![\"\"](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/03\/1774454596-EU-USA2.jpg\")
<\/p>\n<\/p>\n
Evropsk\u00e9 technologick\u00e9 spole\u010dnosti s celkovou hodnotou 1,2 bilionu eur (29,3 bilionu K\u010d) v posledn\u00edch deseti letech vstoupily na zahrani\u010dn\u00ed burzy nebo skon\u010dily v rukou zahrani\u010dn\u00edch vlastn\u00edk\u016f. Uv\u00e1d\u00ed to studie, na kterou se dnes odvol\u00e1v\u00e1 agentura Bloomberg. V\u00fdzkum ukazuje rozsah probl\u00e9mu, kter\u00fd se st\u00e1v\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00fdm t\u00e9matem pro evropsk\u00e9 politiky a odborn\u00edky na kapit\u00e1lov\u00e9 trhy. Dom\u00e1c\u00ed l\u00edd\u0159i, jako je v Brit\u00e1nii firma Arm Holdings zam\u011b\u0159en\u00e1 na n\u00e1vrhy \u010dip\u016f nebo ve \u0160v\u00e9dsku firma Spotify zam\u011b\u0159en\u00e1 na streamov\u00e1n\u00ed hudby, kv\u016fli lep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edstupu ke kapit\u00e1lu preferuj\u00ed burzy hlavn\u011b ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech.<\/p>\n
Studie v mezi lety 2014 a 2025 zaznamenala odkupy evropsk\u00fdch technologick\u00fdch firem neevropsk\u00fdmi spole\u010dnostmi a prim\u00e1rn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 nab\u00eddky (IPO) akci\u00ed evropsk\u00fdch firem v objemu kolem 700 miliard eur. K lednu se odhadovalo, \u017ee hodnota t\u011bchto firem vzrostla zhruba na 1,2 bilionu eur. Studii provedla \u0161v\u00e9dsk\u00e1 spole\u010dnost private equity EQT AB ve spolupr\u00e1ci s poradenskou spole\u010dnost\u00ed McKinsey & Co.<\/p>\n
Uveden\u00fd odliv m\u00e1 pro Evropu ekonomick\u00e9 d\u016fsledky v podob\u011b ztr\u00e1ty pracovn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, proto\u017ee firmy p\u0159esouvaj\u00ed sv\u00e9 r\u016fstov\u00e9 aktivity jinam. Pak jsou tam je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed, h\u016f\u0159e vy\u010d\u00edsliteln\u00e9 dopady \u2014 nap\u0159\u00edklad ztr\u00e1ta m\u00edstn\u00edho know-how i ztr\u00e1ta budouc\u00edch zakladatel\u016f technologick\u00fdch firem, upozor\u0148uje partner spole\u010dnosti EQT Victor Englesson, kter\u00fd je vedouc\u00edm odd\u011blen\u00ed se zam\u011b\u0159en\u00edm na investice do technologi\u00ed v ran\u00e9 f\u00e1zi.<\/p>\n
„Kdy\u017e evropsk\u00e1 spole\u010dnost vstoup\u00ed na burzu v USA, to t\u011b\u017ei\u0161t\u011b se posouv\u00e1 – \u010dasto trvale,\u201c uvedl Englesson. „Rozhodnut\u00ed o vstupu na burzu se na prvn\u00ed pohled jev\u00ed jako finan\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, ale ve skute\u010dnosti jde o rozhodnut\u00ed o tom, kde va\u0161e spole\u010dnost poroste a bude se d\u00e1l rozv\u00edjet,“ dodal.<\/p>\n
Spole\u010dnost EQT AB v minulosti prodala nebo uvedla na burzu n\u011bkter\u00e1 technologick\u00e1 aktiva v zahrani\u010d\u00ed. Loni firma prodala za 1,1 miliardy dolar\u016f start-up Sana zam\u011b\u0159en\u00fd na um\u011blou inteligenci (AI) spole\u010dnosti Workday. EQT nyn\u00ed zva\u017euje New York jako mo\u017en\u00e9 m\u00edsto pro uveden\u00ed akci\u00ed kybernetick\u00e9 poji\u0161\u0165ovny CFC na burzu, p\u00ed\u0161e Bloomberg.<\/p>\n
