![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/szopienice.jpeg\")
Foto: Autor nezn\u00e1m\u00fd, Voln\u00e9 u\u017eit\u00ed, Wikimedia Commons<\/p>\nVe v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti polsk\u00e9ho m\u011bsta Katovice, pod\u00e9l \u0159eky Rawy a\u00a0v bl\u00edzkosti dopravn\u00edch tepen najdete \u010dtvr\u0165 Szopienice, jej\u00ed\u017e pevnou sou\u010d\u00e1st\u00ed byl po n\u011bkolik desetilet\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd pr\u016fmysl. Fungovala zde Hu\u0165 ne\u017eelezn\u00fdch kov\u016f Szopienice, kter\u00e1 v\u00a0Horn\u00edm Slezsku a\u00a0pota\u017emo cel\u00e9m Polsku pat\u0159ila k\u00a0pr\u016fmyslov\u00fdm obr\u016fm. Lidem z\u00a0regionu d\u00e1vala pr\u00e1ci, pen\u00edze i\u00a0bydlen\u00ed. Ov\u0161em brala jim to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, a\u00a0to zdrav\u00ed, na n\u011bm\u017e se nep\u0159\u00edzniv\u011b podepsalo nejen olovo, ale tak\u00e9 kontaminace okol\u00ed kadmiem a\u00a0dal\u0161\u00edmi toxick\u00fdmi odpady v\u010detn\u011b zinkov\u00fdch kal\u016f. Toto zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed zde bohu\u017eel p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 a\u017e do dne\u0161n\u00ed doby.<\/p>\n
\u201ePostindustri\u00e1ln\u00ed krajina katovick\u00fdch Szopienic zaujala v\u011bdce. Byly analyzov\u00e1ny des\u00edtky vzork\u016f p\u016fdy odebran\u00fdch z\u00a0pohutn\u00edch \u00fazem\u00ed. Na\u0161li v\u00a0nich olovo, zinek a\u00a0kadmium. T\u011b\u017ek\u00e9 kovy v\u00a0p\u016fd\u011b st\u00e1le jsou, ale ne v\u0161echny p\u0159edstavuj\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, alespo\u0148 zat\u00edm. Sou\u010dasn\u011b Katovice prov\u00e1d\u011bj\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed mezi d\u011btmi ze Szopienic. Zv\u00fd\u0161en\u00e1 hladina olova je diagn\u00f3za vz\u00e1cn\u00e1, ale st\u00e1le se vyskytuje,\u201c upozornil za\u010d\u00e1tkem \u00fanora 2026\u00a0zpravodajsk\u00fd port\u00e1l TVP3\u00a0Katovice.<\/p>\n
Prvn\u00ed hu\u0165 olova v\u00a0Szopienic\u00edch vyrostla roku 1864.\u00a0S\u00a0co nejvy\u0161\u0161\u00edmi kom\u00edny<\/p>\n
Kdy\u017e se dnes \u0159ekne Szopienice, v\u011bt\u0161in\u011b lid\u00ed se vybav\u00ed d\u011bti, kter\u00fdm se zde v\u00a070.\u00a0letech 20.\u00a0stolet\u00ed v\u00a0d\u016fsledku otravy olovem zhor\u0161ovalo zdrav\u00ed tak n\u00e1padn\u011b, a\u017e to ne\u0161lo d\u00e1l zametat pod koberec. O\u00a0t\u00e9to ud\u00e1losti ostatn\u011b polsk\u00fd re\u017eis\u00e9r Maciej Pieprzyca roku 2025\u00a0nato\u010dil seri\u00e1l Olov\u011bn\u00e9 d\u011bti. Jen\u017ee pr\u016fmyslov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh Szopienic neza\u010d\u00edn\u00e1 v\u00a0dob\u011b normalizace, n\u00fdbr\u017e v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 19.\u00a0stolet\u00ed, kdy se Horn\u00ed Slezsko tehdy spadaj\u00edc\u00ed pod Prusko m\u011bnilo v\u00a0jednu z\u00a0nejv\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch oblast\u00ed Evropy.<\/p>\n
