{"id":67500,"date":"2026-04-27T04:46:07","date_gmt":"2026-04-27T04:46:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/67500\/"},"modified":"2026-04-27T04:46:07","modified_gmt":"2026-04-27T04:46:07","slug":"francouzsky-jaderny-triumf-a-nemecka-cesta-do-plynove-pasti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/67500\/","title":{"rendered":"Francouzsk\u00fd jadern\u00fd triumf a n\u011bmeck\u00e1 cesta do plynov\u00e9 pasti"},"content":{"rendered":"

Ropn\u00fd \u0161ok z let 1973 a 1974 nebyl jen epizodou drah\u00e9 energie. Byl to geopolitick\u00fd rentgen. Uk\u00e1zal, kter\u00e9 st\u00e1ty ch\u00e1pou energetiku<\/a> jako bezpe\u010dnostn\u00ed infrastrukturu a kter\u00e9 ji st\u00e1le vn\u00edmaj\u00ed pouze jako technick\u00fd servis pro ekonomiku. Organizace zem\u00ed vyv\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch ropu (OPEC), veden\u00e1 arabsk\u00fdmi zem\u011bmi, sn\u00ed\u017eila t\u011b\u017ebu a vyhl\u00e1sila embargo na v\u00fdvoz t\u00e9to komodity do st\u00e1t\u016f podporuj\u00edc\u00edch Izrael, zejm\u00e9na do USA. Cena ropy kv\u016fli tomu vysko\u010dila p\u0159ibli\u017en\u011b na \u010dty\u0159n\u00e1sobek a z\u00e1padn\u00ed Evropa zjistila n\u011bco nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho: svoji prosperitu postavila na vstupu, jej\u017e nekontroluje. Mezin\u00e1rodn\u00ed agentura pro energii (IEA) pak vznikla pr\u00e1v\u011b jako reakce na tuto zranitelnost, a odpov\u011bd\u00ed byla i povinnost dr\u017eet z\u00e1soby ropy odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed 90 dn\u016fm \u010dist\u00fdch dovoz\u016f.\u00a0<\/p>\n

Jen\u017ee tady se Evropa okam\u017eit\u011b roz\u0161t\u011bpila. Jedna \u010d\u00e1st pou\u010den\u00ed zn\u011bla: diverzifikovat dodavatele. Druh\u00e1, mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, zn\u011bla: sn\u00ed\u017eit struktur\u00e1ln\u00ed z\u00e1vislost na dovozu samotn\u00e9m. Francie \u010detla krizi hlavn\u011b t\u00edmto druh\u00fdm zp\u016fsobem. N\u011bmecko nejprve tak\u00e9, nakonec ale zvolilo diverzifikaci. To je kl\u00ed\u010dov\u00fd rozd\u00edl. Diverzifikace dodavatel\u016f je lep\u0161\u00ed ne\u017e nic, ale po\u0159\u00e1d \u017eijete v logice z\u00e1vislosti. Skute\u010dn\u00e1 odolnost p\u0159ich\u00e1z\u00ed teprve tehdy, kdy\u017e omez\u00edte pod\u00edl energi\u00ed, kter\u00e9 mus\u00edte ka\u017edodenn\u011b nakupovat zvenku, a nahrad\u00edte je zdroji, je\u017e stoj\u00ed doma, b\u011b\u017e\u00ed des\u00edtky let a nejsou rukojm\u00edm tanker\u016f, pr\u016fliv\u016f a potrub\u00ed.\u00a0<\/p>\n

To je tak\u00e9 prvn\u00ed historick\u00e1 paralela, kter\u00e1 si zaslou\u017e\u00ed zd\u016fraznit. Evropa<\/a> po roce 1973 \u0159e\u0161ila, jak neb\u00fdt z\u00e1visl\u00e1 na arabsk\u00e9 rop\u011b. Evropa po roce 2022 \u0159e\u0161ila, jak neb\u00fdt z\u00e1visl\u00e1 na rusk\u00e9m plynu. Rozd\u00edl je nep\u0159\u00edjemn\u00fd: V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech \u010d\u00e1st kontinentu investovala do struktur\u00e1ln\u00ed autonomie. Po roce 2022 velk\u00e1 \u010d\u00e1st Evropy hlavn\u011b p\u0159esm\u011brovala molekuly odjinud. To je pokrok, ale ne v\u00edt\u011bzstv\u00ed.\u00a0Rok 2026 n\u00e1m to ukazuje siln\u011b.<\/p>\n