„To, co Spojen\u00e9 st\u00e1ty ud\u011blaly a co Evropa mo\u017en\u00e1 p\u0159ehl\u00e9dla, je pohled na kapit\u00e1lov\u00e9 trhy jako na kl\u00ed\u010dov\u00fd zp\u016fsob financov\u00e1n\u00ed firem,\u201c uvedl gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel spole\u010dnosti SIX Group AG Bj\u00f6rn Sibbern. Firma provozuje akciovou burzu ve \u0160v\u00fdcarsku. „Spojen\u00e9 st\u00e1ty v tomto odvedly lep\u0161\u00ed pr\u00e1ci ne\u017e Evropa. A Evropa mus\u00ed ten n\u00e1skok dohnat,“ \u0159ekl.<\/p>\n
Aby tento trend zm\u00edrnila, p\u0159ipravuje Evropsk\u00e1 unie fond Scale Europe v objemu p\u011bti miliard eur na financov\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edch projekt\u016f v oblasti kvantov\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f, um\u011bl\u00e9 inteligence a dal\u0161\u00edch odv\u011btv\u00ed ozna\u010dovan\u00fdch jako deep-tech. Podle lid\u00ed obezn\u00e1men\u00fdch se situac\u00ed, kter\u00e9 cituje Bloomberg, je spole\u010dnost EQT mezi n\u011bkolika spr\u00e1vci aktiv, kte\u0159\u00ed byli za\u0159azeni do u\u017e\u0161\u00edho v\u00fdb\u011bru pro spr\u00e1vu tohoto fondu.<\/p>\n
„Pro Evropu z\u016fst\u00e1v\u00e1 kl\u00ed\u010dov\u00e9 nad\u00e1le mobilizovat dodate\u010dn\u00fd kapit\u00e1l na sv\u00fdch trz\u00edch, aby si zajistila konkurenceschopnost v\u016f\u010di sv\u00fdm americk\u00fdm prot\u011bj\u0161k\u016fm,\u201c uvedla pr\u00e1vn\u00ed poradkyn\u011b Laura Fruehaufov\u00e1 z advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159e Freshfields Bruckhaus Deringer. „Zejm\u00e9na v oblasti obrany, AI a obecn\u011b v deep tech m\u016f\u017ee b\u00fdt ozna\u010den\u00ed za evropsk\u00e9ho l\u00eddra vn\u00edm\u00e1no jako konkuren\u010dn\u00ed v\u00fdhoda proti mezin\u00e1rodn\u00edm hr\u00e1\u010d\u016fm,“ dodala.<\/p>\n
Objevuj\u00ed se tak\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee p\u0159ita\u017elivost americk\u00fdch trh\u016f sl\u00e1bne. Platebn\u00ed skupina SumUp zva\u017euje vstup na burzu v Evrop\u011b, i kdy\u017e d\u0159\u00edve uva\u017eovala o burze v USA. Kryptom\u011bnov\u00fd broker Bitpanda si pro potenci\u00e1ln\u00ed debut na trhu zvolil Frankfurt nad Mohanem, p\u00ed\u0161e Bloomberg.<\/p>\n
Evropsk\u00e9 firmy tak\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed dostate\u010dn\u00fd rozsah, aby se dostaly do hlavn\u00edch index\u016f, a z\u00e1rove\u0148 dostate\u010dn\u011b velkou p\u0159\u00edtomnost v USA, kter\u00e1 v New Yorku p\u0159il\u00e1k\u00e1 m\u00edstn\u00ed investory. Jinak riskuj\u00ed, \u017ee investo\u0159i budou jejich akcie p\u0159ehl\u00ed\u017eet.<\/p>\n
„Kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1te na v\u00fdkonnost mnoha evropsk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, kter\u00e9 vstoupily na burzu v USA, ne v\u017edy to skon\u010d\u00ed jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 cesta. Kdy\u017e jde o v\u00fdkonnost, pokud si nevedete dob\u0159e, m\u016f\u017eete b\u00fdt v tom velk\u00e9m oce\u00e1nu tak trochu zapomenuti,\u201c uvedl Sibbern ze spole\u010dnosti SIX Group.<\/p>\n
Zdroj: Reuters, \u010cTK, Bloomberg, SIX Group<\/p>\n
\u00a0<\/p>\n
