P\u0159edstavte si absolutn\u00ed tmu. Neproniknutelnou, mrazivou pr\u00e1zdnotu, kde teplota kles\u00e1 k\u00a0hodnot\u00e1m, p\u0159i kter\u00fdch se zastavuje samotn\u00fd pohyb atom\u016f. Zhruba 24\u00a0miliard kilometr\u016f od pohodl\u00ed a\u00a0tepla na\u0161\u00ed modr\u00e9 planety se touto temnotou \u0159\u00edt\u00ed osam\u011bl\u00fd kus lidsk\u00e9 technologie. K\u0159ehk\u00e1 kovov\u00e1 konstrukce s\u00a0velkou ant\u00e9nou, kter\u00e1 si s\u00a0sebou nese ozv\u011bny d\u00e1vn\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n
V\u011bdci z\u00a0americk\u00e9 NASA p\u016fvodn\u011b ani nev\u011bd\u011bli, zda tento k\u0159ehk\u00fd vyslanec v\u016fbec p\u0159e\u017eije tak extr\u00e9mn\u00ed podm\u00ednky. Zda ho nezni\u010d\u00ed kosmick\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed, nebo zda mu jednodu\u0161e nedojde energie d\u0159\u00edve, ne\u017e spln\u00ed sv\u016fj \u00fakol. Z\u00a0rutinn\u00ed mise se v\u0161ak stal p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd bo\u0159\u00ed lidsk\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u010dasu, prostoru a\u00a0na\u0161\u00ed vlastn\u00ed d\u016fle\u017eitosti.<\/p>\n
Kdy\u017e dnes in\u017een\u00fd\u0159i ode\u0161lou povel sm\u011brem k\u00a0tomuto stroji, nastane v\u00a0\u0159\u00eddic\u00edm st\u0159edisku hrobov\u00e9 ticho. Ne\u010dekaj\u00ed na odpov\u011b\u010f vte\u0159iny ani minuty. \u010cekaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd den. Jde o\u00a0nejosam\u011blej\u0161\u00edch 23\u00a0hodin v\u00a0cel\u00e9m vesm\u00edru. Sign\u00e1l let\u00edc\u00ed rychlost\u00ed sv\u011btla se plaz\u00ed kosmickou propast\u00ed, jen aby se dotkl ant\u00e9ny sondy, a\u00a0dal\u0161\u00edch 23\u00a0hodin trv\u00e1, ne\u017e se k\u00a0n\u00e1m vr\u00e1t\u00ed pouh\u00e9 potvrzen\u00ed: \u201eJsem tu. A\u00a0st\u00e1le let\u00edm.\u201c<\/p>\n
Rychlostn\u00ed paradox a\u00a0iluze pohybu<\/p>\n
Abychom pochopili hr\u016fzu a\u00a0z\u00e1rove\u0148 fascinuj\u00edc\u00ed n\u00e1dheru t\u00e9to situace, mus\u00edme se pod\u00edvat na \u010d\u00edsla, kter\u00e1 mozek b\u011b\u017en\u00e9ho smrteln\u00edka jen st\u011b\u017e\u00ed zpracov\u00e1v\u00e1. Zm\u00edn\u011bn\u00fdm objektem nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e legend\u00e1rn\u00ed sonda Voyager 1.\u00a0Od sv\u00e9ho startu se neust\u00e1le pohybuje a\u00a0jej\u00ed sou\u010dasn\u00e1 rychlost dosahuje ohromuj\u00edc\u00edch 17\u00a0kilometr\u016f za sekundu.<\/p>\n
To znamen\u00e1 v\u00edce ne\u017e 61 000 kilometr\u016f v hodin\u011b.Pro srovn\u00e1n\u00ed: nejrychlej\u0161\u00ed dopravn\u00ed letadlo by stejnou vzd\u00e1lenost let\u011blo zhruba sedmdes\u00e1tkr\u00e1t d\u00e9le.Z Prahy do Brna byste touto rychlost\u00ed dorazili za pouh\u00fdch 12 vte\u0159in.<\/p>\n
Jde o\u00a0rychlost, p\u0159i kter\u00e9 by Voyager 1\u00a0dok\u00e1zal p\u0159elet\u011bt nap\u0159\u00ed\u010d cel\u00fdmi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty americk\u00fdmi za necel\u00e9 \u010dty\u0159i minuty. Je to vra\u017eedn\u00e9 tempo. Dalo by se o\u010dek\u00e1vat, \u017ee po 48\u00a0letech nep\u0159etr\u017eit\u00e9ho letu touto fantastickou rychlost\u00ed u\u017e budeme zkoumat ciz\u00ed galaxie nebo se propl\u00e9tat mezi prstenci exoplanet v\u00a0ciz\u00edch hv\u011bzdn\u00fdch syst\u00e9mech.<\/p>\n
Jen\u017ee tady p\u0159ich\u00e1z\u00ed ke slovu ne\u00faprosn\u00fd vesm\u00edrn\u00fd paradox. P\u0159esto\u017ee se sonda \u0159\u00edt\u00ed pr\u00e1zdnotou tak rychle, \u017ee si to na\u0161e smysly nedok\u00e1\u017eou ani p\u0159edstavit, z\u00a0kosmick\u00e9ho hlediska se vlastn\u011b je\u0161t\u011b ani nepohnula z\u00a0m\u00edsta.<\/p>\n
