{"id":65812,"date":"2026-04-25T08:06:11","date_gmt":"2026-04-25T08:06:11","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/65812\/"},"modified":"2026-04-25T08:06:11","modified_gmt":"2026-04-25T08:06:11","slug":"budova-chemapolu-byla-jako-amerika-v-ceskoslovensku-ted-ji-ceka-demolice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/65812\/","title":{"rendered":"Budova Chemapolu byla jako Amerika v\u00a0\u010ceskoslovensku. Te\u010f ji \u010dek\u00e1 demolice"},"content":{"rendered":"

Ve sv\u00e9 dob\u011b se vr\u0161ovick\u00fd komplex Chemapol-Investa v\u00a0socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku stal tak trochu zjeven\u00edm. D\u00edky spojen\u00ed s\u00a0podniky zahrani\u010dn\u00edho obchodu se na stavb\u011b mohla pod\u00edlet firma ze Z\u00e1padu. <\/p>\n

Stavba p\u0159e\u017eila po\u017e\u00e1r i\u00a0krach podniku Chemapol, te\u010f se bl\u00ed\u017e\u00ed jej\u00ed konec. Po diskus\u00edch a\u00a0nesouhlasu \u010d\u00e1sti odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti je rozhodnuto, \u017ee p\u016fjde k\u00a0zemi.<\/p>\n

Jako hlavn\u00ed d\u016fvod uv\u00e1d\u00ed majitel, developer Daramis, p\u0159\u00edtomnost azbestu v\u00a0budov\u011b. Ve spolupr\u00e1ci s\u00a0hlavn\u00edm m\u011bstem Prahou a\u00a0m\u011bstskou \u010d\u00e1st\u00ed Praha 10\u00a0vypsal mezin\u00e1rodn\u00ed urbanisticko-architektonickou sout\u011b\u017e, z\u00a0n\u00ed\u017e vzejde projekt na nov\u00fd m\u011bstsk\u00fd blok na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. V\u00edt\u011bzn\u00fd n\u00e1vrh bude vybr\u00e1n letos.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b p\u0159ed dokon\u010den\u00edm t\u0159etinu zni\u010dil po\u017e\u00e1r<\/p>\n

Komplex podniku zahrani\u010dn\u00edho obchodu Chemapol-Investa vyrostl nev\u00eddanou rychlost\u00ed. Na ja\u0159e 1967\u00a0za\u010daly buldozery hloubit z\u00e1klady, o\u00a0rok pozd\u011bji u\u017e st\u00e1la na m\u00edst\u011b zast\u0159e\u0161en\u00e1 konstrukce a\u00a0po dvou letech byla skupina t\u0159\u00ed administrativn\u00edch budov s\u00a0fas\u00e1dou z\u00a0oceli, hlin\u00edku a\u00a0skla hotova.<\/p>\n

V\u00fdstavbu urychlilo pou\u017eit\u00ed modulov\u00e9ho syst\u00e9mu italsk\u00e9 firmy FEAL pro pl\u00e1\u0161\u0165 fas\u00e1dy i\u00a0vnit\u0159n\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky. Byla to v\u00a0t\u00e9 dob\u011b nev\u00eddan\u00e1 spolupr\u00e1ce se z\u00e1padn\u00edm dodavatelem, kterou dok\u00e1zal prosadit z\u00e1stupce investora\u00a0\u2013 \u0159editel Chemapolu Zden\u011bk Moj\u017e\u00ed\u0161ek. <\/p>\n

Na slu\u017eebn\u00edch cest\u00e1ch do It\u00e1lie vid\u011bl kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy stav\u011bn\u00e9 zm\u00edn\u011bnou firmou. M\u011bly lehkost a\u00a0eleganci, danou z\u00e1v\u011bsn\u00fdm obvodov\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm, kter\u00fd dom\u00e1c\u00ed produkce neum\u011bla vyrobit. Z\u00e1vody stavebn\u00ed prefabrikace v\u00a0Boletic\u00edch nad Labem vyr\u00e1b\u011bly t\u011b\u017ek\u00e9 obvodov\u00e9 panely a\u00a0ani jin\u00fd podnik v\u00a0\u010ceskoslovensku nem\u011bl s\u00a0lehk\u00fdmi fas\u00e1dami zku\u0161enost. <\/p>\n