Francouzsk\u00fd instinkt: energie jako st\u00e1tn\u00ed moc<\/p>\n

Francie vstupovala do ropn\u00e9ho \u0161oku v mimo\u0159\u00e1dn\u011b zraniteln\u00e9 pozici. Dovozy pokr\u00fdvaly v roce 1973 v\u00edce ne\u017e 75 procent jej\u00ed celkov\u00e9 spot\u0159eby energie. Pro francouzsk\u00e9 elity to nebyl jen ekonomick\u00fd probl\u00e9m, byl to probl\u00e9m n\u00e1rodn\u00ed autonomie. Zem\u011b s gaullistick\u00fdm instinktem pro suverenitu necht\u011bla b\u00fdt z\u00e1visl\u00e1 ani na arabsk\u00e9 rop\u011b, ani na americk\u00e9m bezpe\u010dnostn\u00edm de\u0161tn\u00edku v\u00edc, ne\u017e je nutn\u00e9. Energetika tak byla \u010dtena podobn\u011b jako obrana: ne jako \u010dist\u011b tr\u017en\u00ed kategorie, ale jako ot\u00e1zka st\u00e1tn\u00edho p\u0159e\u017eit\u00ed a man\u00e9vrovac\u00edho prostoru.\u00a0<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b proto je na Messmerov\u011b pl\u00e1nu, programu rozvoje jadern\u00e9 energetiky, vyhl\u00e1\u0161en\u00e9m v roce 1974 francouzsk\u00fdm premi\u00e9rem Pierrem Messmerem, nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed jedna v\u011bc: nebyl to jen pl\u00e1n na v\u00fdrobu elekt\u0159iny. Byl to pl\u00e1n na p\u0159em\u011bnu geopolitick\u00e9 zranitelnosti do pr\u016fmyslov\u00e9 s\u00edly. IEA ve sv\u00e9 revizi francouzsk\u00e9 energetiky p\u00ed\u0161e velmi p\u0159esn\u011b, \u017ee rozhodnut\u00ed z roku 1974 ud\u011blalo z j\u00e1dra \u201ehlavn\u00ed prvek bezpe\u010dnosti dod\u00e1vek\u201c a \u017ee jadern\u00e9 palivo bylo ch\u00e1p\u00e1no jako \u201ekvazidom\u00e1c\u00ed\u201c d\u00edky diverzifikaci zdroj\u016f a mo\u017enosti skladovat z\u00e1soby na roky dop\u0159edu. To je z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl oproti plynu nebo rop\u011b. Ty mus\u00edte soustavn\u011b kupovat a dopravovat. Uran nakoup\u00edte v relativn\u011b mal\u00e9m objemu, od v\u00edce dodavatel\u016f, a fyzicky jej dr\u017e\u00edte. Francie tedy nez\u00edskala autarkii, absolutn\u00ed hospod\u00e1\u0159skou sob\u011bsta\u010dnost, z\u00edskala ale n\u011bco cenn\u011bj\u0161\u00edho: kontrolovatelnou z\u00e1vislost.\u00a0<\/p>\n

V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch deseti letech Francie uvedla do provozu v\u011bt\u0161inu ze 34 reaktor\u016f t\u0159\u00eddy 900 MWe. V dal\u0161\u00ed dek\u00e1d\u011b p\u0159idala 20 reaktor\u016f o 1300 MWe. Celkem nakonec vybudovala 58 tlakovodn\u00edch reaktor\u016f o v\u00fdkonu zhruba 66 GWe. To nen\u00ed jen investi\u010dn\u00ed program. To je jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejrychlej\u0161\u00edch m\u00edrov\u00fdch projekt\u016f pr\u016fmyslov\u00e9 standardizace v pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Evrop\u011b. Byla to discipl\u00edna opakov\u00e1n\u00ed \u2013 standardizace, s\u00e9riovost, centralizovan\u00fd provoz a st\u00e1t, kter\u00fd netrp\u011bl iluz\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00e9 volebn\u00ed obdob\u00ed mus\u00ed ps\u00e1t novou energetickou filozofii.\u00a0<\/p>\n

