\n\t
![\"\"](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/20260223_141610.jpg\")
<\/p>\n
\n\tNa semin\u00e1\u0159i v Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b o jeho politice diskutoval Michal Klus\u00e1\u010dek, p\u0159edseda \u010cesk\u00e9 strany n\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed, jej\u00edm\u017e byl Edvard Bene\u0161 \u010dlenem. A tak\u00e9 Zden\u011bk Vysko\u010dil, pr\u00e1vn\u00edk a expert na modern\u00ed d\u011bjiny. Komparace jeho rozhodov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
\n\tKv\u016fli nemoci se musel omluvit historik a slavista Michal T\u00e9ra. Jak ale avizoval po\u0159adatel akce, poslanec SPD Tom\u00e1\u0161 Dole\u017eal, vystoup\u00ed na semin\u00e1\u0159i, kter\u00fd bude zam\u011b\u0159en na \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti setk\u00e1n\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu v Brn\u011b.<\/p>\n
\n\tTento p\u0159elomov\u00fd moment na\u0161\u00ed historie zm\u00ednil i p\u0159edseda Klus\u00e1\u010dek, a to hned v \u00favodu sv\u00e9ho projevu. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b je podle n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159ipom\u00ednat odkaz prezidenta Bene\u0161e zejm\u00e9na proto, \u017ee po 80 letech doch\u00e1z\u00ed k n\u011b\u010demu, o \u010dem jsme si mysleli, \u017ee k tomu nikdy nedojde.<\/p>\n
\n\t\u201eO Bene\u0161ovi nemluv\u00edme jen jako o v\u00fdznamn\u00e9 postav\u011b na\u0161ich d\u011bjin, ale o st\u00e1tn\u00edkovi, kter\u00fd vytvo\u0159il vlastn\u00ed koncepci demokracie,\u201c zd\u016fraznil. Bene\u0161ova vize demokracie byla formov\u00e1na v p\u0159elomov\u00e9 dob\u011b a pr\u00e1v\u011b t\u00e9ma, jak si zachovat demokracii v dob\u011b, kdy civilizace proch\u00e1z\u00ed kriz\u00ed, bylo pro n\u011bj z\u00e1sadn\u00ed. A pr\u00e1v\u011b proto je u\u017eite\u010dn\u00e9 Bene\u0161e studovat i v dne\u0161n\u00ed dob\u011b.<\/p>\n
\n\t\u201eDemokracie pro n\u011bj nebyla taktick\u00fdm n\u00e1strojem, ale hodnotov\u00fdm horizontem,\u201c vysv\u011btloval Klus\u00e1\u010dek. Demokracie byla pro Bene\u0161e re\u017eimem odpov\u011bdnosti a mravn\u00ed dimenze ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. \u201eV\u00fdkon moci mus\u00ed b\u00fdt kontrolov\u00e1n nejen pr\u00e1vem, ale i sv\u011bdom\u00edm,\u201c shrnul tento p\u0159\u00edstup.<\/p>\n
\n\t<\/p>\n
\n\tBene\u0161 podle n\u011bj odm\u00edtal demokracii jako hotovou konstrukci, definovanou t\u0159eba \u00fastavou. Vn\u00edmal ji jako dynamick\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd se mus\u00ed p\u0159izp\u016fsobovat v\u00fdzv\u00e1m modern\u00ed spole\u010dnosti. Liberalismus, marxismus nebo dal\u0161\u00ed ideologie maj\u00ed podle n\u011bj jen dod\u00e1vat impulzy, kter\u00e9 mohou demokracii obohatit, ale nemohou ji vyst\u0159\u00eddat.<\/p>\n
\n\t\u201eAni exilov\u00e1 reprezentace, kterou dal dohromady, nebyla jeho osobn\u00ed mocensk\u00fd projekt, navazoval ho na kontinuitu \u010ceskoslovenska,\u201c p\u0159ipomn\u011bl. V tomto smyslu byly vedeny i jeho pl\u00e1ny pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska jako re\u017eimu \u201edemokracie, nikoliv pomsty\u201c.<\/p>\n