Pr\u00e1v\u011b v\u00a0roce 1834\u00a0podnik Bergwerksgesellschaft Georg von Giesches Erben spustil v\u00a0Szopienic\u00edch zinkovou hu\u0165 Wilhelmina, kter\u00e1 se stala z\u00e1kladem budouc\u00edho hutn\u00edho komplexu, jen\u017e se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch desetilet\u00ed postupn\u011b rozrostl do n\u011bkolika dal\u0161\u00edch zinkov\u00fdch, ov\u0161em i\u00a0olov\u011bn\u00fdch provoz\u016f.<\/p>\n
\u201eHu\u0165 olova Walther Croneck, kter\u00e1 vznikla roku 1864, budila obavy je\u0161t\u011b p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm provozu. Aby se zm\u00edrnily spole\u010densk\u00e9 obavy a\u00a0mo\u017en\u00e9 protesty, rozhodlo se o\u00a0stavb\u011b velmi vysok\u00e9ho kom\u00edna, aby se zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed odv\u00e1d\u011blo co nejv\u00fd\u0161e,\u201c uvedla Ewa Mackiewiczov\u00e1 z\u00a0Muzea hutnictv\u00ed zinku Walcovnia, kter\u00e9 se dnes nach\u00e1z\u00ed v\u00a0katovick\u00fdch Szopienic\u00edch. Proti v\u00fdstavb\u011b t\u00e9to huti olova v\u00a0roce 1863\u00a0ve\u0159ejn\u011b vystoupil tak\u00e9 \u0159editel nedalek\u00e9ho dolu Louisengl\u00fcck Kremski, kter\u00fd tvrdil, \u017ee z\u00e1vod po\u0161kod\u00ed \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a\u00a0zdrav\u00ed obyvatel.<\/p>\n
\u201ePrusk\u00e9 \u00fa\u0159ady s\u00a0ud\u011blen\u00edm povolen\u00ed stavby dlouho ot\u00e1lely. O\u00a0jeho vyd\u00e1n\u00ed nakonec rozhodlo stanovisko okresn\u00edho l\u00e9ka\u0159e. Ten konstatoval, \u017ee vzhledem k\u00a0typu zpracov\u00e1van\u00e9 rudy, pl\u00e1novan\u00e9mu 117\u00a0metr\u016f dlouh\u00e9mu podzemn\u00edmu kan\u00e1lu zachycuj\u00edc\u00edmu prach a\u00a0k tehdy nejvy\u0161\u0161\u00edmu kom\u00ednu ve Slezsku (61\u00a0m) nebude provoz z\u00e1vodu \u0161kodliv\u00fd pro lidi ani \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed,\u201c uv\u00e1d\u00ed web katovick\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Szopienice.<\/p>\n
Foto: Autor nezn\u00e1m\u00fd, Voln\u00e9 u\u017eit\u00ed, Wikimedia Commons<\/p>\n
Produkce prusk\u00e9 olov\u011bn\u00e9 huti Walther Croneck nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se mezi katovick\u00fdmi \u010d\u00e1stmi Burowcem a\u00a0Szopienicemi v\u00a0roce 1913\u00a0dos\u00e1hla 8,2\u00a0tis\u00edce tun olova a\u00a0v\u00edce ne\u017e jedn\u00e9 tuny st\u0159\u00edbra. Produkce sm\u011b\u0159ovala p\u0159edev\u0161\u00edm na slezsk\u00fd trh, men\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed do N\u011bmecka, Rakouska, Ruska \u010di do USA. Po vypuknut\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159e\u0161la spole\u010dnost pod n\u011bmeckou spr\u00e1vu. Mnoz\u00ed pracovn\u00edci byli povol\u00e1ni do arm\u00e1dy a\u00a0jejich m\u00edsta zaujaly \u017eeny, d\u011bti a\u00a0nucen\u011b nasazen\u00ed d\u011bln\u00edci z\u00a0okupovan\u00fdch \u00fazem\u00ed. Mimochodem, za Polsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky m\u011bla pr\u00e1v\u011b tato hu\u0165 v\u00a070.\u00a0letech 20.\u00a0stolet\u00ed na sv\u011bdom\u00ed otravu olovem tis\u00edc\u016f d\u011bt\u00ed, jejich\u017e rodiny bydlely v\u00a0bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti.<\/p>\n
