{"id":17808,"date":"2026-03-08T09:37:09","date_gmt":"2026-03-08T09:37:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/17808\/"},"modified":"2026-03-08T09:37:09","modified_gmt":"2026-03-08T09:37:09","slug":"vyrid-vsem-ze-jsem-byla-popravena-bez-soudu-zadala-plaminkova-spoluvezenkyni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/17808\/","title":{"rendered":"Vy\u0159i\u010f v\u0161em, \u017ee jsem byla popravena bez soudu, \u017e\u00e1dala Plam\u00ednkov\u00e1 spoluv\u011bze\u0148kyni"},"content":{"rendered":"

Tuto \u017eenu ur\u010dit\u011b zn\u00e1 ka\u017ed\u00fd, \u0159\u00edkala jsem si, kdy\u017e jsem \u0161la na komentovanou prohl\u00eddku v\u00fdstavy Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 a\u00a0my v\u00a0Nov\u00e9 budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea. Jen\u017ee mo\u017en\u00e1 \u0161lo o\u00a0zkreslen\u00fd pohled. Zaslechla jsem toti\u017e n\u011bkter\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky, \u017ee o\u00a0n\u00ed \u201easi n\u011bkdy sly\u0161eli, ale nevybavuj\u00ed si, co\u201c. <\/p>\n

To mi ostatn\u011b potvrzuje i\u00a0Jitka Gelnarov\u00e1, kur\u00e1torka v\u00fdstavy: \u201eCht\u011bli jsme p\u0159ibl\u00ed\u017eit, kdo Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 byla. N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 zaznamenali jej\u00ed existenci a\u017e d\u00edky mlad\u00fdm lidem, influencer\u016fm a\u00a0organizac\u00edm bojuj\u00edc\u00edm za lidsk\u00e1 pr\u00e1va, kter\u00e9 sleduj\u00ed na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch. Z\u00e1rove\u0148 toho ale o\u00a0n\u00ed moc nev\u011bd\u00ed.\u201c<\/p>\n

Cel\u00e1 v\u00fdstava je koncipovan\u00e1 tak, aby k\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkovi promlouvala prost\u0159ednictv\u00edm jej\u00edch osobn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f, fotografi\u00ed a\u00a0text\u016f. Ve\u0161kerou poz\u016fstalost v\u011bnovala N\u00e1rodn\u00edmu muzeu sestra Plam\u00ednkov\u00e9, Marie Vinkl\u00e1\u0159ov\u00e1. <\/p>\n

V\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 v\u011bty nab\u00e1daj\u00ed k\u00a0p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, a\u0165 u\u017e o\u00a0dob\u011b, ve kter\u00e9 \u017eila, anebo o\u00a0jej\u00edch \u010dinech. Jedna z\u00a0nich tak zn\u00ed t\u0159eba: Za co bych dnes bojoval\/a, kdybych m\u011bl\/a Franti\u0161ku v\u00a0z\u00e1dech? <\/p>\n

\u201eJe d\u016fle\u017eit\u00e9 uk\u00e1zat celou propojenost. Plam\u00ednkov\u00e1 \u0159\u00edkala: J\u00e1 nejsem jenom feministka, j\u00e1 jsem i\u00a0demokratka.\u201c<\/p>\n

N\u00e1vrat do kolektivn\u00ed pam\u011bti<\/p>\n

Prvn\u00ed, co na v\u00fdstav\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk uvid\u00ed, je velk\u00e1 b\u00edl\u00e1 busta. Poch\u00e1z\u00ed z\u00a0d\u00edlny Karly Vobi\u0161ov\u00e9, jedn\u00e9 z\u00a0na\u0161ich prvn\u00edch socha\u0159ek v\u00a0\u010ceskoslovensku, a\u00a0vznikla a\u017e po v\u00e1lce. Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 je na n\u00ed vyobrazena ve vy\u0161\u0161\u00edm v\u011bku. <\/p>\n

