>\n

\u017d\u00e1by slou\u017e\u00ed i\u00a0k upout\u00e1n\u00ed pozornosti d\u011bt\u00ed v\u00a0muzejn\u00ed expozici. \u201eKdy\u017e ve\u0159ejnost p\u0159ijde s\u00a0mal\u00fdmi d\u011btmi, d\u011bti dostanou za \u00fakol po\u010d\u00edtat \u017e\u00e1by. Ka\u017ed\u00fd po\u010det je spr\u00e1vn\u00fd,\u201c usm\u00edv\u00e1 se Suchan.<\/p>\n

\u010casov\u00e9 sign\u00e1ly z\u00a0Eiffelovky a\u00a0darov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu<\/p>\n

Fanta navrhl i\u00a0domek zahradn\u00edka, budovu d\u00edlen a\u00a0schodi\u0161t\u011b s\u00a0terasou, je\u017e ke hv\u011bzd\u00e1rn\u011b stoup\u00e1 od Ond\u0159ejova. P\u016fvodn\u011b to byla hlavn\u00ed p\u0159\u00edstupov\u00e1 cesta, dnes sem n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci v\u011bt\u0161inou m\u00ed\u0159\u00ed z\u00a0opa\u010dn\u00e9 strany, od parkovi\u0161t\u011b.<\/p>\n

Za br\u00e1nou je v\u00edt\u00e1 takzvan\u00e9 pav\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde astronomov\u00e9 dlouho chovali p\u00e1vy, a\u00a0pomn\u00edk Josefa Jana Fri\u010de. \u201eTady kdysi byla cedulka \u201aNevstupujte na tr\u00e1vn\u00edk\u2018. Jednou p\u0159ijeli Japonci, nafotili si to. A\u00a0v Japonsku si pak mysleli, \u017ee hv\u011bzd\u00e1rnu zalo\u017eil \u010dlov\u011bk jm\u00e9nem Nevstupujte na tr\u00e1vn\u00edk,\u201c sm\u011bje se mluv\u010d\u00ed \u00fastavu.<\/p>\n

Fantov\u00fdm d\u00edlem je i\u00a0baz\u00e9n u\u00a0centr\u00e1ln\u00ed kupole, v\u00a0n\u011bm\u017e se Fri\u010dovy d\u011bti koupaly a\u00a0v zim\u011b na n\u011bm bruslily. \u201eNa kamenn\u00fdch desk\u00e1ch se tu vyvalovali chr\u00e1n\u011bn\u00ed \u010dolci s\u00a0oran\u017eov\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky. Ale pak se Fandovi Hn\u00edzdovi z\u00a0Ond\u0159ejova narodil Ton\u00ed\u010dek. A\u00a0aby Ton\u00ed\u010dek m\u011bl na co koukat, on sem zdarma dal karasy. Tenkr\u00e1t jsme m\u011bli \u0159editele profesora Karase. Ale oni se\u017erali vaj\u00ed\u010dka t\u011bm \u010dolk\u016fm,\u201c vypr\u00e1v\u00ed Suchan.<\/p>\n

Roku 1913\u00a0byla na hv\u011bzd\u00e1rn\u011b z\u0159\u00edzena prvn\u00ed stanice pro p\u0159\u00edjem p\u0159esn\u00fdch \u010dasov\u00fdch sign\u00e1l\u016f na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed. P\u0159ij\u00edmala je z\u00a0Eiffelovy<\/a> v\u011b\u017ee v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a\u00a0z n\u011bmeck\u00e9ho Norddeichu.<\/p>\n

V roce 1928\u00a0pak Fri\u010d jako velk\u00fd vlastenec k\u00a0p\u0159\u00edle\u017eitosti des\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed republiky ud\u011blal velk\u00e9 gesto. V\u011bnoval hv\u011bzd\u00e1rnu st\u00e1tu pro pot\u0159eby Univerzity Karlovy. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 to reli\u00e9f s\u00a0\u010desk\u00fdm lvem na schodi\u0161ti v\u00a0parku.<\/p>\n