V d\u016fsledku rozvoje za\u010daly v\u00a0Szopienic\u00edch vznikat d\u011blnick\u00e9 kolonie, kter\u00e9 se nach\u00e1zely p\u0159\u00edmo za plotem tov\u00e1ren. Pr\u016fmysl se na tomto m\u00edst\u011b doslova m\u00edchal s\u00a0bydlen\u00edm, a\u00a0negativn\u00ed dopady v\u00fdroby na zdrav\u00ed se tak net\u00fdkaly jenom d\u011bln\u00edk\u016f, ale tak\u00e9 jejich rodin.<\/p>\n
Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se slezsk\u00e9 z\u00e1vody za\u010dlenily do polsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 bezpe\u010dnost a\u00a0zdrav\u00ed odsouvalo a\u017e za v\u00fdrobu. Od roku 1972\u00a0tyto z\u00e1vody ofici\u00e1ln\u011b fungovaly pod n\u00e1zvem Hu\u0165 ne\u017eelezn\u00fdch kov\u016f (Huta Metali Nie\u017celaznych Szopienice) a\u00a0zam\u011b\u0159ovaly se na komplexn\u00ed v\u00fdrobu v\u00a0segmentu ne\u017eelezn\u00fdch kov\u016f. Tento podnik tehdy pat\u0159il k\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edm producent\u016fm v\u00e1lcovan\u00fdch v\u00fdrobk\u016f z\u00a0m\u011bdi a\u00a0mosazi (nap\u0159\u00edklad p\u00e1s\u016f, plech\u016f, kruhov\u00fdch v\u00fdlisk\u016f a\u00a0tenkost\u011bnn\u00fdch trubek) v\u00a0Polsku. Nesoust\u0159edil se tedy pouze na zinek a\u00a0olovo.<\/p>\n
D\u011bln\u00edci m\u011bli vlivem v\u00fdpar\u016f po\u0161kozen\u00e9 nosn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eky<\/p>\n
Jak\u00e1 zde byla situace za socialismu? Pr\u00e1ce v\u00a0huti byla nejen fyzicky n\u00e1ro\u010dn\u00e1, ale nesla s\u00a0sebou zdravotn\u00ed rizika, kter\u00e1 d\u011bln\u00edci pova\u017eovali skoro za sou\u010d\u00e1st sv\u00e9 profese. Zam\u011bstnanci huti pravideln\u011b podstupovali l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 kontroly zam\u011b\u0159en\u00e9 na hladinu olova v\u00a0t\u011ble. M\u011bli tak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zdravotn\u00ed pr\u016fkazky, do kter\u00fdch se zapisovaly v\u00fdsledky test\u016f. Hodnoty se \u010dasto zaznamen\u00e1valy jednoduch\u00fdm syst\u00e9mem k\u0159\u00ed\u017ek\u016f ozna\u010duj\u00edc\u00edch m\u00edru zat\u00ed\u017een\u00ed organismu.<\/p>\n
\u201ePracoval jsem v\u00a0takov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, \u017ee je z\u00e1zrak, \u017ee je\u0161t\u011b \u017eiju. P\u0159edstavte si \u010di\u0161t\u011bn\u00ed pytl\u016f z\u00a0odpra\u0161ovac\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed dvakr\u00e1t a\u017e t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b, osm hodin v\u00a0kuse. Filtry se ucp\u00e1valy, ale hu\u0165 jela i\u00a0bez nich. Byla to