{"id":36126,"date":"2026-03-26T10:42:09","date_gmt":"2026-03-26T10:42:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/36126\/"},"modified":"2026-03-26T10:42:09","modified_gmt":"2026-03-26T10:42:09","slug":"vedci-poprve-nalozili-antihmotu-na-nakladak-a-chvili-ji-povozili","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/36126\/","title":{"rendered":"V\u011bdci poprv\u00e9 nalo\u017eili antihmotu na n\u00e1kla\u010f\u00e1k a\u00a0chv\u00edli ji povozili"},"content":{"rendered":"<p class=\"e_bV\">\u010ctete uk\u00e1zku z\u00a0newsletteru TechMIX, ve kter\u00e9m Pavel Kas\u00edk a\u00a0Matou\u0161 L\u00e1z\u0148ovsk\u00fd ka\u017edou st\u0159edu p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed hned n\u011bkolik koment\u00e1\u0159\u016f a\u00a0post\u0159eh\u016f ze sv\u011bta v\u011bdy a\u00a0nov\u00fdch technologi\u00ed. Pokud v\u00e1s TechMIX zaujme, <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" href=\"https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/newslettery-seznam-zprav-142756\" class=\"e_n\" rel=\"nofollow noopener\">p\u0159ihlaste se k\u00a0jeho odb\u011bru<\/a>!<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Dne 24.\u00a0b\u0159ezna se po are\u00e1lu evropsk\u00e9ho v\u00fdzkumn\u00e9ho st\u0159ediska CERN u\u00a0\u017denevy vydal na cestu n\u00e1kladn\u00ed v\u016fz s\u00a0neobvykl\u00fdm n\u00e1kladem. Na korb\u011b vezl za\u0159\u00edzen\u00ed o\u00a0hmotnosti jedn\u00e9 tuny. Uvnit\u0159 bylo v\u00a0magnetick\u00e9m a\u00a0elektrick\u00e9m poli, ve vakuu a\u00a0chladu bl\u00edzk\u00e9m absolutn\u00ed nule zav\u011b\u0161eno 92\u00a0antiproton\u016f\u00a0\u2013 \u010d\u00e1stic, kter\u00e9 se p\u0159i sebemen\u0161\u00edm kontaktu s\u00a0b\u011b\u017enou hmotou p\u0159em\u011bn\u00ed na z\u00e1blesk z\u00e1\u0159en\u00ed a\u00a0zmiz\u00ed.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Zam\u011bstnanci CERN lemovali trasu s\u00a0telefony v\u00a0rukou. N\u00e1kla\u010f\u00e1k objel are\u00e1l, urazil p\u0159es osm kilometr\u016f a\u00a0po zhruba p\u016fl hodin\u011b dorazil do c\u00edle. Antiprotony p\u0159e\u017eily. Experiment <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/base.web.cern.ch\/\" class=\"e_n\">BASE<\/a> pak s\u00a0p\u0159epraven\u00fdmi anti\u010d\u00e1sticemi pokra\u010doval v\u00a0pr\u00e1ci, jako by se nic nestalo. \u201eJe to n\u011bco, co lidstvo dosud nikdy neud\u011blalo,\u201c \u0159ekl pro \u010dasopis <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.nature.com\/articles\/d41586-026-00950-w\" class=\"e_n\">Nature<\/a> Stefan Ulmer, mluv\u010d\u00ed experimentu a\u00a0fyzik z\u00a0Heinrich Heine University v\u00a0D\u00fcsseldorfu. T\u00fdm pr\u00fd nakoupil hodn\u011b \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho a\u00a0pozval celou komunitu v\u00fdzkumn\u00edk\u016f antihmoty na spole\u010dnou oslavu.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">CERN z\u016fst\u00e1v\u00e1 jedin\u00fdm m\u00edstem na sv\u011bt\u011b, kde se antiprotony vyr\u00e1b\u00ed v\u00a0pou\u017eiteln\u00e9m mno\u017estv\u00ed. Dva po sob\u011b \u0159azen\u00e9 zpomalova\u010de\u00a0\u2013 <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/home.cern\/science\/accelerators\/antiproton-decelerator\" class=\"e_n\">Antiproton Decelerator<\/a> a\u00a0navazuj\u00edc\u00ed prstenec ELENA\u00a0\u2013 sni\u017euj\u00ed energii antiproton\u016f natolik, aby s\u00a0nimi \u0161lo pracovat. Dosud musely v\u0161echny experimenty s\u00a0antihmotou prob\u00edhat v\u00a0jedn\u00e9 hale na p\u0159edm\u011bst\u00ed \u017denevy. B\u0159eznov\u00fd p\u0159evoz tuto z\u00e1sadn\u00ed bari\u00e9ru poprv\u00e9 prolomil.