{"id":207897,"date":"2026-09-09T08:14:16","date_gmt":"2026-09-09T08:14:16","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/207897\/"},"modified":"2026-09-09T08:14:16","modified_gmt":"2026-09-09T08:14:16","slug":"ve-stare-praze-pred-130-lety-zacali-bourat-stovky-domu-ted-mistu-vladne-luxus","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/207897\/","title":{"rendered":"Ve star\u00e9 Praze p\u0159ed 130\u00a0lety za\u010dali bourat stovky dom\u016f. Te\u010f m\u00edstu vl\u00e1dne luxus"},"content":{"rendered":"<p class=\"e_bX\">Byla to osobit\u00e1 \u010dtvr\u0165 v\u00a0dne\u0161n\u00edm srdci Prahy. Sple\u0165 klikat\u00fdch i\u00a0slep\u00fdch uli\u010dek, dom\u016f postaven\u00fdch v\u00a0t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti u\u00a0sebe a\u00a0\u00fazk\u00fdch pr\u016fchod\u016f, kde se sotva minuli dva lid\u00e9. Po n\u011bkolik stalet\u00ed ob\u00fdvaly pra\u017esk\u00fd Josefov \u017eidovsk\u00e9 rodiny, ale v\u00a0roce 1850\u00a0bylo tamn\u00ed ghetto zru\u0161eno a\u00a0ti movit\u011bj\u0161\u00ed se rozprchli do jin\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Do Josefova, kter\u00fd se stal p\u00e1t\u00fdm pra\u017esk\u00fdm obvodem, naopak zam\u00ed\u0159ili ti m\u00e9n\u011b movit\u00ed, respektive vylo\u017een\u011b chud\u00ed. Zat\u00edmco p\u016fvodn\u00edmi obyvateli byli v\u00fdhradn\u011b \u017did\u00e9, netrvalo to tak dlouho, co se z\u00a0nich stala men\u0161ina. Chudinsk\u00e1 \u010dtvr\u0165 postupn\u011b ch\u00e1trala, domy byly zanedban\u00e9, neudr\u017eovan\u00e9, tak\u00e9 se sem pravideln\u011b rozl\u00e9vala nedalek\u00e1 Vltava.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Sklepy dom\u016f byly vlhk\u00e9 a\u00a0da\u0159ilo se tu r\u016fzn\u00fdm infekc\u00edm a\u00a0chorob\u00e1m, ale nap\u0159\u00edklad tak\u00e9 nev\u011bstinc\u016fm v\u0161elijak\u00e9 \u00farovn\u011b. O\u00a0jednom z\u00a0nich v\u00fdsti\u017en\u011b vypov\u00edd\u00e1 jeho n\u00e1zev, \u0159\u00edkalo se mu U\u00a0mastn\u00e9ho drdolu\u00a0\u2013 podle majitelky, kter\u00e1 si sv\u016fj sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd \u00fa\u010des tvarovala pomoc\u00ed hus\u00edho s\u00e1dla.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Nen\u00ed se co divit, \u017ee ve zdravotnick\u00fdch statistik\u00e1ch vynikal Josefov nadpr\u016fm\u011brnou nemocnost\u00ed, ale rovn\u011b\u017e \u00famrtnost\u00ed. \u201ePo vzoru jin\u00fdch evropsk\u00fdch m\u011bst se proto i\u00a0Obec pra\u017esk\u00e1 rozhodla v\u00a0osmdes\u00e1t\u00fdch letech 19.\u00a0stolet\u00ed k\u00a0nejradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmu postupu\u00a0\u2013 asanaci formou demolice ve\u0161ker\u00e9 star\u00e9 z\u00e1stavby,\u201c uvedla histori\u010dka Kate\u0159ina Be\u010dkov\u00e1 z\u00a0Klubu za starou Prahu.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">S prvn\u00edmi p\u0159\u00edpravami se za\u010dalo v\u00a0roce 1882, ale kone\u010dn\u00fd pl\u00e1n byl schv\u00e1len\u00fd a\u017e o\u00a0jeden\u00e1ct let pozd\u011bji, kdy byly p\u0159ijaty i\u00a0vyvlast\u0148ovac\u00ed z\u00e1kony. Vedle Josefova se sanace okrajov\u011b dot\u00fdkala tak\u00e9 Star\u00e9ho a\u00a0Nov\u00e9ho M\u011bsta. \u010c\u00e1ste\u010dn\u00e9 demolice za\u010daly u\u017e roku 1895, ale masivn\u00ed bour\u00e1n\u00ed odstartovalo a\u017e na podzim 1896.