![\"Co](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/20260419183510_Bundesarchiv_Bild_121-0009,_Sudetenland,_Besuch_Wilhelm_Frick.jpg\")
<\/p>\n
\n\t\t\tkoment\u00e1\u0159
\n\t\t\t20.04.2026
\n\t\t\t<\/p>\n
\t\t\t\t\t<\/p>\n
Foto: Wikimedia Commons \/ Bundesarchiv \/ CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de \/ curid=5415984<\/p>\n
Popisek: Nacistick\u00e1 elita v Sudetech \u2013 Konrad Henlein druh\u00fd zprava<\/p>\n
Od 22. do 25. kv\u011btna m\u00e1 v Brn\u011b prob\u011bhnout tradi\u010dn\u00ed sjezd Sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu. Tradi\u010dn\u00ed pro landsman\u0161aft. Novinkou je, \u017ee bude poprv\u00e9 v \u010cesk\u00e9 republice. S trochou ro\u0161\u0165\u00e1ctv\u00ed v hlase se pt\u00e1m, pro\u010d s takov\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm. 8. a 9. kv\u011bten by bylo symboli\u010dt\u011bj\u0161\u00ed datum pro oslavu po\u017eadavk\u016f potomk\u016f Konrada Henleina. <\/p>\n
Na sv\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch landsman\u0161aft b\u011bsn\u00ed o porozum\u011bn\u00ed mezi n\u00e1rody, o odpu\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edko\u0159\u00ed. A pak se tam zv\u00eddav\u00fd \u010dlov\u011bk dohrabe k prohl\u00e1\u0161en\u00ed landsman\u0161aftu z roku 2015, kde se vedle vzletn\u00fdch slov o pr\u00e1vech na domov a proklamac\u00edch, \u017ee podobn\u00e9 v\u011bci u\u017e se nesm\u00ed opakovat, objev\u00ed velmi toxick\u00fd odstavec na z\u00e1v\u011br.<\/p>\n
\u201eSudeton\u011bmeck\u00fd spolek usiluje o to, aby \u010cesk\u00e1 republika zru\u0161ila dekrety, z\u00e1kony a na\u0159\u00edzen\u00ed vydan\u00e9 prezidentem, vl\u00e1dou nebo parlamentem \u010ceskoslovenska v letech 1945\/1946, kter\u00e9 na\u0159izovaly nebo legalizovaly nespravedlnosti, jako je kolektivn\u00ed zbaven\u00ed pr\u00e1v, vyvlastn\u011bn\u00ed, nucen\u00e9 pr\u00e1ce, vyho\u0161t\u011bn\u00ed a vra\u017edy. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem vyz\u00fdv\u00e1 k p\u0159\u00edm\u00fdm rozhovor\u016fm mezi z\u00e1stupci \u010desk\u00e9ho lidu a z\u00e1stupci sudeton\u011bmeck\u00e9ho etnika s c\u00edlem nal\u00e9zt \u0159e\u0161en\u00ed, na kter\u00fdch se ob\u011b strany mohou svobodn\u011b dohodnout,\u201c jak stoj\u00ed v kapitole 4, na stran\u011b 16<\/a> jejich vlastn\u00ed Grundsatzerkl\u00e4rung (Prohl\u00e1\u0161en\u00ed o z\u00e1sad\u00e1ch).<\/p>\n Postupimsk\u00e1 konference. 17. \u010dervenec a\u017e 2. srpen 1945. Zasedaj\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 velmoci. USA, SSSR a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie. \u010ceskoslovensko jako deleg\u00e1t zastupuje Jan Masaryk. N\u011bmci mus\u00ed b\u00fdt odsunuti. Bez toho se do zem\u00ed kolem N\u011bmecka op\u011bt vr\u00e1t\u00ed nen\u00e1vist, kterou N\u011bmecko rozpoutalo o \u0161est let d\u0159\u00edv, to byl v\u00fdsledek jedn\u00e1n\u00ed tzv. Velk\u00e9 trojky. Odsun byl ch\u00e1p\u00e1n jako preventivn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed, nikoliv jen jako trest. Proto\u017ee t\u0159i mocnosti cht\u011bly uklidnit atmosf\u00e9ru plnou nen\u00e1visti ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b a zabr\u00e1nit t\u00edm budouc\u00ed agresi z jak\u00e9koliv strany.