\u00dasp\u011bchy na Ond\u0159ejovsk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011bV roce 1959 zdej\u0161\u00ed pracovn\u00edci zaznamenali prvn\u00ed meteorit s rodokmenem na sv\u011bt\u011b, \u010dty\u0159i \u00falomky meteoritu P\u0159\u00edbram. Dr\u00e1hu dopadu spo\u010d\u00edtal Zden\u011bk Ceplecha, pod\u00edlela se na tom i kamera v Pr\u010dici. Dodnes existuje jen 50 meteorit\u016f, u nich\u017e se d\u00e1 \u0159\u00edct, odkud poch\u00e1zej\u00ed. Po \u00fasp\u011bchu za\u010dalo odd\u011blen\u00ed budovat n\u00e1rodn\u00ed a pozd\u011bji evropskou s\u00ed\u0165 meteorick\u00fdch kamer, z n\u00ed\u017e vznikla evropsk\u00e1 bolidov\u00e1 s\u00ed\u0165.Mezi \u00fasp\u011bchy astronom\u016f z Ond\u0159ejova pat\u0159\u00ed i ur\u010den\u00ed dr\u00e1hy a p\u016fvodu \u010celjabinsk\u00e9ho meteoru.Skupina astronom\u016f z odd\u011blen\u00ed meziplanet\u00e1rn\u00ed hmoty, kte\u0159\u00ed v Ond\u0159ejov\u011b pozoruj\u00ed meteority, je dnes nejlep\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. M\u00e1 k dispozici i nejlep\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 dok\u00e1\u017ee automaticky zaznamenat jasn\u00e9 meteory zvan\u00e9 bolidy a prov\u00e1d\u011bt u nich pak p\u011bt tis\u00edc m\u011b\u0159en\u00ed za sekundu.P\u0159i zku\u0161ebn\u00edm provozu Perkova dalekohledu v roce 1967 byl Ji\u0159\u00ed Grygar prvn\u00ed, kdo pozoroval a zaznamenal v\u00fdbuch novy v souhv\u011bzd\u00ed Delf\u00edna.V roce 2022 NASA provedla prvn\u00ed test planet\u00e1rn\u00ed ochrany DART, kdy na vzd\u00e1lenost 10 milion\u016f kilometr\u016f rychlost\u00ed \u0161esti kilometr\u016f za sekundu trefila vypu\u0161t\u011bn\u00fdm objektem m\u011bs\u00ed\u010dek Dimorphos o pr\u016fm\u011bru 170 metr\u016f. Dimorphos objevil Petr Pravec z ond\u0159ejovsk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rny a jeho skupina se pod\u00edlela i na v\u00fdpo\u010dtu trajektorie st\u0159ely.Slune\u010dn\u00ed odd\u011blen\u00ed se pod\u00edl\u00ed na n\u011bkolika z\u00e1sadn\u00edch mis\u00edch Evropsk\u00e9 kosmick\u00e9 agentury (ESA). Jednou je sonda Solar Orbiter, kter\u00e1 od roku 2020 ob\u00edh\u00e1 kolem Slunce podobn\u011b bl\u00edzko jako Merkur. Te\u010f se postupn\u011b zved\u00e1 a d\u00edky n\u00ed lidstvo poprv\u00e9 uvid\u00ed p\u00f3ly Slunce.Pod\u00edl m\u00e1 i na misi Proba-3, kdy let\u00ed dv\u011b dru\u017eice ve vzd\u00e1lenosti 150 metr\u016f od sebe a dr\u017e\u00ed se p\u0159esn\u011b ve formaci. Vytv\u00e1\u0159ej\u00ed koronograf, kdy ta bl\u00ed\u017ee ke Slunci jej zasti\u0148uje jako um\u011bl\u00fd M\u011bs\u00edc a druh\u00e1 p\u0159es ni fot\u00ed. \u201eZa jeden ob\u011bh kolem Zem\u011b m\u00e1me 6,5 hodiny pozorov\u00e1n\u00ed zatm\u011bn\u00ed Slunce. To je v\u00edc ne\u017e za 100 let pozorov\u00e1n\u00ed zatm\u011bn\u00ed Slunce na Zemi,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Pavel Suchan.Ond\u0159ejovsk\u00e1 hv\u011bzd\u00e1rna se zaslou\u017eila o objev n\u011bkolika stovek asteroid\u016f.Letos se na Ond\u0159ejov\u011b povedlo pozorovat optick\u00fd prot\u011bj\u0161ek gama z\u00e1blesku vzd\u00e1len\u00e9ho asi 10 miliard sv\u011bteln\u00fdch let. Poprv\u00e9 se tak poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b potvrdit teorii z roku 2009. Gama z\u00e1blesky jsou nejmohutn\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 exploze ve vesm\u00edru a dosud nen\u00ed jasn\u00e9, co je zp\u016fsobuje.Perk\u016fv dalekohled je zapojen\u00fd do programu Mise Plateau ESA, kter\u00e1 bude startovat v lednu 2027 a hledat planety podobn\u00e9 Zemi mimo slune\u010dn\u00ed soustavu. Teleskop bude m\u00edt za \u00fakol potvrzovat kandid\u00e1ty na druhou Zemi.<\/p>\n

