![\"NeverMore](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/08\/1786971031_PRX4593M9531.png\" "\\"NeverMore")
<\/a><\/p>\nZ\u00e1\u0161titu nad akc\u00ed p\u0159evzal p\u0159edseda Sen\u00e1tu Milo\u0161 Vystr\u010dil.<\/p>\n
\nKomer\u010dn\u00ed prezentace Vyd\u00e1no: 17.08.2026, 14:47
\n<\/p>\n
Praha 17. srpna 2026 (PROTEXT) – U\u017e tento p\u00e1tek 21. srpna se V\u00fdstavi\u0161t\u011b Praha op\u011bt stane m\u00edstem nejv\u011bt\u0161\u00ed ob\u010dansk\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky okupace \u010ceskoslovenska vojsky Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy. P\u00e1t\u00fd ro\u010dn\u00edk festivalu NeverMore 68 nab\u00eddne od 14:00 do 23:30 hodin debaty, v\u00fdstavy, dokument\u00e1rn\u00ed projekce, \u017eiv\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed i kulturn\u00ed program. Leto\u0161n\u00ed ro\u010dn\u00edk s mottem „P\u0159\u00edb\u011bhy t\u011bch, kte\u0159\u00ed tu chyb\u011bli\u201c p\u0159ipomene osudy statis\u00edc\u016f lid\u00ed, kte\u0159\u00ed po roce 1968 ode\u0161li do exilu i to, co jejich odchod znamenal pro \u010deskoslovenskou spole\u010dnost. Vstup na cel\u00fd festival je zdarma.<\/p>\n
NeverMore 68 se za p\u011bt let sv\u00e9 existence stal nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednkovou akc\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed okupace \u010ceskoslovenska a platformou, kter\u00e1 propojuje historiky, pam\u011btn\u00edky, kulturn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce i \u0161irokou ve\u0159ejnost. Leto\u0161n\u00ed program p\u0159ipom\u00edn\u00e1 nejen samotn\u00e9 ud\u00e1losti srpna 1968, ale tak\u00e9 jejich dlouhodob\u00e9 d\u016fsledky \u2013 ztr\u00e1tu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ode\u0161li, a zm\u011bny, kter\u00e9 jejich nep\u0159\u00edtomnost p\u0159inesla kultu\u0159e, v\u011bd\u011b, \u0161kolstv\u00ed i ve\u0159ejn\u00e9mu \u017eivotu.<\/p>\n
P\u0159ij\u010fte d\u0159\u00edv. Program za\u010d\u00edn\u00e1 u\u017e odpoledne<\/p>\n
Kdo chce z festivalu vyt\u011b\u017eit maximum, nem\u011bl by \u010dekat a\u017e na ve\u010dern\u00ed program. U\u017e b\u011bhem odpoledne nab\u00eddne NeverMore 68 \u0159adu debat a setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 propoj\u00ed historii se sou\u010dasnost\u00ed. Na programu jsou mimo jin\u00e9\u00a0P\u0159epi\u0161te d\u011bjiny Martina Gromana a Michala Stehl\u00edka\u00a0nebo debata\u00a0Caf\u00e9 Evropa\u00a0s Michaelem \u017dantovsk\u00fdm, Michopulosem a Folt\u00fdnem. V\u00fdznamn\u00fdm t\u00e9matem bude tak\u00e9 Operace Asanace, o n\u00ed\u017e se bude diskutovat za \u00fa\u010dasti\u00a0Jaroslava Hutky.\u00a0<\/p>\n
Siln\u00e9 zastoupen\u00ed budou m\u00edt tak\u00e9 m\u00e9dia.\u00a0\u010cesk\u00fd rozhlas Radio\u017eurn\u00e1l\u00a0nab\u00eddne speci\u00e1ln\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed a sou\u010d\u00e1st\u00ed programu budou tak\u00e9\u00a0debaty \u010cesk\u00e9ho rozhlasu a \u010cesk\u00e9 televize. Festival tak i letos vytvo\u0159\u00ed prostor pro ve\u0159ejnou diskusi o historick\u00e9 zku\u0161enosti, sou\u010dasn\u00fdch geopolitick\u00fdch hrozb\u00e1ch i hodnot\u00e1ch, na nich\u017e stoj\u00ed demokratick\u00e1 spole\u010dnost. Hlavn\u00ed medi\u00e1ln\u00edmi partnery akce jsou \u010cesk\u00fd rozhlas Radio\u017eurn\u00e1l a \u010cesk\u00e1 televize.<\/p>\n
