![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/nasa-artemis-ii.jpeg\")
Foto: Helen Arase Vargas \/ NASA-JSC<\/p>\nVesm\u00edrn\u00e1 odysea \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e9 pos\u00e1dky k\u00a0M\u011bs\u00edci a\u00a0zase zp\u00e1tky na\u0159edila \u010dasto velmi chmurn\u00e9 zpr\u00e1vy, kter\u00e9 dne\u0161n\u00ed sv\u011bt nab\u00edz\u00ed. Mise Artemis II m\u011bla sv\u00e1 rizika, po bezm\u00e1la desetidenn\u00edm putov\u00e1n\u00ed a\u00a0bezpe\u010dn\u00e9m n\u00e1vratu ale napsala pozitivn\u00ed te\u010dku. Co uk\u00e1zala o\u00a0dal\u0161\u00edch vesm\u00edrn\u00fdch vyhl\u00eddk\u00e1ch lidstva?<\/p>\n
V t\u00e9to epizod\u011b 5:59\u00a0tak\u00e9 usly\u0161\u00edteCo pos\u00e1dka mise Artemis II b\u011bhem svoj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 desetidenn\u00ed cesty dok\u00e1zala.Zda se d\u00e1 tento let podle populiz\u00e1tora v\u011bdy Jana Luka\u010devi\u010de pova\u017eovat za \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd.Jestli tato mise uk\u00e1zala, \u017ee je NASA po technick\u00e9 str\u00e1nce p\u0159ipraven\u00e1 na n\u00e1vrat lid\u00ed na M\u011bs\u00edc.<\/p>\n
V\u00edce ne\u017e milion p\u0159ekonan\u00fdch kilometr\u016f, \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e1 pos\u00e1dka a\u00a0necel\u00fdch 10\u00a0metr\u016f krychlov\u00fdch obyvateln\u00e9ho prostoru. Ale tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad tis\u00edce po\u0159\u00edzen\u00fdch fotografi\u00ed. A\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm – ov\u011b\u0159en\u00ed, \u017ee \u201eto jde\u201c. To jsou jen n\u011bkter\u00e9 z\u00a0parametr\u016f rekordn\u00ed mise Artemis II, z\u00a0n\u00ed\u017e se astronauti po t\u00e9m\u011b\u0159 desetidenn\u00edm letu v\u00a0lodi Orion p\u0159ed v\u00edkendem vr\u00e1tili na Zemi.<\/p>\n
A byl to podle v\u0161eho bezpe\u010dn\u00fd n\u00e1vrat, zavr\u0161en\u00fd \u00fasm\u011bvy velitele mise Reida Wisemana, pilota Viktora Glovera, specialistky mise Christiny Kochov\u00e9 a\u00a0dal\u0161\u00edho specialisty mise Jeremyho Hansena pot\u00e9, co z\u00e1chrann\u00e9 t\u00fdmy NASA a\u00a0americk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva vyzvedly pos\u00e1dku z\u00a0hladiny Tich\u00e9ho oce\u00e1nu.<\/p>\n
Foto: Helen Arase Vargas \/ NASA-JSC<\/p>\n
Pos\u00e1dka mise Artemis II – velitel mise Reid Wiseman, pilot Viktor Glover, specialistka mise Christina Kochov\u00e1 a\u00a0dal\u0161\u00ed specialista mise Jeremy Hansen.<\/p>\n
Kosmick\u00fd in\u017een\u00fdr a\u00a0populariz\u00e1tor v\u011bdy Jan Luka\u010devi\u010d<\/a> v\u00a0pond\u011bln\u00ed epizod\u011b podcastu 5:59\u00a0rekapituluje kl\u00ed\u010dov\u00e9 momenty a\u00a0souvislosti mise, kter\u00e1 po v\u00edce ne\u017e p\u016flstolet\u00ed op\u011bt zavedla \u010dlov\u011bka k\u00a0M\u011bs\u00edci. Poukazuje t\u0159eba na to, \u017ee pro n\u00e1vrat Orionu od p\u0159irozen\u00e9 dru\u017eice Zem\u011b byla zvolena pom\u011brn\u011b jedine\u010dn\u00e1 trajektorie, b\u011bhem n\u00ed\u017e nebyly nutn\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 korek\u010dn\u00ed man\u00e9vry. Astronauti toti\u017e vyu\u017eili tzv. gravita\u010dn\u00edho praku M\u011bs\u00edce.