Francouzsk\u00fd model m\u011bl \u010dty\u0159i pil\u00ed\u0159e. Za prv\u00e9, st\u00e1t vlastnil a koordinoval kl\u00ed\u010dov\u00e9 hr\u00e1\u010de. St\u00e1tem ovl\u00e1dan\u00e1 skupina \u00c9lectricit\u00e9 de France (EDF) provozuje v\u0161echny tamn\u00ed jadern\u00e9 elektr\u00e1rny a je z\u00e1rove\u0148 vlastn\u00edm architektem-in\u017een\u00fdrem. Za druh\u00e9, technologick\u00e1 platforma byla standardizovan\u00e1. Za t\u0159et\u00ed, regulace byla relativn\u011b p\u0159edv\u00eddateln\u00e1. A za \u010dtvrt\u00e9, vznikla pr\u016fmyslov\u00e1 pam\u011b\u0165: dodavatel\u00e9, in\u017een\u00fd\u0159i, projektov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed, servis. To v\u0161e dohromady vytvo\u0159ilo to, \u010demu se dnes v m\u00f3dn\u011bj\u0161\u00ed terminologii \u0159\u00edk\u00e1 \u201estate capacity\u201c. Francouzi tomu tehdy prost\u011b \u0159\u00edkali energetick\u00e1 politika.\u00a0<\/p>\n

V roce 2024 vyr\u00e1b\u011bla Francie z j\u00e1dra 362 TWh elekt\u0159iny, co\u017e odpov\u00eddalo asi 67 procent\u016fm v\u00fdroby. \u010cist\u00fd v\u00fdvoz dos\u00e1hl 89 TWh, historick\u00e9ho rekordu nad dosavadn\u00edm maximem z roku 2002. Jin\u00fdmi slovy: zem\u011b, je\u017e po roce 1973 necht\u011bla b\u00fdt rukojm\u00edm tanker\u016f a producent\u016f ropy, dnes exportuje elekt\u0159inu i do prostoru, kter\u00fd se dlouh\u00e9 roky tv\u00e1\u0159il, \u017ee francouzsk\u00fd model je anachronismus.\u00a0<\/p>\n

Zat\u00edmco v roce 1973 byla Francie zraniteln\u00e1 spot\u0159ebitelka, v roce 2024 u\u017e je stabiliza\u010dn\u00edm prvkem region\u00e1ln\u00edho trhu. Agentura\u00a0Reuters\u00a0loni upozornila, \u017ee siln\u00fd n\u00e1vrat francouzsk\u00e9 v\u00fdroby vedl k prudk\u00e9mu r\u016fstu export\u016f a tla\u010dil velkoobchodn\u00ed ceny v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b dol\u016f. Jin\u00fdmi slovy: d\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed o infrastruktu\u0159e nyn\u00ed formuje cenov\u00e9 a bezpe\u010dnostn\u00ed podm\u00ednky pro cel\u00fd region. To je p\u0159esn\u011b to, co znamen\u00e1 strategick\u00e1 autonomie v praxi. Ne slogan. Schopnost ovliv\u0148ovat prost\u0159ed\u00ed kolem sebe.\u00a0<\/p>\n

N\u011bmecko: ne technick\u00fd, ale politicko-geopolitick\u00fd probl\u00e9m<\/p>\n

Bonn m\u011bl v roce 1974 podobn\u011b silnou pozici. Stejn\u00fd in\u017een\u00fdrsk\u00fd stav, siln\u011bj\u0161\u00ed pr\u016fmyslovou z\u00e1kladnu, p\u0159\u00edstup ke kapit\u00e1lu. Pl\u00e1n po\u010d\u00edtal s des\u00edtkami reaktor\u016f. Nez\u00e1vislost\u00ed na fosiln\u00edch palivech. V\u00edme, \u017ee to dopadlo jinak.<\/p>\n

Zjednodu\u0161en\u00e1 verze n\u011bmeck\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu \u0159\u00edk\u00e1: N\u011bmecko opustilo j\u00e1dro po Fuku\u0161im\u011b, proto\u017ee se leklo. To je vysv\u011btlen\u00ed pohodln\u00e9, ale ne \u00fapln\u011b pravdiv\u00e9. Protiatomov\u00e9 hnut\u00ed v N\u011bmecku m\u00e1 mnohem hlub\u0161\u00ed ko\u0159eny \u2013 u\u017e v roce 1975 protest ve Wyhlu p\u0159ivedl na m\u00edsto zhruba 28 tis\u00edc lid\u00ed a stavbu elektr\u00e1rny zablokoval. Pozd\u011bj\u0161\u00ed hnut\u00ed proti Brokdorfu, Wackersdorfu a dal\u0161\u00edm projekt\u016fm nebylo margin\u00e1ln\u00ed. N\u011bmeck\u00fd odpor v\u016f\u010di j\u00e1dru nebyl v\u00fdmysl n\u011bkolika zelen\u00fdch aktivist\u016f z posledn\u00edch let, byl to dlouhodob\u00fd kulturn\u00ed a politick\u00fd proud, kter\u00fd se napojil na \u0161ir\u0161\u00ed skepsi v\u016f\u010di centralizovan\u00e9mu pr\u016fmyslu, technokratick\u00e9mu st\u00e1tu a bezpe\u010dnostn\u00edm rizik\u016fm modernity.\u00a0<\/p>\n

