Kdy\u017e v\u00a0roce 2011\u00a0vtrhl do kin prvn\u00ed d\u00edl komiksov\u00e9ho Thora, v\u011bt\u0161ina div\u00e1k\u016f o\u010dek\u00e1vala bezduchou ak\u010dn\u00ed j\u00edzdu plnou l\u00e9taj\u00edc\u00edch kladiv a\u00a0svalnat\u00fdch boh\u016f. A\u00a0skute\u010dn\u011b ji dostali. Jen\u017ee uprost\u0159ed pestrobarevn\u00fdch kulis planety Asgard se skr\u00fdval moment, p\u0159i kter\u00e9m teoreti\u010dt\u00ed fyzikov\u00e9 v\u00a0s\u00e1lech spokojen\u011b p\u0159ikyvovali.<\/p>\n
V jedn\u00e9 z\u00a0kl\u00ed\u010dov\u00fdch sc\u00e9n zkoum\u00e1 postava astrofyzi\u010dky Jane Fosterov\u00e9, kterou ztv\u00e1rnila Natalie Portmanov\u00e1, n\u00e1kres m\u00fdtick\u00e9ho duhov\u00e9ho mostu zvan\u00e9ho Bifrost. Nepopisuje jej ale jako d\u00edlo seversk\u00fdch bo\u017estev. M\u00edsto toho pronese v\u011btu, kter\u00e1 nav\u017edy zm\u011bnila zp\u016fsob, jak\u00fdm popul\u00e1rn\u00ed kultura nahl\u00ed\u017e\u00ed na mezihv\u011bzdn\u00e9 cestov\u00e1n\u00ed: \u201eTo je p\u0159ece Einstein\u2013Rosen\u016fv most<\/a>.\u201c<\/p>\n V\u011bdci sami netu\u0161ili, jak \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti srozumiteln\u011b vysv\u011btlit jeden z\u00a0nejbizarn\u011bj\u0161\u00edch a\u00a0nejv\u00edce nepochopen\u00fdch koncept\u016f modern\u00ed astrofyziky. A\u00a0pak to Hollywood ud\u011blal za n\u011b. Z\u00a0Bifrostu se stala ultim\u00e1tn\u00ed u\u010debn\u00ed pom\u016fcka. Co se ale stane, kdy\u017e poodhrneme oponu filmov\u00e9ho vesm\u00edru Marvelu a\u00a0pod\u00edv\u00e1me se na chladn\u00e1 matematick\u00e1 fakta? Pravda o\u00a0cestov\u00e1n\u00ed prostorem je d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00fdkoliv komiksov\u00fd padouch.<\/p>\n Trhlina ve struktu\u0159e reality, o\u00a0kter\u00e9 se v\u011bdci b\u00e1li mluvit<\/p>\n Abychom pochopili, s\u00a0\u010d\u00edm si tv\u016frci Marvelu vlastn\u011b hr\u00e1li, mus\u00edme se pod\u00edvat na ten v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m lidstva: vesm\u00edr je a\u017e absurdn\u011b obrovsk\u00fd. Sv\u011btlo cestuje rychlost\u00ed zhruba 300\u00a0000\u00a0kilometr\u016f za vte\u0159inu. I\u00a0p\u0159esto mu cesta k\u00a0na\u0161\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b, Proxim\u011b Centauri, trv\u00e1 v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159i roky. Cesta na druh\u00fd konec na\u0161\u00ed vlastn\u00ed galaxie by trvala p\u0159es 100\u00a0000\u00a0let. Pro lidsk\u00fd druh p\u0159edstavuje rychlostn\u00ed limit vesm\u00edru zdrcuj\u00edc\u00ed bari\u00e9ru.<\/p>\n Mo\u017en\u00e1 i\u00a0proto se ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed pono\u0159il Albert Einstein, geni\u00e1ln\u00ed otec teorie relativity, a\u00a0jeho kolega Nathan Rosen do spletit\u00fdch rovnic popisuj\u00edc\u00edch gravitaci jako zak\u0159iven\u00ed \u010dasoprostoru. V\u00a0roce 1935\u00a0publikovali ve v\u011bdeck\u00e9m \u017eurn\u00e1lu Physical Review historickou studii s\u00a0n\u00e1zvem The Particle Problem in the General Theory of Relativity<\/a>, ve kter\u00e9 dosp\u011bli k\u00a0\u0161okuj\u00edc\u00edmu matematick\u00e9mu z\u00e1v\u011bru.<\/p>\n \u201eMatematika n\u00e1m \u0159\u00edkala, \u017ee zak\u0159iven\u00ed prostoru m\u016f\u017ee b\u00fdt za ur\u010dit\u00fdch extr\u00e9mn\u00edch okolnost\u00ed tak siln\u00e9, \u017ee propoj\u00ed dva naprosto odli\u0161n\u00e9 a\u00a0vzd\u00e1len\u00e9 body ve vesm\u00edru,\u201c vysv\u011btlovali fyzikov\u00e9.