<\/p>\n<p>Bandaska na antihmotu<\/p>\n<p class=\"e_bV\">My\u0161lenka p\u0159epravy antihmoty evokuje hollywoodsk\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Film And\u011bl\u00e9 a\u00a0d\u00e9moni pracoval s\u00a0p\u0159edstavou, \u017ee by ukraden\u00e1 antihmota mohla zni\u010dit Vatik\u00e1n. Realita je st\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed, jak upozor\u0148uje Tom\u00e1\u0161 Jakoubek z\u00a0Fyzik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu Akademie v\u011bd \u010cR, kter\u00fd v\u00a0CERN pracuje na anal\u00fdze dat experimentu <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/home.cern\/science\/experiments\/lhcb\" class=\"e_n\">LHCb<\/a>: \u201eSt\u011bhovalo se 92\u00a0antiproton\u016f v\u00a0za\u0159\u00edzen\u00ed o\u00a0hmotnosti tuny, co\u017e je mno\u017estv\u00ed materi\u00e1lu mnohomilionkr\u00e1t men\u0161\u00ed ne\u017e zrnko p\u00edsku.\u201c<\/p>\n<p class=\"e_bV\">M\u016f\u017ee se to zd\u00e1t m\u00e1lo, ale 92\u00a0antiproton\u016f je pro experiment BASE dostatek materi\u00e1lu na v\u00edce ne\u017e rok pr\u00e1ce. Z\u00e1rove\u0148 je to ale tak mikroskopick\u00e9 mno\u017estv\u00ed, \u017ee experiment byl naprosto bezpe\u010dn\u00fd. I\u00a0v p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1razu v\u0161ech p\u0159epravovan\u00fdch \u010d\u00e1stic by \u0161lo o\u00a0zanedbatelnou ud\u00e1lost, kterou by pouh\u00fdm okem nebylo mo\u017en\u00e9 pozorovat. K\u00a0n\u011b\u010demu takov\u00e9mu by anti\u010d\u00e1stic bylo zapot\u0159eb\u00ed \u0159\u00e1dov\u011b v\u00edce.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">P\u0159eprava antihmoty i\u00a0tak p\u0159edstavuje mimo\u0159\u00e1dn\u00fd technick\u00fd v\u00fdkon. Za\u0159\u00edzen\u00ed s\u00a0n\u00e1zvem <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.antimatter.hhu.de\/en\/about-us\/base-step\" class=\"e_n\">BASE-STEP<\/a> (Symmetry Tests in Experiments with Portable Antiprotons) je v\u00a0podstat\u011b p\u0159enosn\u00e1 \u201emagnetick\u00e1 past\u201c (tzv. Penningova past). Princip je jednoduch\u00fd: Supravodiv\u00fd magnet vytv\u00e1\u0159\u00ed siln\u00e9 magnetick\u00e9 pole, kter\u00e9 nut\u00ed nabit\u00e9 anti\u010d\u00e1stice do kruhov\u00e9ho pohybu pod\u00e9l silo\u010dar. Elektrick\u00e9 pole, generovan\u00e9 nap\u011bt\u00edm na soustav\u011b pozlacen\u00fdch m\u011bd\u011bn\u00fdch elektrod, je z\u00e1rove\u0148 stahuje zp\u011bt do st\u0159edu komory. Antiprotony tak z\u016fst\u00e1vaj\u00ed zav\u011b\u0161en\u00e9 v\u00a0prostoru a\u00a0nedotknou se ni\u010deho hmotn\u00e9ho.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Komora je chlazena kapaln\u00fdm heliem na teplotu 4,2\u00a0kelvina, tedy asi minus 269\u00a0stup\u0148\u016f Celsia. P\u0159i tomto chladu jak\u00fdkoli zbytkov\u00fd plyn namrz\u00e1 na st\u011bny a\u00a0uvnit\u0159 panuje hlubok\u00e9 vakuum, ve kter\u00e9m mohou antiprotony p\u0159e\u017e\u00edvat m\u011bs\u00edce, ani\u017e by narazily na jedinou molekulu b\u011b\u017en\u00e9 hmoty. Experiment BASE ostatn\u011b dr\u017e\u00ed dlouhodob\u00fd rekord: Antiprotony dok\u00e1zal uchovat d\u00e9le ne\u017e rok.