Tuhle \u010d\u00e1st je pot\u0159eba p\u0159iznat, jinak si \u010dlov\u011bk vymysl\u00ed pohodln\u00e9ho padoucha a p\u0159estane rozum\u011bt realit\u011b. N\u011bmecko nep\u0159i\u0161lo o j\u00e1dro proto, \u017ee by Moskva hypnotizovala voli\u010de. Antijadern\u00e1 politika m\u011bla vlastn\u00ed demokratickou legitimitu a hlubokou spole\u010denskou energii (a ano, finan\u010dn\u011b podpo\u0159enou i Moskvou). Jen\u017ee to je pouze p\u016flka p\u0159\u00edb\u011bhu.\u00a0<\/p>\n

Zat\u00edmco \u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00e9 politiky a ve\u0159ejnosti vedla mor\u00e1ln\u00ed v\u00e1lku proti j\u00e1dru, jin\u00e1 \u010d\u00e1st budovala velmi nemor\u00e1ln\u00ed z\u00e1vislost na rusk\u00e9m plynu. Pr\u00e1v\u011b tady se protiatomov\u00e1 etika a plynov\u00fd pragmatismus spojily do jedn\u00e9 konstrukce: N\u011bmecko zav\u0159e j\u00e1dro, postupn\u011b omez\u00ed uhl\u00ed, obnoviteln\u00e9 zdroje porostou, a mezit\u00edm v\u0161e podr\u017e\u00ed levn\u00fd rusk\u00fd plyn jako \u201ebridge fuel\u201c. Probl\u00e9m nen\u00ed v tom, \u017ee by tento pl\u00e1n zn\u011bl absurdn\u011b. Probl\u00e9m je, \u017ee ignoroval geopolitiku: most veden\u00fd p\u0159es Kreml nen\u00ed most, je to rukojm\u00ed s potrub\u00edm.\u00a0<\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd regul\u00e1tor Bundesnetzagentur uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v roce 2021 poch\u00e1zelo 52 procent n\u011bmeck\u00fdch dovoz\u016f plynu z Ruska. V roce 2022, po rusk\u00e9 invazi na Ukrajinu, klesl tento pod\u00edl na 22 procent, ale a\u017e pot\u00e9, co byly toky p\u0159es Nord Stream drasticky omezeny a zastaveny. Jin\u00fdmi slovy: nejv\u011bt\u0161\u00ed evropsk\u00e1 ekonomika vstoupila do nejv\u011bt\u0161\u00ed geopolitick\u00e9 konfrontace na kontinentu od konce studen\u00e9 v\u00e1lky s t\u00edm, \u017ee p\u0159es polovinu sv\u00e9ho dovozu plynu m\u011bla z jedn\u00e9 revizionistick\u00e9 mocnosti. To nen\u00ed diverzifikace. To je strategick\u00e1 slepota.\u00a0<\/p>\n

Rusk\u00fd vliv nebyl jedinou p\u0159\u00ed\u010dinou n\u011bmeck\u00e9ho odchodu od j\u00e1dra a ani hlavn\u00edm vysv\u011btlen\u00edm cel\u00e9 Energiewende. Tvrd\u0161\u00ed formulace by byla analyticky l\u00edn\u00e1. P\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed je \u0159\u00edci, \u017ee n\u011bmeck\u00fd protiatomov\u00fd konsenzus vytvo\u0159il prostor, v n\u011bm\u017e se zemn\u00ed plyn stal politicky p\u0159ijatelnou \u201e\u010dist\u0161\u00ed\u201c p\u0159echodovou technologi\u00ed. Rusk\u00fd st\u00e1t a s n\u00edm spojen\u00e9 s\u00edt\u011b tento prostor vyu\u017eily a pomohly prom\u011bnit tento p\u0159echod v z\u00e1vislost. To je d\u016fle\u017eit\u00fd rozd\u00edl. Moskva nevymyslela n\u011bmeckou energetickou filozofii, jen se na n\u00ed v\u00fdborn\u011b p\u0159i\u017eivila.\u00a0<\/p>\n