\n\tZku\u0161enost z v\u00e1lky a protektor\u00e1tu<\/p>\n
\n\tHodn\u011b se na semin\u00e1\u0159i p\u0159ipom\u00ednala Bene\u0161ova kniha Demokracie dnes a z\u00edtra z roku 1939, kde reflektoval meziv\u00e1le\u010dnou zku\u0161enost. Akcentov\u00e1na z n\u00ed byla odpov\u011bdnost elit, v\u00fdznam politick\u00e9 kultury a schopnost jednat demokraticky, i kdy\u017e k tomu nejsem nucen.<\/p>\n
\n\tTyto \u00favahy vedly i Bene\u0161ovo pov\u00e1le\u010dn\u00e9 politick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed, v\u010detn\u011b d\u016fsledn\u00e9 snahy, aby jeho dekrety, vydan\u00e9 jako legislativa pro pov\u00e1le\u010dn\u00e9 provizorium, byly pot\u00e9 zp\u011btn\u011b schv\u00e1leny parlamentem.<\/p>\n
\n\tJeho pov\u00e1le\u010dn\u00e1 p\u0159edstava demokracie se podle Klus\u00e1\u010dka li\u0161ila od t\u00e9 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 pr\u00e1v\u011b t\u00edm, \u017ee reflektovala v\u00fdvoj v \u010dasech hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize i v\u00e1lky a protektor\u00e1tu. \u0160lo podle n\u011bj o nabytou zku\u0161enost, \u017ee lidsk\u00e9 pr\u00e1ci mus\u00ed b\u00fdt zachov\u00e1na d\u016fstojnost a \u017ee st\u00e1t nem\u016f\u017ee b\u00fdt v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sout\u011b\u017ei pouze pasivn\u00edm arbitrem.<\/p>\n
\n\t\u201eEdvard Bene\u0161 nezpochyb\u0148uje svobodu, ta je podm\u00ednkou demokracie, ale liberalismus jako jednu z jej\u00edch interpretac\u00ed,\u201c vysv\u011btloval d\u00e1le p\u0159edseda n\u00e1rodn\u00edch socialist\u016f.<\/p>\n
\n\tZd\u016fraznil ale, \u017ee Bene\u0161 nikdy neakceptoval marxistick\u00e9 pojet\u00ed st\u00e1tu jako n\u00e1stroje vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy, jako to ve stejn\u00e9 dob\u011b \u010dinili komunist\u00e9. \u201eZd\u016fraz\u0148oval korektivn\u00ed potenci\u00e1l socialismu, ne zru\u0161en\u00ed soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed. Myslel jen na zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed strategick\u00fdch odv\u011btv\u00ed s bezpe\u010dnostn\u00ed zku\u0161enost\u00ed okupace,\u201c objas\u0148oval.<\/p>\n
\n\tRovn\u011b\u017e pov\u00e1le\u010dn\u00e9 politick\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00ed fronty s omezenou politickou nab\u00eddkou coby prezident podporoval jen jako p\u0159echodn\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. K proveden\u00ed rozs\u00e1hl\u00fdch reforem c\u00edtil pot\u0159ebu do\u010dasn\u00e9 koncentrace politiky, ale nikoliv zru\u0161en\u00ed politick\u00e9 sout\u011b\u017ee.<\/p>\n
\n\tKlus\u00e1\u010dek v\u0161ak p\u0159ipustil, \u017ee Edvard Bene\u0161 v t\u011bchto \u00favah\u00e1ch podcenil riziko kumulace ekonomick\u00e9 a politick\u00e9 moci v rukou jednoho subjektu. Tak\u00e9 proto, \u017ee akceptoval \u00fastavn\u00ed limity sv\u00e9 vlastn\u00ed funkce, co\u017e se pak projevilo na jeho chov\u00e1n\u00ed v \u00fanoru 1948.<\/p>\n
\n\t\u201eByl to z\u00e1kladn\u00ed Bene\u0161\u016fv rozpor: demokratick\u00e1 prom\u011bna spole\u010dnosti versus rozpad demokratick\u00fdch pojistek,\u201c domn\u00edv\u00e1 se Klus\u00e1\u010dek.<\/p>\n