\u010ct\u011bte v\u00edce \t\t\t\tStudie: Kv\u016fli vysok\u00e9 inflaci hroz\u00ed milion\u016fm Brit\u016f propad do chudoby<\/a> \t\t\t\tStudie: N\u011bmeck\u00e9 investice prvn\u00ed rok Trumpova \u00fa\u0159adu klesly t\u00e9m\u011b\u0159 o polovinu<\/a> \t\t\t\tStudie: N\u011bmecko mus\u00ed investovat 500 miliard eur do infrastruktury<\/a> \t\t\t\tStudie: N\u011bmecko p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt atraktivn\u00ed pro rodinn\u00e9 firmy<\/a> \t\t\t\tStudie: N\u011bmecku hroz\u00ed nedostatek kvalifikovan\u00fdch pracovn\u00edk\u016f<\/a> \t\t\t\tStudie: N\u011bmeck\u00fd autopr\u016fmysl u\u017e p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt tahounem ekonomiky<\/a> \t\t\t\tStudie: N\u011bmeck\u00fd pr\u016fmysl letos za energie zaplat\u00ed o 40 procent v\u00edc ne\u017e p\u0159ed kriz\u00ed<\/a> \t\t\t\tStudie: Objem dividend letos ve sv\u011bt\u011b vzroste skoro o 11 procent<\/a> \t\t\t\tStudie: Objem f\u00faz\u00ed a akvizic byl loni v regionu nejvy\u0161\u0161\u00ed od roku 2016<\/a> \t\t\t\tStudie: O kurzarbeit firmy v Evrop\u011b po\u017e\u00e1daly pro 50 milion\u016f lid\u00ed<\/a> \t\t\t\tStudie: Po\u010det firemn\u00edch bankrot\u016f v N\u011bmecku v pololet\u00ed stoupl nejv\u00edce za 20 let<\/a> \t\t\t\tStudie: Po\u010det ohro\u017een\u00fdch evropsk\u00fdch bank loni vzrostl<\/a> \t\t\t\tStudie: Po\u010det ve\u0159ejn\u00fdch \u00fapis\u016f akci\u00ed ve sv\u011bt\u011b letos klesl o 19 pct.<\/a> \t\t\t\tStudie: Pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed stablecoin\u016f m\u016f\u017ee oslabit m\u011bnovou politiku v euroz\u00f3n\u011b<\/a> \t\t\t\tStudie: P\u0159\u00edm\u00e9 investice z \u010c\u00edny do EU a Brit\u00e1nie loni klesly t\u00e9m\u011b\u0159 o polovinu<\/a> \t\t\t\tStudie: R\u016fst re\u00e1ln\u00fdch mezd v EU je slab\u00fd<\/a> \t\t\t\tStudie Spiegelu potvrzuje, \u017ee Rusko loni m\u011blo siln\u00fd r\u016fst v\u00fdvozu<\/a>
\n\t\t\t\tStudie: Kurzarbeit prudce zm\u00edrn\u00ed dopad viru na n\u011bmeckou ekonomiku<\/a>
\n\t\t\t\t
Vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zkr\u00e1cen\u00e9 pracovn\u00ed doby ozna\u010dovan\u00e9 jako kurzarbeit zm\u00edrn\u00ed propad n\u011bmeck\u00e9 ekonomiky zp\u016fsoben\u00fd koronavirovou kriz\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 o polovinu. Ukazuj\u00ed to v\u00fdsledky studie, kterou vypracovala spole\u010dnost IW Consult pro sdru\u017een\u00ed bavorsk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Syst\u00e9m kurzarabeitu se v dob\u011b krize zp\u016fsoben\u00e9 koronavirem rozhodla vyu\u017e\u00edt i \u010desk\u00e1 vl\u00e1da.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Vysok\u00e1 inflace v Brit\u00e1nii hroz\u00ed, \u017ee zni\u010d\u00ed r\u016fst mezd za posledn\u00edch 20 let. Miliony Brit\u016f by se kv\u016fli n\u00ed mohly propadnout do naprost\u00e9 chudoby, vypl\u00fdv\u00e1 ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vl\u00e1da pokra\u010dovat v nastaven\u00e9 politice, budou chudobou v rozpo\u010dtov\u00e9m roce 2023 a\u017e 2024 ohro\u017eeny dal\u0161\u00ed t\u0159i miliony lid\u00ed. Dohromady by jich bylo 14 milion\u016f, to je t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd p\u00e1t\u00fd obyvatel Brit\u00e1nie.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