<\/p>\n P\u0159\u00edb\u011bh prvn\u00ed. Osmn\u00e1ctilet\u00fd Ladislav Bure\u0161 le\u017e\u00ed p\u0159itisknut\u00fd na korb\u011b n\u00e1kla\u010f\u00e1ku. Boj\u00ed se o \u017eivot. Sna\u017e\u00ed se dostat z Harrachova do vnitrozem\u00ed. \u201eV roce 1937 za\u010dali henleinovci a ordn\u00e9\u0159i \u0159\u00e1dit, p\u0159epad\u00e1vali n\u00e1s, st\u0159\u00edleli po n\u00e1s, strh\u00e1vali n\u00e1m v bytech obrazy prezidenta Bene\u0161e apod. Museli jsme opustit sv\u016fj domov,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Bure\u0161 v knize Vyhn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f z pohrani\u010d\u00ed, kde je podobn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f podobn\u00fdch vyhnanc\u016f stovky a stovky. V \u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed d\u00fdmala nen\u00e1vist zp\u016fsoben\u00e1 henleinovci.<\/p>\n Obecn\u00ed volby roku 1938. Sudeton\u011bmeck\u00e1 strana, kterou vedl Konrad Henlein, z\u00edskala a\u017e 90 % hlas\u016f N\u011bmc\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v \u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed. Strana ovl\u00e1dla mnoho radnic. Pod heslem \u201eHeim ins Reich\u201c henleinovci volali po p\u0159ipojen\u00ed k n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Od roku 1935, kdy Henlein z\u00edskal od sv\u00fdch soukmenovc\u016f p\u0159es 50 % hlas\u016f, se v pohrani\u010d\u00ed d\u011bla ze strany N\u011bmc\u016f nar\u016fstaj\u00edc\u00ed zv\u011brstva, \u0161ikana, tyranie. Sudeton\u011bmeckou stranu skryt\u011b financoval Berl\u00edn, kter\u00fd usiloval o rozbit\u00ed \u010ceskoslovenska. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b bychom tomu \u0159\u00edkali hybridn\u00ed v\u00e1lka. Te\u010f ozv\u011bn\u011b on\u00e9 hybridn\u00ed v\u00e1lky dop\u0159\u00e1v\u00e1me sluchu a nut\u00edme se do podl\u00e9zav\u00e9 pokory.<\/p>\n Chceme \u017e\u00edt jako svobodn\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed lid\u00e9! Chceme se vr\u00e1tit do sv\u00e9 vlasti! Chceme dom\u016f do \u0158\u00ed\u0161e! To byla r\u00e9torika \u201ena\u0161ich\u201c N\u011bmc\u016f.<\/p>\n P\u0159\u00edb\u011bh numer zwei. Franti\u0161ek Jurka. V roce 1938 z\u00e1kaz d\u011btem chodit do \u0161koly, vytlouk\u00e1n\u00ed oken, neust\u00e1l\u00fd teror a hrozby. Nakonec \u00fat\u011bk do vnitrozem\u00ed jen s rancem na rameni. Rodina a p\u011bt d\u011bt\u00ed. Museli se ve vnitrozem\u00ed nast\u011bhovat do m\u00edstnosti 3×4 metry, kde do\u017eili konce v\u00e1lky. \u201eMy jsme z pohrani\u010d\u00ed odej\u00edt necht\u011bli, ale museli jsme, zat\u00edmco sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci cht\u011bli ,Heim ins Reich\u2019. To se jim po roce 1945 tak\u00e9 po pr\u00e1vu splnilo,\u201c \u0159ekl Jurka.