<\/p>\n<p>\u010cin\u017e\u00e1ky odporn\u00e9ho vkusu<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Cel\u00e1 akce m\u011bla skon\u010dit v\u00a0roce 1903, ale asana\u010dn\u00ed z\u00e1kon se prodlou\u017eil o\u00a0deset let. V\u0161e pokra\u010dovalo a\u017e do roku 1943, kdy byla radik\u00e1ln\u00ed p\u0159estavba centra Prahy ofici\u00e1ln\u011b ukon\u010dena. P\u016fvodn\u011b m\u011blo b\u00fdt zbour\u00e1no v\u00edce ne\u017e 600\u00a0dom\u016f, nakonec jich zmizelo necel\u00fdch 470, p\u0159i\u010dem\u017e stovky nov\u00fdch byly postaveny. Vznikla t\u0159eba i\u00a0modern\u00ed a\u00a0dnes nejluxusn\u011bj\u0161\u00ed pra\u017esk\u00e1 ulice\u00a0\u2013 Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 t\u0159\u00edda.<\/p>\n<p>D\u0159\u00edve a\u00a0dnes: Jak se Josefov prom\u011bnil<img fetchpriority=\"high\" height=\"755\"   width=\"760\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/09\/zidovske-mesto-praha.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/>Foto: Archiv \u017didovsk\u00e9ho muzea<\/p>\n<p class=\"e_bX\">\u201eP\u016fvodn\u00ed pl\u00e1ny po\u010d\u00edtaly s\u00a0t\u00edm, \u017ee se ulice prot\u00e1hne a\u017e p\u0159es \u0159eku na Letnou, kde m\u011bla vzniknout vl\u00e1dn\u00ed \u010dtvr\u0165,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Martina Kemrov\u00e1, vedouc\u00ed komunikace pra\u017esk\u00e9ho \u017didovsk\u00e9ho muzea. Ob\u011bt\u00ed sanace se stala pr\u00e1v\u011b velk\u00e1 \u010d\u00e1st n\u011bkdej\u0161\u00edho ghetta\u00a0\u2013 \u017eidovsk\u00e9ho m\u011bsta v\u010detn\u011b n\u011bkolika starobyl\u00fdch synagog, ale tak\u00e9 dal\u0161\u00ed pam\u00e1tky. Sou\u010dasn\u011b se ale Praha posunula sm\u011brem k\u00a0modern\u00ed metropoli.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Nemal\u00e1 \u010d\u00e1st ve\u0159ejnosti v\u010detn\u011b v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed sv\u00e9 doby ne\u0161et\u0159ila kritikou. U\u017e na ja\u0159e 1896\u00a0vznikl Velikono\u010dn\u00ed manifest, kter\u00fd sepsal moravsk\u00fd u\u010ditel, spisovatel, dramatik a\u00a0liter\u00e1rn\u00ed kritik Vil\u00e9m Mr\u0161t\u00edk.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">P\u00ed\u0161e v\u00a0n\u011bm, \u017ee Praha byla \u201enen\u00e1padn\u00fdm krokem olupov\u00e1na o\u00a0nejdra\u017e\u0161\u00ed sv\u016fj skvost, sv\u016fj historick\u00fd malebn\u00fd r\u00e1z a\u00a0zastavena byla tup\u00fdmi \u010din\u017e\u00e1ky vkusu tak odporn\u00e9ho, \u017ee a\u017e stydno se k\u00a0tomu ve\u0159ejn\u011b p\u0159iznati\u201c.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Manifest podepsalo mnoho zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed, kup\u0159\u00edkladu liter\u00e1ti Alois Jir\u00e1sek, Otokar B\u0159ezina, F. X. \u0160alda, mal\u00ed\u0159i Mikol\u00e1\u0161 Ale\u0161 nebo Josef V\u00e1clav Myslbek, ale i\u00a0mnoz\u00ed v\u011bdci, politici a\u00a0dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 osobnosti.