<\/p>\n \u201eZat\u00edmco kosmick\u00e1 lo\u010f Orion obl\u00e9tala M\u011bs\u00edc, byla v\u00a0jeho gravita\u010dn\u00edm p\u016fsoben\u00ed – a\u00a0on (M\u011bs\u00edc) vlastn\u011b tak trochu zat\u00e1hl za tu lo\u010f a\u00a0nasm\u011broval ji zp\u00e1tky k\u00a0Zemi. (\u2026) N\u011bkdy se tomu tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1 \u201afree-return trajectory\u2018. A\u00a0je v\u00fdhodn\u00e1 pr\u00e1v\u011b v\u00a0tom, \u017ee nevy\u017eaduje k\u00a0n\u00e1vratu n\u011bjak\u00e9 mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed paliva,\u201c vysv\u011btluje Luka\u010devi\u010d.<\/p>\n Sedm hodin na fotografov\u00e1n\u00ed<\/p>\n Astronauti b\u011bhem sv\u00e9 mise po\u0159\u00eddili n\u011bkolik tis\u00edc unik\u00e1tn\u00edch sn\u00edmk\u016f, v\u010detn\u011b t\u011bch zachycuj\u00edc\u00edch odvr\u00e1cenou stranu M\u011bs\u00edce. A\u00a0dokonce se dostali na rekordn\u00ed vzd\u00e1lenost 406\u00a0771\u00a0kilometr\u016f od Zem\u011b. \u201eMoment toho nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho pr\u016fletu prob\u00edhal b\u011bhem sedmihodinov\u00e9ho pozorovac\u00edho okna, kdy se astronauti pln\u011b soust\u0159edili na sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed M\u011bs\u00edce z\u00a0t\u00e9 nejbli\u017e\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti, kter\u00e1 byla n\u011bco p\u0159es \u0161est tis\u00edc kilometr\u016f,\u201c popisuje v\u00a0podcastu 5:59\u00a0populariz\u00e1tor v\u011bdy.<\/p>\n N\u011bkter\u00e9 z\u00a0fotografi\u00ed, kter\u00e9 pos\u00e1dka b\u011bhem mise Artemis II po\u0159\u00eddila:<\/p>\n To ale zdaleka nebylo to jedin\u00e9, kv\u016fli \u010demu se \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e1 pos\u00e1dka vydala na cestu kolem M\u011bs\u00edce. Jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed bylo podle Luka\u010devi\u010de \u00fapln\u011b jin\u00e9: \u201eMo\u017en\u00e1 to bude zn\u00edt tro\u0161ku trivi\u00e1ln\u011b, ale t\u00edm hlavn\u00edm \u00fakolem bylo ov\u011b\u0159it, \u017ee v\u0161echny syst\u00e9my kosmick\u00e9 lodi Orion funguj\u00ed,\u201c\u00a0popisuje s\u00a0odkazem na vyhl\u00eddky budouc\u00edch mis\u00ed odborn\u00edk, kter\u00fd m\u00e1 v\u00a0Pra\u017esk\u00e9m inova\u010dn\u00edm institutu na starost rozvoj a\u00a0inovace v\u00a0oblasti kosmick\u00fdch aktivit. <\/p>\n Z\u00e1rove\u0148 se astronaut\u00e9 rovn\u011b\u017e v\u011bnovali 11\u00a0r\u016fzn\u00fdm experiment\u016fm. A\u00a0ani po jejich n\u00e1vratu pr\u00e1ce okolo mise Artemis II nekon\u010d\u00ed. Nap\u0159\u00edklad po\u0159\u00edzen\u00e9 fotografie budou zkoumat v\u011bdci, kte\u0159\u00ed se d\u00edky nim mohou z\u00a0jin\u00e9 perspektivy pod\u00edvat i\u00a0na fenom\u00e9ny, kter\u00e9 ze Zem\u011b pozorovat nemohou. Jde t\u0159eba o\u00a0dopady meteoroid\u016f na povrch M\u011bs\u00edce.