<\/p>\n P\u0159\u00edb\u011bh t\u0159et\u00ed. Kv\u011btoslav Krej\u010d\u00ed. Agrese N\u011bmc\u016f stoupala. Kdy\u017e do\u0161la takov\u00e9 m\u00edry, \u017ee d\u011bti u\u017e krom\u011b \u0161koly nesm\u011bly v\u016fbec ven, rozhodli se rodi\u010de, \u017ee d\u011bti budou p\u0159evezeny do vnitrozem\u00ed. Jela s nimi matka, otec kv\u016fli pr\u00e1ci z\u016fstal a m\u011bl se postarat o p\u0159evoz majetku. \u017del, marn\u011b. Po odjezdu rodiny byl otec chycen a s ostatn\u00edmi \u010cechy zav\u0159en ve chl\u00e9v\u011b. \u201eV Polici jsme tak\u00e9 vid\u011bli vracet se na\u0161e voj\u00e1ky z hranic, byli zoufal\u00ed, h\u00e1zeli pu\u0161ky do potoka. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem vid\u011bl dosp\u011bl\u00e9 chlapi plakat,\u201c vzpom\u00ednal Krej\u010d\u00ed. To bylo v z\u00e1\u0159\u00ed 1938.\u00a0<\/p>\n Posu\u0148me se s panem Krej\u010d\u00edm do prosince 1938. \u201eZ v\u011bzen\u00ed se otec vr\u00e1til s podlomen\u00fdm zdrav\u00edm, onemocn\u011bl a 10. ledna 1939 zem\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed maminky. Ani jsme se nedozv\u011bd\u011bli, na co zem\u0159el. Sta\u010dil n\u00e1m jen \u0159\u00edct, p\u0159i deportaci do Cottbusu sm\u011bli j\u00edt pouze po silnic\u00edch, zat\u00edmco N\u011bmci st\u00e1li s klacky na chodn\u00edc\u00edch, plivali po nich, nad\u00e1vali jim a tloukli je.\u201c A po 88 letech (jak symbolick\u00e9 \u010d\u00edslo v tomto kontextu) si p\u0159\u00edb\u011bh pana Krej\u010d\u00edho mus\u00edme p\u0159ipomenout, aby se neztr\u00e1cel kontext.\u00a0<\/p>\n A proto\u017ee pan Krej\u010d\u00ed toho ne a ne nechat, citujme jej je\u0161t\u011b jednou. \u201eHitlerovsk\u00e9 N\u011bmecko postupn\u011b zmanipulovalo n\u011bmeckou men\u0161inu a vyzbrojilo zfanatizovan\u00e9 henleinovce zbran\u011bmi, aby se mohli aktivn\u011b pod\u00edlet na rozbit\u00ed na\u0161eho st\u00e1tu. V z\u00e1\u0159\u00ed 1938 pak odvlekli v\u0161echny \u010cechy z Bernartic do v\u011bzen\u00ed do N\u011bmecka. Tak se sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci vzdali \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed a dobrovoln\u011b se p\u0159ihl\u00e1sili k Velkon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i.\u201c Kl\u00ed\u010dov\u00e1 v\u011bta, kter\u00e1 by se m\u011bla vylepit landsman\u0161aftu na futra jejich \u00fast\u0159ed\u00ed.<\/p>\n Kniha Vyhn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f z pohrani\u010d\u00ed.<\/p>\n Tu dobu historici, dle m\u00e9ho myln\u011b, nepokl\u00e1daj\u00ed za v\u00e1le\u010dnou, ale p\u0159edv\u00e1le\u010dnou, a\u010d do\u0161lo k nedobrovoln\u00e9mu z\u00e1boru pohrani\u010d\u00ed na\u0161\u00ed zem\u011b a o p\u016fl roku pozd\u011bji k z\u00e1boru jej\u00edho zbytku.