<\/p>\n<p>Zmizely t\u0159i synagogy<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Nejradik\u00e1ln\u011bji dopadla asanace na p\u016fvodn\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ghetto, kde zmizely dokonce cel\u00e9 ulice, nap\u0159\u00edklad Masa\u0159sk\u00e1. Z\u00a0jin\u00fdch zbyly jen jejich \u010d\u00e1sti, t\u0159eba z\u00a0\u010cerven\u00e9. Zcela zmizely t\u0159i starobyl\u00e9 synagogy.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Prvn\u00ed byla v\u00a0roce 1898\u00a0Nov\u00e1 synagoga z\u00a0konce 16.\u00a0stolet\u00ed, kter\u00e1 st\u00e1la v\u00a0dne\u0161n\u00ed \u0160irok\u00e9 ulici. O\u00a0\u010dty\u0159i roky pozd\u011bji \u0161la k\u00a0zemi tak\u00e9 Velkodvorsk\u00e1 synagoga z\u00a0po\u010d\u00e1tku 17.\u00a0stolet\u00ed, kter\u00e1 se nach\u00e1zela na konci dne\u0161n\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 ulice na prostranstv\u00ed p\u0159ed hotelem Fairmont Golden Prague, b\u00fdval\u00fdm InterContinentalem. Jako posledn\u00ed p\u0159i\u0161la na \u0159adu v\u00a0roce 1906\u00a0Cik\u00e1nova synagoga z\u00a0roku 1613\u00a0v\u00a0prostoru dne\u0161n\u00ed B\u00edlkovy ulice.<\/p>\n<p>\u017didovsk\u00e9 pam\u00e1tky v\u00a0centru Prahy<img height=\"1237\"   width=\"2200\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/09\/zidovke-mesto-praha.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/>Foto: Mapy.com<a data-dot=\"mol-article-card-media\" aria-hidden=\"true\" tabindex=\"-1\" href=\"https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/magazin-cestovani-zidovske-pamatky-cr-271185\" class=\"e_n f_l8\" rel=\"nofollow noopener\" target=\"_blank\"><img height=\"2304\"   width=\"4096\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/09\/staronova-synagoga-praha.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/><\/a><\/p>\n<p class=\"e_bX\">V roce 1903\u00a0byl tak\u00e9 zmen\u0161en starobyl\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov na Josefov\u011b. Naproti tomu v\u00a0Jeruzal\u00e9msk\u00e9 ulici u\u00a0Hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed vyrostla v\u00a0roce 1906\u00a0v\u00a0reakci na postupuj\u00edc\u00ed asanaci nov\u00e1 synagoga. Mezi dal\u0161\u00ed stavby, kter\u00e9 byly na p\u0159elomu 19.\u00a0a\u00a020.\u00a0stolet\u00ed zbo\u0159eny, pat\u0159\u00ed barokn\u00ed kl\u00e1\u0161ter benediktin\u016f u\u00a0kostela svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e na jeho m\u00edst\u011b postavili v\u00a0roce 1903\u00a0novobarokn\u00ed d\u016fm.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Na ruin\u00e1ch star\u00fdch budov, ulic a\u00a0z\u00e1kout\u00ed postupn\u011b vyrostla zcela nov\u00e1 kompaktn\u00ed m\u011bstsk\u00e1 \u010dtvr\u0165, kterou dnes Pra\u017ean\u00e9 i\u00a0turist\u00e9 berou jako p\u0159irozenou sou\u010d\u00e1st hlavn\u00edho m\u011bsta. \u201eDnes to vn\u00edm\u00e1me velice kladn\u011b. Je to sympatick\u00e1 architektura, proto\u017ee u\u017e m\u00e1me odstup, na\u0161i p\u0159edch\u016fdci ji ale nen\u00e1vid\u011bli,\u201c \u0159ekla p\u0159ed \u010dasem u\u017e citovan\u00e1 <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/ct24.ceskatelevize.cz\/clanek\/kultura\/prahu-zmenila-asanace-parizska-trida-misto-zidovskeho-mesta-298640\" class=\"e_n\">Kate\u0159ina Be\u010dkov\u00e1 z\u00a0Klubu za starou Prahu<\/a>.