\n\tTehdej\u0161\u00ed rozhodov\u00e1n\u00ed Edvarda Bene\u0161e bylo zcela ur\u010dit\u011b d\u00e1no tehdej\u0161\u00ed dobou, jako nakonec ka\u017ed\u00e9 politick\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed. P\u0159esto Klus\u00e1\u010dek varuje p\u0159ed dne\u0161n\u00edmi snahami o revizi Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f, kter\u00e9 by zcela naru\u0161ily z\u00e1kladn\u00ed principy pr\u00e1vn\u00ed jistoty.<\/p>\n
\n\tPokud bychom p\u0159ipustili revizi dekret\u016f, naru\u0161ili bychom z\u00e1kladn\u00ed princip pr\u00e1vn\u00ed jistoty. \u201eHistorie nem\u00e1 b\u00fdt vedena kolektivn\u00ed vinou, ale ani p\u0159episov\u00e1na,\u201c domn\u00edv\u00e1 se.<\/p>\n
\n\tOdm\u00edtl i snahy o revizi p\u0159\u00edstupu k Edvardu Bene\u0161ovi ze strany n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch politik\u016f. Naposledy \u0161lo o iniciativu instalovat jakousi \u201evysv\u011btlovac\u00ed tabulku\u201c na Bene\u0161\u016fv pam\u00e1tn\u00edk.<\/p>\n
\n\t<\/p>\n
\n\tP\u0159ipomn\u011bl, \u017ee v posledn\u00edch p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch volb\u00e1ch volilo henleinovce 70 procent v\u0161ech obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. A tak\u00e9, \u017ee z 3,2 milionu N\u011bmc\u016f zde p\u0159ibli\u017en\u011b \u010dtvrt milionu z\u016fstalo, pokud prok\u00e1zali antinacistick\u00fd postoj. \u201eOdsunuti byli ti, kte\u0159\u00ed rozb\u00edjeli st\u00e1t. A pr\u00e1v\u011b jejich potomci se cht\u011bj\u00ed setk\u00e1vat v Brn\u011b,\u201c uzav\u0159el sv\u00e9 vystoupen\u00ed.<\/p>\n
\n\tKdy\u017e nebudeme o Bene\u0161ovi mluvit, vyu\u017eije toho landsman\u0161aft<\/p>\n
\n\t\u201eN\u011bkte\u0159\u00ed takzvan\u00ed historici se sna\u017e\u00ed zn\u00e1sil\u0148ovat historick\u00e9 re\u00e1lie,\u201c souhlasil badatel Zden\u011bk Vysko\u010dil. Jinak se ale pokusil nab\u00eddnout trochu analyti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed pohled na Edvarda Bene\u0161e a jeho d\u00edlo.<\/p>\n
\n\tKe Klus\u00e1\u010dkovu v\u00fdkladu doplnil, \u017ee Bene\u0161 vn\u00edmal politiku jako sociolog, p\u0159istupoval k n\u00ed tedy jako k v\u011bdn\u00ed discipl\u00edn\u011b. Tak\u00e9 vzpom\u00ednal, \u017ee Bene\u0161 byl jako ministr odosobn\u011bn\u00fd a piln\u00fd, co\u017e ilustroval historkou, jak jednou \u010dty\u0159i hodiny trp\u011bliv\u011b \u010dekal v p\u0159edpokoji francouzsk\u00e9ho ministra, kter\u00fd jej nech\u00e1val \u201evycukat\u201c. Nelze si p\u0159edstavit, \u017ee by toto strp\u011bl Masaryk nebo \u0160tef\u00e1nik.<\/p>\n
\n\tJak Vysko\u010dil podotkl, v praktick\u00e9 politice se Bene\u0161 ve sv\u00e9 dob\u011b st\u0159et\u00e1val s lidmi jako Hitler, Henlein nebo Stalin, kte\u0159\u00ed k n\u00ed p\u0159istupovali zcela jinak.<\/p>\n
\n\tZ\u00e1sadn\u00ed probl\u00e9m s politikou Edvarda Bene\u0161e ale vid\u00ed v tom, \u017ee \u010deskoslovenskou zahrani\u010dn\u00ed politiku d\u011blal 29 let prakticky s\u00e1m, bez oponentury. Jedin\u00fd relevantn\u00ed pokus o alternativn\u00ed koncepci, kter\u00fd v americk\u00e9m exilu zpracoval posledn\u00ed p\u0159edmnichovsk\u00fd premi\u00e9r Milan Hod\u017ea, p\u0159itom uk\u00e1zal, \u017ee jin\u00e9 mo\u017enosti nejsp\u00ed\u0161 existovaly.<\/p>\n