Vesm\u00edr nen\u00ed jen o\u00a0n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e si dok\u00e1\u017eeme p\u0159edstavit. Vesm\u00edr je tak obrovsk\u00fd, \u017ee si to p\u0159edstavit v\u016fbec neum\u00edme. Je to propast, ve kter\u00e9 se ztr\u00e1c\u00ed i\u00a0samotn\u00fd \u010das.Kdy\u017e jeden den nesta\u010d\u00ed<\/p>\n
Zde p\u0159ich\u00e1z\u00ed onen kl\u00ed\u010dov\u00fd moment, kter\u00fd d\u00e1v\u00e1 astronom\u016fm lekci z\u00a0pokory. My lid\u00e9 jsme zvykl\u00ed m\u011b\u0159it vzd\u00e1lenosti na metry a\u00a0kilometry. V\u00a0kosmu jsou ale tyto jednotky naprosto nepou\u017eiteln\u00e9. Vesm\u00edr pou\u017e\u00edv\u00e1 jako m\u011b\u0159\u00edtko rychlost sv\u011btla (p\u0159ibli\u017en\u011b 300\u00a0000\u00a0kilometr\u016f za sekundu).<\/p>\n
Znovu si to p\u0159e\u010dt\u011bte. Za t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl stolet\u00ed letu extr\u00e9mn\u00ed rychlost\u00ed p\u0159ekonal n\u00e1\u0161 nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed vyslanec vzd\u00e1lenost, kterou sv\u011btlo uraz\u00ed za pouh\u00fdch 24\u00a0hodin.<\/p>\n
Aby dolet\u011bl k na\u0161\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed hv\u011bzd\u011b, Proxim\u011b Centauri, musel by let\u011bt je\u0161t\u011b des\u00edtky tis\u00edc let. A to se Proxima nach\u00e1z\u00ed \u201epouh\u00fdch\u201c 4,24 sv\u011bteln\u00e9ho roku od n\u00e1s.Pokud by na\u0161e slune\u010dn\u00ed soustava byla obrovsk\u00fd rodinn\u00fd d\u016fm a heliosf\u00e9ra (bublina \u010d\u00e1stic chr\u00e1n\u00edc\u00ed n\u00e1s p\u0159ed mezihv\u011bzdn\u00fdm prostorem) by tvo\u0159ila zdi tohoto domu, Voyager 1 ned\u00e1vno teprve slavnostn\u011b pro\u0161el vchodov\u00fdmi dve\u0159mi.P\u0159esto\u017ee v roce 2012 fyzicky p\u0159ekro\u010dil hranici heliopauzy a vstoupil do mezihv\u011bzdn\u00e9ho prostoru<\/a>, st\u00e1le se nach\u00e1z\u00ed sotva na na\u0161em \u201ep\u0159edn\u00edm dvorku\u201c. P\u0159elet\u011bt Oort\u016fv oblak, jen\u017e tvo\u0159\u00ed skute\u010dnou gravita\u010dn\u00ed hranici na\u0161\u00ed soustavy, bude sond\u011b trvat dal\u0161\u00edch 30 000 let.Zlat\u00e1 zpr\u00e1va v\u00a0l\u00e1hvi pluj\u00edc\u00ed do nikam<\/p>\n Jde o\u00a0dechberouc\u00ed uk\u00e1zku na\u0161\u00ed izolace. Na\u0161e nejv\u011bt\u0161\u00ed in\u017een\u00fdrsk\u00e9 d\u00edlo, pohybuj\u00edc\u00ed se rychlost\u00ed 17\u00a0kilometr\u016f za sekundu, je v\u00a0m\u011b\u0159\u00edtk\u00e1ch vesm\u00edru prakticky zamrznut\u00e9 v\u00a0\u010dase. P\u0159esto tento p\u0159\u00edb\u011bh nekon\u010d\u00ed frustrac\u00ed. Je v\u00a0n\u011bm ukryt\u00e1 hlubok\u00e1 poezie.<\/p>\n Na boku sondy je toti\u017e p\u0159ipevn\u011bna slavn\u00e1 pozlacen\u00e1 m\u011bd\u011bn\u00e1 deska (takzvan\u00e1 Golden Record<\/a>). Obsahuje zvuky de\u0161t\u011b, tlukot lidsk\u00e9ho srdce, pozdravy v\u00a055\u00a0jazyc\u00edch a\u00a0hudbu od Mozarta a\u017e po Chucka Berryho. Jde doslova o\u00a0vzkaz v\u00a0l\u00e1hvi, vhozen\u00fd do toho nejhlub\u0161\u00edho a\u00a0nejtemn\u011bj\u0161\u00edho oce\u00e1nu, jak\u00fd v\u016fbec existuje.<\/p>\n Voyager 1\u00a0n\u00e1m neukazuje jen to, jak mal\u00ed a\u00a0bezv\u00fdznamn\u00ed z\u00a0hlediska prostoru jsme. Ukazuje n\u00e1m n\u011bco mnohem cenn\u011bj\u0161\u00edho: na\u0161i neuv\u011b\u0159itelnou odvahu. P\u0159esto\u017ee jsme obyvateli drobn\u00e9ho zrnka prachu zav\u011b\u0161en\u00e9ho v\u00a0nekone\u010dn\u00e9 slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159i, dok\u00e1zali jsme postavit stroj, kter\u00fd opustil n\u00e1\u0161 domov a\u00a0vydal se do tmy.<\/p>\n