Komplex na historick\u00fdch sn\u00edmc\u00edch:Foto: Se svolen\u00edm Zdenky Marie Nov\u00e1kov\u00e9<\/p>\n

Zelenou proto dostala firma FEAL, kter\u00e1 montovan\u00e9 konstrukce stav\u011bla po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a\u00a0nedaleko \u0158\u00edma m\u011bla vlastn\u00ed ocel\u00e1\u0159sk\u00fd z\u00e1vod. V\u00a0n\u011bm vyrobila obvodovou konstrukci, d\u00edly obvodov\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b, vnit\u0159n\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky a\u00a0dal\u0161\u00ed konstruk\u010dn\u00ed \u010d\u00e1sti, z\u00a0nich\u017e ital\u0161t\u00ed mont\u00e9\u0159i ve Vr\u0161ovic\u00edch smontovali t\u0159i budovy spojen\u00e9 parterem\u00a0\u2013 osmipatrovou budovu A, podlouhlou desetipatrovou B a\u00a0t\u0159\u00edpatrovou C.<\/p>\n

P\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00fd rekordn\u011b kr\u00e1tk\u00fd \u010das v\u00fdstavby ov\u0161em nakonec prodlou\u017eil rozs\u00e1hl\u00fd po\u017e\u00e1r. Zachv\u00e1til budovu B t\u011bsn\u011b p\u0159ed p\u0159ed\u00e1n\u00edm komplexu k\u00a0u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed o\u00a0Velikono\u010dn\u00edm pond\u011bl\u00ed roku 1969.<\/p>\n

\u201eStaveni\u0161t\u011b n\u00e1dhern\u00e9 budovy Chemapolu, ze skla a\u00a0z kovu, bylo obkl\u00ed\u010deno davy sv\u00e1te\u010dn\u011b oble\u010den\u00fdch Pra\u017ean\u016f a\u00a0po\u017e\u00e1rn\u00edmi vozy a\u00a0nad n\u00edm st\u00e1l hust\u00fd \u010dern\u00fd sloup. P\u011bt dru\u017estev pra\u017esk\u00fdch po\u017e\u00e1rn\u00edk\u016f, kter\u00e1 sem zavolal sign\u00e1l nouze kr\u00e1tce p\u0159ed patn\u00e1ctou hodinou, se sna\u017eilo zdolat rud\u00e9 plameny plaz\u00edc\u00ed se po klimatiza\u010dn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00ed ze spodn\u00edch pater do vy\u0161\u0161\u00edch,\u201c informovalo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den 8.\u00a0dubna Rud\u00e9 pr\u00e1vo. Po\u017e\u00e1r zni\u010dil t\u0159etinu budovy B, cel\u00fd komplex byl pak dokon\u010den v\u00a0l\u00e9t\u011b roku 1970.<\/p>\n

N\u00e1vrh autorky tvo\u0159ily ve voln\u00e9m \u010dase<\/p>\n

Projekt se do historie pov\u00e1le\u010dn\u00e9 architektury zapsal nejen rychlost\u00ed v\u00fdstavby, prvn\u00ed spoluprac\u00ed se z\u00e1padn\u00edm dodavatelem a\u00a0prvn\u00edm zahrani\u010dn\u00edm z\u00e1v\u011bsn\u00fdm fas\u00e1dov\u00fdm pl\u00e1\u0161t\u011bm v\u00a0\u010ceskoslovensku. V\u00fdjime\u010dn\u00fd byl i\u00a0t\u00edm, \u017ee jej navrhly dv\u011b mlad\u00e9 \u017eeny\u00a0\u2013 architektka Zdenka Nov\u00e1kov\u00e1 a\u00a0stavebn\u00ed in\u017een\u00fdrka Dagmar \u0160est\u00e1kov\u00e1. V\u00a0anonymn\u00ed sout\u011b\u017ei v\u00a0roce 1964\u00a0porazily zku\u0161en\u00e9 kolegy.<\/p>\n