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Mimochodem toto sdru\u017een\u00ed bylo ustaveno v\u00a0roce 1900, tedy za prvn\u00ed etapy asanace. Zalo\u017eili ho \u201emilovn\u00edci star\u00e9 Prahy, kte\u0159\u00ed se rozhodli aktivn\u011b h\u00e1jit jej\u00ed historick\u00e9 architektonick\u00e9 a\u00a0urbanistick\u00e9 kvality proti v\u0161em stavebn\u00edm z\u00e1m\u011br\u016fm naru\u0161uj\u00edc\u00edm neopakovateln\u00fd p\u016fvab, vzhled a\u00a0osobitost Prahy\u201c.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">I Be\u010dkov\u00e1 uzn\u00e1v\u00e1, \u017ee kdyby byla zachov\u00e1na alespo\u0148 \u010d\u00e1st Josefova, byla by to dnes sv\u011btov\u00e1 senzace. Po Josefov\u011b aspo\u0148 z\u016fstalo roztrou\u0161eno n\u011bkolik pam\u00e1tek, kter\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed p\u016fvodn\u00ed \u017didovsk\u00e9 m\u011bsto a\u00a0kter\u00e9 jsou jedn\u00edm z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch turistick\u00fdch l\u00e1kadel v\u00a0centru m\u011bsta\u00a0\u2013 \u017eidovsk\u00e1 radnice, Star\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov a\u00a0\u0161est synagog: Klausov\u00e1, Maiselova, Pinkasova, Staronov\u00e1, \u0160pan\u011blsk\u00e1 a\u00a0Vysok\u00e1 synagoga.<\/p>\n<p>Mapa: hlavn\u00ed \u017eidovsk\u00e9 pam\u00e1tky v\u00a0PrazeDvorn\u00ed \u017did c\u00edsa\u0159e Rudolfa II.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">N\u00e1v\u0161t\u011bvu \u017didovsk\u00e9ho m\u011bsta je dnes ide\u00e1ln\u00ed za\u010d\u00edt v\u00a0Maiselov\u011b synagoze, kde se nach\u00e1z\u00ed expozice v\u011bnovan\u00e9 historii \u017did\u016f v\u00a0\u010cech\u00e1ch a\u00a0na Morav\u011b od 10.\u00a0do 18.\u00a0stolet\u00ed. Synagogu jako nejv\u011bt\u0161\u00ed a\u00a0nejhonosn\u011bj\u0161\u00ed chr\u00e1m ghetta nechal na konci 16.\u00a0stolet\u00ed postavit Mordechaj Maisel (1528\u20131601), primas pra\u017esk\u00e9ho \u017didovsk\u00e9ho m\u011bsta a\u00a0jeden z\u00a0nejbohat\u0161\u00edch obyvatel rudolfinsk\u00e9 Prahy.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Maisel byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd obchodn\u00edk a\u00a0bank\u00e9\u0159, jeho\u017e klienty byli \u0161lechtici i\u00a0c\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr. Z\u00edskal titul \u201edvorn\u00ed \u017did\u201c c\u00edsa\u0159e Rudolfa II. Financoval ale tak\u00e9 synagogy, radnici nebo nemocnici, na sv\u00e9 n\u00e1klady nechal vydl\u00e1\u017edit ulice ghetta a\u00a0roku 1581\u00a0v\u011bnoval 100\u00a0tolar\u016f na stavbu kostela U\u00a0Salv\u00e1tora v\u00a0sousedstv\u00ed ghetta. Za jeho p\u016fsoben\u00ed za\u017eilo \u017didovsk\u00e9 m\u011bsto neb\u00fdval\u00fd rozkv\u011bt a\u00a0jeho jm\u00e9no dnes nese i\u00a0Maiselova ulice v\u00a0centru Prahy.<\/p>\n<p>Golem ukryt\u00fd na p\u016fd\u011b<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Nejv\u011bt\u0161\u00ed perlou je Staronov\u00e1 synagoga, nejstar\u0161\u00ed st\u00e1le aktivn\u00ed stavba sv\u00e9ho druhu v\u00a0Evrop\u011b. Postaven\u00e1 byla ke konci 13.