Tank T-55, kter\u00fd p\u0159ipomene srpen 1968<\/p>\n
V\u00fdraznou p\u0159ipom\u00ednkou samotn\u00e9 okupace bude tank T-55, kter\u00fd se objev\u00ed u K\u0159i\u017e\u00edkova pavilonu B. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci tak uvid\u00ed p\u0159\u00edmo v prostoru V\u00fdstavi\u0161t\u011b jeden ze symbol\u016f vojensk\u00e9 invaze, kter\u00e1 v srpnu 1968 z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnila \u017eivot tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska.<\/p>\n
V K\u0159i\u017e\u00edkov\u011b pavilonu B z\u00e1rove\u0148 prob\u011bhne celodenn\u00ed program iniciativy D\u00e1rek pro Putina. Sv\u011btlana Witowsk\u00e1 a Jind\u0159ich \u0160\u00eddlo zde od 10:00 do 18:00 hodin uvedou speci\u00e1ln\u00ed program v\u011bnovan\u00fd bezpe\u010dnostn\u00ed situaci v Evrop\u011b i okupaci \u010ceskoslovenska v srpnu 1968. \u00da\u010dast p\u0159isl\u00edbilo t\u00e9m\u011b\u0159 30 host\u016f a \u010d\u00e1st programu bude vys\u00edl\u00e1na \u017eiv\u011b na soci\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b.<\/p>\n
P\u0159\u00edb\u011bhy exilu, v\u00fdstavy i nov\u00e9 instalace<\/p>\n
Po cel\u00fd den budou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm p\u0159\u00edstupn\u00e9 v\u00fdstavy a instalace v\u011bnovan\u00e9 lidem, kte\u0159\u00ed byli nuceni opustit \u010ceskoslovensko, i t\u011bm, kte\u0159\u00ed se stali ter\u010dem komunistick\u00e9 represe. \u00daSTR p\u0159edstav\u00ed v\u00fdstavu\u00a0\u0160pioni! Kulaci! Fa\u0161isti! \u010ce\u0161i a \u010cechoslov\u00e1ci v hled\u00e1\u010dku sov\u011btsk\u00e9 tajn\u00e9 policie, Pam\u011b\u0165 n\u00e1roda p\u0159ipomene osudy \u010deskoslovensk\u00fdch exulant\u016f a Muzeum pam\u011bti XX. stolet\u00ed v\u00fdstavu Tigrid: Novin\u00e1\u0159, exulant a politik. P\u0159\u00edb\u011bhy bezpr\u00e1v\u00ed p\u0159ipomenou lidi, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li o \u017eivot p\u0159i \u00fat\u011bku za svobodou.\u00a0<\/p>\n
D\u00edky, \u017ee m\u016f\u017eem p\u0159edstav\u00ed interaktivn\u00ed\u00a0Mapy okupace\u00a0a\u00a0Mozaiku p\u0159\u00edb\u011bh\u016f,\u00a0kter\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm zprost\u0159edkuj\u00ed historick\u00e9 ud\u00e1losti prost\u0159ednictv\u00edm autentick\u00fdch vzpom\u00ednek a dokument\u016f. Novinkou leto\u0161n\u00edho ro\u010dn\u00edku je mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava\u00a0Russian Brotherhood\u00a0b\u011blorusk\u00e9ho grafick\u00e9ho design\u00e9ra Artura Vakarova, kter\u00e1 prost\u0159ednictv\u00edm deseti plak\u00e1t\u016f p\u0159ipom\u00edn\u00e1 r\u016fzn\u00e9 podoby rusk\u00e9ho imperialismu a propojuje zku\u0161enosti \u010ceskoslovenska s d\u011bjinami Polska, pobaltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f, Gruzie, Moldavska, Ukrajiny a B\u011bloruska.\u00a0<\/p>\n