N\u011bmeck\u00e9 spole\u010dnosti v prvn\u00edm roce druh\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed prezidenta Donalda Trumpa t\u00e9m\u011b\u0159 o polovinu sn\u00ed\u017eily investice ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Stalo se tak kv\u016fli nejistot\u011b v mezin\u00e1rodn\u00edm obchod\u011b. Vypl\u00fdv\u00e1 z dosud nezve\u0159ejn\u011bn\u00e9 studie kol\u00ednsk\u00e9ho Institutu n\u011bmeck\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed (IW), o n\u00ed\u017e informovala agentura Reuters.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
N\u011bmecko pot\u0159ebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu K\u010d) do infrastruktury, proto\u017ee des\u00edtky let pro ni p\u0159\u00edli\u0161 ned\u011blalo. Uvedli to dnes spole\u010dn\u011b l\u00edd\u0159i N\u011bmeck\u00e9ho odborov\u00e9ho svazu (DGB) a Svazu n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fmyslu (BDI). Nejv\u011bt\u0161\u00ed evropsk\u00e1 ekonomika, kter\u00e1 ve t\u0159et\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed t\u011bsn\u011b unikla recesi, te\u010f pot\u0159ebuje masivn\u00ed investice, aby se stala konkurenceschopn\u011bj\u0161\u00ed a upevnila si r\u016fstov\u00fd potenci\u00e1l, vypl\u00fdv\u00e1 ze studie zadan\u00e9 svazy DGB a BDI.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
N\u011bmecko p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt atraktivn\u00ed pro rodinn\u00e9 firmy, na vin\u011b jsou p\u0159edev\u0161\u00edm vysok\u00e9 podnikov\u00e9 dan\u011b a n\u00e1klady na pr\u00e1ci. Porovn\u00e1n\u00edm situace ve 21 pr\u016fmyslov\u00fdch zem\u00edch to uk\u00e1zala studie mannheimsk\u00e9ho institutu pro v\u00fdzkum hospod\u00e1\u0159stv\u00ed ZEW, z n\u00ed\u017e cituje agentura DPA. L\u00e9pe si v posledn\u00edch letech vedou jin\u00e9 zem\u011b, v\u010detn\u011b nap\u0159\u00edklad \u010cesk\u00e9 republiky, kter\u00e9 dan\u011b sn\u00ed\u017eily.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
N\u011bmecku hroz\u00ed rostouc\u00ed nedostatek kvalifikovan\u00fdch pracovn\u00edch sil, p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli st\u00e1rnut\u00ed populace. V roce 2030 by mohlo sch\u00e1zet a\u017e t\u0159i miliony technik\u016f, v\u011bdc\u016f \u010di zdravotn\u00edk\u016f, o deset let pozd\u011bji a\u017e 3,3 milionu. Vypl\u00fdv\u00e1 to ze studie, kterou dnes zve\u0159ejnil v\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav Prognos v Basileji. V\u00fdzkumn\u00edci proto apeluj\u00ed na politiky, aby za\u010dali jednat.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
N\u011bmeck\u00fd automobilov\u00fd sektor zas\u00e1hla koronavirov\u00e1 krize v\u00edce ne\u017e jin\u00e1 odv\u011btv\u00ed a jeho dosavadn\u00ed probl\u00e9my je\u0161t\u011b prohloubila. Sektor tak po mnoha letech p\u0159estane b\u00fdt tahounem ekonomiky, uv\u00e1d\u00ed studie n\u011bmeck\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho institutu (IW), o kter\u00e9 p\u00ed\u0161e den\u00edk Handelsblatt. Dopady nejv\u00edce poci\u0165uj\u00ed men\u0161\u00ed dodavatel\u00e9.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