\u00a0stolet\u00ed a\u00a0dodnes slou\u017e\u00ed jako m\u00edsto modliteb. I\u00a0p\u0159es mnoh\u00e1 ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00fdmi pro\u0161la \u017eidovsk\u00e1 komunita\u00a0\u2013 od st\u0159edov\u011bk\u00fdch pogrom\u016f po nacistick\u00fd holokaust.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Dodnes je v\u00a0synagoze masivn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 \u017eidle, na n\u00ed\u017e podle pov\u011bsti sed\u00e1val slavn\u00fd rab\u00edn L\u00f6w, cel\u00fdm jm\u00e9nem Jehuda L\u00f6w ben Becalel, kter\u00fd je zn\u00e1m tak\u00e9 jako Pra\u017esk\u00fd Maharal.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">\u201eU\u010den\u00ed a\u00a0moudrost tohoto renesan\u010dn\u00edho rab\u00edna p\u0159itahovaly \u017eidovskou komunitu nejen v\u00a0Praze, ale i\u00a0po cel\u00e9 Evrop\u011b. U\u017e za sv\u00e9ho \u017eivota se stal kl\u00ed\u010dovou postavou \u017didovsk\u00e9ho m\u011bsta,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Martina Kemrov\u00e1 z\u00a0\u017didovsk\u00e9ho muzea.<\/p>\n<p>Rab\u00edn L\u00f6w<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Kdy p\u0159esn\u011b se Rabi Jehuda L\u00f6w ben Becalel narodil, se nev\u00ed. Bylo to kolem roku 1525\u00a0v\u00a0polsk\u00e9 Poznani. V\u00a0roce 1553\u00a0se ve sv\u00fdch osmadvaceti letech stal vrchn\u00edm moravsk\u00fdm zemsk\u00fdm rab\u00ednem v\u00a0Mikulov\u011b, kde p\u016fsobil dvacet let. <\/p>\n<p class=\"e_bX\">Roku 1573\u00a0p\u0159es\u00eddlil do Prahy a\u00a0tam pak zalo\u017eil a\u00a0vedl vyhl\u00e1\u0161enou talmudickou \u0161kolu. Sepsal mno\u017estv\u00ed knih, ale nedochovaly se\u00a0\u2013 sho\u0159ely p\u0159i po\u017e\u00e1ru pra\u017esk\u00e9ho ghetta roku 1689.\u00a0V\u00a0letech 1584\u00a0a\u017e 1588\u00a0a\u00a0pak 1592\u00a0a\u017e 1595\u00a0zast\u00e1val funkci vrchn\u00edho rab\u00edna v\u00a0Poznani. V\u00a0roce 1596\u00a0se stal vrchn\u00edm rab\u00ednem v\u00a0Praze. Zem\u0159el v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1609.<\/p>\n<p><a data-dot=\"mol-article-card-media\" aria-hidden=\"true\" tabindex=\"-1\" href=\"https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/magazin-historie-velka-synagoga-plzen-285198\" class=\"e_n f_l8\" rel=\"nofollow noopener\" target=\"_blank\"><img height=\"583\"   width=\"1037\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/09\/09-plzen-foto-visitplzen-eu.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/><\/a><\/p>\n<p class=\"e_bX\">K rab\u00ednovi se vztahuje n\u011bkolik pov\u011bst\u00ed. Tou nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee vytvo\u0159il Golema, \u017eivouc\u00ed bytost z\u00a0hl\u00edny, aby chr\u00e1nil \u017eidovskou komunitu p\u0159ed hrozbami a\u00a0pron\u00e1sledov\u00e1n\u00edm. Podle pov\u011bsti dodnes odpo\u010d\u00edv\u00e1 na p\u016fd\u011b pod st\u0159echou\u00a0\u2013 by\u0165 ho tam nikdy nikdo nena\u0161el. Dokonce ani Egon Ervin Kisch, zn\u00e1m\u00fd pra\u017esk\u00fd n\u011bmecky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed novin\u00e1\u0159 a\u00a0spisovatel \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, kter\u00fd po n\u011bm p\u00e1tral.