Na V\u00fdstavi\u0161t\u011b doraz\u00ed tak\u00e9 bibliobus\u00a0Matylda\u00a0M\u011bstsk\u00e9 knihovny v Praze. Od 15.30 nab\u00eddne tematickou literaturu v\u011bnovanou roku 1968, exilu, totalitn\u00edm re\u017eim\u016fm a modern\u00edm d\u011bjin\u00e1m. V 16.30 nav\u00e1\u017ee beseda\u00a0Rok 1968 \u2013 p\u0159\u00edb\u011bhy svobody, exilu a odvahy.<\/p>\n
Hudba Jaroslava Hutky a ve\u010dern\u00ed film Milo\u0161e Formana<\/p>\n
Historick\u00e1 t\u00e9mata se b\u011bhem dne propoj\u00ed s kulturou.\u00a0Jaroslav Hutka\u00a0se p\u0159edstav\u00ed nejen jako host debaty v\u011bnovan\u00e9 operaci Asanace, ale tak\u00e9 v hudebn\u00edm programu festivalu. Ve\u010der pak p\u0159ijde na \u0159adu letn\u00ed kino a film\u00a0Taking Off, prvn\u00ed americk\u00fd film Milo\u0161e Formana nato\u010den\u00fd po jeho odchodu do emigrace. Projekci dopln\u00ed dramaturgick\u00fd \u00favod od D\u00edky, \u017ee m\u016f\u017eem.<\/p>\n
Sou\u010d\u00e1st\u00ed leto\u0161n\u00edho programu bude tak\u00e9\u00a0premi\u00e9ra CzeXperimentu, N\u00e1rodn\u00ed konstelace rok 1968, kter\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed kulturn\u00ed a spole\u010denskou \u010d\u00e1st festivalu.<\/p>\n
\u201eNeverMore 68 pro m\u011b nen\u00ed jen p\u0159ipom\u00ednkou jednoho historick\u00e9ho data. Je to den, kdy se na jednom m\u00edst\u011b potk\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli nuceni odej\u00edt, s ot\u00e1zkami, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed i na\u0161\u00ed sou\u010dasnosti. Letos bych n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm ur\u010dit\u011b doporu\u010dil p\u0159ij\u00edt u\u017e odpoledne \u2013 program je opravdu nabit\u00fd. Osobn\u011b se t\u011b\u0161\u00edm nap\u0159\u00edklad na debaty P\u0159epi\u0161te d\u011bjiny a Caf\u00e9 Evropa, na \u017eiv\u00e9 debaty \u010cesk\u00e9ho rozhlasu a \u010cesk\u00e9 televize, ale tak\u00e9 na tank T-55 u K\u0159i\u017e\u00edkova pavilonu B a ve\u010dern\u00ed projekci Taking Off. NeverMore 68 je podle m\u011b nejp\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1v\u011b t\u00edm, \u017ee historii nejen p\u0159ipom\u00edn\u00e1, ale umo\u017e\u0148uje o n\u00ed spole\u010dn\u011b mluvit a p\u0159em\u00fd\u0161let,\u201c\u00a0\u0159\u00edk\u00e1\u00a0Tom\u00e1\u0161 H\u00fcbl, p\u0159edseda p\u0159edstavenstva V\u00fdstavi\u0161t\u011b Praha.<\/p>\n
P\u0159ipome\u0148me si spole\u010dn\u011b, pro\u010d svoboda nen\u00ed samoz\u0159ejmost<\/p>\n
P\u00e1t\u00fd ro\u010dn\u00edk NeverMore 68 p\u0159ipomene osudy lid\u00ed, kte\u0159\u00ed po okupaci ode\u0161li do exilu, ale tak\u00e9 jejich v\u00fdznam pro spole\u010dnost, kterou opustili. \u010ceskoslovensko tehdy ztratilo v\u011bdce, l\u00e9ka\u0159e, um\u011blce, sportovce, novin\u00e1\u0159e, pedagogy, podnikatele i cel\u00e9 rodiny. Pro mnoh\u00e9 nebyla emigrace svobodnou volbou, ale d\u016fsledkem politick\u00e9 situace, v n\u00ed\u017e jim komunistick\u00fd re\u017eim znemo\u017enil \u017e\u00edt podle vlastn\u00edch hodnot.<\/p>\n
Z\u00e1\u0161titu nad akc\u00ed p\u0159evzal p\u0159edseda Sen\u00e1tu Milo\u0161 Vystr\u010dil.<\/p>\n<\/a><\/p>\n