Um\u011bleck\u00fd p\u0159edm\u011bt s\u00e1m o\u00a0sob\u011b vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh n\u00e1vratu do kolektivn\u00ed pam\u011bti, ze kter\u00e9 byla Plam\u00ednkov\u00e1 po v\u00e1lce postupn\u011b vymaz\u00e1na. \u201eV roce 1960\u00a0ji muzeu darovala Marie Vinkl\u00e1\u0159ov\u00e1. Cht\u011bla, aby jednou byla um\u00edst\u011bna v\u00a0odd\u011blen\u00ed historie \u017eensk\u00e9ho hnut\u00ed \u010desk\u00e9ho,\u201c vypr\u00e1v\u00ed kur\u00e1torka v\u00fdstavy. Krom\u011b busty v\u011bnovala muzeu i\u00a0zbytek jej\u00ed poz\u016fstalosti. <\/p>\n

Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 toti\u017e v\u011b\u0159ila, \u017ee jednou bude v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm muzeu sekce v\u011bnovan\u00e1 boji za \u017eensk\u00e1 pr\u00e1va. Ta ale ani 84\u00a0let po jej\u00ed smrti neexistuje.<\/p>\n

Foto: Profimedia.czFeminismus ve slovn\u00edku<\/p>\n

Na sam\u00e9m za\u010d\u00e1tku \u017eivota \u010dekalo Plam\u00ednkovou velk\u00e9 \u017eivotn\u00ed dilema. Jako mlad\u00e1 \u017eena se rozhodovala, kam jej\u00ed dal\u0161\u00ed kroky povedou. Jednou z\u00a0cest bylo man\u017eelstv\u00ed a\u00a0mate\u0159stv\u00ed – u\u017e v\u00a016\u00a0letech byla po\u017e\u00e1d\u00e1na o\u00a0ruku Vil\u00e9mem Feyerem.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed bylo studium. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b sice Eli\u0161ka Kr\u00e1snohorsk\u00e1 otev\u00edrala gymn\u00e1zium Minerva, ale studium na univerzit\u00e1ch bylo d\u00edvk\u00e1m st\u00e1le je\u0161t\u011b zapov\u011bzeno. Pro d\u00edvku z\u00a0\u0161evcovsk\u00e9 rodiny tak byla jistotou dr\u00e1ha u\u010ditelky. S\u00a0tou ale souvisel i\u00a0celib\u00e1t. O\u00a0jeho zru\u0161en\u00ed se pozd\u011bji zasadila pr\u00e1v\u011b a\u017e Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1. <\/p>\n

I kdy\u017e snoubence odm\u00edtla, nikdy se jejich vztahu zcela nevzdala. S\u00a0Vil\u00e9mem Feyerem si byli velice bl\u00edzc\u00ed cel\u00fd \u017eivot. V\u00a0jej\u00edch p\u011bta\u010dty\u0159iceti letech ji znovu po\u017e\u00e1dal o\u00a0ruku, ona ho znovu odm\u00edtla. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b se pln\u011b v\u011bnovala politick\u00e9 kari\u00e9\u0159e a\u00a0argumentovala, \u017ee je pozd\u011b na zalo\u017een\u00ed rodiny. <\/p>\n

Ve voln\u00e9m \u010dase se anga\u017eovala v\u00a0\u017densk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rad\u011b, kterou spoluzalo\u017eila. Tomu p\u0159edch\u00e1zel je\u0161t\u011b \u017densk\u00fd klub \u010desk\u00fd, kter\u00fd vznikl u\u017e v\u00a0roce 1905\u00a0a\u00a0tak\u00e9 V\u00fdbor pro volebn\u00ed pr\u00e1vo \u017een. \u201eByl to kolektiv \u017een, kter\u00e9 se sch\u00e1zely po pr\u00e1ci, \u010dasto to byly u\u010ditelky. Chodily mezi n\u011b i\u00a0Alb\u00edna a\u00a0Anna Honz\u00e1kovy,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 kur\u00e1torka. <\/p>\n

Sestry Honz\u00e1kovy byly bl\u00edzk\u00fdmi p\u0159\u00edtelkyn\u011bmi Plam\u00ednkov\u00e9, tr\u00e1vila s\u00a0nimi hodn\u011b \u010dasu a\u00a0pr\u00e1v\u011b ony j\u00ed \u010dasto kladly na srdce, \u017ee mus\u00ed i\u00a0odpo\u010d\u00edvat, co\u017e, podle vzpom\u00ednek jej\u00edch bl\u00edzk\u00fdch p\u0159\u00edtelky\u0148, p\u0159\u00edli\u0161 neum\u011bla. Mimochodem, Anna Honz\u00e1kov\u00e1 byla na\u0161e prvn\u00ed l\u00e9ka\u0159ka se soukromou prax\u00ed a\u00a0t\u0159et\u00ed promovan\u00e1 l\u00e9ka\u0159ka v\u00a0\u010cesku. <\/p>\n