Zdroj: Pavel Suchan, Astronomick\u00fd \u00fastav AV \u010cR<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Are\u00e1l dopl\u0148uj\u00ed stavby z\u00a0r\u016fzn\u00fdch obdob\u00ed. Slune\u010dn\u00ed observato\u0159 je z\u00a050.\u00a0let a\u00a0nese znaky socialistick\u00e9ho realismu. Na st\u0159e\u0161e m\u00e1 kupoli a\u00a0denn\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed se zde dodnes zakresluje i\u00a0ru\u010dn\u011b na pap\u00edrov\u00e9 formul\u00e1\u0159e, aby se daly v\u00fdsledky dlouhodob\u011b srovn\u00e1vat.<\/p>\n

Stoj\u00ed tu i\u00a0budova Muzea Vojt\u011bcha \u0160afa\u0159\u00edka, v\u00a0n\u00ed\u017e jsou vystaveny historick\u00e9 p\u0159\u00edstroje a\u00a0fotografie. K\u00a0vid\u011bn\u00ed je tu i\u00a0\u010desk\u00e1 vlajka a\u00a0vyd\u00e1n\u00ed P\u00edsn\u00ed kosmick\u00fdch, je\u017e vzal do vesm\u00edru astronaut Andrew Feustel. Jm\u00e9no m\u00e1 muzeum po astronomovi a\u00a0p\u0159\u00edteli brat\u0159\u00ed Fri\u010d\u016f. V\u00a0Praze m\u011bl hv\u011bzd\u00e1rnu, po jeho smrti z\u00edskala ta ond\u0159ejovsk\u00e1 jej\u00ed vybaven\u00ed a\u00a0knihovnu.<\/p>\n

Radar jako v\u00e1le\u010dn\u00e1 ko\u0159ist<\/p>\n

Hv\u011bzd\u00e1rna byla \u010desk\u00e1 do roku 1942, kdy ji zabrali N\u011bmci pod veden\u00edm astronoma Waltera Schauba. \u201eNorm\u00e1ln\u011b se tady pozorovalo a\u00a0profesor Schaube byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee nemus\u00ed na frontu,\u201c popisuje Suchan. Traduje se, \u017ee koncem v\u00e1lky cht\u011bli hv\u011bzd\u00e1rnu N\u011bmci zni\u010dit, Pavel Suchan v\u0161ak tuto informaci nikde nedohledal. Are\u00e1l nep\u0159i\u0161el k\u00a0\u00fahon\u011b, naopak n\u011bco z\u00edskal.<\/p>\n

\u201eM\u00e1me tady jako ko\u0159ist radar od N\u011bmc\u016f, kter\u00fd tu nechali, kdy\u017e prchali. Byl to leteck\u00fd radar Luftwaffe, my ho pou\u017e\u00edv\u00e1me na pasivn\u00ed p\u0159\u00edjem radiov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed ze Slunce. Tak pozorujeme Slunce unik\u00e1tn\u00ed technickou pam\u00e1tkou, u\u017e jsou jenom t\u0159i takov\u00e9 na sv\u011bt\u011b. P\u0159ij\u00edma\u010d u\u017e je samoz\u0159ejm\u011b nov\u011bj\u0161\u00ed,\u201c ukazuje Suchan p\u0159\u00edstroj na Radarov\u00e9 louce.<\/p>\n

Spou\u0161t\u00ed se automaticky v\u017edy brzy r\u00e1no a\u00a0je celkem hlu\u010dn\u00fd. Pro lidi, kte\u0159\u00ed na louce p\u0159esp\u00ed p\u0159i pozorov\u00e1n\u00ed Perseid, je to stylov\u00fd bud\u00ed\u010dek.<\/p>\n

V roce 1954\u00a0se hv\u011bzd\u00e1rna stala sou\u010d\u00e1st\u00ed nov\u011b zalo\u017een\u00e9ho Astronomick\u00e9ho \u00fastavu \u010ceskoslovensk\u00e9 akademie v\u011bd. I\u00a0za socialismu se d\u00e1l rozv\u00edjela, pracovn\u00edci m\u011bli relativn\u011b kontakt se sv\u011btem. <\/p>\n

Rozvoj vyvrcholil v\u00a0roce 1967, kdy asi kilometr od p\u016fvodn\u00edho are\u00e1lu zah\u00e1jil \u010dinnost dodnes nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00fd teleskop, Perk\u016fv dalekohled s\u00a0pr\u016fm\u011brem hlavn\u00edho zrcadla dva metry.<\/p>\n