<\/p>\n Vra\u0165me se k pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Postupimsk\u00e9 konferenci. Na n\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti do\u0161ly k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 men\u0161iny jsou p\u0159\u00ed\u010dinou zl\u00e9 krve a \u017ee na N\u011bmce by m\u011bla b\u00fdt uplatn\u011bna kolektivn\u00ed vina a m\u011bli by b\u00fdt odsunuti do N\u011bmecka. V tu dobu v \u010ceskoslovensku prob\u00edhal divok\u00fd odsun, kter\u00fd se svou krutost\u00ed bez uzard\u011bn\u00ed vyrovnal tomu n\u011bmeck\u00e9mu, jen\u017e prob\u011bhl o sedm let d\u0159\u00edve. Postupimsk\u00e1 konference dala odsunu punc legality, ale tvrd\u011b vy\u017eadovala, aby st\u00e1ty pohl\u00eddaly, \u017ee odsun bude prob\u00edhat nad\u00e1le trochu kultivovan\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Tedy ne divoce, ale organizovan\u011b. Necht\u011bly chaos a n\u00e1sil\u00ed, ale uklidn\u011bn\u00ed. K \u010demu\u017e tak\u00e9 do\u0161lo.<\/p>\n Oba odsuny byly stra\u0161liv\u00e9. Vytvo\u0159ily nevyl\u00e9\u010diteln\u00e9 \u0161r\u00e1my, z kter\u00fdch ta krev st\u00e1le te\u010de. A to i p\u0159es \u010cesko-n\u011bmeckou deklaraci o vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch a jejich budouc\u00edm rozvoji podepsanou v roce 1997, kde st\u00e1lo, \u017ee zem\u011b nebudou zat\u011b\u017eovat sv\u00e9 budouc\u00ed vztahy politick\u00fdmi a pr\u00e1vn\u00edmi ot\u00e1zkami poch\u00e1zej\u00edc\u00edmi z minulosti. To neznamen\u00e1, \u017ee by se na minulost zapomn\u011blo, ale \u017ee ob\u011b vl\u00e1dy se dohodly, \u017ee ji nebudou pou\u017e\u00edvat jako politick\u00fd n\u00e1stroj. Proto ta \u201e\u0161t\u00edtivost\u201c n\u011bmeck\u00fdch vl\u00e1d k Sudeton\u011bmeck\u00e9mu landsman\u0161aftu. Nikdy nedostal ofici\u00e1ln\u00ed \u0161templ na sv\u00e9 stanovy a po\u017eadavky (p\u0159esto pob\u00edr\u00e1 velk\u00e9 finan\u010dn\u00ed injekce jak ze spolkov\u00e9 vl\u00e1dy, tak i bavorsk\u00e9, v tomto ohledu je k zamy\u0161len\u00ed, \u017ee pan Krej\u010d\u00ed a ani jeho potomci a dal\u0161\u00ed ob\u011bti n\u011bmeck\u00e9ho odsunu \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1tlakov\u00fd spolek sponzorovan\u00fd ze st\u00e1tn\u00ed kasy nemaj\u00ed). A ze strany \u010desk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f? Petr Pavel zajel<\/a> do \u00fast\u0159ed\u00ed landsman\u0161aftu do Mnichova na motorce pod\u011bkovat Berndu Posseltovi za jeho sm\u00ed\u0159en\u00ed mezi n\u00e1rody. Lidove\u010dt\u00ed minist\u0159i i poslanci na sjezdech r\u00e1di korzuj\u00ed a potvrzuj\u00ed N\u011bmc\u016fm svou nehynouc\u00ed l\u00e1sku.