V roce 2005 se dva v\u011bdci z NASA posadili k po\u010d\u00edta\u010di a spo\u010d\u00edtali, co ud\u011bl\u00e1 s d\u00e9lkou dne na Zemi oby\u010dejn\u00e1 betonov\u00e1 p\u0159ehrada v \u010c\u00edn\u011b. Vy\u0161lo jim mikroskopick\u00e9, ale m\u011b\u0159iteln\u00e9 \u010d\u00edslo, a stejn\u00fd typ jevu jinak zp\u016fsobuj\u00ed jen zem\u011bt\u0159esen\u00ed o s\u00edle cel\u00fdch kontinent\u00e1ln\u00edch desek. \u010c\u00edna te\u010f stav\u00ed p\u0159ehradu, kter\u00e1 bude m\u00edt t\u0159ikr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdkon, a nikdo zat\u00edm nespo\u010d\u00edtal, co to ud\u011bl\u00e1 s planetou.<\/p>\n
Princip je stejn\u00fd jako u krasobrusla\u0159ky. Kdy\u017e p\u0159it\u00e1hne pa\u017ee k t\u011blu, rozto\u010d\u00ed se rychleji, kdy\u017e je rozpa\u017e\u00ed, zpomal\u00ed. Fyzik\u00e1ln\u011b jde o zachov\u00e1n\u00ed momentu hybnosti, a p\u0159esn\u011b stejn\u00e1 fyzika plat\u00ed i pro celou Zemi jako rotuj\u00edc\u00ed t\u011bleso. P\u0159esunete-li hmotu bl\u00ed\u017e k ose ot\u00e1\u010den\u00ed nebo d\u00e1l od n\u00ed, rychlost rotace se nepatrn\u011b zm\u011bn\u00ed.<\/p>\n
P\u0159ehrada T\u0159i sout\u011bsky na \u0159ece Jang-c\u2019-\u0165iang zadr\u017euje ve sv\u00e9 n\u00e1dr\u017ei zhruba \u010dty\u0159icet krychlov\u00fdch kilometr\u016f vody, tedy zhruba \u010dty\u0159icet bilion\u016f litr\u016f, a dr\u017e\u00ed ji ve v\u00fd\u0161ce sto sedmdes\u00e1t p\u011bt metr\u016f nad mo\u0159em. Podle serveru Snopes, kter\u00fd si claim ov\u011b\u0159oval p\u0159\u00edmo u NASA, jde o p\u0159ibli\u017en\u011b dev\u011btat\u0159icet bilion\u016f kilogram\u016f vody zvednut\u00fdch a soust\u0159ed\u011bn\u00fdch na jedno m\u00edsto<\/a>. Geofyzik Benjamin Fong Chao z Goddardova st\u0159ediska NASA a Richard Gross z Laborato\u0159e tryskov\u00e9ho pohonu si v roce 2005 polo\u017eili ot\u00e1zku, co takov\u00fd p\u0159esun hmoty ud\u011bl\u00e1 s rotac\u00ed planety, a spo\u010d\u00edtali to.<\/p>\n V\u00fdsledek zn\u011bl: pln\u00e1 n\u00e1dr\u017e prodlou\u017e\u00ed ka\u017ed\u00fd den na Zemi o 0,06 mikrosekundy a posune polohu zemsk\u00e9ho p\u00f3lu o zhruba dva centimetry. \u010c\u00edslo samo o sob\u011b je zanedbateln\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk kv\u016fli tomu nikdy nezme\u0161kal vlak. Podstatn\u00e9 je, s \u010d\u00edm ho v\u011bdci sami porovn\u00e1vali. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed u Sumatry v roce 2004, kter\u00e9 zp\u016fsobilo ni\u010divou vlnu tsunami v Indick\u00e9m oce\u00e1nu, zkr\u00e1tilo d\u00e9lku dne o 2,68 mikrosekundy<\/a>, tedy zhruba \u010dty\u0159icetkr\u00e1t v\u00edc ne\u017e \u010d\u00ednsk\u00e1 p\u0159ehrada, a to d\u00edky posunu tektonick\u00fdch desek nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9mu za miliony let. Podobn\u00fd efekt m\u011b\u0159ila NASA i u japonsk\u00e9ho zem\u011bt\u0159esen\u00ed v roce 2011: geofyzik Richard Gross tehdy podle ofici\u00e1ln\u00edho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed Laborato\u0159e tryskov\u00e9ho pohonu spo\u010d\u00edtal, \u017ee zem\u011bt\u0159esen\u00ed urychlilo rotaci planety a zkr\u00e1tilo den o 1,8 mikrosekundy<\/a>. P\u0159ehrada v \u010c\u00edn\u011b tak jako jedin\u00e1 stavba na sv\u011bt\u011b dok\u00e1zala vyvolat jev, kter\u00fd jinak vy\u017eaduje s\u00edlu cel\u00fdch zemsk\u00fdch desek, a to jen t\u00edm, \u017ee tam n\u011bkdo rozhodl postavit betonovou ze\u010f a nechat za n\u00ed st\u00e1t vodu.<\/p>\n T\u0159i sout\u011bsky p\u0159itom nejsou jedin\u00e9 takov\u00e9 m\u00edsto na planet\u011b. Podle leto\u0161n\u00ed studie geofyzik\u016f z Harvardovy univerzity, kterou popsala tiskov\u00e1 zpr\u00e1va americk\u00e9 Geofyzik\u00e1ln\u00ed unie, v\u011bdci zmapovali t\u00e9m\u011b\u0159 sedm tis\u00edc nejv\u011bt\u0161\u00edch p\u0159ehrad postaven\u00fdch mezi lety 1835 a 2011 a zjistili, \u017ee jejich n\u00e1dr\u017ee dohromady posunuly zemsk\u00fd p\u00f3l o v\u00edc ne\u017e jeden metr<\/a> a z\u00e1rove\u0148 m\u00edrn\u011b sn\u00ed\u017eily hladinu sv\u011btov\u00fdch oce\u00e1n\u016f, proto\u017ee voda, kter\u00e1 by jinak tekla do mo\u0159e, dnes stoj\u00ed uv\u011bzn\u011bn\u00e1 na sou\u0161i. Podobn\u00fd, je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed efekt m\u00e1 i \u010derp\u00e1n\u00ed podzemn\u00ed vody. Mezi lety 1993 a 2010 lidstvo vy\u010derpalo p\u0159ibli\u017en\u011b dva tis\u00edce sto pades\u00e1t gigatun podzemn\u00ed vody, a podle jihokorejsk\u00fdch v\u011bdc\u016f z N\u00e1rodn\u00ed univerzity v Soulu, jejich\u017e v\u00fdsledky shrnula stejn\u00e1 americk\u00e1 Geofyzik\u00e1ln\u00ed unie, tento p\u0159esun posunul rota\u010dn\u00ed osu Zem\u011b o zhruba osmdes\u00e1t centimetr\u016f sm\u011brem na v\u00fdchod<\/a> a zvedl hladinu mo\u0159\u00ed o v\u00edc ne\u017e \u0161est milimetr\u016f. Lidstvo se tedy d\u00e1vno pohybuje v m\u011b\u0159\u00edtku, na kter\u00e9 planeta m\u011b\u0159iteln\u011b reaguje.<\/p>\n