<\/p>\n<p><a data-dot=\"mol-article-card-media\" aria-hidden=\"true\" tabindex=\"-1\" href=\"https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/tech-techmix-antihmota-podleha-gravitaci-odhali-to-tajemstvi-nasi-existence-238618\" class=\"e_n f_lY\" rel=\"nofollow noopener\" target=\"_blank\"><img fetchpriority=\"high\" height=\"810\"   width=\"1440\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/03\/cern-fyzika-experimentalni-fyzika-antihmota.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/><\/a><\/p>\n<p class=\"e_bV\">Cel\u00e1 aparatura m\u011b\u0159\u00ed necel\u00e9 dva metry na d\u00e9lku, metr na \u0161\u00ed\u0159ku a\u00a0165\u00a0cm na v\u00fd\u0161ku. V\u00e1\u017e\u00ed kolem tuny, projde b\u011b\u017en\u00fdmi laboratorn\u00edmi dve\u0159mi a\u00a0d\u00e1 se nalo\u017eit vysokozdvi\u017en\u00fdm voz\u00edkem. Jej\u00ed r\u00e1m je zkonstruovan\u00fd tak, aby snesl zrychlen\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jednon\u00e1sobku gravitace ve v\u0161ech sm\u011brech a\u00a0zvl\u00e1dl stoup\u00e1n\u00ed do deseti procent. Na autonomn\u00ed provoz bez extern\u00edho nap\u00e1jen\u00ed vydr\u017e\u00ed \u010dty\u0159i hodiny.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Loni prob\u011bhl testovac\u00ed p\u0159evoz s\u00a0oby\u010dejn\u00fdmi protony, kter\u00fd ov\u011b\u0159il, \u017ee syst\u00e9m funguje. B\u0159eznov\u00fd pokus s\u00a0antiprotony byl ale z\u00e1sadn\u00edm skokem: V\u011bdci museli anti\u010d\u00e1stice vyrobit, nalo\u017eit do p\u0159enosn\u00e9 pasti, odpojit ji od laboratorn\u00ed infrastruktury, p\u0159ev\u00e9zt a\u00a0po p\u0159\u00edjezdu z\u00a0n\u00ed zase \u201evy\u010derpat\u201c u\u017eite\u010dn\u00fd sign\u00e1l, ani\u017e by kdykoli do\u0161lo k\u00a0naru\u0161en\u00ed vakua. V\u00fdsledky experimentu vy\u0161ly v\u00a0<a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.nature.com\/articles\/s41586-025-08926-y\" class=\"e_n\">Nature<\/a>.<\/p>\n<p>Paradox p\u0159esnosti<\/p>\n<p class=\"e_bV\">V\u011bdci antihmotu neodv\u00e1\u017eej\u00ed z\u00a0CERN jen pro z\u00e1bavu. V\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed laborato\u0159i sv\u011bta nemohou dost p\u0159esn\u011b m\u011b\u0159it. Experiment BASE se zam\u011b\u0159uje na precizn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed vlastnost\u00ed antiproton\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm jejich magnetick\u00e9ho momentu a\u00a0pom\u011bru n\u00e1boje k\u00a0hmotnosti, a\u00a0na srovn\u00e1n\u00ed t\u011bchto hodnot s\u00a0vlastnostmi b\u011b\u017en\u00fdch proton\u016f. Dosahuje p\u0159itom p\u0159esnosti \u0161estn\u00e1cti biliontin\u00a0\u2013 jde o\u00a0nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed testy podobnost\u00ed mezi hmotou a\u00a0antihmotou, jak\u00e9 kdy byly provedeny.