Ob\u011b pracovaly v\u00a0Krajsk\u00e9m projektov\u00e9m \u00fastavu v\u00a0Praze, v\u00a0ateli\u00e9rech, kter\u00e9 vedli p\u0159edn\u00ed architekti Karel Prager a\u00a0man\u017eel\u00e9 Vladim\u00edr a\u00a0V\u011bra Machoninovi. Architektonick\u00e1 sout\u011b\u017e pro n\u011b byla \u0161anc\u00ed, jak se vymanit z\u00a0anonymn\u00ed pr\u00e1ce. <\/p>\n

Foto: Se svolen\u00edm Zdenky Marie Nov\u00e1kov\u00e9<\/p>\n

Vizualizace vstupn\u00edho prostoru\u00a0\u2013 nalevo pr\u016fchod kolem atria, napravo chodba pod terasou mezi budovami A\u00a0a B, na kterou navazovala velk\u00e1 hala s\u00a0\u0159adou recep\u010dn\u00edch salonk\u016f pro jedn\u00e1n\u00ed se zahrani\u010dn\u00edmi z\u00e1kazn\u00edky.<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Sout\u011b\u017en\u00ed n\u00e1vrh p\u016fvodn\u011b na s\u00eddlo Energetiky na troj\u00faheln\u00edkovit\u00e9m pozemku mezi ulicemi Koda\u0148sk\u00e1, Kavkazsk\u00e1 a\u00a0Moldavsk\u00e1 vypracovaly ve voln\u00e9m \u010dase. Porota jejich n\u00e1vrh vybrala jako nejlep\u0161\u00ed z\u00a035\u00a0p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch, proto\u017ee se nejl\u00e9pe vypo\u0159\u00e1daly se sva\u017eit\u00fdm ter\u00e9nem, po\u017eadovan\u00fdm objemem budovy pro dva tis\u00edce\u00a0zam\u011bstnanc\u016f a\u00a0jej\u00edm zasazen\u00edm do okoln\u00ed z\u00e1stavby.<\/p>\n

\u201eByl to \u00fa\u017easn\u00fd \u00fasp\u011bch\u00a0\u2013 nad\u011bje na realizaci velk\u00e9ho souboru budov, o\u00a0takovou zak\u00e1zku usilovali o\u00a0dvacet i\u00a0t\u0159icet let star\u0161\u00ed renomovan\u00ed architekti. Ji\u0159\u00ed Kade\u0159\u00e1bek, kter\u00fd byl ze v\u0161ech na\u0161ich \u0161\u00e9f\u016f nejlaskav\u011bj\u0161\u00ed, n\u00e1s p\u0159irovn\u00e1val k\u00a0dvojici slavn\u00fdch architekt\u016f Honz\u00edk\u00a0\u2013 Havl\u00ed\u010dek, kte\u0159\u00ed ve sv\u00e9m ml\u00e1d\u00ed, ale p\u0159ece jen star\u0161\u00ed ne\u017e my, postavili \u00dast\u0159edn\u00ed radu odbor\u016f na \u017di\u017ekov\u011b,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Zdenka Nov\u00e1kov\u00e1. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b j\u00ed bylo 24\u00a0let, Dagmar \u0160est\u00e1kov\u00e9 o\u00a0\u010dty\u0159i roky v\u00edce.<\/p>\n

V\u00fdzdoba t\u00edm nejlep\u0161\u00edm z\u00a0um\u011bn\u00ed 60.\u00a0let<\/p>\n

Na v\u00fdstavbu budovy Energetiky v\u0161ak chyb\u011bly pen\u00edze. Projekt proto putoval \u201edo \u0161upl\u00edku\u201c \u00datvaru hlavn\u00edho architekta hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy. <\/p>\n

Dlouho v\u00a0n\u011bm ale nele\u017eel. U\u017e o\u00a0p\u016fl roku pozd\u011bji se zal\u00edbil z\u00e1stupc\u016fm Ministerstva zahrani\u010dn\u00edho obchodu, kter\u00e9 pl\u00e1novalo postavit reprezentativn\u00ed s\u00eddlo pro dva podniky zahrani\u010dn\u00edho obchodu. Tedy pro Investu, vyv\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed textiln\u00ed a\u00a0obuvnick\u00e9 stroje do cel\u00e9ho sv\u011bta, a\u00a0pro Chemapol\u00a0\u2013 ten dov\u00e1\u017eel do \u010ceskoslovenska ve\u0161ker\u00e9 chemick\u00e9 produkty, v\u010detn\u011b ropy.<\/p>\n