S Honz\u00e1kov\u00fdmi tak\u00e9 v\u00a0roce 1908\u00a0zapsala heslo \u017eensk\u00e1 emancipace (feminismus) do Ottova slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9ho. V\u00a0t\u00e9m\u017ee roce vedla v\u00a0u\u010ditelsk\u00fdch listech rubriku s\u00a0n\u00e1zvem Feminismus.<\/p>\n

Sama kandidovat necht\u011bla <\/p>\n

\u010casto absolvovala nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed protestn\u00ed sch\u016fze, jejich\u017e c\u00edlem bylo upozor\u0148ovat na nerovnosti mezi \u017eenami a\u00a0mu\u017ei. \u201eNasazovali ji v\u0161ude, kde se \u010dekal v\u011bt\u0161\u00ed odpor \u017een i\u00a0mu\u017e\u016f proti volebn\u00edmu pr\u00e1vu. Z\u00e1rove\u0148 to byla Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1, kter\u00e1 v\u00a0roce 1908\u00a0objevila d\u00edru v\u00a0z\u00e1kon\u011b, je\u017e sice neumo\u017e\u0148ovala \u017een\u00e1m volit, ale nezakazovala jim b\u00fdt volen\u00e9 do \u010cesk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu,\u201c p\u0159ibli\u017euje kur\u00e1torka. Tak\u017ee za\u010dala kampa\u0148 za zvolen\u00ed Marie T\u016fmov\u00e9, jedn\u00e9 ze spoluzakladatelek \u017densk\u00e9ho klubu \u010desk\u00e9ho, a\u00a0tak\u00e9 mimochodem vnu\u010dky Franti\u0161ka Ladislava \u010celakovsk\u00e9ho. Nakonec ale zvolena nebyla.<\/p>\n

Zlom p\u0159i\u0161el v\u00a0roce 1912, kdy byla zvolena prvn\u00ed poslankyn\u011b v\u00a0\u010desk\u00e9m sn\u011bmu (a to i\u00a0ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b). \u201ePlam\u00ednkov\u00e1 kandidovat necht\u011bla, rozhodla se, \u017ee to bude organizovat. Bylo to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b asi i\u00a0strategick\u00e9 rozhodnut\u00ed, aby byly delegov\u00e1ny \u017eeny, kter\u00e9 m\u011bly v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci. V\u00a0roce 1912\u00a0pak byla zvolena Bo\u017eena Vikov\u00e1-Kun\u011btick\u00e1. Ta byla kandid\u00e1tkou nejen V\u00fdboru pro volebn\u00ed pr\u00e1vo \u017een, ale i\u00a0za stranu mlado\u010dech\u016f,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Jitka Gelnarov\u00e1.<\/p>\n

Ve sn\u011bmu nikdy neusedla, proto\u017ee Vikov\u00e9-Kun\u011btick\u00e9 \u010desk\u00fd m\u00edstodr\u017eitel hrab\u011b Thun nevydal povolen\u00ed ke vstupu do sn\u011bmu a\u00a0dal\u0161\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed. I\u00a0tak ale \u0161lo o\u00a0symbolick\u00e9 \u017eensk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Tak to ostatn\u011b vn\u00edmala i\u00a0Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1, kter\u00e1 s\u00a0Vikovou-Kun\u011btickou ve v\u0161em \u00fapln\u011b nesouhlasila. Na rozd\u00edl od Plam\u00ednkov\u00e9 toti\u017e zast\u00e1vala sp\u00ed\u0161e tradi\u010dn\u00ed postaven\u00ed \u017een a\u00a0proti emancipa\u010dn\u00edmu hnut\u00ed se vymezovala. <\/p>\n