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Jen\u017ee <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/home.cern\/science\/accelerators\/antiproton-decelerator\/\" class=\"e_n\">\u201etov\u00e1rna na antihmotu\u201c<\/a> v\u00a0CERN je hlu\u010dn\u00e9 m\u00edsto. Zpomalova\u010d antiproton\u016f a\u00a0dal\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed v\u00a0hale vytv\u00e1\u0159ej\u00ed magnetick\u00fd \u201e\u0161um\u201c. Nen\u00ed siln\u00fd, je asi dvacettis\u00edckr\u00e1t slab\u0161\u00ed ne\u017e magnetick\u00e9 pole Zem\u011b a\u00a0venku za budovou prakticky nem\u011b\u0159iteln\u00fd. Pro p\u0159esnost, jakou BASE pot\u0159ebuje, je to ale nep\u0159ekonateln\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">\u201eV produk\u010dn\u00ed hale vznik\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 mnoho ruch\u016f a\u00a0sign\u00e1l\u016f,\u201c vysv\u011btluje Tom\u00e1\u0161 Jakoubek. \u201eFluktuace magnetick\u00e9ho pole znemo\u017e\u0148uj\u00ed tak p\u0159esn\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed, jak\u00e1 by si fyzikov\u00e9 p\u0159edstavovali.\u201c Transport je tedy nutn\u00fd\u00a0\u2013 a\u00a0jakmile se jednou rozhodnete anti\u010d\u00e1stice odv\u00e9zt, na vzd\u00e1lenosti u\u017e vlastn\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Prvn\u00edm c\u00edlem je nov\u00e1 laborato\u0159, kterou t\u00fdm stav\u00ed na Heinrich Heine University v\u00a0D\u00fcsseldorfu, zhruba 700\u00a0kilometr\u016f od CERN. Cesta by trvala nejm\u00e9n\u011b osm hodin, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee bude pot\u0159eba na n\u00e1kla\u010f\u00e1k p\u0159idat gener\u00e1tor pro pohon kryochladi\u010de\u00a0\u2013 supravodiv\u00fd magnet mus\u00ed z\u016fstat pod hodnotou 8,2\u00a0kelvina po celou dobu p\u0159epravy.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Zah\u00e1jen\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed v\u00a0D\u00fcsseldorfu se pl\u00e1nuje kolem roku 2029\u00a0a\u00a0p\u0159esnost by se m\u011bla zv\u00fd\u0161it desetkr\u00e1t a\u017e tis\u00edckr\u00e1t oproti sou\u010dasn\u00e9mu stavu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdzvou nebude samotn\u00e1 j\u00edzda, ale okam\u017eik p\u0159\u00edjezdu: P\u0159e\u010derpat antiprotony z\u00a0p\u0159enosn\u00e9 pasti do laboratorn\u00edho experimentu tak, aby \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0nich nezanikl.<\/p>\n<p>Pro\u010d vlastn\u011b existujeme<\/p>\n<p class=\"e_bV\">M\u011b\u0159en\u00ed vlastnost\u00ed antiproton\u016f s\u00a0extr\u00e9mn\u00ed p\u0159esnost\u00ed nen\u00ed samo\u00fa\u010deln\u00e9 cvi\u010den\u00ed. Souvis\u00ed s\u00a0jednou z\u00a0nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00edch otev\u0159en\u00fdch ot\u00e1zek fyziky: Pro\u010d je n\u00e1\u0161 vesm\u00edr tvo\u0159en p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b hmotou, ne rovn\u00fdm d\u00edlem hmotou a\u00a0antihmotou.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Antihmota je v\u00a0podstat\u011b zrcadlov\u00fdm obrazem b\u011b\u017en\u00e9 hmoty. Skl\u00e1d\u00e1 se z\u00a0\u010d\u00e1stic, kter\u00e9 maj\u00ed opa\u010dn\u00fd elektrick\u00fd n\u00e1boj a\u00a0opa\u010dn\u00e9 hodnoty dal\u0161\u00edch kvantov\u00fdch vlastnost\u00ed. Antiproton m\u00e1 z\u00e1porn\u00fd n\u00e1boj tam, kde proton kladn\u00fd. Pozitron, tedy antielektron, je naopak kladn\u011b nabit\u00fd. Ve v\u0161em ostatn\u00edm by si m\u011bly b\u00fdt ob\u011b verze hmoty prakticky rovny\u00a0\u2013 a\u00a0pr\u00e1v\u011b sl\u016fvko \u201eprakticky\u201c je kl\u00ed\u010dov\u00e9.