Od Atomausstiegu k plynov\u00e9 zranitelnosti<\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd jadern\u00fd sektor p\u0159itom nebyl margin\u00e1ln\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku roku 2011 m\u011bla zem\u011b 17 reaktor\u016f s v\u00fdkonem p\u0159es 20 GWe a v roce 2010 z nich vyrobila 133 TWh netto, tedy v\u00edce ne\u017e \u010dtvrtinu elekt\u0159iny. Historicky to bylo je\u0161t\u011b v\u00edc: v roce 2001 vyrobilo n\u011bmeck\u00e9 j\u00e1dro 171,2 TWh. N\u011bmecko tedy neodch\u00e1zelo od okrajov\u00e9ho zdroje, ale od jedn\u00e9 ze sv\u00fdch hlavn\u00edch dom\u00e1c\u00edch n\u00edzkoemisn\u00edch opor.\u00a0<\/p>\n

Po Fuku\u0161im\u011b p\u0159i\u0161el prudk\u00fd obrat. \u010cty\u0159i dny po japonsk\u00e9 hav\u00e1rii rozhodla vl\u00e1da o odstaven\u00ed osmi z 17 reaktor\u016f; pozd\u011bji se kurz zafixoval. Posledn\u00ed t\u0159i bloky elektr\u00e1ren Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2 byly definitivn\u011b odstaveny 15. dubna 2023. To je dal\u0161\u00ed historick\u00fd paradox: k definitivn\u00edmu konci n\u011bmeck\u00e9ho j\u00e1dra do\u0161lo ne v dob\u011b energetick\u00e9ho p\u0159ebytku, ale po roce, kdy Rusko vyu\u017eilo plyn jako zbra\u0148 a Evropa hore\u010dn\u011b sh\u00e1n\u011bla alternativn\u00ed molekuly po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\u00a0<\/p>\n

Je\u0161t\u011b po roce 2022 n\u011bmeck\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 instituce mluvily o LNG jako o \u201ebridge\u201c k zelen\u00e9mu vod\u00edku a o plynu jako o zdroji, kter\u00fd bude po \u201ep\u0159\u00ed\u0161t\u00ed dek\u00e1dy\u201c v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u00edvat k energetick\u00e9 bezpe\u010dnosti zem\u011b. To nen\u00ed kritika sama o sob\u011b, ka\u017ed\u00e1 soustava pot\u0159ebuje p\u0159echodn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, ale z hlediska strategick\u00e9 autonomie je to kl\u00ed\u010dov\u00e9. N\u011bmecko nepostavilo p\u0159echod na dom\u00e1c\u00ed \u201efirm power\u201c, ale na dov\u00e1\u017een\u00e9 molekule s nov\u00fdmi jm\u00e9ny. V\u010dera Gazprom. Dnes Norsko, Nizozemsko, Belgie a LNG v\u010detn\u011b americk\u00e9ho. Bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Rusko? Ano. Autonomn\u00ed? Ne.\u00a0<\/p>\n

Co Francie ch\u00e1pala d\u0159\u00edv ne\u017e zbytek Evropy<\/p>\n

Francouzsk\u00e1 v\u00fdhoda nen\u00ed v tom, \u017ee by vy\u0159e\u0161ila energetiku nav\u017edy. Jadern\u00fd program m\u00e1 sv\u00e9 n\u00e1klady, zpo\u017ed\u011bn\u00ed, bezpe\u010dnostn\u00ed n\u00e1roky i kapit\u00e1lovou n\u00e1ro\u010dnost. Elektr\u00e1rna Flamanville 3 je odstra\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edklad, kter\u00fd nelze zam\u00e9st pod koberec: spu\u0161t\u011bn\u00ed s mnohalet\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm, n\u00e1klady kolem 13 miliard eur, zhruba \u010dty\u0159n\u00e1sobek p\u016fvodn\u00edho rozpo\u010dtu. Tak\u017ee nejde o poh\u00e1dku \u201ej\u00e1dro je snadn\u00e9\u201c. Nen\u00ed snadn\u00e9. Francie ale ukazuje, \u017ee i kdy\u017e nov\u00fd projekt sel\u017ee nebo se zadrhne, zem\u011b, je\u017e si uchovala pr\u016fmyslovou a institucion\u00e1ln\u00ed kontinuitu, z\u016fst\u00e1v\u00e1 schopn\u00e1 se k t\u00e9to technologii vracet. Zem\u011b, kter\u00e1 ji zlikviduje, se k n\u00ed nevrac\u00ed. Mus\u00ed ji znovu vynal\u00e9zt.\u00a0<\/p>\n