\u017densk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada<\/p>\n

\u017densk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada byla zalo\u017eena v\u00a0roce 1923. \u201eNa po\u010d\u00e1tku byla iluze, \u017ee je tu \u00fastava, maj\u00ed rovn\u00e1 pr\u00e1va, byl tu prezident, kter\u00fd propagoval rovnopr\u00e1vnost. St\u00e1le ale byly platn\u00e9 star\u00e9 z\u00e1kony, ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk, kter\u00fd diskriminoval \u017eeny. V\u00a0ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b, v\u00a0pr\u00e1ci, nebyly p\u0159ij\u00edm\u00e1ny jako pr\u00e1vni\u010dky do st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy,\u201c komentuje d\u016fvod vzniku kur\u00e1torka v\u00fdstavy o\u00a0Franti\u0161ce Plam\u00ednkov\u00e9 Jitka Gelnarov\u00e1. <\/p>\n

A\u010dkoli se zd\u00e1lo, \u017ee se v\u011bci m\u011bn\u00ed k\u00a0lep\u0161\u00edmu, st\u00e1le existovaly siln\u00e9 tendence omezovat pr\u00e1ci vdan\u00fdch \u017een. Tak\u00e9 byl pokus znovu zav\u00e9st celib\u00e1t. <\/p>\n

To v\u0161echno byly motivace Plam\u00ednkov\u00e9 zalo\u017eit \u017denskou n\u00e1rodn\u00ed radu. Ta ve sv\u00e9 dob\u011b \u010d\u00edtala na 27\u00a0tis\u00edc \u010dlenek. Byly to vesm\u011bs vzd\u011blan\u00e9 \u017eeny, pracovaly \u010dasto jako u\u010ditelky, p\u016fsobily ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b. \u0160lo o\u00a0jak\u00e9si mal\u00e9 st\u00ednov\u00e9 ministerstvo \u017een, kter\u00e9 cht\u011blo, aby se reflektovaly jejich z\u00e1jmy. Institucionalizovan\u00e1 politika t\u00e9 doby byl p\u00e1nsk\u00fd klub. <\/p>\n

V\u00fdsledkem jejich \u010dinnosti bylo mimo jin\u00e9 prosazen\u00ed zm\u011bny reformy man\u017eelsk\u00e9ho pr\u00e1va, p\u0159ipravovaly tak\u00e9 revizi rodinn\u00e9ho pr\u00e1va, vznikl V\u00fdbor pro reformu rodinn\u00e9ho pr\u00e1va, jeho\u017e hlavn\u00ed jednatelkou byla Milada Hor\u00e1kov\u00e1. Tato zm\u011bna z\u00e1kona byla schv\u00e1lena a\u017e v\u00a050.\u00a0letech, paradoxn\u011b po poprav\u011b Milady Hor\u00e1kov\u00e9. <\/p>\n

Jej\u00ed nadit\u00e1 aktovka, postrach v\u0161ech<\/p>\n

Na\u0161t\u011bst\u00ed zvolen\u00ed \u017eeny nez\u016fstalo symbolick\u00e9 napo\u0159\u00e1d. \u017deny v\u00a0\u010ceskoslovensku z\u00edskaly i\u00a0d\u00edky Plam\u00ednkov\u00e9 v\u00a0roce 1919\u00a0pln\u00e9 volebn\u00ed pr\u00e1vo. \u00dastava z\u00a0roku 1920\u00a0zakotvila rovnost \u017een a\u00a0mu\u017e\u016f, \u010d\u00edm\u017e se zem\u011b stala jednou z\u00a0prvn\u00edch v\u00a0Evrop\u011b s\u00a0volebn\u00edm pr\u00e1vem pro \u017eeny.\u00a0Sama Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 si pro\u0161la politick\u00fdmi funkcemi na pra\u017esk\u00e9m magistr\u00e1tu a\u00a0v roce 1925\u00a0ji zvolili sen\u00e1torkou, mezit\u00edm se i\u00a0nad\u00e1le v\u011bnovala \u010dinnosti ve spolc\u00edch. <\/p>\n

Pozici sen\u00e1torky zast\u00e1vala a\u017e do roku 1939.\u00a0Nen\u00ed tak divu, \u017ee mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty na v\u00fdstav\u011b pat\u0159\u00ed jej\u00ed aktovka a\u00a0legitimace sen\u00e1torky. Pr\u00e1v\u011b ko\u017een\u00e1 bra\u0161na byla pro Franti\u0161ku Plam\u00ednkovou signifikantn\u00ed. \u201eJej\u00ed nadit\u00e1 aktovka je postrachem n\u00e1s v\u0161ech,\u201c pronesl o\u00a0n\u00ed kolega Karel Reidl. <\/p>\n

