{"id":35513,"date":"2026-03-25T17:42:19","date_gmt":"2026-03-25T17:42:19","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/35513\/"},"modified":"2026-03-25T17:42:19","modified_gmt":"2026-03-25T17:42:19","slug":"sest-novych-kandidatu-svatoreceni-cirkev-cz","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/35513\/","title":{"rendered":"\u0160est nov\u00fdch kandid\u00e1t\u016f svato\u0159e\u010den\u00ed &#8211; C\u00edrkev.cz"},"content":{"rendered":"<p class=\"article-detail-content__perex\">V\u00a0pond\u011bl\u00ed 23. b\u0159ezna schv\u00e1lil pape\u017e Lev XIV. promulgaci dekret\u016f Kongregace pro svato\u0159e\u010den\u00ed. \u0160esti Bo\u017e\u00edm slu\u017eebn\u00edk\u016fm tedy byl p\u0159izn\u00e1n titul \u201ectihodn\u00fd, ctihodn\u00e1\u201c. Je to jeden z\u00a0d\u016fle\u017eit\u00fdch krok\u016f na cest\u011b ke kanonizaci. Potenci\u00e1ln\u00edmi sv\u011btci jsou Ludovico Altieri, Edward Joseph Flanagan, Henri Caffarel, Stanis\u0142awa Samulowska, Maria z\u00a0Betl\u00e9ma od Je\u017e\u00ed\u0161ova Srdce Romero Algar\u00edn a\u00a0Giuseppe Castagnetti.<\/p>\n<p>\t\t\t\t\t\t                                \t\t\t\t\t\t                                <a class=\"fancybox-fix\" href=\"https:\/\/www.cirkev.cz\/public\/media\/files\/85\/source\/orig\/84349_68918_0_844.jpeg\" data-fancybox=\"galerie\" data-caption=\"\" rel=\"nofollow noopener\" target=\"_blank\"><\/p>\n<p>                    <img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/03\/84349_68918_0_844.jpeg\" title=\"85\/source\/orig\/84349_68918_0_844.jpeg\" alt=\"image:Image 85\/source\/orig\/84349_68918_0_844.jpeg\" class=\"lazy\"\/><\/p>\n<p>\t\t\t\t\t\t                                                    <img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.cirkev.cz\/public\/assets\/img\/cp\/gallery.svg\" alt=\"Otev\u0159\u00edt galerii\"\/><br \/>\n\t\t\t\t\t\t                                                    Fotogalerie<\/p>\n<p>7<\/p>\n<p>                                <\/a><\/p>\n<p>                                                                                            Ludovico Altieri <\/p>\n<p>Narodil se v\u00a0\u0158\u00edm\u011b 17. \u010dervence 1805, vstoupil do slu\u017eeb Svat\u00e9ho stolce a\u00a0byl vysv\u011bcen na kn\u011bze. P\u016fsobil jako pape\u017esk\u00fd diplomat, mimo jin\u00e9 na pozici apo\u0161tolsk\u00e9ho nuncia ve V\u00eddni. Stal se arcibiskupem (1836) a\u00a0kardin\u00e1lem (1840). Po letech pr\u00e1ce v\u00a0\u0158\u00edmsk\u00e9 kurii byl jmenov\u00e1n biskupem v\u00a0Albanu u\u00a0\u0158\u00edma (1860). Zde se v\u011bnoval p\u00e9\u010di o\u00a0nemocn\u00e9 za epidemie cholery, kter\u00e1 zachv\u00e1tila m\u011bsto roku 1867. S\u00e1m se nemoc\u00ed nakazil a\u00a011. srpna t\u00e9ho\u017e roku zem\u0159el. Pape\u017esk\u00fd dekret oce\u0148uje jeho smrt jako \u201emu\u010dednictv\u00ed z\u00a0l\u00e1sky k\u00a0bli\u017en\u00edmu\u201c, jeliko\u017e Ludovico Altieri polo\u017eil sv\u016fj \u017eivot za ob\u011b\u0165 pot\u0159ebn\u00fdm.<\/p>\n<p>Edward Joseph Flanagan <\/p>\n<p>Poch\u00e1zel z\u00a0irsk\u00e9ho Ballymoe (tehdy sou\u010d\u00e1sti Britsk\u00e9ho imp\u00e9ria), kde se narodil 13. \u010dervence 1886. V\u00a018 letech ode\u0161el s\u00a0jedn\u00edm ze sv\u00fdch bratr\u016f do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch, kde tak\u00e9 vstoupil do semin\u00e1\u0159e v\u00a0New Yorku. Navzdory sv\u00e9mu k\u0159ehk\u00e9mu zdrav\u00ed (cel\u00fd \u017eivot bojoval s\u00a0chronick\u00fdm onemocn\u011bn\u00edm plic) absolvoval studia mj. v\u00a0\u0158\u00edm\u011b a\u00a0v\u00a0Innsbrucku, tam byl tak\u00e9 vysv\u011bcen na kn\u011bze (1912). Vr\u00e1til se do USA a\u00a0p\u016fsobil