paranoia. V\u00a0olov\u011bn\u00e9 huti jsem pracoval dva roky. Byla tam odpra\u0161ovna. V\u00a0noci se odpra\u0161ov\u00e1n\u00ed vyp\u00ednalo, aby se kom\u00edny neucp\u00e1valy. A\u00a0z\u00e1vod jel nep\u0159etr\u017eit\u011b, i\u00a0bez filtr\u016f,\u201c zavzpom\u00ednal pro polsk\u00fd ekologick\u00fd port\u00e1l SmogLab Bernard Sk\u00f3rak, podle kter\u00e9ho se z\u00a0hut\u00ed i\u00a0dol\u016f za socialismu \u017ed\u00edmalo maximum a\u00a0po\u010d\u00edtaly se v\u00fdrobn\u00ed v\u00fdsledky, nikoliv zdrav\u00ed a\u00a0\u017eivoty lid\u00ed.<\/p>\n
![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/hut.jpeg\")
Foto: Henryk Podd\u0119bski, Public Domain, Wikimedia Commons<\/p>\n
Sou\u010d\u00e1st\u00ed ob\u0159\u00edho hutn\u00edho komplexu v\u00a0Szopienic\u00edch byla rovn\u011b\u017e hu\u0165 Uthemann z\u00a0roku 1912, kde se zpracov\u00e1vala zinkov\u00e1 ruda. Z\u00a0kdysi monument\u00e1ln\u00edho prusk\u00e9ho komplexu do dne\u0161n\u00ed doby p\u0159e\u010dkaly pouze n\u011bkter\u00e9 objekty jako t\u0159eba budova \u0159editelstv\u00ed s\u00a0v\u011b\u017e\u00ed, vod\u00e1rensk\u00e1 v\u011b\u017e nebo historick\u00e1 v\u00e1lcovna zinku, kde je dnes muzeum.<\/p>\n
Dlouhodob\u00fd kontakt s\u00a0kovov\u00fdmi prachy a\u00a0v\u00fdpary se podepisoval na zdrav\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby. U\u00a0zam\u011bstnanc\u016f provoz\u016f se zinkem a\u00a0kyselinami se objevovalo chronick\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed d\u00fdchac\u00edch cest a\u00a0sliznic, po\u0161kozen\u00ed zub\u016f a\u00a0\u010dast\u00e9 z\u00e1n\u011bty horn\u00edch cest d\u00fdchac\u00edch. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch provozech doch\u00e1zelo vlivem chemick\u00fdch v\u00fdpar\u016f k\u00a0po\u0161kozen\u00ed nosn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eky, v\u00a0krajn\u00edch p\u0159\u00edpadech a\u017e k\u00a0jej\u00ed perforaci. D\u011bln\u00edci pracuj\u00edc\u00ed v\u00a0prost\u0159ed\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f si st\u011b\u017eovali tak\u00e9 na neurologick\u00e9 pot\u00ed\u017ee, chronickou \u00fanavu, bolesti hlavy nebo poruchy koncentrace.<\/p>\n
\u201eU pracovn\u00edk\u016f elektrol\u00fdzy, kte\u0159\u00ed odm\u00edtali nosit ochrannou masku, doch\u00e1zelo k\u00a0perforaci nosn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eky. Tu zhnisanou p\u0159ep\u00e1\u017eku bylo mo\u017en\u00e9 prost\u011b vyt\u00e1hnout. Z\u016fstal pr\u00e1zdn\u00fd nos. Takov\u00e9 p\u0159\u00edpady byly. Nedalo se to vr\u00e1tit zp\u011bt,\u201c potvrdil Adrian Juraszczyk, kter\u00fd v\u00a0huti pracoval polovinu sv\u00e9ho \u017eivota. Za\u010d\u00ednal jako d\u011bln\u00edk ve v\u00fdrob\u011b, po 34\u00a0letech odch\u00e1zel jako dispe\u010der z\u00e1vodu.<\/p>\n