N\u011bmeck\u00fd pr\u016fmysl letos za energie z\u0159ejm\u011b zaplat\u00ed asi o 40 procent v\u00edce ne\u017e v roce 2021, tedy v dob\u011b p\u0159ed energetickou kriz\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyvolanou dopady v\u00e1lky na Ukrajin\u011b. Vypl\u00fdv\u00e1 to ze studie, kterou dnes zve\u0159ejnila \u00fav\u011brov\u00e1 poji\u0161\u0165ovna Allianz Trade.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Objem dividend vyplacen\u00fdch akcion\u00e1\u0159\u016fm letos ve sv\u011bt\u011b vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolar\u016f (p\u0159es 30 bilion\u016f K\u010d). P\u0159edpov\u00edd\u00e1 to studie, kterou dnes zve\u0159ejnila britsk\u00e1 investi\u010dn\u00ed spole\u010dnost Janus Henderson. Celkov\u00e1 \u010d\u00e1stka vyplacen\u00e1 na dividend\u00e1ch by tak m\u011bla dos\u00e1hnout druh\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u011b v historii, upozornila agentura Bloomberg.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Celkov\u00e1 hodnota f\u00faz\u00ed a akvizic v regionu st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), co\u017e je nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnota od roku 2016. Po\u010det transakc\u00ed loni meziro\u010dn\u011b stoupl o 30 procent na 872. V samotn\u00e9m \u010cesku loni d\u00edky prodeji \u010desk\u00e9 antivirov\u00e9 firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem f\u016fz\u00ed a akvizic skokov\u011b stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard K\u010d). Prodej Avastu byl p\u0159itom loni nejv\u011bt\u0161\u00ed region\u00e1ln\u00ed transakc\u00ed. Vypl\u00fdv\u00e1 to ze studie, kterou p\u0159ipravila spole\u010dnost Mazars ve spolupr\u00e1ci s nez\u00e1visl\u00fdm poskytovatelem datov\u00fdch slu\u017eeb pro f\u00faze a akvizice Mergermarket.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
V zem\u00edch Evropsk\u00e9 unie, v Brit\u00e1nii a ve \u0160v\u00fdcarsku firmy po\u017e\u00e1daly o takzvan\u00fd kurzarbeit u\u017e pro zhruba 50 milion\u016f zam\u011bstnanc\u016f. Ukazuje to studie, kterou na sv\u00e9m webu zve\u0159ejnila n\u011bmeck\u00e1 Nadace Hanse B\u00f6cklera. V\u011bnuje se dopad\u016fm, kter\u00e9 m\u00e1 na trh pr\u00e1ce pandemie zp\u016fsoben\u00e1 koronavirem.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Po\u010det firemn\u00edch bankrot\u016f v N\u011bmecku se v leto\u0161n\u00edm prvn\u00edm pololet\u00ed meziro\u010dn\u011b zv\u00fd\u0161il o 16,2 procenta na 8400 p\u0159\u00edpad\u016f. To p\u0159edstavuje nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst za v\u00edce ne\u017e 20 let. Vypl\u00fdv\u00e1 to ze studie, kterou dnes zve\u0159ejnila spole\u010dnost Creditreform. N\u011bmeck\u00e9 podniky se v posledn\u00ed dob\u011b pot\u00fdkaj\u00ed s vysok\u00fdmi cenami energi\u00ed a surovin i s dopady vysok\u00fdch \u00farokov\u00fdch sazeb.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Po\u010det v\u00e1\u017en\u011b ohro\u017een\u00fdch evropsk\u00fdch bank v lo\u0148sk\u00e9m roce v\u00fdrazn\u011b stoupl navzdory rozs\u00e1hl\u00fdm snah\u00e1m o pos\u00edlen\u00ed finan\u010dn\u00ed rovnov\u00e1hy a zv\u00fd\u0161en\u00ed zisk\u016f. Vypl\u00fdv\u00e1 to podle listu Financial Times ze studie poradensk\u00e9 spole\u010dnosti Bain.