Mlad\u00e9 tv\u016frkyn\u011b m\u011bly \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jim \u0159editel Chemapolu Zden\u011bk Moj\u017e\u00ed\u0161ek dal volnou ruku. Mohly tak realizovat sv\u016fj projekt jako komplexn\u00ed d\u00edlo s\u00a0\u00fapravou okol\u00ed a\u00a0s interi\u00e9ry, kter\u00e9 propojovaly architekturu s\u00a0um\u011bn\u00edm. V\u00a0tom m\u011bla Zdenka Nov\u00e1kov\u00e1 zku\u0161enosti, ve stejn\u00e9 dob\u011b spolupracovala s\u00a0architektem Franti\u0161kem Cubrem na \u010deskoslovensk\u00e9 expozici na Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b Expo 1967\u00a0v\u00a0Montrealu. <\/p>\n

Chemapol-Investa dnes:Foto: Radek Vebr, Seznam Zpr\u00e1vy<\/a><\/p>\n

Interi\u00e9ry dotv\u00e1\u0159ela d\u00edla p\u0159edn\u00edch um\u011blc\u016f konce 60.\u00a0let\u00a0\u2013 monument\u00e1ln\u00ed opukov\u00fd reli\u00e9f socha\u0159e Miroslava Chlup\u00e1\u010de ve vstupn\u00ed hale, kovov\u00e9 plastiky V\u011bry Janou\u0161kov\u00e9 zasazen\u00e9 do vodn\u00ed plochy v\u00a0atriu \u010di opukov\u00e1 plastika \u201eOblak\u201c Zde\u0148ka Palcra mezi budovami B a\u00a0C.<\/p>\n

Reprezentativn\u00ed prostory v\u00a0p\u0159\u00edzem\u00ed p\u0159edstavovaly obchodn\u00edm partner\u016fm z\u00a0ciziny to nejlep\u0161\u00ed z\u00a0um\u011bn\u00ed konce 60.\u00a0let 20.\u00a0stolet\u00ed\u00a0\u2013 tapis\u00e9rie, obrazy, obklady a\u00a0reli\u00e9fy um\u011blc\u016f, kte\u0159\u00ed usp\u011bli v\u00a0sout\u011b\u017ei vypsan\u00e9 \u010cesk\u00fdm fondem v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Cesta \u010dasem jako do 21.\u00a0stolet\u00ed<\/p>\n

V p\u0159\u00edzem\u00ed se nach\u00e1zely prosklen\u00e9 salonky pro jedn\u00e1n\u00ed se zahrani\u010dn\u00edmi partnery, prosklen\u00e1 byla i\u00a0j\u00eddelna. Pro slu\u017eebn\u00ed ob\u011bdy mohli zam\u011bstnanci vyu\u017e\u00edt p\u011bt atypick\u00fdch salonk\u016f, kter\u00e9 \u0161lo spojit podle pot\u0159eby. K\u00a0dispozici m\u011bli t\u00e9\u017e konferen\u010dn\u00ed m\u00edstnost, kter\u00e1 slou\u017eila i\u00a0jako kinos\u00e1l. <\/p>\n

V p\u0159\u00edzem\u00ed u\u00a0vstupu z\u00a0Koda\u0148sk\u00e9 m\u011bli ordinace z\u00e1vodn\u00ed l\u00e9ka\u0159 a\u00a0zuba\u0159. Cel\u00fd prostor byl bezbari\u00e9rov\u00fd. P\u0159\u00edjemn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed \u010dekalo i\u00a0na \u0159adov\u00e9 zam\u011bstnance\u00a0\u2013 vzdu\u0161n\u00e9 a\u00a0sv\u011btl\u00e9 kancel\u00e1\u0159e vybaven\u00e9 italsk\u00fdm a\u00a0n\u011bmeck\u00fdm n\u00e1bytkem a\u00a0koberci. <\/p>\n

Prvn\u00ed lid\u00e9 nastoupili do budovy A\u00a0na podzim roku 1969, b\u011bhem jednoho roku se do Vr\u0161ovic p\u0159esunuli i\u00a0dal\u0161\u00ed zam\u011bstnanci.<\/p>\n