<\/p>\n Mars? Nejd\u0159\u00edv je t\u0159eba dob\u00fdt M\u011bs\u00edc<\/p>\n D\u00e1 se ale prob\u011bhl\u00e1 vesm\u00edrn\u00e1 odysea pova\u017eovat za skute\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161nou? Luka\u010devi\u010d v\u00a0tomto ohledu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed \u010dlenky pos\u00e1dky Christiny Kochov\u00e9, podle kter\u00e9 bude tato mise \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, a\u017e bude zapomenuta. Tedy ve chv\u00edli, kdy d\u00edky te\u010f z\u00edskan\u00fdm poznatk\u016fm lidstvo v\u00a0budouc\u00edch mis\u00edch zaznamen\u00e1 dal\u0161\u00ed a\u00a0je\u0161t\u011b mohutn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy.<\/p>\n Pokud tedy aktu\u00e1ln\u00ed let nap\u0159\u00edklad dok\u00e1zal dostat \u010dlov\u011bka do zat\u00edm nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho m\u00edsta od domovsk\u00e9 planety lidstva, je ho podle \u010desk\u00e9ho odborn\u00edka mo\u017en\u00e9 pova\u017eovat za p\u0159\u00edslib dal\u0161\u00edch velk\u00fdch v\u011bc\u00ed: \u201eTempo t\u011bch mis\u00ed by te\u010f m\u011blo o\u00a0pozn\u00e1n\u00ed zrychlit, tak\u017ee m\u016f\u017eeme \u010dekat, \u017ee v\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch letech dojde k\u00a0p\u0159ekon\u00e1n\u00ed mnoha dal\u0161\u00edch rekord\u016f.\u201c<\/p>\n U\u017e te\u010f je p\u0159itom jasn\u00e9, \u017ee mise Artemis II p\u0159inesla jedno z\u00e1sadn\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00ed: Potvrdilo se, \u017ee se lidstvo dok\u00e1\u017ee znovu vydat k\u00a0M\u011bs\u00edci a\u00a0nav\u00edc se dostane i\u00a0zp\u00e1tky.<\/p>\n Populiz\u00e1tor v\u011bdy Jan Luka\u010devi\u010d.<\/p>\n Neznamen\u00e1 to v\u0161ak, \u017ee cesta \u010dlov\u011bka a\u017e na povrch M\u011bs\u00edce je (op\u011bt) vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1. Podle Luka\u010devi\u010de z\u016fst\u00e1v\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00edm otazn\u00edkem p\u0159ist\u00e1vac\u00ed modul, kter\u00fd st\u00e1le nen\u00ed hotov\u00fd. \u201eTenhle dluh je\u0161t\u011b budeme muset splatit,\u201c dod\u00e1v\u00e1 v\u011bdec, kter\u00fd si netrouf\u00e1 odhadovat, jestli se skute\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed naplnit aktu\u00e1ln\u00ed pl\u00e1ny NASA po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed s\u00a0p\u0159ist\u00e1n\u00edm lidsk\u00e9 pos\u00e1dky na m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm povrchu v\u00a0roce 2028.<\/p>\n A o\u00a0to slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je to s\u00a0v\u00fdpravou na dosud \u201enedobyt\u00e9\u201c \u00fazem\u00ed – na Mars. Jan Luka\u010devi\u010d v\u00a0podcastu 5:59\u00a0podot\u00fdk\u00e1, \u017ee z\u00a0technologick\u00e9ho pohledu je\u0161t\u011b nen\u00ed re\u00e1ln\u00e9 o\u00a0v\u00fdprav\u011b, kter\u00e1 by m\u011bla dostat \u010dlov\u011bka na rudou planetu, ani uva\u017eovat.<\/p>\n \u201eMise na M\u011bs\u00edc a\u00a0jeho, \u0159ekn\u011bme, trval\u00e9 os\u00eddlen\u00ed jsou za m\u011b pom\u011brn\u011b nutnou podm\u00ednkou pro to, abychom ov\u011b\u0159ili nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed technologie nutn\u00e9 pro dlouhodob\u00fd pobyt \u010dlov\u011bka mimo nejbli\u017e\u0161\u00ed sko\u0159\u00e1pku na\u0161\u00ed planety Zem\u011b,\u201c zd\u016fraz\u0148uje v\u011bdec s\u00a0t\u00edm, \u017ee pobyt lid\u00ed t\u0159eba na Mezin\u00e1rodn\u00ed vesm\u00edrn\u00e9 stanici (ISS) nen\u00ed t\u00edm dostate\u010dn\u00fdm ov\u011b\u0159en\u00edm, proto\u017ee se jej\u00ed pos\u00e1dka m\u016f\u017ee v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bjak\u00fdch probl\u00e9m\u016f pom\u011brn\u011b rychle vr\u00e1tit na povrch Zem\u011b.