<\/p>\n<p><img height=\"1000\"   width=\"731\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/09\/1788941656_499_zidovske-mesto-praha.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/>Foto: Pavel Baroch, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Jedna z\u00a0mo\u017en\u00fdch podob pra\u017esk\u00e9ho golema.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Dal\u0161\u00ed z\u00a0pov\u011bst\u00ed se t\u00fdk\u00e1 zmi\u0148ovan\u00e9 L\u00f6wovy sesle v\u00a0synagoze. Traduje se, \u017ee kdo si na ni sedne, do roka zem\u0159e. Rab\u00edn L\u00f6w je pochov\u00e1n na Star\u00e9m \u017eidovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b a\u00a0v den v\u00fdro\u010d\u00ed jeho \u00famrt\u00ed\u00a0\u2013 18.\u00a0dne hebrejsk\u00e9ho m\u011bs\u00edce elul roku 5369\u00a0\u017eidovsk\u00e9ho letopo\u010dtu, tedy 17.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1609\u00a0\u2013 se u\u00a0jeho hrobky ka\u017edoro\u010dn\u011b sch\u00e1zej\u00ed stovky v\u011b\u0159\u00edc\u00edch z\u00a0cel\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n<p>Hroby a\u017e ve dvan\u00e1cti vrstv\u00e1ch<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Star\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov pat\u0159\u00ed k\u00a0nejstar\u0161\u00edm dochovan\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm poh\u0159ebi\u0161t\u00edm v\u00a0Evrop\u011b. Poh\u0159b\u00edvalo se zde od roku 1439\u00a0do 1787\u00a0a\u00a0dodnes tu stoj\u00ed v\u00edce ne\u017e 12\u00a0tis\u00edc n\u00e1hrobk\u016f. Kv\u016fli omezen\u00e9mu prostoru a\u00a0\u017eidovsk\u00fdm poh\u0159ebn\u00edm zvyklostem, kter\u00e9 nedovoluj\u00ed ru\u0161en\u00ed hrob\u016f, se poh\u0159b\u00edvalo ve vrstv\u00e1ch nad sebou\u00a0\u2013 podle n\u011bkter\u00fdch badatel\u016f a\u017e deseti.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">V t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed h\u0159bitova stoj\u00ed Pinkasova synagoga, kterou nechal v\u00a0roce 1535\u00a0postavit v\u00a0pozdn\u011b gotick\u00e9m slohu jeden z\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch \u010dlen\u016f pra\u017esk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 obce Aron Me\u0161ulam Horovitz. Podle jeho vnuka, rab\u00edna Pinkase Horovitze, pak patrn\u011b z\u00edskala sv\u00e9 jm\u00e9no. Stavba slou\u017eila jako soukrom\u00e1 rodinn\u00e1 modlitebna a\u00a0v jej\u00ed bl\u00edzkosti byla z\u0159\u00edzena ritu\u00e1ln\u00ed l\u00e1ze\u0148\u00a0\u2013 mikve.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Dnes slou\u017e\u00ed jako pam\u00e1tn\u00edk holocaustu. Na zdech je naps\u00e1no na 80\u00a0tis\u00edc jmen ob\u011bt\u00ed z\u00a0\u010cech a\u00a0Moravy. \u201eP\u0159ipom\u00ednaj\u00ed to, na co nesm\u00ed b\u00fdt nikdo zapomenuto,\u201c uv\u00e1d\u00ed pra\u017esk\u00e9 \u017didovsk\u00e9 muzeum.