{"id":53167,"date":"2026-04-13T03:37:09","date_gmt":"2026-04-13T03:37:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/53167\/"},"modified":"2026-04-13T03:37:09","modified_gmt":"2026-04-13T03:37:09","slug":"co-kdyby-k-odsunu-sudetaku-nedoslo-volani-po-sjednoceni-nemecka-vcetne-ceska-z-debaty-historiku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/53167\/","title":{"rendered":"Co kdyby k odsunu Sude\u0165\u00e1k\u016f nedo\u0161lo? Vol\u00e1n\u00ed po sjednocen\u00ed N\u011bmecka v\u010detn\u011b \u010ceska. Z debaty historik\u016f"},"content":{"rendered":"


\n\t\u201eV diskus\u00edch o t\u00e9 knize, kdy\u017e jsme publikovali anotaci, n\u011bkte\u0159\u00ed komentuj\u00edc\u00ed m\u011bli pocit, \u017ee je k N\u011bmc\u016fm p\u0159\u00edli\u0161 vl\u00eddn\u00e1, \u017ee by v n\u00ed bylo tak\u00e9 pot\u0159eba zd\u016fraz\u0148ovat n\u011bjak\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti jako t\u0159eba holokaust,\u201c \u0159ekl \u0159editel Muzea pam\u011bti XX. stolet\u00ed Petr Bla\u017eek a dodal: \u201eMaj\u00ed pravdu, ale mysl\u00edm si, \u017ee to v t\u00e9 kn\u00ed\u017ece tak\u00e9 je. Nep\u0159ipustil bych, aby to tam nebylo.\u201c Hovo\u0159il o publikaci Franti\u0161ka Emmerta N\u011bmci v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, kterou muzeum vydalo. Ned\u00e1vno byla p\u0159edstavena v Brn\u011b i Praze. A vedly se dost zaj\u00edmav\u00e9 \u0159e\u010di…<\/p>\n


\n\t\u0158e\u010di v Brn\u011b <\/p>\n


\n\tV moravsk\u00e9 metropoli se zanedlouho bude konat sjezd sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu a kniha by m\u011bla vyj\u00edt i n\u011bmecky, tak\u017ee skv\u011bl\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed. Jde vlastn\u011b o takov\u00e9 \u201emuzeum v knize\u201c pro nej\u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost, tud\u00ed\u017e neobsahuje n\u00e1le\u017eitosti odborn\u00e9 monografie. Popisuje se v n\u00ed v\u00fdvoj od konce 19. stolet\u00ed po rok 1945 s p\u0159esahy je\u0161t\u011b d\u00e1l a zab\u00fdv\u00e1 se situac\u00ed po cel\u00e9 republice.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\t\u201eFranti\u0161ek je historik nesm\u00edrn\u011b plodn\u00fd a j\u00e1 si v\u017edy v\u00e1\u017e\u00edm, kdy\u017e historici publikuj\u00ed. N\u011bkdy se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsou historici ta\u017en\u00ed a chovn\u00ed. T\u011bch chovn\u00fdch je docela hodn\u011b, t\u011bch ta\u017en\u00fdch je v\u017edy v instituci sp\u00ed\u0161e m\u00e9n\u011b. Ale jsou i auto\u0159i, kte\u0159\u00ed dalece p\u0159esahuj\u00ed jednu instituci a jsou schopni publikovat knihy, kter\u00e9 se dob\u0159e prod\u00e1vaj\u00ed, maj\u00ed ohlas ve ve\u0159ejnosti a t\u011bch si v\u00e1\u017e\u00edm nejv\u00edce,\u201c podotkl Bla\u017eek v brn\u011bnsk\u00e9m Institutu Pam\u011bti n\u00e1roda, kde se konala prvn\u00ed prezentace.<\/p>\n


\n\tV\u00fdraz sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci, jak \u0159ekl Emmert, se za\u010dal pou\u017e\u00edvat a\u017e na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, kdy do \u010desk\u00fdch zem\u00ed za\u010dal pronikat n\u011bmeck\u00fd nacionalismus. V\u00fdraz pak byl zprofanov\u00e1n vlasteneckou frontou a Sudeton\u011bmeckou stranou. \u201eKdy\u017e budeme uva\u017eovat o sudeton\u011bmeck\u00e9 identit\u011b jako takov\u00e9\u2026, tak tu definitivn\u011b vytvo\u0159il a\u017e spole\u010dn\u00fd z\u00e1\u017eitek vyhn\u00e1n\u00ed a vznik sudeton\u011bmeck\u00fdch organizac\u00ed po v\u00e1lce p\u0159edev\u0161\u00edm v N\u011bmecku. To byl a\u017e ten definitivn\u00ed jednot\u00edc\u00ed tmel,\u201c doplnil je\u0161t\u011b historik Tom\u00e1\u0161 Dvo\u0159\u00e1k, jen\u017e se t\u00e9matem tak\u00e9 zab\u00fdv\u00e1.<\/p>\n