To je mo\u017en\u00e1 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed historick\u00e1 paralela pro dne\u0161ek. Strategick\u00e1 autonomie nevznik\u00e1 v okam\u017eiku, kdy vl\u00e1da vyhl\u00e1s\u00ed nov\u00fd c\u00edl. Vznik\u00e1 tehdy, kdy\u017e zem\u011b dok\u00e1\u017ee dr\u017eet instituci, dovednost a pr\u016fmyslovou kulturu dost dlouho na to, aby p\u0159e\u017eily zrovna nepopul\u00e1rn\u00ed dek\u00e1du. Francie svou jadernou kapacitu nechala \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zreziv\u011bt, ale nezni\u010dila ji. N\u011bmecko ji de facto odepsalo. Rozd\u00edl mezi \u201eoslabit\u201c a \u201ezlikvidovat\u201c je v pr\u016fmyslu v\u0161e. Prvn\u00ed stav je\u0161t\u011b jde opravit, druh\u00fd ne bez historick\u00fdch n\u00e1klad\u016f.\u00a0<\/p>\n

V debat\u00e1ch o strategick\u00e9 autonomii se \u010dasto mluv\u00ed o \u010dipech, bateri\u00edch, zbran\u00edch \u010di cloudov\u00e9 infrastruktu\u0159e. Ve skute\u010dnosti je nejtvrd\u0161\u00edm testem autonomie po\u0159\u00e1d energie. Bez n\u00ed je v\u0161echno ostatn\u00ed jen software bez elekt\u0159iny. Francie to pochopila v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech. Evropa jako celek si na to musela znovu vzpomenout a\u017e ve chv\u00edli, kdy Moskva p\u0159i\u0161krtila plyn. A ani tehdy to nepochopila \u00fapln\u011b. Strategick\u00fd pl\u00e1n Evropsk\u00e9 komise REPowerEU a rychl\u00e9 budov\u00e1n\u00ed LNG kapacit byly nezbytn\u00e9. Ale byly to sp\u00ed\u0161 protipo\u017e\u00e1rn\u00ed hadice ne\u017e nov\u00e1 architektura domu.\u00a0<\/p>\n

Evropa \u2013 ven z rusk\u00e9 z\u00e1vislosti, ale je\u0161t\u011b ne do autonomie<\/p>\n

Pod\u00edl Ruska na nab\u00eddce plynu v EU vzrostl z necel\u00fdch 30 procent v roce 2010 na v\u00edce ne\u017e 45 procent v roce 2019. Eurostat dnes ukazuje opa\u010dn\u00fd pohyb: pod\u00edl Ruska na dovozu t\u00e9to komodity v plynn\u00e9m stavu klesl ze 45 procent v roce 2021 na 16 procent v roce 2025. To je obrovsk\u00e1 zm\u011bna a je spr\u00e1vn\u00e9 ji nepodce\u0148ovat. Evrop\u011b se v mimo\u0159\u00e1dn\u011b kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase poda\u0159ilo od\u0159\u00edznout od \u010d\u00e1sti z\u00e1vislosti, kterou l\u00e9ta sama budovala.\u00a0<\/p>\n

Jen\u017ee p\u0159esn\u011b tady se l\u00e1me rozd\u00edl mezi \u201eodolnost\u00ed\u201c a \u201eautonomi\u00ed\u201c. Odolnost znamen\u00e1, \u017ee u\u017e v\u00e1s Rusko nevyd\u00edr\u00e1 stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako v roce 2022. Autonomie by znamenala, \u017ee celkov\u011b pot\u0159ebujete m\u00e9n\u011b dov\u00e1\u017een\u00e9 fosiln\u00ed energie a m\u00e9n\u011b riskujete, \u017ee dal\u0161\u00ed \u0161ok p\u0159ijde odjinud. Eurostat p\u0159itom ukazuje, \u017ee energetick\u00e1 dovozn\u00ed z\u00e1vislost EU byla v roce 2023 st\u00e1le 58 procent. U zemn\u00edho plynu je dovozn\u00ed z\u00e1vislost je\u0161t\u011b mnohem vy\u0161\u0161\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee probl\u00e9m z\u00e1vislosti nen\u00ed vy\u0159e\u0161en. Je vy\u0159e\u0161en pouze probl\u00e9m jedn\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed z\u00e1vislosti.<\/p>\n