<\/p>\n Vznikl tak koncept Einstein\u2013Rosenova (ER) mostu. Dnes tento fenom\u00e9n zn\u00e1me pod popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm, by\u0165 m\u00e9n\u011b akademick\u00fdm n\u00e1zvem: \u010derv\u00ed d\u00edra.<\/p>\n Jak si takov\u00fd most p\u0159edstavit v\u00a0praxi? P\u0159edstavte si, \u017ee vezmete list pap\u00edru. Na jeden jeho okraj nakresl\u00edte bod A\u00a0(Zem\u011b) a\u00a0na druh\u00fd okraj bod B (Asgard). Pokud jste mravenec, mus\u00edte p\u0159ej\u00edt cel\u00fd povrch pap\u00edru, abyste se dostali z\u00a0bodu A\u00a0do bodu B. Pokud ale pap\u00edr ohnete tak, aby se oba body dot\u00fdkaly, a\u00a0prop\u00edchnete je tu\u017ekou, vytvo\u0159ili jste zkratku. Tu\u017eka v\u00a0t\u00e9to analogii p\u0159edstavuje pr\u00e1v\u011b ER most\u00a0\u2013 tunel skrze vy\u0161\u0161\u00ed dimenzi.<\/p>\n Najednou u\u017e nepot\u0159ebujete let\u011bt miliony let rychlost\u00ed sv\u011btla. Sta\u010d\u00ed vstoupit do tunelu a\u00a0za p\u00e1r vte\u0159in jste na druh\u00e9 stran\u011b galaxie. Zn\u00ed to dokonale. Zn\u00ed to jako Bifrost. Jen\u017ee p\u0159\u00edroda m\u00e1 ob\u010das smysl pro krutou ironii.<\/p>\n Pro\u010d by v\u00e1s skute\u010dn\u00fd Bifrost roztrhal na atomy<\/p>\n Zat\u00edmco ve filmu v\u00e1s do duhov\u00e9ho tunelu vcucne elegantn\u00ed paprsek sv\u011btla a\u00a0vy si u\u017e\u00edv\u00e1te hladkou j\u00edzdu p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed luxusn\u00ed tobog\u00e1n, realita fyzik\u00e1ln\u00edch z\u00e1kon\u016f by z\u00a0v\u00e1s ud\u011blala kosmick\u00fd prach b\u011bhem zlomku milisekundy.<\/p>\n Pokud by Thor vstoupil do skute\u010dn\u00e9ho Einstein\u2013Rosenova mostu popsan\u00e9ho v\u00a0p\u016fvodn\u00ed studii z\u00a0roku 1935, stalo by se n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n \u0160pagetifikace: Extr\u00e9mn\u00ed rozd\u00edly v gravita\u010dn\u00edm tahu by jeho t\u011blo nat\u00e1hly do nekone\u010dn\u011b tenk\u00e9 a dlouh\u00e9 \u201e\u0161pagety\u201c atom\u016f.Radiace: Uvnit\u0159 tunelu by se hromadilo vysokoenergetick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 by okam\u017eit\u011b usma\u017eilo cokoliv \u017eiv\u00e9ho.Kolaps: Samotn\u00e1 hmota Thorova t\u011bla by svou gravitac\u00ed urychlila zhroucen\u00ed tunelu.<\/p>\n Zde p\u0159ich\u00e1z\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fd zvrat. Aby byl most pr\u016fchodn\u00fd\u00a0\u2013 a\u00a0aby Bifrost mohl fungovat\u00a0\u2013 pot\u0159ebujete rovnice oklamat. S\u00a0t\u00edmto \u0159e\u0161en\u00edm p\u0159i\u0161el a\u017e v\u00a0roce 1988\u00a0legend\u00e1rn\u00ed astrofyzik Kip Thorne z\u00a0Caltechu (pozd\u011bj\u0161\u00ed nositel Nobelovy ceny). Ve sv\u00e9 slavn\u00e9 a\u00a0hojn\u011b citovan\u00e9 pr\u00e1ci Wormholes in spacetime and their use for interstellar travel<\/a> matematicky dok\u00e1zal<\/a>, \u017ee pr\u016fchodn\u00e1 \u010derv\u00ed d\u00edra m\u016f\u017ee existovat. M\u00e1 to ale jeden obrovsk\u00fd h\u00e1\u010dek.<\/p>\n Exotick\u00e1 hmota jako le\u0161en\u00ed vesm\u00edru<\/p>\n Nejde o\u00a0b\u011b\u017enou hmotu, kterou zn\u00e1me, ba dokonce ani o\u00a0slavnou antihmotu. Exotick\u00e1 hmota mus\u00ed m\u00edt z\u00e1pornou hustotu energie. Pokud byste m\u011bli na stole jablko z\u00a0exotick\u00e9 hmoty a\u00a0str\u010dili do n\u011bj prstem sm\u011brem od sebe, jablko by se p\u0159ekvapiv\u011b rozjelo sm\u011brem k\u00a0v\u00e1m.<\/p>\n