\n\tOb\u011bti a vin\u00edci <\/p>\n


\n\t\u201eZat\u00edmco zejm\u00e9na z\u00e1padon\u011bmeck\u00e1 spole\u010dnost tehdy proch\u00e1zela denacifikac\u00ed, up\u0159\u00edmnou sebereflex\u00ed, kde se p\u0159izn\u00e1vala skute\u010dn\u00e1 situace a odpov\u011bdnost za zlo\u010diny, tak v p\u0159\u00edpad\u011b sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a jejich z\u00e1stupc\u016f sebereflexe chyb\u011bla. Stav\u011bli se do pozice pouze ob\u011bt\u00ed nacistick\u00e9 okupace a pak i vyhn\u00e1n\u00ed. Projevovalo se to p\u0159i ve\u0159ejn\u00fdch prezentac\u00edch na sudeton\u011bmeck\u00fdch dnech, kde se v\u017edy spojoval nacion\u00e1ln\u00ed socialismus, \u010desk\u00fd nacionalismus a komunismus. T\u0159i v\u011bci, kter\u00e9 sudetsk\u00e9 N\u011bmce velmi postihly,\u201c sd\u011blil Emmert.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tA vina? \u201eExistuj\u00ed v\u00fdzkumy, kter\u00e9 ukazuj\u00ed, \u017ee proporcion\u00e1ln\u011b pod\u00edl sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f v apar\u00e1tu vyhlazovac\u00edch t\u00e1bor\u016f byl o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e celon\u011bmeck\u00fd pr\u016fm\u011br a to stejn\u00e9 plat\u00ed o Raku\u0161anech,\u201c doplnil Dvo\u0159\u00e1k s t\u00edm, \u017ee tito \u201eN\u011bmci druh\u00e9 kategorie\u201c byli vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed i jako \u201ekan\u00f3nenfutr\u201c, co\u017e je vid\u011bt t\u0159eba na ztr\u00e1t\u00e1ch u Stalingradu. Nejv\u00edc \u010desk\u00e9 krve na rukou m\u011bl pak sudetsk\u00fd N\u011bmec Karl Hermann Frank, ale nelze jednozna\u010dn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee by za podobu vra\u017eedn\u00e9 ma\u0161in\u00e9rie v protektor\u00e1tu byli zodpov\u011bdni p\u0159edev\u0161\u00edm Sude\u0165\u00e1ci.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tV roce 1938, kdy\u017e bylo pohrani\u010d\u00ed za\u010dlen\u011bno do n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, tak Sudeton\u011bmeck\u00e1 strana (SdP) splynula s N\u00e1rodn\u011b socialistickou n\u011bmeckou d\u011blnickou stranou (NSDAP), ale p\u0159estup nebyl automatick\u00fd. \u201ePom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00fd po\u010det lid\u00ed nebyl do nacistick\u00e9 strany p\u0159ijat a to z toho d\u016fvodu, \u017ee byli p\u0159ed t\u00edm stoupenci jin\u00fdch n\u00e1zorov\u00fdch proud\u016f, kter\u00e9 v Sudeton\u011bmeck\u00e9 stran\u011b byly zastoupeny. Ona toti\u017e nebyla od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed do roku 1938 vylo\u017een\u011b pronacistick\u00e1, i kdy\u017e tam samoz\u0159ejm\u011b pronacistick\u00e9 k\u0159\u00eddlo od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku bylo a jeho hlavn\u00edm p\u0159edstavitelem byl ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd K. H. Frank,\u201c dodal Emmert.<\/p>\n