Je proto tak\u00e9 zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed mluvit o tom, \u017ee strategick\u00e1 autonomie Evropy vznikne \u010dist\u011b p\u0159es obnoviteln\u00e9 zdroje a s\u00edt\u011b. Obnoviteln\u00e9 zdroje jsou pro ni kl\u00ed\u010dov\u00e9 a bez rychl\u00e9 v\u00fdstavby v\u011btru, sol\u00e1ru, akumulace a s\u00edt\u00ed to nep\u016fjde. Ale soustava, kter\u00e1 chce b\u00fdt z\u00e1rove\u0148 n\u00edzkoemisn\u00ed, levn\u00e1, odoln\u00e1 a geopoliticky m\u00e9n\u011b vyd\u00edrateln\u00e1, pot\u0159ebuje i dostatek stabiln\u00ed dom\u00e1c\u00ed v\u00fdroby, je\u017e neb\u011b\u017e\u00ed jen tehdy, kdy\u017e fouk\u00e1 nebo sv\u00edt\u00ed. Francie dnes exportuje stabilitu, proto\u017ee si ji kdysi postavila. N\u011bmecko nyn\u00ed investuje miliardy do plynov\u00fdch z\u00e1loh a vod\u00edkov\u00fdch s\u00edt\u00ed, proto\u017ee si jednu stabiln\u00ed dom\u00e1c\u00ed oporu dobrovoln\u011b odpojilo. To nen\u00ed spor \u201ej\u00e1dro versus obnoviteln\u00e9 zdroje\u201c. To je spor mezi robustn\u00ed a k\u0159ehkou architekturou syst\u00e9mu.\u00a0<\/p>\n

N\u011bmeck\u00fd omyl v jedn\u00e9 v\u011bt\u011b<\/p>\n

N\u011bmecko ud\u011blalo v energetice dv\u011b chyby sou\u010dasn\u011b. Mor\u00e1ln\u011b delegitimizovalo dom\u00e1c\u00ed stabiln\u00ed zdroj a geopoliticky zromantizovalo levn\u00fd dovoz z autorit\u00e1\u0159sk\u00e9ho st\u00e1tu.<\/p>\n

To je tvrd\u00e1 formulace, ale sed\u00ed. A je d\u016fle\u017eit\u00e9 ji vy\u0159knout nap\u0159\u00edmo, proto\u017ee jinak se cel\u00e9 t\u00e9ma rozpadne na technick\u00e9 detaily, v nich\u017e se ztrat\u00ed hlavn\u00ed pointa. Politick\u00e9 my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 bylo ochotn\u00e9 pova\u017eovat dom\u00e1c\u00ed jadern\u00fd blok za nep\u0159ijateln\u00fd civiliza\u010dn\u00ed probl\u00e9m, bylo z\u00e1rove\u0148 dlouho ochotn\u00e9 pova\u017eovat Nord Stream za b\u011b\u017en\u00fd komer\u010dn\u00ed projekt. Historie nebude k t\u00e9to asymetrii milosrdn\u00e1.\u00a0<\/p>\n

A te\u010f \u010cesko<\/p>\n

\u010cesk\u00e1 republika nestoj\u00ed p\u0159esn\u011b p\u0159ed stejnou volbou jako Francie a N\u011bmecko v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech a tak\u00e9 logika rozhodov\u00e1n\u00ed je podobn\u00e1. M\u00e1-li b\u00fdt nov\u00e9 \u010desk\u00e9 j\u00e1dro opravdu sou\u010d\u00e1st\u00ed energetick\u00e9 bezpe\u010dnosti, nesta\u010d\u00ed jen podepsat kontrakt. Je t\u0159eba postavit institucion\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00edt kolem projektu \u2013 financov\u00e1n\u00ed, regulatorn\u00ed p\u0159edv\u00eddatelnost, v\u00fdrobn\u00ed kapacity dom\u00e1c\u00edch firem, politick\u00fd konsenzus p\u0159es v\u00edce volebn\u00edch obdob\u00ed a realistick\u00fd pl\u00e1n, jak zachovat tuzemsk\u00e9 know-how. Ofici\u00e1ln\u00ed \u010desk\u00e9 kroky k Dukovan\u016fm II dnes existuj\u00ed: ministersk\u00fd \u010desko-korejsk\u00fd \u0159\u00edd\u00edc\u00ed v\u00fdbor, zapojov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch firem, pl\u00e1n spu\u0161t\u011bn\u00ed prvn\u00edho nov\u00e9ho bloku kolem roku 2036 a z\u00e1rove\u0148 prodlou\u017een\u00ed \u017eivotnosti st\u00e1vaj\u00edc\u00edch Dukovan do let 2065\u20132067. Je to sice dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek, ale nen\u00ed to je\u0161t\u011b kontinuita. Je to teprve p\u0159\u00edslib kontinuity.\u00a0<\/p>\n