\u201eSt\u011bhovali jsme se postupn\u011b a\u00a0v nov\u00e9 budov\u011b jsme si p\u0159ipadali, jako bychom cestovali \u010dasem do 21.\u00a0stolet\u00ed. Nejen pojet\u00ed budovy bylo modern\u00ed, ale i\u00a0za\u0159\u00edzen\u00ed a\u00a0vybaven\u00ed, v\u010detn\u011b velk\u00e9 sv\u011btl\u00e9 j\u00eddelny,\u201c popsal Vladim\u00edr Moural, kter\u00fd pracoval v\u00a0p\u016fvodn\u00edm s\u00eddle Chemapolu v\u00a0Pansk\u00e9 9.\u00a0Nov\u00e9 pracovi\u0161t\u011b hodnotil jako \u201eAmeriku\u201c zevnit\u0159 i\u00a0zven\u010d\u00ed.<\/p>\n

Chemapol dodal lesk neatraktivn\u00edmu m\u00edstu za tov\u00e1rn\u00edmi budovami Kooh-i-nooru a\u00a0Tesly. Komplex se stal novou dominantou Vr\u0161ovic, jak to p\u0159edpokl\u00e1dala koncepce \u00datvaru hlavn\u00edho architekta.<\/p>\n

P\u0159edn\u00ed architektura na periferiiFoto: Karel \u0160tefl<\/p>\n

Budova Strojimportu na Vinohradsk\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b m\u00e1 na fas\u00e1d\u011b stejn\u00fd syst\u00e9m od italsk\u00e9 firmy FEAL. \u010c\u00e1st budovy bude mo\u017en\u00e9 si prohl\u00e9dnout na leto\u0161n\u00edm Open House Praha. <\/p>\n

V\u00fdstavba kancel\u00e1\u0159sk\u00fdch budov v\u00a0okrajov\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1stech Prahy m\u011bla odleh\u010dit centru a\u00a0nab\u00eddnout v\u00a0nich pracovn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti. M\u011bla tak\u00e9 obohatit jejich provincion\u00e1ln\u00ed \u00farove\u0148 prvo\u0159adou monument\u00e1ln\u00ed architekturou, jak vysv\u011btlili historik um\u011bn\u00ed Emanuel Poche a\u00a0architekt Otakar Nov\u00fd v\u00a0knize Praha na\u0161eho v\u011bku z\u00a0roku 1978.<\/p>\n

Velk\u00e9 administrativn\u00ed komplexy proto vyr\u016fstaly i\u00a0v dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech Prahy\u00a0\u2013 Strojimport na \u017di\u017ekov\u011b s\u00a0podobnou fealovskou fas\u00e1dou \u010di brutalistn\u00ed Merkurie v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch. Po po\u017e\u00e1ru Veletr\u017en\u00edho pal\u00e1ce v\u00a0srpnu 1974, ve kter\u00e9m s\u00eddlilo n\u011bkolik podnik\u016f zahrani\u010dn\u00edho obchodu, v\u00fdstavba pokra\u010dovala\u00a0\u2013 p\u0159ibylo Kovo v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch, Motokov na Pankr\u00e1ci a\u00a0Koospol v\u00a0Dejvic\u00edch.<\/p>\n

Ji\u017e zbouranou budovu Merkurie ze 70.\u00a0let v\u00a0Hole\u0161ovic\u00edch se developer Skanska rozhodl tak\u00e9 nahradit novou stavbou. Zvolil v\u0161ak takzvanou \u201eremolici\u201c, p\u0159i n\u00ed\u017e se klade d\u016fraz na op\u011btovn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed a\u00a0recyklaci materi\u00e1l\u016f. V\u00fdsledkem je 97,4% m\u00edra znovuvyu\u017eit\u00ed.<\/p>\n