\n\tNad dotazy Br\u0148\u00e1k\u016f<\/p>\n


\n\tZ \u010ceskoslovenska bylo vys\u00eddleno p\u0159es t\u0159i miliony osob a po roce 1946, kdy skon\u010dila hlavn\u00ed f\u00e1ze organizovan\u00e9ho odsunu, zde z\u016fstalo kolem 200 000 obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Po\u010det ob\u011bt\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed u n\u00e1s se po\u010d\u00edt\u00e1 a\u017e do 35 000. \u201eZnamenalo to nejv\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bnu v etnick\u00e9 skladb\u011b obyvatelstva \u010desk\u00fdch zem\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed demografick\u00fd posun v historii. Nen\u00ed nic, co by bylo s touto ud\u00e1lost\u00ed srovnateln\u00e9,\u201c shrnul Emmert s t\u00edm, \u017ee do\u0161lo k obrovsk\u00e9mu p\u0159erozd\u011blen\u00ed majetku, co\u017e jak u\u017e \u0159ekl i Klement Gottwald, pomohlo komunist\u016fm vyhr\u00e1t volby. Nicm\u00e9n\u011b t\u0159eba v Polsku se debaty ohledn\u011b vys\u00eddlen\u00ed N\u011bmc\u016f skoro nevedou.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\t\u201eV souvislosti s chystaj\u00edc\u00edm se sudeton\u011bmeck\u00fdm sjezdem v Brn\u011b se objevuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 politick\u00e9 aktivity, kter\u00e9 se budou sna\u017eit vyt\u011b\u017eit z toho politick\u00fd kapit\u00e1l. A j\u00e1 \u0159\u00edkal, \u017ee jsem m\u011bl pom\u011brn\u011b dlouho pocit, \u017ee u\u017e to m\u00e1me za sebou, \u017ee u\u017e v tom ten politick\u00fd kapit\u00e1l nen\u00ed. Myslel jsem, \u017ee kauza b\u011bhem volebn\u00edho kl\u00e1n\u00ed mezi Zemanem a Schwarzenbergem byla posledn\u00edm z\u00e1chv\u011bvem a ejhle, ukazuje se, \u017ee to tak b\u00fdt nemus\u00ed,\u201c podotkl Dvo\u0159\u00e1k ohledn\u011b \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho antagonismu s t\u00edm, \u017ee ale nemluv\u00ed o \u010desko \u2013 sudeton\u011bmeck\u00e9 debat\u011b, kde p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 tradi\u010dn\u00ed, \u010dasto neodborn\u00e1, historiografie v sudeton\u011bmeck\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tProstoru pro dotazy poslucha\u010di mnoho nedostaly, ale ten posledn\u00ed st\u00e1l za to. Jestli by si historici dok\u00e1zali p\u0159edstavit, \u017ee by po v\u00e1lce k odsunu nedo\u0161lo a postupem \u010dasu by mohlo doj\u00edt k pokojn\u00e9mu a plodn\u00e9mu sou\u017eit\u00ed. \u201eExistuje dokonce p\u0159\u00edklad toho, jak by to mohlo vypadat v dne\u0161n\u00ed \u010cesk\u00e9 republice, pokud by k odsunu N\u011bmc\u016f nedo\u0161lo, a to je situace na Slovensku, proto\u017ee v Postupimi nebyl schv\u00e1len odsun Ma\u010far\u016f. Tak\u017ee ma\u010farsk\u00e9 obyvatelstvo na Slovensku nakonec z\u016fstalo. Nesledujeme, \u017ee by to vytv\u00e1\u0159elo n\u011bjak\u00e9 nap\u011bt\u00ed a p\u0159edstavovalo probl\u00e9m, kter\u00fd tady byl za prvn\u00ed republiky,\u201c odpov\u011bd\u011bl Emmert, ale dodal: \u201eP\u0159i sjednocen\u00ed N\u011bmecka na za\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let by p\u0159\u00edtomnost t\u0159\u00ed milion\u016f obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti v \u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed mohla p\u0159edstavovat ur\u010dit\u00fd probl\u00e9m. Ur\u010dit\u011b by se alespo\u0148 u \u010d\u00e1sti politick\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f t\u011bchto N\u011bmc\u016f ozvalo vol\u00e1n\u00ed po sjednocen\u00ed N\u011bmecka i s n\u00e1mi.\u201c<\/p>\n