\u010cesk\u00e1 lekce z francouzsko-n\u011bmeck\u00e9ho srovn\u00e1n\u00ed tedy nen\u00ed \u201ekop\u00edrujme Francii\u201c. \u010cesk\u00e1 lekce je tvrd\u0161\u00ed: nenechme se zl\u00e1kat p\u0159edstavou, \u017ee strategick\u00e1 autonomie vznikne sama z dob\u0159e napsan\u00e9 tendrov\u00e9 dokumentace. Ta vznik\u00e1 a\u017e tehdy, kdy\u017e st\u00e1t dok\u00e1\u017ee desetilet\u00ed chr\u00e1nit sm\u011br, kter\u00fd si jednou zvolil. N\u011bmecko je d\u016fkaz, \u017ee ani nejbohat\u0161\u00ed zem\u011b Evropy nen\u00ed proti selh\u00e1n\u00ed imunn\u00ed. Francie je d\u016fkaz, \u017ee dlouh\u00e1 st\u00e1tn\u00ed pam\u011b\u0165 se m\u016f\u017ee prom\u011bnit v konkr\u00e9tn\u00ed megawatty, ceny a geopolitick\u00fd vliv.\u00a0<\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd v\u00fdznam francouzsk\u00e9ho j\u00e1dra<\/p>\n

Francouzsk\u00e9 j\u00e1dro nen\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 jen proto, \u017ee je n\u00edzkoemisn\u00ed. To je dnes samoz\u0159ejm\u00fd argument. Je zaj\u00edmav\u00e9 hlavn\u011b proto, \u017ee ukazuje starou pravdu, na kterou Evropa opakovan\u011b zapom\u00edn\u00e1. Toti\u017e \u017ee energetika nen\u00ed pouze klimatick\u00e1 politika, ani jen soci\u00e1ln\u00ed politika, ani pouze cenov\u00e1 politika. Je to geopolitika v betonov\u00e9 a kovov\u00e9 podob\u011b.<\/p>\n

Francie po roce 1974 pochopila, \u017ee strategick\u00e1 autonomie neza\u010d\u00edn\u00e1 u proslov\u016f, ale u fyzick\u00e9 infrastruktury, kterou m\u016f\u017eete \u0159\u00eddit doma. N\u011bmecko si naopak roky namlouvalo, \u017ee m\u016f\u017ee vy\u0159adit dom\u00e1c\u00ed stabiln\u00ed zdroj, spolehnout se na dov\u00e1\u017een\u00fd plyn z Ruska a p\u0159itom z\u016fstat geopoliticky svobodn\u00e9. To nebyl trade-off. To byl omyl.<\/p>\n

A nejv\u011bt\u0161\u00ed ironie? Zem\u011b, je\u017e cht\u011bla b\u00fdt mor\u00e1ln\u011b \u010dist\u0161\u00ed t\u00edm, \u017ee zav\u0159e reaktory, skon\u010dila s hlub\u0161\u00ed fosiln\u00ed a geopolitickou zranitelnost\u00ed. Zem\u011b, kter\u00e1 po \u0161oku cynicky, technokraticky a vytrvale stav\u011bla reaktory, dnes soused\u016fm vyv\u00e1\u017e\u00ed elekt\u0159inu, stabilitu a \u010d\u00e1st sv\u00e9 suverenity.<\/p>\n

Historie n\u011bkdy odm\u011b\u0148uje idealismus. V energetice v\u011bt\u0161inou odm\u011b\u0148uje kontinuitu.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Ropn\u00fd \u0161ok z let 1973 a 1974 nebyl jen epizodou drah\u00e9 energie. Byl to geopolitick\u00fd rentgen. Uk\u00e1zal, kter\u00e9…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":67501,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[3],"tags":[150,491,109,108,106,378,9481,1726,375,16106,61,4078],"class_list":{"0":"post-67500","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-evropa","8":"tag-energetika","9":"tag-energie","10":"tag-europa","11":"tag-europe","12":"tag-evropa","13":"tag-francie","14":"tag-mezinarodni-agentura-pro-energii","15":"tag-moskva","16":"tag-nemecko","17":"tag-opec","18":"tag-rusko","19":"tag-zavislost"},"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116474857796207484","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/67500","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=67500"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/67500\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/67501"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=67500"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=67500"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=67500"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}