\n\tT\u00edm, co je znemo\u017enilo, byl Bene\u0161\u016fv intuitivn\u00ed odpor v\u016f\u010di katolick\u00fdm a monarchistick\u00fdm politick\u00fdm sil\u00e1m. To negativn\u011b poznamenalo \u010deskoslovensk\u00e9 vztahy s Polskem a It\u00e1li\u00ed, respektive s kr\u00e1lovstv\u00edmi Jugosl\u00e1vie a Rumunska. Pr\u00e1v\u011b tyto zem\u011b se p\u0159itom nab\u00edzely jako nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed st\u0159edoevrop\u0161t\u00ed partne\u0159i proti rozp\u00edn\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho vlivu.<\/p>\n
\n\tDruhou v\u00fdtkou byl Bene\u0161\u016fv omyl ve vztahu k Francii, kdy\u017e nepochopil, \u017ee brut\u00e1ln\u00ed zku\u0161enost prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vybudovala v t\u00e9to zemi neochotu bojovat. Francii p\u0159itom Bene\u0161 dob\u0159e znal, studoval tam a byl s n\u00ed jako ministr v bl\u00edzk\u00e9m kontaktu, p\u0159esto tento z\u00e1sadn\u00ed poznatek nedok\u00e1zal u\u010dinit.<\/p>\n
\n\t![\"\"](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/02\/20260223_145845.jpg\")
<\/p>\n
\n\tSou\u010dasn\u011b podle Vysko\u010dila Bene\u0161 jako v\u011bdec nedok\u00e1zal pochopit, \u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo nen\u00ed ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e pr\u00e1vem siln\u011bj\u0161\u00edho. A podobn\u00fd probl\u00e9m podle n\u011bj m\u011bl i po v\u00e1lce p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed s \u010deskoslovensk\u00fdmi komunisty a se Stalinem.<\/p>\n
\n\t\u201eNebyly to chyby, byla to improvizace v r\u00e1mci jeho sociologick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k politice,\u201c domn\u00edv\u00e1 se ale Vysko\u010dil. V\u011bdec Bene\u0161 se zkr\u00e1tka dostal ke kormidlu \u010deskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky v dynamick\u00fdch \u010dasech, kter\u00e9 nep\u0159\u00e1ly dohod\u00e1m a diplomacii, ve kter\u00e9 on v\u011b\u0159il.<\/p>\n
\n\tBene\u0161 proti stran\u00e1m<\/p>\n
\n\tJak panelista zd\u016fraznil, i p\u0159es kritiku si nemysl\u00ed, \u017ee by Edvard Bene\u0161 d\u011blal \u010deskoslovenskou zahrani\u010dn\u00ed politiku \u0161patn\u011b, \u017ee dok\u00e1zal po roce 1945 uh\u00e1jit \u010ceskoslovensko v p\u0159edmnichovsk\u00fdch hranic\u00edch byl podle n\u011bj v\u00fdznamn\u00fd v\u00fdkon, kter\u00fd rozhodn\u011b nebyl samoz\u0159ejm\u00fd.<\/p>\n
\n\t\u201eS Bene\u0161ovou zahrani\u010dn\u00ed politikou a jej\u00edmi d\u016fsledky jsme se doposud sami nevyrovnali. A te\u010f toho sude\u0165\u00e1ci vyu\u017e\u00edvaj\u00ed proti n\u00e1m,\u201c vysv\u011btlil, pro\u010d bychom o kl\u00ed\u010dov\u00e9 postav\u011b na\u0161\u00ed diplomacie m\u011bli diskutovat otev\u0159en\u011b, i kriticky.<\/p>\n
\n\tK tomu pat\u0159\u00ed i kritick\u00fd rozbor jeho prezidentsk\u00e9 politiky vnitrost\u00e1tn\u00ed. Zde Vysko\u010dil vid\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m v Bene\u0161ov\u011b instinktivn\u00ed ned\u016fv\u011b\u0159e k politick\u00fdm stran\u00e1m, kter\u00e1 se t\u00e1hla je\u0161t\u011b z prvn\u00ed republiky. Ale v \u00fanoru 1948 kv\u016fli tomu musel rozhodovat s\u00e1m, kdy\u017e jej v tom nekomunistick\u00e9 strany nechaly.<\/p>\n