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Podle sou\u010dasn\u00fdch model\u016f m\u011bly ob\u011b l\u00e1tky po velk\u00e9m t\u0159esku, tedy p\u0159ed zhruba 13,8\u00a0miliardy let, vzniknout ve stejn\u00e9m mno\u017estv\u00ed. Prakticky ve\u0161ker\u00e1 hmota a\u00a0antihmota se vz\u00e1jemn\u011b p\u0159em\u011bnila na z\u00e1\u0159en\u00ed p\u0159i takzvan\u00e9 anihilaci\u00a0\u2013 procesu, p\u0159i kter\u00e9m se \u010d\u00e1stice a\u00a0jej\u00ed anti\u010d\u00e1stice sraz\u00ed a\u00a0kompletn\u011b se p\u0159em\u011bn\u00ed na energii. Ale nestalo se tak \u00fapln\u011b dokonale: Na ka\u017edou zhruba miliardu anihiluj\u00edc\u00edch p\u00e1r\u016f p\u0159e\u017eila jedna \u010d\u00e1stice b\u011b\u017en\u00e9 hmoty. Z\u00a0toho nepatrn\u00e9ho p\u0159ebytku je cel\u00fd n\u00e1\u0161 vesm\u00edr\u00a0\u2013 hv\u011bzdy, galaxie, planety, my sami.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Pro\u010d hmota p\u0159ev\u00e1\u017eila, popsal v\u00a0roce 1967\u00a0sov\u011btsk\u00fd fyzik Andrej Sacharov prost\u0159ednictv\u00edm t\u0159\u00ed nutn\u00fdch podm\u00ednek. Mus\u00ed existovat procesy, kter\u00e9 poru\u0161uj\u00ed zachov\u00e1n\u00ed takzvan\u00e9ho baryonov\u00e9ho \u010d\u00edsla. Mus\u00ed b\u00fdt poru\u0161eny ur\u010dit\u00e9 symetrie mezi hmotou a\u00a0antihmotou (konkr\u00e9tn\u011b n\u00e1bojov\u00e1 symetrie a\u00a0n\u00e1bojov\u011b-paritn\u00ed symetrie, v\u00a0odborn\u00e9 \u0159e\u010di C a\u00a0CP). A\u00a0vesm\u00edr mus\u00ed b\u00fdt mimo stav term\u00e1ln\u00ed rovnov\u00e1hy, proto\u017ee v\u00a0rovnov\u00e1ze se jak\u00e1koli asymetrie automaticky vyma\u017ee.<\/p>\n<p><a data-dot=\"mol-article-card-media\" aria-hidden=\"true\" tabindex=\"-1\" href=\"https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/tech-technologie-veda-zlom-v-energetice-chemie-uz-na-planete-predcila-gravitaci-298842\" class=\"e_n f_lY\" rel=\"nofollow noopener\" target=\"_blank\"><img height=\"959\"   width=\"1706\" src=\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/1771840328_146_cez-precerpavaci.jpeg\" loading=\"eager\" decoding=\"sync\" class=\"e_aa e_Z\"\/><\/a><\/p>\n<p class=\"e_bV\">Zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno: Aby hmota mohla zv\u00edt\u011bzit, musely v\u00a0ran\u00e9m vesm\u00edru existovat procesy, kter\u00e9 zach\u00e1zely s\u00a0hmotou a\u00a0antihmotou trochu odli\u0161n\u011b, a\u00a0tyto procesy musely prob\u011bhnout v\u00a0dob\u011b, kdy se vesm\u00edr bou\u0159liv\u011b rozp\u00ednal a\u00a0chladl. Dne\u0161n\u00ed teorie, takzvan\u00fd <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/home.cern\/science\/physics\/standard-model\" class=\"e_n\">standardn\u00ed model \u010d\u00e1sticov\u00e9 fyziky<\/a>, n\u00e1m sta\u010d\u00ed jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b\u00a0\u2013 nedok\u00e1\u017ee toho vysv\u011btlit dost.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">\u201ePodle standardn\u00edho modelu se hmota a\u00a0antihmota tak\u00e9 maj\u00ed li\u0161it, ale rozd\u00edl mezi nimi je podle teorie v\u00fdrazn\u011b men\u0161\u00ed, ne\u017e jak\u00fd musel b\u00fdt, aby n\u00e1\u0161 vesm\u00edr mohl vypadat tak, jak vypad\u00e1,\u201c shrnuje to jednodu\u0161e Tom\u00e1\u0161 Jakoubek. V\u011bda nejsp\u00ed\u0161e pot\u0159ebuje n\u011bjakou teorii \u201eza\u201c dne\u0161n\u00edmi p\u0159edstavami o\u00a0sv\u011bt\u011b \u010d\u00e1stic (tzv. standardn\u00edm modelem).