<\/p>\n Mise za v\u0161echny pen\u00edze<\/p>\n Jasno m\u00e1 nicm\u00e9n\u011b Jan Luka\u010devi\u010d v\u00a0odpov\u011bdi na ot\u00e1zku, jestli vesm\u00edrn\u00e9 mise s\u00a0lidmi na palub\u011b, jakou byl t\u0159eba pr\u00e1v\u011b oblet M\u011bs\u00edce, nejsou jen neopodstatn\u011bn\u00fdm utr\u00e1cen\u00edm obrovsk\u00fdch sum pen\u011bz. V\u017edy\u0165 program Artemis u\u017e vy\u0161el na vysok\u00e9 des\u00edtky miliard dolar\u016f.<\/p>\n P\u0159i\u010dem\u017e je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee robotick\u00fd pr\u016fzkum vesm\u00edru je\u00a0levn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. \u201eAle z\u00e1rove\u0148 mysl\u00edm, \u017ee my v\u0161ichni te\u010f pozorujeme, co to (mise Artemis II) d\u011bl\u00e1 s\u00a0tou spole\u010dnost\u00ed jako takovou, co se d\u011bje na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch a\u00a0v m\u00e9di\u00edch. A\u00a0pro m\u011b to je velk\u00e1 vzpruha – po dlouh\u00e9 dob\u011b se d\u011bje v\u00a0medi\u00e1ln\u00edm prostoru n\u011bco vlastn\u011b veskrze pozitivn\u00edho, co lidi spojuje, z\u00a0\u010deho maj\u00ed radost a\u00a0co jim d\u00e1v\u00e1 n\u011bjakou nad\u011bji, \u017ee um\u00edme i\u00a0v\u011bci d\u011blat dob\u0159e. A\u00a0\u017ee kdy\u017e se lid\u00e9 spoj\u00ed, tak mohou dos\u00e1hnout opravdu velk\u00fdch v\u011bc\u00ed. Mysl\u00edm si, \u017ee to je ohromn\u00fd p\u0159\u00ednos, kter\u00fd tahle mise m\u00e1,\u201c dod\u00e1v\u00e1 Luka\u010devi\u010d v\u00a0pond\u011bln\u00edm vyd\u00e1n\u00ed zpravodajsk\u00e9ho podcastu Seznam Zpr\u00e1v.<\/p>\n V podcastu 5:59\u00a0se tak\u00e9 dozv\u00edte, pro\u010d by jeden z\u00a0kr\u00e1ter\u016f, kter\u00fd pos\u00e1dka na M\u011bs\u00edci pozorovala, m\u011bl dostat jm\u00e9no Carroll. Anebo jak vypadal takov\u00fd \u201eb\u011b\u017en\u00fd\u201c den \u010dlen\u016f rekordn\u00ed v\u00fdpravy. Poslechn\u011bte si v\u00a0p\u0159ehr\u00e1va\u010di v\u00a0\u00favodu \u010dl\u00e1nku.<\/p>\n Editor a\u00a0koeditor: Mat\u011bj V\u00e1lek, Dominika Kubi\u0161tov\u00e1<\/p>\n Sound design: Ursula Sereghy<\/p>\n Zdroje audiouk\u00e1zek: \u010cT24, Facebook – NASA (@NASA), YouTube – NASA (@NASA)<\/p>\n Podcast 5:59<\/p>\n Zpravodajsk\u00fd podcast Seznam Zpr\u00e1v. Jedno z\u00e1sadn\u00ed t\u00e9ma ka\u017ed\u00fd v\u0161edn\u00ed den za minutu \u0161est. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed d\u011bn\u00ed v\u00a0\u010cesku, ve sv\u011bt\u011b, politice, ekonomice, sportu i\u00a0kultu\u0159e optikou Seznam Zpr\u00e1v<\/a>.<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/1776054728_856_artemis-ii.jpeg\")
Foto: NASA\/B\u00edl\u00fd d\u016fm<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/jan-lukacevic.jpeg\")
Foto: Dominika Kubi\u0161tov\u00e1, Seznam Zpr\u00e1vy<\/p>\n