mezi sv\u00fdmi krajany v\u00a0Nebrasce. V\u011bnoval se p\u0159edev\u0161\u00edm pot\u0159ebn\u00fdm \u2013 nejprve posti\u017een\u00fdm torn\u00e1dem, pak lidem bez domova \u010di bez zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, a\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm chlapc\u016fm vyr\u016fstaj\u00edc\u00edm na ulici. Pro n\u011b z\u0159izoval instituty zvan\u00e9 Boys Home (Domov pro chlapce), resp. Boys Town (M\u011bsto chlapc\u016f). Tato iniciativa se po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce roz\u0161\u00ed\u0159ila i\u00a0do Japonska, Koreje a na evropsk\u00fd kontinent. Pr\u00e1v\u011b p\u0159i organizaci dal\u0161\u00edho d\u00edla pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 sirotky zem\u0159el v\u00a0Berl\u00edn\u011b na srde\u010dn\u00ed z\u00e1stavu 15. kv\u011btna 1948. V\u00a0sou\u010dasnosti d\u00edlo Boys Town poskytuje p\u0159\u00edmou i\u00a0nep\u0159\u00edmou p\u00e9\u010di p\u0159ibli\u017en\u011b 1,4 milionu lid\u00ed.<\/p>\n<p>Henri Caffarel <\/p>\n<p>Poch\u00e1zel z\u00a0francouzsk\u00e9ho Lyonu, kde se narodil 30. \u010dervence 1903, na kn\u011bze byl vysv\u011bcen v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei (1930). Anga\u017eoval se v\u00a0d\u00edlech Jeunesse Ouevri\u00e8re Chr\u00e9tienne (K\u0159es\u0165ansk\u00e1 d\u011blnick\u00e1 ml\u00e1de\u017e) a\u00a0Katolick\u00e1 akce, p\u016fsobil jako \u017eurnalista, pozd\u011bji v\u0161ak opustil dosavadn\u00ed \u010dinnost, aby se mohl naplno v\u011bnovat osobn\u00edmu doprov\u00e1zen\u00ed, a\u00a0to p\u0159edev\u0161\u00edm mlad\u00fdch p\u00e1r\u016f. Z\u00a0t\u00e9to \u010dinnosti se zrodilo hnut\u00ed \u00c9quipes Notre-Dame. To se v\u00a0dal\u0161\u00edch desetilet\u00edch roz\u0161\u00ed\u0159ilo po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, od r. 2014 p\u016fsob\u00ed i\u00a0v\u00a0\u010cR. Krom toho se tak\u00e9 v\u011bnoval ovdov\u011bl\u00fdm \u017een\u00e1m, pro n\u011b\u017e zalo\u017eil Fraternitu Notre Dame de la R\u00e9surrection (1977). zem\u0159el v\u00a0Beauvais 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1996.<\/p>\n<p>Stanis\u0142awa Samulowska <\/p>\n<p>Poch\u00e1zela z\u00a0polsk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 rodiny z\u00a0regionu Varmie, tehdej\u0161\u00edho V\u00fdchodn\u00edho Pruska. Zde se narodila ve vsi Woryty 30. ledna 1865 a\u00a0byla pok\u0159t\u011bna jako Barbara. Vstoupila do kongregace Milosrdn\u00fdch sester svat\u00e9ho Vincence de Paul, p\u0159ijala \u0159eholn\u00ed jm\u00e9no Stanislava, \u0159eholn\u00ed sliby slo\u017eila 2. \u00fanora 1889 v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei. Zde p\u016fsobila do roku 1895, pot\u00e9 byla posl\u00e1na do st\u0159edoamerick\u00e9 Guatemaly. Slou\u017eila nemocn\u00fdm v\u00a0nemocnic\u00edch, v\u011bnovala se katechetick\u00e9 \u010dinnosti, zast\u00e1vala \u00fa\u0159ad novicmistrov\u00e9, organizovala humanit\u00e1rn\u00ed pomoc pro posti\u017een\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00edm. V\u00a0guatemalsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b zem\u0159ela 8. prosince 1950 a\u00a0byla zde poh\u0159bena.