Mnoz\u00ed pam\u011btn\u00edci dnes \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee se o\u00a0t\u011bchto rizic\u00edch v\u011bd\u011blo. Pr\u00e1ce pro n\u011b ale byla jistotou a\u00a0\u017eivila celou jejich rodinu. \u010casto nem\u011bli dal\u0161\u00ed mo\u017enosti, kde naj\u00edt jin\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed. Na druhou stranu se v\u0161ak onemocn\u011bn\u00ed u\u00a0d\u011bln\u00edk\u016f neprojevovala okam\u017eit\u011b, a\u00a0tak mnohdy nenach\u00e1zeli jejich spojitost s\u00a0hut\u00ed.<\/p>\n
\u201eKdyby n\u00e1sledky p\u0159i\u0161ly po p\u00e1r dnech, bylo by to jin\u00e9. Tady se objevovaly po letech. Mnoho lid\u00ed to s\u00a0prac\u00ed v\u00a0huti nespojovalo. Dokud hu\u0165 existovala, existovalo i\u00a0riziko. Tehdy byl pl\u00e1n, v\u011bt\u0161inou na\u0159\u00edzen\u00fd. Kdo ho neplnil, m\u011bl ni\u017e\u0161\u00ed v\u00fdd\u011blek. Samopoh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed stroj, ale nevymysleli jsme ho my. Byla to z\u00e1le\u017eitost syst\u00e9mu,\u201c dodal Adrian Juraszczyk.<\/p>\n
Nejtragi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed dopady nepoci\u0165ovali pouze d\u011bln\u00edci. Toxick\u00e9 l\u00e1tky nep\u0159\u00edzniv\u011b ovlivnily i\u00a0zdrav\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 bydlely v\u00a0t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed hut\u00ed. V\u00a070.\u00a0letech 20.\u00a0stolet\u00ed u\u00a0nich toti\u017e testy potvrdily otravu olovem<\/a>.<\/p>\n Situace nen\u00ed r\u016f\u017eov\u00e1 ani dnes. D\u011bti se zv\u00fd\u0161enou hladinou olova dost\u00e1vaj\u00ed dopl\u0148ky stravy<\/p>\n Po roce 1989\u00a0pro\u0161el podnik Hu\u0165 ne\u017eelezn\u00fdch kov\u016f Szopienice restrukturalizac\u00ed, privatizac\u00ed a\u00a0stala se z\u00a0n\u011bj akciov\u00e1 spole\u010dnost. V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 2008\u00a0pak akcion\u00e1\u0159i rozhodli o\u00a0likvidaci spole\u010dnosti. Na \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9ho z\u00e1vodu dnes p\u016fsob\u00ed r\u016fzn\u00e9 firmy a\u00a0provozy, \u010d\u00e1st objekt\u016f je pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e1 a\u00a0\u010d\u00e1st byla zbour\u00e1na nebo p\u0159estav\u011bna. V\u00a0budov\u011b b\u00fdval\u00e9 v\u00e1lcovny zinkov\u00fdch plech\u016f z\u00a0let 1903\u20131904\u00a0rovn\u011b\u017e funguje muzeum, kter\u00e9 je od roku 2016\u00a0p\u0159\u00edstupn\u00e9 ve\u0159ejnosti.<\/p>\n Uzav\u0159en\u00ed hut\u011b a\u00a0rekultivace p\u0159ibli\u017en\u011b 7\u00a0hektar\u016f p\u016fdy v\u0161ak neznamenalo uzdraven\u00ed okol\u00ed. T\u011b\u017ek\u00e9 kovy, kter\u00e9 se po desetilet\u00ed ukl\u00e1daly v\u00a0p\u016fd\u011b, z\u016fst\u00e1vaj\u00ed v\u00a0Szopienic\u00edch dodnes. Kontaminace se t\u00fdk\u00e1 hlavn\u011b olova, kadmia, zinku a\u00a0v n\u011bkter\u00fdch lokalit\u00e1ch tak\u00e9 thalia. Tuto skute\u010dnost potvrdil ned\u00e1vn\u00fd v\u00fdzkum<\/a> geologa Slezsk\u00e9 univerzity Jerzyho Caba\u0142y, kter\u00fd se sv\u00fdm t\u00fdmem polsk\u00fdch a\u00a0\u010desk\u00fdch v\u011bdc\u016f analyzoval postindustri\u00e1ln\u00ed p\u016fdu z\u00a0Szopienic. Anal\u00fdzy uk\u00e1zaly vysok\u00fd obsah zinku, kadmia a\u00a0olova. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch vzorc\u00edch tvo\u0159ilo olovo v\u00fdraznou \u010d\u00e1st slo\u017een\u00ed p\u016fdy, kterou v\u00fdzkumn\u00edci odebrali ze svrchn\u00ed vrstvy do hloubky 10\u00a0centimetr\u016f.<\/p>\n \u201eJe to mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysok\u00e1 hodnota, kolem 10\u00a0000\u00a0ppm. Povolen\u00e9 limity jsou p\u0159itom mnohon\u00e1sobn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed. Pod mikroskopem jsme vid\u011bli, \u017ee olovo a\u00a0zinek jsou v\u00a0p\u016fd\u011b uzav\u0159eny v\u00a0krystalick\u00e9 struktu\u0159e miner\u00e1l\u016f. To znamen\u00e1, \u017ee se zat\u00edm neuvol\u0148uj\u00ed do okol\u00ed. Jin\u00e1 situace je ale u\u00a0kadmia. Tento kov je velmi pohybliv\u00fd a\u00a0z\u00e1rove\u0148 siln\u011b toxick\u00fd. M\u016f\u017ee se z\u00a0p\u016fdy uvol\u0148ovat a\u00a0dost\u00e1vat se do prost\u0159ed\u00ed, kde p\u0159edstavuje riziko pro lidi i\u00a0zv\u00ed\u0159ata,\u201c vysv\u011btlil Jerzy Caba\u0142a.<\/p>\n Krom\u011b Slezsk\u00e9 univerzity aktu\u00e1ln\u011b prov\u00e1d\u00ed ve spolupr\u00e1ci se szopienick\u00fdmi \u0161kolami v\u00fdzkum tak\u00e9 samotn\u00e9 m\u011bsto Katovice, kter\u00e9 sleduje hladinu olova u\u00a0d\u011bt\u00ed ze Szopienic. P\u0159esto\u017ee hut\u011b u\u017e nejedou a\u00a0kom\u00edny jsou str\u017een\u00e9, v\u00fdsledky ukazuj\u00ed, \u017ee ur\u010dit\u00e9 riziko st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1v\u00e1. \u201eV p\u0159\u00edpadech, kdy skute\u010dn\u011b zjist\u00edme, \u017ee koncentrace olova je pon\u011bkud zv\u00fd\u0161en\u00e1, proto\u017ee takov\u00e9 p\u0159\u00edpady se objevuj\u00ed, rodi\u010de dost\u00e1vaj\u00ed \u00fapln\u00e9 informace o\u00a0tom, jak\u00e9 kroky je t\u0159eba podniknout. Dost\u00e1vaj\u00ed tak\u00e9 dopl\u0148ky stravy,\u201c uvedla Sandra Hajdukov\u00e1 z\u00a0magistr\u00e1tu m\u011bsta Katovice.<\/p>\n Pozemky po Huti ne\u017eelezn\u00fdch kov\u016f Szopienice dnes pat\u0159\u00ed polsk\u00e9mu st\u00e1tu, ale zat\u00edm nejsou vedeny jako historicky kontaminovan\u00e9 lokality. Takov\u00e9 za\u0159azen\u00ed by p\u0159itom umo\u017enilo vytvo\u0159it pl\u00e1n jejich sanace. Podle geologa Jerzyho Caba\u0142y by bylo nav\u00edc vhodn\u00e9 v\u00a0t\u00e9to lokalit\u011b zav\u00e9st dlouhodob\u00fd monitoring. Pokud by se toti\u017e zvedla hladina podzemn\u00ed vody, mohlo by doj\u00edt k\u00a0v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edmu uvol\u0148ov\u00e1n\u00ed kadmia a\u00a0potenci\u00e1ln\u011b tak\u00e9 olova zp\u00e1tky do prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n https:\/\/katowice.tvp.pl\/91498118\/toksyczny-spadek-po-hucie-olow-cynk-i-kadm-wykryte-w-kolejnych-badaniach<\/p>\n https:\/\/gq.pgi.gov.pl\/article\/view\/34393<\/p>\n \n