V roce 1983\u00a0se stala Investa sou\u010d\u00e1st\u00ed podniku Strojimport a\u00a0do Vr\u0161ovic nastoupili n\u011bkte\u0159\u00ed zam\u011bstnanci z\u00a0jeho v\u00fd\u0161kov\u00e9 budovy na Vinohradsk\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. A\u010dkoli zven\u010d\u00ed vypadaly budovy Chemapolu a\u00a0Strojimportu d\u00edky fas\u00e1dov\u00e9mu pl\u00e1\u0161ti od FEALu podobn\u011b, uvnit\u0159 se velmi li\u0161ily. Zat\u00edmco v\u00a0Chemapolu byly odd\u011blen\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, Strojimport byl \u010desk\u00fdm pr\u016fkopn\u00edkem open space\u00a0\u2013 ka\u017ed\u00e9 patro byla jedna velk\u00e1 kancel\u00e1\u0159. Odd\u011blen\u00e9 kancel\u00e1\u0159e v\u00a0Chemapolu byly pro p\u0159\u00edchoz\u00ed ze Strojimportu p\u0159\u00edjemnou zm\u011bnou.<\/p>\n

Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd pokus o\u00a0pam\u00e1tkovou ochranu<\/p>\n

Sametov\u00e1 revoluce ukon\u010dila monopol podnik\u016f zahrani\u010dn\u00edho obchodu pro n\u00e1kup a\u00a0prodej zbo\u017e\u00ed v\u00a0cizin\u011b. Chemapol se pod veden\u00edm \u0159editele Vladim\u00edra Junka p\u0159em\u011bnil na holding Chemapol Group, kter\u00fd podnikal nejen v\u00a0chemick\u00e9m sektoru, ale i\u00a0ve finan\u010dn\u00edm, realitn\u00edm a\u00a0zbroja\u0159sk\u00e9m.<\/p>\n

Na \u0161irok\u00fd z\u00e1b\u011br nakonec firma doplatila. Na za\u010d\u00e1tku roku 1999\u00a0zkrachovala a\u00a0budovy p\u0159e\u0161ly do majetku sv\u00e9ho v\u011b\u0159itele\u00a0\u2013 Investi\u010dn\u00ed a\u00a0po\u0161tovn\u00ed banky. Kdy\u017e pak zbankrotoval i\u00a0tento finan\u010dn\u00ed \u00fastav, p\u0159ipadla nemovitost st\u00e1tu.<\/p>\n

Interi\u00e9ry v\u00a0sou\u010dasnosti:Foto: Radek Vebr, Seznam Zpr\u00e1vy<\/a><\/p>\n

\u00da\u0159ad pro zastupov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu ve v\u011bcech majetkov\u00fdch ji v\u00a0roce 2002\u00a0prodal. A\u00a0nov\u00fd vlastn\u00edk, spole\u010dnost Koda\u0148sk\u00e1 Office Center, se rozhodl pro v\u00fdraznou zm\u011bnu fas\u00e1dy. Nov\u011b dostala t\u0159i sta odst\u00edn\u016f barev, proti \u010demu\u017e autorky p\u016fvodn\u00edho projektu marn\u011b protestovaly.<\/p>\n

V roce 2014\u00a0budovy koupila developersk\u00e1 spole\u010dnost Daramis Group, kter\u00e1 v\u00a0roce 2021\u00a0zve\u0159ejnila z\u00e1m\u011br Chemapol zbourat a\u00a0pozemek vyu\u017e\u00edt na v\u00fdstavbu bytov\u00fdch dom\u016f. Tento pl\u00e1n narazil na nesouhlas \u010d\u00e1sti odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti, vznikla petice \u201eNebourejte Chemapol\u201c. <\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd \u00fastav ve snaze are\u00e1l zachr\u00e1nit podal v\u00a0prosinci 2021\u00a0na Ministerstvo kultury n\u00e1vrh na ud\u011blen\u00ed statusu pam\u00e1tky. To ov\u0161em \u0159\u00edzen\u00ed o\u00a0ud\u011blen\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 ochrany nezah\u00e1jilo se zd\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee podle stavebn\u011b-historick\u00e9ho pr\u016fzkumu budovy ztratily p\u0159\u00edli\u0161 mnoho ze sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed architektonick\u00e9 hodnoty a\u00a0autenticity.<\/p>\n