<\/p>\n<p>\u017didovsk\u00e9 muzeum: otev\u00edrac\u00ed doba a\u00a0vstupn\u00e9<\/p>\n<p class=\"e_bX\">\u017didovsk\u00e9 muzeum je otev\u0159eno po cel\u00fd rok denn\u011b s\u00a0v\u00fdjimkou sobot a\u00a0dal\u0161\u00edch \u017eidovsk\u00fdch sv\u00e1tk\u016f. Pam\u00e1tky Pra\u017esk\u00e9ho \u017didovsk\u00e9ho M\u011bsta jsou spravov\u00e1ny dv\u011bma subjekty \u017didovsk\u00fdm muzeem a\u00a0\u017didovskou obc\u00ed v\u00a0Praze, proto se m\u016f\u017ee <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.jewishmuseum.cz\/informace\/navstivte-nas-rozcestnik\/oteviraci-doba\/\" class=\"e_n\">otev\u00edrac\u00ed doba<\/a> n\u011bkter\u00fdch objekt\u016f li\u0161it.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Cena jednotn\u00e9ho vstupn\u00e9ho zahrnuje n\u00e1v\u0161t\u011bvu \u0161esti synagog (Maiselova, Pinkasova, Klausov\u00e1, Staronov\u00e1 a\u00a0\u0160pan\u011blsk\u00e1) a\u00a0Star\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho h\u0159bitova. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b kon\u00e1n\u00ed kr\u00e1tkodob\u00fdch v\u00fdstav v\u00a0Klausov\u00e9 synagoze je vstupn\u00e9 na v\u00fdstavu tak\u00e9 zahrnuto v\u00a0cen\u011b. <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.jewishmuseum.cz\/informace\/navstivte-nas-rozcestnik\/vstupne\/\" class=\"e_n\">Z\u00e1kladn\u00ed vstupn\u00e9<\/a> stoj\u00ed 600\u00a0korun, slevu maj\u00ed d\u011bti, studenti a\u00a0nap\u0159\u00edklad i\u00a0majitel\u00e9 celoro\u010dn\u00edho kuponu pra\u017esk\u00e9 L\u00edta\u010dky.<\/p>\n<p class=\"e_bX\">Vzhledem k\u00a0rozlehlosti are\u00e1lu je mo\u017en\u00e9 si rozd\u011blit n\u00e1v\u0161t\u011bvu pam\u00e1tek do v\u00edce dn\u016f\u00a0\u2013 vstupenka plat\u00ed t\u0159i dny. \u010ce\u0161t\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci nav\u00edc maj\u00ed mo\u017enost z\u00fa\u010dastnit se zv\u00fdhodn\u011bn\u00e9 ned\u011bln\u00ed komentovan\u00e9 prohl\u00eddky.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Byla to osobit\u00e1 \u010dtvr\u0165 v\u00a0dne\u0161n\u00edm srdci Prahy. Sple\u0165 klikat\u00fdch i\u00a0slep\u00fdch uli\u010dek, dom\u016f postaven\u00fdch v\u00a0t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti u\u00a0sebe a\u00a0\u00fazk\u00fdch pr\u016fchod\u016f,&hellip;\n","protected":false},"author":2,"featured_media":207898,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_share_on_mastodon":"0"},"categories":[7],"tags":[43,42,41,40,19591,441,37872,99,2567,9395,20702],"class_list":["post-207897","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cesko","tag-ceska-republika","tag-cesko","tag-czech-republic","tag-czechia","tag-golem","tag-historie","tag-josefov","tag-praha","tag-praha-1","tag-synagoga","tag-zidovska-kultura"],"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/117240087812628994","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/207897","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=207897"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/207897\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/207898"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=207897"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=207897"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=207897"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}