Perk\u016fv dalekohledFoto: Michal Turek, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\n

Jm\u00e9no m\u00e1 po prvn\u00edm porevolu\u010dn\u00edm \u0159editeli Astronomick\u00e9ho \u00fastavu Lubo\u0161i Perkovi, kter\u00fd se o\u00a0dalekohled zaslou\u017eil. Byl jedn\u00edm ze dvou pracovn\u00edk\u016f \u00fastavu, kte\u0159\u00ed jezdili do n\u011bmeck\u00e9 Jeny jednat o\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch jeho v\u00fdroby.<\/p>\n

\u201eKdy\u017e o\u00a0n\u011bm v\u00a0roce 1959\u00a0rozhodla vl\u00e1da, byl p\u00e1t\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, v\u00a0roce 1967\u00a0byl dev\u00e1t\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Suchan. Dnes pat\u0159\u00ed do druh\u00e9 stovky, ale po\u0159\u00e1d je na sv\u011btov\u00e9 \u00farovni. Vedle sledov\u00e1n\u00ed velmi hork\u00fdch hv\u011bzd a\u00a0erupc\u00ed na hv\u011bzd\u00e1ch pom\u00e1h\u00e1 v\u00a0hled\u00e1n\u00ed planet podobn\u00fdch Zemi mimo slune\u010dn\u00ed soustavu.<\/p>\n

Je to \u0161pi\u010dkov\u00fd v\u00fdrobek n\u011bmeck\u00e9 firmy Carl Zeiss Jena a\u00a0dodnes je v\u00a0perfektn\u00edm stavu. Samotn\u00fd v\u00e1\u017e\u00ed 33\u00a0tun, v\u010detn\u011b os a\u00a0z\u00e1va\u017e\u00ed je to 83\u00a0tun. \u201eM\u00e1 velikost autobusu, ale kdy\u017e se ot\u00e1\u010d\u00ed, hluk je tak na \u00farovni elektrick\u00e9ho zubn\u00edho kart\u00e1\u010dku,\u201c upozor\u0148uje Suchan.<\/p>\n

Um\u00edst\u011bn je v\u00a0kupoli o\u00a0pr\u016fm\u011bru 21\u00a0metr\u016f, kter\u00e1 m\u00e1 zdi siln\u00e9 90\u00a0centimetr\u016f. Mezi kupol\u00ed a\u00a0skoro tis\u00edcitunov\u00fdm podstavcem dalekohledu je dilata\u010dn\u00ed sp\u00e1ra, aby se na p\u0159\u00edstroj nep\u0159en\u00e1\u0161ely ot\u0159esy t\u0159eba z\u00a0ot\u00e1\u010den\u00ed a\u00a0otv\u00edr\u00e1n\u00ed kupole. Na odchylku od p\u0159esn\u00e9 kru\u017enice d\u00e1vali n\u011bme\u010dt\u00ed konstrukt\u00e9\u0159i u\u00a0kupole limit \u010dty\u0159i centimetry. \u010ce\u0161t\u00ed stavba\u0159i se bl\u00fdskli odchylkou jen osm milimetr\u016f.<\/p>\n

Pracuje tu man\u017eel Fri\u010dovy pravnu\u010dky<\/p>\n

I na n\u011bj se mohou p\u0159es sklo pod\u00edvat n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci. Stoj\u00ed to za to, obrovitost p\u0159\u00edstroje \u010dlov\u011bku vezme dech. Prohl\u00e9dnout si tu lze i\u00a0fotky ze stavby nebo \u010deskoslovenskou vlajku, kterou vzal na povrch M\u011bs\u00edce americk\u00fd astronaut s\u00a0\u010desk\u00fdmi ko\u0159eny Eugene Cernan, dosud posledn\u00ed mu\u017e na M\u011bs\u00edci.<\/p>\n

\u201eV roce 1974, dva roky po n\u00e1vratu, se rozhodl, \u017ee ji p\u0159iveze do \u010ceskoslovenska. V\u0161ichni politici m\u00e1lem sk\u00e1kali z\u00a0okna, ne\u017e aby se s\u00a0n\u00edm potkali. To by byla politick\u00e1 smrt. Jedin\u00fd, kdo byl ochoten ho p\u0159ijmout, byl Lubo\u0161 Perek,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Pavel Suchan.<\/p>\n