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Po\u010det prim\u00e1rn\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch \u00fapis\u016f akci\u00ed (IPO) klesl ve sv\u011bt\u011b letos proti lo\u0148sku o 19 procent na 1115, celkov\u00e9 v\u00fdnosy se sn\u00ed\u017eily o \u010dty\u0159i procenta na 198 miliard dolar\u016f (4,54 bilionu korun). Vypl\u00fdv\u00e1 to ze \u010dtvrtletn\u00ed studie EY Global IPO trends, kter\u00e1 mapuje glob\u00e1ln\u00ed trh s prim\u00e1rn\u00edmi emisemi. Situaci podle n\u00ed nep\u0159\u00edzniv\u011b ovlivnila geopolitick\u00e1 nejistota a nap\u011bt\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00edm obchod\u011b.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed digit\u00e1ln\u00edch m\u011bn ozna\u010dovan\u00fdch jako stablecoiny by mohlo v euroz\u00f3n\u011b oslabit \u00fa\u010dinnost m\u011bnov\u00e9 politiky, od\u010derpat vklady z bank a sn\u00ed\u017eit poskytov\u00e1n\u00ed \u00fav\u011br\u016f v re\u00e1ln\u00e9 ekonomice. Vypl\u00fdv\u00e1 to ze studie, kterou dnes zve\u0159ejnila Evropsk\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka (ECB).<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Objem p\u0159\u00edm\u00fdch investic z \u010c\u00edny do Evropsk\u00e9 unie a Brit\u00e1nie se v lo\u0148sk\u00e9m roce propadl o 45 procent na 6,5 miliardy eur (zhruba 165 miliard K\u010d), a dostal se tak na nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farove\u0148 za deset let. Uv\u00e1d\u00ed to n\u011bmeck\u00fd institut pro \u010d\u00ednsk\u00e1 studia MERICS a newyorsk\u00e1 v\u00fdzkumn\u00e1 spole\u010dnost Rhodium Group, na jejich\u017e spole\u010dnou pr\u00e1ci dnes upozornila agentura DPA.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
R\u016fst re\u00e1ln\u00fdch mezd v Evropsk\u00e9 unii je navzdory zlep\u0161uj\u00edc\u00edmu se stavu ekonomiky velmi slab\u00fd. V leto\u0161n\u00edm roce by mohl zpomalit na pouh\u00fdch 0,4 procenta z lo\u0148sk\u00fdch 1,5 procenta. Vypl\u00fdv\u00e1 to ze studie, kterou na sv\u00fdch internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch zve\u0159ejnila n\u011bmeck\u00e1 nadace Hans-B\u00f6ckler-Stiftung. V \u010cesk\u00e9 republice studie letos o\u010dek\u00e1v\u00e1 zpomalen\u00ed r\u016fstu re\u00e1ln\u00fdch mezd na dv\u011b procenta z lo\u0148sk\u00fdch 3,2 procenta. Na Slovensku by m\u011bl r\u016fst naopak zrychlit na 2,5 procenta z 2,2 procenta.<\/p>\n
\n\t\t\t\t
Rusko loni navzdory z\u00e1padn\u00edm bal\u00ed\u010dk\u016fm sankc\u00ed za v\u00e1lku na Ukrajin\u011b zv\u00fd\u0161ilo v\u00fdvoz o t\u00e9m\u011b\u0159 20 procent. Podle agentury DPA to vypl\u00fdv\u00e1 ze studie n\u011bmeck\u00e9ho t\u00fdden\u00edku Der Spiegel, kter\u00fd se odvol\u00e1v\u00e1 na anal\u00fdzu kol\u00ednsk\u00e9ho Institutu pro hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdzkum (IW). List uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v\u00e1le\u010dnou pokladnu rusk\u00e9ho prezidenta Vladimira Putina loni naplnily p\u0159\u00edjmy z v\u00fdvozu ve v\u00fd\u0161i v p\u0159epo\u010dtu p\u0159ibli\u017en\u011b 330 miliard americk\u00fdch dolar\u016f (7,1 bilionu K\u010d).<\/p>\n