\n\t\u0158e\u010di v Praze <\/p>\n


\n\tVe \u201estov\u011b\u017eat\u00e9\u201c se prezentace konala v kav\u00e1rn\u011b nakladatelstv\u00ed Academia. T\u00e9 se \u00fa\u010dastnil historik Petr Koura, jeden z hlavn\u00edch autor\u016f expozice Na\u0161i N\u011bmci v Oblastn\u00edm muzeu \u00dast\u00ed nad Labem z roku 2021, p\u0159i\u010dem\u017e kr\u00e1tce p\u0159isp\u011bl i do knihy N\u011bmci v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. \u201eN\u011bmci poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z \u010desk\u00fdch zem\u00ed st\u00e1le u n\u00e1s nejsou p\u0159ipom\u00edn\u00e1ni. Je to skupina, kter\u00e1 po roce 1945 byla vyt\u011bsn\u011bna z kolektivn\u00ed pam\u011bti,\u201c sd\u011blil a po chv\u00edli dodal: \u201eKniha je spl\u00e1tkou jednoho dluhu cel\u00e9 t\u00e9hle skupin\u011b.\u201c<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\t\u201eJe to velmi \u0161irok\u00e9 a otev\u0159en\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e1 mo\u017en\u00e1 ani za na\u0161\u00ed generace nebude zpracovan\u00e9 komplexn\u011b a ve v\u0161ech oblastech. Bude to st\u00e1le v\u00fdzva v\u011bnovat se t\u00e9mat\u016fm spojen\u00fdm s p\u0159\u00edtomnost\u00ed N\u011bmc\u016f na na\u0161em \u00fazem\u00ed. P\u0159ed dvaceti lety jsem napsal knihu \u010ce\u0161i ve wehrmachtu, kter\u00e1 p\u0159ibli\u017eovala sv\u011bdectv\u00ed \u010desk\u00fdch mu\u017e\u016f ze Slezska, z T\u011b\u0161\u00ednska, Hlu\u010d\u00ednska, kte\u0159\u00ed byli donuceni k nedobrovoln\u00e9 slu\u017eb\u011b v n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1d\u011b v souvislosti s t\u00edm, \u017ee se z nich za v\u00e1lky v podstat\u011b takov\u00fdm podvodem od m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f stali N\u011bmci. Jen \u00fa\u0159edn\u011b,\u201c \u0159ekl Emmert.<\/p>\n


\n\tKniha N\u011bmci v \u010desk\u00fdch zem\u00edch kon\u010d\u00ed kapitolou, co bylo po roce 1946. Kon\u010d\u00ed pr\u00fd s\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm lidu v roce 2010. Tedy t\u00edm, kolik lid\u00ed se v n\u011bm p\u0159ihl\u00e1silo k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti a jazyku. Jak sd\u011blil Emmert, 30 000 se hl\u00e1silo k n\u00e1rodnosti a 10 000 uvedlo, \u017ee n\u011bm\u010dina je jejich mate\u0159sk\u00fd jazyk. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 \u00fasteck\u00e1 expozice mapuje i novou etapu \u010deskon\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f po roce 1989. Tak\u017ee tam byl t\u0159eba hrne\u010dek ze sjezdu sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu, ale p\u0159esto\u017ee ho p\u0159ilepili, tak ho n\u011bkdo ukradl, tak\u017ee ho nahrad\u00ed suven\u00fdr z brn\u011bnsk\u00e9ho sjezdu. Ostatn\u011b Emmert se nadch\u00e1zej\u00edc\u00edho sjezdu Sude\u0165\u00e1k\u016f nez\u00fa\u010dastn\u00ed, Bla\u017eek v\u00e1h\u00e1, kde\u017eto Dvo\u0159\u00e1k a Koura nejsp\u00ed\u0161 ano.<\/p>\n

<\/p>\n

Psali jsme:<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u201eV diskus\u00edch o t\u00e9 knize, kdy\u017e jsme publikovali anotaci, n\u011bkte\u0159\u00ed komentuj\u00edc\u00ed m\u011bli pocit, \u017ee je k N\u011bmc\u016fm…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":53168,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[6147,43,42,41,40,19215,441,19216,1731,15753,645],"class_list":{"0":"post-53167","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-cesko","8":"tag-blazek","9":"tag-ceska-republika","10":"tag-cesko","11":"tag-czech-republic","12":"tag-czechia","13":"tag-emmert","14":"tag-historie","15":"tag-koura","16":"tag-nemci","17":"tag-sudetaci","18":"tag-valka"},"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116395313945457274","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53167","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=53167"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53167\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/53168"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=53167"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=53167"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=53167"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}