<\/p>\n<p class=\"e_bV\">N\u011bco, co by ho nahradilo tam, kde zjevn\u011b selh\u00e1v\u00e1. M\u016f\u017eeme si to p\u0159edstavit podobn\u011b, jako kdy\u017e v\u00a0minulosti einsteinovsk\u00e1 fyzika se sv\u00fdmi hr\u00e1tkami kolem rychlosti sv\u011btla doplnila klasickou newtonovskou fyziku, jakou zn\u00e1me ze \u0161koly. Newtonovu mechaniku st\u00e1le pou\u017e\u00edv\u00e1me tam, kde sta\u010d\u00ed. Ale z\u00e1rove\u0148 m\u00e1me n\u00e1stroje, kter\u00e9 lze m\u00edsto n\u00ed pou\u017e\u00edvat tam, kde nesta\u010d\u00ed, t\u0159eba p\u0159i vysv\u011btlen\u00ed extr\u00e9mn\u00edch astronomick\u00fdch jev\u016f. Stejn\u011b tak bychom pot\u0159ebovali \u201enovou fyziku\u201c za standardn\u00edm modelem.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Z toho d\u016fvodu se m\u011b\u0159\u00ed vlastnosti antiproton\u016f s\u00a0p\u0159esnost\u00ed na biliontiny. Jak\u00fdkoli sebemen\u0161\u00ed rozd\u00edl oproti proton\u016fm by byl poru\u0161en\u00edm <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/CPT_symmetry\" class=\"e_n\">CPT symetrie<\/a>, tedy jednoho z\u00a0nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00edch princip\u016f dne\u0161n\u00ed fyziky, a\u00a0mohl by b\u00fdt vod\u00edtkem k\u00a0on\u00e9 \u201enov\u00e9 fyzice\u201c, kter\u00e1 p\u0159esahuje standardn\u00ed model.<\/p>\n<p>Od zachycen\u00ed po rozv\u00e1\u017eku<\/p>\n<p class=\"e_bV\">V\u011bdci antihmotu zkou\u0161\u00ed vyr\u00e1b\u011bt u\u017e od 50.\u00a0let minul\u00e9ho stolet\u00ed. Nejprve \u0161lo jen o\u00a0jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1stice\u00a0\u2013 pozitrony a\u00a0antiprotony. Vytvo\u0159it opravdov\u00fd antiatom, by\u0165 ten nejjednodu\u0161\u0161\u00ed, antivod\u00edk, se poprv\u00e9 poda\u0159ilo a\u017e v\u00a0roce 1995\u00a0pr\u00e1v\u011b v\u00a0CERN.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Zlomov\u00fdm momentem v\u00fdzkumu pak bylo zachycen\u00ed antihmoty. V\u00a0roce 2010\u00a0se t\u00fdmu projektu <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/home.cern\/science\/experiments\/alpha\" class=\"e_n\">ALPHA<\/a> v\u00a0CERN poprv\u00e9 poda\u0159ilo udr\u017eet atomy antivod\u00edku v\u00a0magnetick\u00e9 pasti\u00a0\u2013 n\u011bkolik des\u00edtek atom\u016f na zlomky vte\u0159iny. O\u00a0rok pozd\u011bji <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.nature.com\/articles\/nphys2025\" class=\"e_n\">ozn\u00e1mili<\/a>, \u017ee antivod\u00edk udr\u017eeli u\u017e tis\u00edc sekund, tedy asi \u0161estn\u00e1ct a\u00a0p\u016fl minuty. Sta\u010dilo to, aby se antiatomy \u201euklidnily\u201c  a\u00a0sesk\u00e1kaly do z\u00e1kladn\u00edho stavu, v\u00a0n\u011bm\u017e je lze p\u0159esn\u011bji m\u011b\u0159it.