<\/p>\n Sudeton\u011bmeck\u00fd landsman\u0161aft svou \u010dinnost\u00ed neust\u00e1le rozd\u00edr\u00e1 \u0161r\u00e1my obou odsun\u016f, kdy tedy, nutno dodat, velk\u00fd d\u016fraz klade pouze na odsun N\u011bmc\u016f, odsun \u010cech\u016f z pohrani\u010d\u00ed neakcentuje. Osobn\u011b landsman\u0161aft pova\u017euju za pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Henleinovy politiky. Henlein tak\u00e9 ofici\u00e1ln\u011b po\u017eadoval \u201ejen\u201c autonomii pohrani\u010d\u00ed v\u016f\u010di vl\u00e1d\u011b v Praze, p\u0159itom usiloval o Heim ins Reich, tedy n\u00e1vrat do \u0159\u00ed\u0161e. Co\u017e se mu tak\u00e9 povedlo. \u201eMus\u00edme \u017e\u00e1dat tolik, abychom nikdy nemohli b\u00fdt uspokojeni,\u201c prohl\u00e1sil Konrad Henlein<\/a>. Stejnou strategii lze vid\u011bt u jeho potomk\u016f ze Sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu. V\u017edy o kousek d\u00e1l. Z\u00edtra v Brn\u011b, poz\u00edt\u0159\u00ed v Praze. Popoz\u00edt\u0159\u00ed zru\u0161me Bene\u0161ovy dekrety. Hezky n\u011bmecky p\u0159\u00e1telsky, ale nekompromisn\u011b. Pokra\u010dujme d\u00e1l, a\u017e k c\u00edli.<\/p>\n Je to historie. Historie, kterou m\u011bl \u010das vyl\u00e9\u010dit. A mo\u017en\u00e1 by ji i vyl\u00e9\u010dil, ov\u0161em je tu Sudeton\u011bmeck\u00fd landsman\u0161aft, kter\u00fd v r\u00e1n\u011b neust\u00e1le r\u00fdpe a vol\u00e1 po zm\u011bn\u011b pravidel hry. Chce, samoz\u0159ejm\u011b velmi kamar\u00e1dsky a se v\u0161\u00ed l\u00e1skou, kter\u00e9 jsou N\u011bmci schopni, p\u0159ipom\u00ednat n\u00e1roky, kter\u00e9 na z\u00e1klad\u011b historick\u00e9 nespravedlnosti vznikly na N\u011bmc\u00edch. Rozr\u00fdp\u00e1v\u00e1 k\u0159ivdy, kter\u00e9 jen rozkl\u00ed\u017e\u00ed nyn\u011bj\u0161\u00ed klid obou zem\u00ed. Ale jen jedn\u00edm sm\u011brem. Posselt se za p\u0159\u00edko\u0159\u00ed na \u010ce\u0161\u00edch omluvil. A t\u00edm to je smazan\u00e9. \u010ce\u0161i se tak\u00e9 za pov\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edko\u0159\u00ed na N\u011bmc\u00edch omluvili, ale st\u00e1le mus\u00edme \u010delit n\u00e1tlaku landsman\u0161aftu a jejich po\u017eadavk\u016fm na otev\u0159en\u00ed ot\u00e1zky Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f. V kombinaci s nov\u00fdm ma\u010farsk\u00fdm premi\u00e9rem Magyarem, kter\u00fd vol\u00e1 po tomt\u00e9\u017e, velmi toxick\u00e1 atmosf\u00e9ra.<\/p>\n Neziskovka Meeting Brno, z. s., kter\u00e1 kv\u011btnov\u00fd sjezd host\u00ed v Brn\u011b, se do\u010dkala sv\u00e9 pozornosti. Pod heslem o sm\u00ed\u0159en\u00ed j\u00ed ov\u0161em nedoch\u00e1z\u00ed, \u017ee jednostrann\u00e9 sm\u00ed\u0159en\u00ed sm\u00ed\u0159en\u00edm v\u016fbec nen\u00ed. Je to jen rozjit\u0159en\u00ed ran, kter\u00e9 se m\u011bly d\u00e1vno zahojit.<\/p>\n \u00a0<\/p>\n \t\t\t![\"\"](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/chab_zeleny_20230515.jpg\")
<\/p>\n![\"QRcode\"\/](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/stepan-chab.jpg\")
<\/p>\n