Za svoje m\u00edsto v\u00a0mu\u017esk\u00e9m sv\u011bt\u011b se ale musela neust\u00e1le pr\u00e1t. Setk\u00e1vala se s\u00a0pochybnostmi a\u00a0p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00edm, ostatn\u011b nejen ona, ale i\u00a0dal\u0161\u00ed jej\u00ed \u017eeny v\u00a0politice. \u201eByly pro \u0159adu koleg\u016f neviditeln\u00e9. Schv\u00e1ln\u011b oslovovali parlamentn\u00ed radu v\u00e1\u017een\u00ed p\u00e1nov\u00e9, i\u00a0kdy\u017e tam sed\u011bly i\u00a0\u017eeny. \u010casto se st\u00e1valy ter\u010dem karikatur, kter\u00e9 b\u00fdvaly sexualizovan\u00e9,\u201c p\u0159ibli\u017euje Gelnarov\u00e1.<\/p>\n

Foto: Marie Irov\u00e1, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\n

Jedna sluje Pechmanov\u00e1\u00a0\u2013\u2060\u2060\u2060\u2060\u2060\u2060 sly\u0161\u00edm brat\u0159i vzdech. Jenom aby podle jm\u00e9na nem\u011bla pak pech. Druh\u00e1 sluje Zem\u00ednov\u00e1\u00a0\u2013\u2060\u2060\u2060\u2060\u2060\u2060 poj\u010fte sestry sem. Kdy\u017e ta spust\u00ed, tak se t\u0159ese tribuna i\u00a0zem. T\u0159et\u00ed. Fanda Plam\u00ednkov\u00e1,\u00a0\u2013\u2060\u2060\u2060\u2060\u2060\u2060 \u0161ed\u00fd vlas je klam, an. sen\u00e1t neutlum\u00ed, v\u00a0srdci v\u011b\u010dn\u00fd plam. Tuto \u201eb\u00e1sni\u010dku\u201c publikovali spolu s\u00a0karikaturou sen\u00e1torek v\u00a0periodiku \u201e\u0160lehy: list politicko-humoristick\u00fd\u201c.<\/p>\n

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u010ce\u0161ka ve sv\u011bt\u011b <\/p>\n

Navzdory ne\u00fact\u011b koleg\u016f nov\u011b vzniklou republiku \u010dasto reprezentovala v\u00a0zahrani\u010d\u00ed. Jako z\u00e1stupkyni pokrokov\u00e9ho \u017eensk\u00e9ho hnut\u00ed ji zvali na r\u016fzn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed konference. V\u00a0letech 1931\u00a0a\u00a01932\u00a0dokonce jako prvn\u00ed \u010ce\u0161ka pronesla \u0159e\u010d ve Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f v\u00a0\u017denev\u011b, co\u017e byla p\u0159edch\u016fdkyn\u011b dne\u0161n\u00ed OSN.<\/p>\n

\u201eByla nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u010deskoslovenskou \u017eenskou osobnost\u00ed, jej\u00ed reprezentace byla vn\u00edm\u00e1na jako reprezentace \u010ceskoslovenska, dokonce byla i\u00a0podporov\u00e1na st\u00e1tem. Z\u00e1rove\u0148 je t\u0159eba zm\u00ednit, \u017ee nikdy nebyla jedinou \u017eenou, kter\u00e1 o\u00a0n\u011bco usilovala, v\u017edy byla sou\u010d\u00e1st\u00ed velk\u00e9ho spolku,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 kur\u00e1torka. <\/p>\n

Na v\u00fdstav\u011b je k\u00a0vid\u011bn\u00ed i\u00a0jej\u00ed cestovn\u00ed pas z\u00a0obdob\u00ed protektor\u00e1tu, kter\u00fd symbolizuje t\u011b\u017ekou ot\u00e1zku, kterou si pokl\u00e1dala. Z\u016fstat, nebo emigrovat? V\u00a0pase toti\u017e m\u011bla i\u00a0dlouhodob\u00e9 v\u00edzum do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. <\/p>\n