My jsme do kupole p\u0159i\u0161li \u0161edes\u00e1timetrov\u00fdm tunelem, kter\u00fd sem vede z\u00a0provozn\u00ed budovy. Pustil n\u00e1s do n\u011bj technik Jan Sloup, kter\u00fd je shodou n\u00e1hod man\u017eelem jedn\u00e9 z\u00a0pravnu\u010dek Josefa Jana Fri\u010de.<\/p>\n

S Fri\u010dov\u00fdmi potomky je \u00fastav v\u00a0\u010dast\u00e9m kontaktu. Jedna pravnu\u010dka sem ned\u00e1vno koupila lavi\u010dku, prapravnu\u010dka se zase na hv\u011bzd\u00e1rn\u011b vd\u00e1vala. Ostatn\u011b, svatby se na hv\u011bzd\u00e1rn\u011b konaj\u00ed \u010dast\u011bji, je zde na to i\u00a0p\u011bkn\u00e9 upraven\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n

\u201eMy za to nic nechceme, ale neposkytujeme z\u00e1ruku na dobu trv\u00e1n\u00ed man\u017eelstv\u00ed,\u201c usm\u00edv\u00e1 se Suchan. Tohle je prost\u011b ve hv\u011bzd\u00e1ch.<\/p>\n

Srovn\u00e1n\u00ed: mal\u00fd velk\u00fd dalekohled z\u00a0Ond\u0159ejova<\/p>\n

Zat\u00edmco Perk\u016fv dalekohled m\u00e1 hlavn\u00ed zrcadlo s\u00a0pr\u016fm\u011brem dva metry, v\u00a0chilsk\u00e9 pou\u0161ti Atacama se pr\u00e1v\u011b dokon\u010duje nejv\u011bt\u0161\u00ed dalekohled sv\u011bta, kter\u00fd bude m\u00edt v\u00a0pr\u016fm\u011bru 39\u00a0metr\u016f. Jeho pozorovac\u00ed plocha je slo\u017een\u00e1 z\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edce velk\u00fdch zrcadel.<\/p>\n

Zat\u00edmco v\u0161ak Perk\u016fv dalekohled m\u011bl p\u016fvodn\u011b ohniskovou vzd\u00e1lenost 64\u00a0metr\u016f, dnes u\u017e takov\u00e9 rozm\u011bry nejsou pot\u0159eba, i\u00a0na Ond\u0159ejov\u011b se dnes u\u017e pozorov\u00e1n\u00ed v\u00a0tubusu teleskopu prov\u00e1d\u011bj\u00ed ve vzd\u00e1lenosti dev\u00edti metr\u016f. Dalekohled v\u00a0Chile bude krat\u0161\u00ed, aby m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed sv\u011btelnost, d\u00edky tomu uvid\u00ed i\u00a0vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0slab\u0161\u00ed objekty. Na d\u00e9lku tak bude m\u00edt jen kolem 50\u00a0metr\u016f.<\/p>\n

Na ho\u0159e Paran\u00e1 v\u00a0pou\u0161ti Atacama je osm dvoumetrov\u00fdch dalekohled\u016f, jejich\u017e sv\u011btlo po spojen\u00ed v\u00a0po\u010d\u00edta\u010di d\u00e1v\u00e1 obraz odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed dalekohledu s\u00a0pr\u016fm\u011brem 16\u00a0metr\u016f. Jedna pozorovac\u00ed noc tam stoj\u00ed 17,5\u00a0tis\u00edce eur, zat\u00edmco u\u00a0Perkova dalekohledu je to 10,5\u00a0tis\u00edce korun za noc.<\/p>\n

Zdroj: Pavel Suchan, Astronomick\u00fd \u00fastav AV \u010cR<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Na pozorov\u00e1n\u00ed Perseid je hv\u011bzd\u00e1rna ve st\u0159edo\u010desk\u00e9m Ond\u0159ejov\u011b ide\u00e1ln\u00ed. Radarov\u00e1 louka s\u00a0n\u011bkolika radioteleskopy je m\u00edrn\u011b sva\u017eit\u00e1 a\u00a0nab\u00edz\u00ed v\u00fdhled…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":172489,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[7],"tags":[4025,22346,43,42,41,40,25132,42020,42019,37687,37087,7497,20734],"class_list":["post-172488","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cesko","tag-architektura","tag-astronomicky-ustav-av-cr","tag-ceska-republika","tag-cesko","tag-czech-republic","tag-czechia","tag-hvezdarna","tag-josef-fanta","tag-ondrejov","tag-perseidy","tag-secese","tag-teleskop","tag-zatmeni-slunce"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/117058874220008867","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/172488","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=172488"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/172488\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/172489"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=172488"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=172488"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=172488"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}