<\/p>\n<p>Maria z\u00a0Betl\u00e9ma od Je\u017e\u00ed\u0161ova Srdce Romero Algar\u00edn <\/p>\n<p>Narodila se jako Maria Dolores Romero Algar\u00edn ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Seville 6. \u0159\u00edjna 1916. Jako mlad\u00e9 d\u011bv\u010de ztratila oba rodi\u010de, nav\u0161t\u011bvovala \u0161kolu vedenou kongregac\u00ed Slu\u017eebnic Bo\u017esk\u00e9ho Srdce a\u00a0v\u00a021 letech do t\u00e9to \u0159eholn\u00ed rodiny sama vstoupila. P\u0159ijala \u0159eholn\u00ed jm\u00e9no Maria z\u00a0Betl\u00e9ma od Je\u017e\u00ed\u0161ova Srdce, p\u016fsobila nejprve na \u0159\u00e1dov\u00e9 \u0161kole ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 Aracen\u011b. Roku 1953 byla vysl\u00e1na zalo\u017eit novou misii v\u00a0Dian\u00f3poli v\u00a0centr\u00e1ln\u00ed Braz\u00edlii. Zde pe\u010dovala o\u00a0chud\u00e9 a nemocn\u00e9 v\u00a0tomto m\u011bst\u011b i\u00a0okoln\u00edch vesnic\u00edch. Od roku 1962 p\u016fsobila v\u00a0Rio de Janeiro, roku 1968 se vr\u00e1tila do rodn\u00e9ho \u0160pan\u011blska. P\u016fsobila jako p\u0159edstaven\u00e1 v\u00a0Madridu a\u00a0v\u00a0rodn\u00e9 Seville, zde tak\u00e9 pro\u0161la zku\u0161enost\u00ed \u201etemn\u00e9 noci\u201c. Navzdory tomu se nad\u00e1le v\u011bnovala v\u0161em \u00fakol\u016fm, kter\u00e9 j\u00ed byly sv\u011b\u0159eny, v\u00a0duchu ochotn\u00e9 slu\u017eby. Zem\u0159ela 12. listopadu 1977.<\/p>\n<p>Giuseppe Castagnetti <\/p>\n<p>Poch\u00e1zel z\u00a0obce Prignano sulla Secchia v\u00a0italsk\u00e9 provincii Emilia Romagna, kde se narodil 15. b\u0159ezna 1909. Stal se duchovn\u00edm synem sv. Pia z\u00a0Pietrelciny, s\u00a0n\u00edm\u017e se osobn\u011b setkal jako dvacetilet\u00fd. Se sv\u00fdm bratrem pracoval v\u00a0rodinn\u00e9 v\u00fdrobn\u011b s\u00fdr\u016f, 11. \u00fanora 1939 se o\u017eenil s\u00a0Giovanninou Seghedoniovou. M\u011bli spolu dvan\u00e1ct d\u011bt\u00ed, o\u00a0n\u011b\u017e se vzhledem k\u00a0z\u00e1va\u017en\u00e9mu man\u017eel\u010dinu onemocn\u011bn\u00ed musel postarat s\u00e1m. Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se stal v\u00a0rodn\u00e9 obci starostou, intenzivn\u011b se v\u011bnoval obnov\u011b sv\u00e9ho domova po v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech, za co\u017e byl ocen\u011bn st\u00e1tn\u00edm vyznamen\u00e1n\u00edm. Po dovr\u0161en\u00ed slu\u017eebn\u00edho obdob\u00ed pokorn\u011b sn\u00e1\u0161el u\u017e coby \u0159adov\u00fd ob\u010dan \u0159adu poni\u017euj\u00edc\u00edch \u00fatok\u016f. Zem\u0159el 22. \u010dervna 1965 se slovy odpu\u0161t\u011bn\u00ed a\u00a0prosbou za ty, kdo proti n\u011bmu brojili.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"V\u00a0pond\u011bl\u00ed 23. b\u0159ezna schv\u00e1lil pape\u017e Lev XIV. promulgaci dekret\u016f Kongregace pro svato\u0159e\u010den\u00ed. \u0160esti Bo\u017e\u00edm slu\u017eebn\u00edk\u016fm tedy byl p\u0159izn\u00e1n&hellip;\n","protected":false},"author":2,"featured_media":35514,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[11],"tags":[1937,1936,1924,1926,1935,1931,1933,1930,1929,1934,14863,54,1928,1927,53,52,1925,1932],"class_list":{"0":"post-35513","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-svet","8":"tag-charitativni-cinnost","9":"tag-cirkev","10":"tag-cirkevni-zpravodajstvi","11":"tag-dieceze","12":"tag-katolicka-cirkev","13":"tag-katolicka-media","14":"tag-krestanska-literatura","15":"tag-krestanska-media","16":"tag-papez","17":"tag-recenze-krestanske-literatury","18":"tag-sest-novych-kandidatu-svatoreceni","19":"tag-svet","20":"tag-vatikan","21":"tag-vatikanske-zpravodajstvi","22":"tag-world","23":"tag-world-news","24":"tag-zpravodajstvi-z-diecezi","25":"tag-zpravy-cbk"},"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116291052794524774","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/35513","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=35513"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/35513\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/35514"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=35513"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=35513"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=35513"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}