Sv\u00e9 cesty brala jako sou\u010d\u00e1st mo\u017enosti \u0159\u00edct ve sv\u011bt\u011b, co se v\u00a0\u010ceskoslovensku d\u011bje. Op\u011bt h\u00e1jila nejen pr\u00e1va \u017een, ale i\u00a0n\u00e1roda, nad kter\u00fdm se ve 30.\u00a0letech minul\u00e9ho stolet\u00ed za\u010dal vzn\u00e1\u0161et st\u00edn nesvobody. <\/p>\n

\u201eTajemn\u00edk Edvarda Bene\u0161e si dokonce poznamenal, \u017ee Plam\u00ednkov\u00e1 telegrafovala ze Skandin\u00e1vie z\u00a0jedn\u00e9 ze sv\u00fdch cest, \u017ee Evropa mus\u00ed brojit, proto\u017ee s\u00a0Hitlerem nen\u00ed \u0159e\u010d,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Gelnarov\u00e1.<\/p>\n

V\u00fdstava Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 a\u00a0my<\/p>\n

V\u00fdstava se kon\u00e1 v\u00a0Nov\u00e9 budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea a\u00a0otev\u0159en\u00e1 bude a\u017e do konce srpna 2026.\u00a0B\u011bhem n\u00ed se m\u016f\u017eete proj\u00edt po stop\u00e1ch Franti\u0161ky Plam\u00ednkov\u00e9. Jej\u00ed \u017eivotn\u00ed cesta za\u010d\u00edn\u00e1 u\u00a0rozhodov\u00e1n\u00ed, zda se vd\u00e1, nebo se stane u\u010ditelkou. D\u00e1le se m\u016f\u017eete setkat se t\u0159\u00eddou, kde Plam\u00ednkov\u00e1 vyu\u010dovala, nahl\u00e9dnout do jej\u00edho pracovn\u00edho stolu a\u00a0do knih, kter\u00e9 vlastnila. Najdete v\u00a0nich i\u00a0jej\u00ed pozn\u00e1mky psan\u00e9 rukou. <\/p>\n

Podstatn\u00e1 je i\u00a0jej\u00ed aktivistick\u00e1 \u010d\u00e1st, kdy byla \u010dlenkou mnoha spolk\u016f, jezdila na sch\u016fze a\u00a0bojovala za pr\u00e1va \u017een a\u00a0demokracii. Na chv\u00edli se tu m\u016f\u017eete pono\u0159it do odpo\u010dinku na lavi\u010dce na zahrad\u011b sester Honz\u00e1kov\u00fdch. Odtud je to kousek k\u00a0Plam\u00ednkov\u00e9 jako\u017eto sen\u00e1torce, prohl\u00e9dnout si m\u016f\u017eete jej\u00ed osobn\u00ed v\u011bci, v\u010detn\u011b z\u00e1pisn\u00edku, legitimace \u010di legend\u00e1rn\u00ed aktovky. <\/p>\n

Velkou roli tu hraje i\u00a0\u010d\u00e1st expozice v\u011bnovan\u00e1 konci 30.\u00a0a\u00a0za\u010d\u00e1tku 40.\u00a0let, kdy aktivn\u011b vystupovala proti nacismu, za co\u017e posl\u00e9ze skon\u010dila nejprve ve v\u011bzen\u00ed, pot\u00e9 byla popravena. <\/p>\n

Bojovnice do posledn\u00ed chv\u00edle <\/p>\n

Ze Skandin\u00e1vie se ale rozhodla vr\u00e1tit do \u010ceskoslovenska. I\u00a0za protektor\u00e1tu vedla \u017eenskou radu, co se v\u00a0n\u00ed ale p\u0159esn\u011b d\u011blo, nen\u00ed zn\u00e1mo, proto\u017ee ve\u0161ker\u00e9 dokumenty byly zni\u010deny. Ale byl to prostor s\u00ed\u0165ov\u00e1n\u00ed pro lidi, kte\u0159\u00ed byli proti re\u017eimu, jak pozd\u011bji vzpom\u00ednala Hana Gregorov\u00e1 (b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1na jako prvn\u00ed slovensk\u00e1 feministka, pozn. red.) nebo Luisa Landov\u00e1-\u0160tychov\u00e1 (novin\u00e1\u0159ka, politi\u010dka a\u00a0\u010dlenka \u017eensk\u00e9ho hnut\u00ed, pozn. red.).<\/p>\n