Po budov\u011b zbude kniha<\/p>\n

Chemapol tak \u010dek\u00e1 demolice, po n\u00ed\u017e bude v\u00a0letech 2029\u20132032\u00a0n\u00e1sledovat v\u00fdstavba m\u011bstsk\u00e9ho bloku s\u00a0byty, obchody a\u00a0m\u011bstsk\u00fdmi slu\u017ebami. Jeho podoba je\u0161t\u011b nen\u00ed zn\u00e1m\u00e1, vzejde z\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed architektonick\u00e9 sout\u011b\u017ee nazvan\u00e9 Koda\u0148sk\u00e1 1441. <\/p>\n

\u201eNa\u0161\u00edm c\u00edlem je vytvo\u0159it modern\u00ed, \u017eiv\u00fd a\u00a0udr\u017eiteln\u00fd m\u011bstsk\u00fd blok, kter\u00fd nab\u00eddne nejen kvalitn\u00ed bydlen\u00ed, ale tak\u00e9 dob\u0159e funguj\u00edc\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 prostory p\u0159irozen\u011b navazuj\u00edc\u00ed na okoln\u00ed \u010d\u00e1st Vr\u0161ovic,\u201c uvedl zakladatel firmy Daramis Omri Sivor v\u00a0zad\u00e1n\u00ed sout\u011b\u017ee, kterou spole\u010dnost vypsala spolu s\u00a0hlavn\u00edm m\u011bstem. <\/p>\n

Men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st pozemk\u016f pat\u0159\u00ed m\u011bstu, sou\u010d\u00e1st\u00ed projektu bude i\u00a0m\u011bstsk\u00fd d\u016fm s\u00a0n\u00e1jemn\u00edmi byty a\u00a0\u010dty\u0159t\u0159\u00eddn\u00ed \u0161kolka. Novou sout\u011b\u017e podporuje i\u00a0Praha 10<\/a>, kter\u00e1 v\u00a0n\u00ed vid\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost pro kultivaci a\u00a0vhodn\u00e9 urbanistick\u00e9 dotvo\u0159en\u00ed m\u00edsta. <\/p>\n

Historik architektury a\u00a0p\u0159edseda Klubu za starou Prahu Rostislav \u0160v\u00e1cha je k\u00a0nov\u00e9 z\u00e1stavb\u011b naopak skeptick\u00fd. Budova Chemapolu je podle n\u011bj jednou z\u00a0m\u00e1la architektonicky hodnotn\u00fdch staveb z\u00a060.\u00a0a\u00a070.\u00a0let minul\u00e9ho stolet\u00ed na \u00fazem\u00ed Prahy 10. <\/p>\n

\u201eKdy\u017e musela novostavb\u00e1m ustoupit n\u011bjak\u00e1 v\u00fdznamn\u00e1 budova, hodnota nov\u00e9 stavby nikdy nep\u0159ed\u010dila hodnotu t\u00e9 zdemolovan\u00e9. Zda vznikne na m\u00edst\u011b Chemapolu n\u011bjak\u00e9 kvalitn\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 by ho d\u016fstojn\u011b nahradilo, nepokl\u00e1d\u00e1me za jist\u00e9. Jsme si ale jisti, \u017ee Chemapol takov\u00fdm kvalitn\u00edm d\u00edlem byl.\u201c<\/p>\n

Po budov\u011b zbyde alespo\u0148 pam\u00e1tka ve form\u011b knihy, kterou p\u0159ipravuje kolektiv autor\u016f k\u00a0vyd\u00e1n\u00ed koncem roku ve spolupr\u00e1ci s\u00a0nakladatelstv\u00edm \u010cVUT.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Ve sv\u00e9 dob\u011b se vr\u0161ovick\u00fd komplex Chemapol-Investa v\u00a0socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku stal tak trochu zjeven\u00edm. D\u00edky spojen\u00ed s\u00a0podniky zahrani\u010dn\u00edho obchodu…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":65813,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[4025,43,42,41,40,6108,5599],"class_list":{"0":"post-65812","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-cesko","8":"tag-architektura","9":"tag-ceska-republika","10":"tag-cesko","11":"tag-czech-republic","12":"tag-czechia","13":"tag-pribehy-architektury","14":"tag-socialismus"},"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116464319485955385","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/65812","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=65812"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/65812\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/65813"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=65812"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=65812"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=65812"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}