\n\tPoslanec Tom\u00e1\u0161 Dole\u017eal, kter\u00fd semin\u00e1\u0159 po\u0159\u00e1dal, k tomu doplnil post\u0159eh ze sv\u00e9 \u010detby, \u017ee nechu\u0165 prezidenta Bene\u0161e k n\u011bkter\u00fdm stran\u00e1m byla vedena i ned\u016fv\u011brou, \u017ee budou akceptovat pov\u00e1le\u010dn\u00e9 zm\u011bny. Existuj\u00ed pr\u00fd z\u00e1znamy o jeho podez\u0159en\u00ed, \u017ee lidovci nebo z\u00e1stupci Slovensk\u00e9 demokratick\u00e9 strany by byli ochotni zvr\u00e1tit nejen pov\u00e1le\u010dn\u00e9 zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed, ale i dekrety t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se n\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zky.<\/p>\n
\n\t<\/p>\n
\n\tK tomu mimo jin\u00e9 poznamenal, \u017ee pov\u00e1le\u010dn\u00e1 \u010dinnost \u010ceskoslovensk\u00e9 strany lidov\u00e9 doposud nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 prob\u00edr\u00e1na, i kdy\u017e to byli pr\u00e1v\u011b lidovci, kdo tla\u010dil na z\u00e1kaz agr\u00e1rn\u00edk\u016f a dal\u0161\u00edch pravicov\u00fdch stran, v nad\u011bji, \u017ee jim spadnou do kl\u00edna jejich voli\u010di. Dopadlo to v\u0161ak jinak, tyto voli\u010de dok\u00e1zali oslovit komunist\u00e9.<\/p>\n
\n\tV\u0161ichni panelist\u00e9 se v\u0161ak shodli, \u017ee dne\u0161n\u00ed pohled na tehdej\u0161\u00ed dobu, zejm\u00e9na na sudetsk\u00e9 N\u011bmce a ot\u00e1zku jejich odsunu, je u\u017e formov\u00e1n lidmi, kte\u0159\u00ed pro\u0161li dne\u0161n\u00edmi \u0161kolami a chyb\u00ed jim p\u0159\u00edm\u00e1 zku\u0161enost.<\/p>\n
\n\tA pr\u00e1v\u011b proto nelze p\u0159ipustit zpochyb\u0148ov\u00e1n\u00ed Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f jako pr\u00e1vn\u00ed reflexe specifick\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e9 situace.<\/p>\n
<\/p>\n
Psali jsme:<\/p>\n
\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Na semin\u00e1\u0159i v Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b o jeho politice diskutoval Michal Klus\u00e1\u010dek, p\u0159edseda \u010cesk\u00e9 strany n\u00e1rodn\u011b soci\u00e1ln\u00ed, jej\u00edm\u017e…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":7215,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[11],"tags":[4915,4916,4914,4917,51,1341,54,4918,53,52],"class_list":{"0":"post-7214","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-svet","8":"tag-benes","9":"tag-csns","10":"tag-dolezal","11":"tag-klusacek","12":"tag-poslanecka-snemovna","13":"tag-spd","14":"tag-svet","15":"tag-vyskocil","16":"tag-world","17":"tag-world-news"},"share_on_mastodon":{"url":"","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7214","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7214"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7214\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/7215"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7214"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7214"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7214"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}