Proti nacismu se vymezovala dlouhodob\u011b u\u017e p\u0159ed jeho n\u00e1stupem. Dne 14.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1938\u00a0napsala otev\u0159en\u00fd dopis Hitlerovi, kter\u00e9ho ozna\u010dila za dikt\u00e1tora a\u00a0zastala se v\u00a0n\u011bm n\u011bkdej\u0161\u00edho prezidenta Edvarda Bene\u0161e. Origin\u00e1l dopisu si m\u016f\u017eete na v\u00fdstav\u011b prohl\u00e9dnout. <\/p>\n

Vedle n\u011bj je ot\u00e1zka – tak jako u\u00a0mnoha dal\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f – \u201eKomu byste dnes napsali otev\u0159en\u00fd dopis a\u00a0pro\u010d?\u201c M\u016f\u017eete se nad t\u00edm zamyslet a\u00a0sami se sebou v\u00e9st tento cvi\u010dn\u00fd argumenta\u010dn\u00ed dialog.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161lo k\u00a0atent\u00e1tu na Heydricha, Plam\u00ednkov\u00e1 odm\u00edtla sl\u00edbit v\u011brnost \u0159\u00ed\u0161i, co\u017e podle sv\u00fdch slov ud\u011blala nejen za sebe, ale za v\u0161echny \u017eeny. V\u011bd\u011bla, co to pro ni bude znamenat. Postupn\u011b se lou\u010dila s\u00a0lidmi kolem sebe. Na sestru p\u0159epsala d\u016fm v\u00a0\u010cerno\u0161ic\u00edch, kter\u00fd byl \u010derstv\u011b dostaven\u00fd.<\/p>\n

\u201eVid\u00ed\u0161, jak posp\u00edchaj\u00ed, aby to se mnou skoncovali. Vy\u0159i\u010f v\u0161em, \u017ee jsem byla popravena bez v\u00fdslechu a\u00a0bez soudu,\u201c \u0159ekla podle z\u00e1znam\u016f sv\u00e9 spoluv\u011bze\u0148kyni Zdence Nedv\u011bdov\u00e9-Nejedl\u00e9. \u201eA\u017e m\u011b propust\u00ed, vyhledej moje spolupracovnice a\u00a0\u0159ekni jim, a\u0165 na na\u0161\u00ed v\u011bci pracuj\u00ed d\u00e1l. Lituji, \u017ee nedod\u011bl\u00e1m to, co jsem si p\u0159edsevzala ud\u011blat,\u201c zaznamenala jej\u00ed slova pozd\u011bji Nedv\u011bdov\u00e1. Popravena byla v\u00a0roce 1942\u00a0v\u00a0Kobylis\u00edch.<\/p>\n

Jej\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm bylo, aby nem\u011bla slavnostn\u00ed poh\u0159eb, ale aby na ni lid\u00e9 vzpom\u00ednali p\u0159i pr\u00e1ci a\u00a0h\u00e1jili rovnopr\u00e1vnost tak jako ona cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 zmizela z\u00a0ve\u0159ejn\u00e9 pam\u011bti. A\u017e nyn\u00ed se op\u011bt dost\u00e1v\u00e1 na sv\u011btlo, co\u017e reflektuje pr\u00e1v\u011b v\u00fdstava v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm muzeu.<\/p>\n

A za co byste dnes bojovali\/y vy?<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Tuto \u017eenu ur\u010dit\u011b zn\u00e1 ka\u017ed\u00fd, \u0159\u00edkala jsem si, kdy\u017e jsem \u0161la na komentovanou prohl\u00eddku v\u00fdstavy Franti\u0161ka Plam\u00ednkov\u00e1 a\u00a0my…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":17809,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[7],"tags":[43,42,41,40,9132,7139],"class_list":["post-17808","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cesko","tag-ceska-republika","tag-cesko","tag-czech-republic","tag-czechia","tag-feminismus","tag-mezinarodni-den-zen-mdz"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116192886412809884","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17808","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17808"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/17808\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/17809"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17808"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=17808"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=17808"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}