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Na podzim 2023\u00a0experiment <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/home.cern\/news\/news\/physics\/alpha-experiment-cern-observes-influence-gravity-antimatter\" class=\"e_n\">ALPHA-g<\/a> poprv\u00e9 zm\u011b\u0159il, jak antivod\u00edk reaguje na gravitaci. Fyzici nechali zchlazen\u00e9 antiatomy unikat z\u00a0vertik\u00e1ln\u00ed pasti a\u00a0sledovali, kter\u00fdm sm\u011brem odl\u00e9taj\u00ed. V\u00fdsledek publikovan\u00fd v\u00a0<a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" rel=\"noopener nofollow\" href=\"https:\/\/www.nature.com\/articles\/s41586-023-06527-1\" class=\"e_n\">Nature<\/a> potvrdil, \u017ee antihmota pad\u00e1 dol\u016f, stejn\u011b jako b\u011b\u017en\u00e1 hmota\u00a0\u2013 nikoli nahoru, jak ob\u010das spekulovaly okrajov\u00e9 teorie. Experiment ale zat\u00edm nedosahoval p\u0159esnosti pot\u0159ebn\u00e9 k\u00a0odhalen\u00ed subtiln\u00edch rozd\u00edl\u016f do jednoho procenta, kter\u00e9 teorie p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">A letos v\u00a0b\u0159eznu antihmota poprv\u00e9 opustila m\u00edsto sv\u00e9ho vzniku. Za patn\u00e1ct let se v\u00fdzkum posunul od \u201eudr\u017eet neudr\u017eiteln\u00e9\u201c p\u0159es \u201ezm\u011b\u0159it nem\u011b\u0159iteln\u00e9\u201c k \u201ep\u0159ev\u00e9zt nep\u0159evoziteln\u00e9\u201c.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">Ne\u0161lo by to ov\u0161em bez tunov\u00e9 aparatury, supravodiv\u00fdch magnet\u016f a\u00a0vakua hlub\u0161\u00edho ne\u017e v\u00a0mezihv\u011bzdn\u00e9m prostoru. A\u00a0nutn\u00e1 byla i\u00a0nad\u011bje, \u017ee p\u00e1r \u010d\u00e1stic, kter\u00e9 nikdo nikdy neuvid\u00ed ani neuc\u00edt\u00ed, n\u00e1m m\u016f\u017ee pomoci odpov\u011bd\u011bt na ot\u00e1zku, pro\u010d se v\u016fbec m\u016f\u017eeme na n\u011bco pt\u00e1t.<\/p>\n<p class=\"e_bV\">V pln\u00e9 verzi newsletteru TechMIX toho najdete je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc. <a data-dot=\"atm-link\" target=\"_blank\" href=\"https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/newslettery-seznam-zprav-142756\" class=\"e_n\" rel=\"nofollow noopener\">P\u0159ihlaste se k\u00a0odb\u011bru<\/a> a\u00a0budete ho dost\u00e1vat ka\u017edou st\u0159edu p\u0159\u00edmo do sv\u00e9 e-mailov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"\u010ctete uk\u00e1zku z\u00a0newsletteru TechMIX, ve kter\u00e9m Pavel Kas\u00edk a\u00a0Matou\u0161 L\u00e1z\u0148ovsk\u00fd ka\u017edou st\u0159edu p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed hned n\u011bkolik koment\u00e1\u0159\u016f a\u00a0post\u0159eh\u016f ze&hellip;\n","protected":false},"author":2,"featured_media":36127,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[11],"tags":[14492,15021,12731,6069,54,2232,12732,77,53,52],"class_list":{"0":"post-36126","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-svet","8":"tag-antihmota","9":"tag-atom","10":"tag-castice","11":"tag-fyzika","12":"tag-svet","13":"tag-techmix","14":"tag-urychlovac","15":"tag-veda","16":"tag-world","17":"tag-world-news"},"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116295063647696630","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/36126","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=36126"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/36126\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/36127"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=36126"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=36126"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=36126"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}