Lidsk\u00fd mozek m\u00e1 obrovsk\u00fd probl\u00e9m s\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00edm hlubok\u00e9ho \u010dasu. Na\u0161e \u017eivoty trvaj\u00ed v\u00a0pr\u016fm\u011bru zhruba osmdes\u00e1t let, tak\u017ee cokoliv, co se ud\u00e1lo p\u0159ed n\u011bkolika tis\u00edcilet\u00edmi, vn\u00edm\u00e1me jako d\u00e1vn\u00fd, t\u011b\u017eko uchopiteln\u00fd prav\u011bk. \u010casto podl\u00e9h\u00e1me iluzi, \u017ee d\u011bjiny planety plynuly v\u00a0\u00fahledn\u00fdch, logick\u00fdch bloc\u00edch. Dinosau\u0159i \u017eili s\u00a0ob\u0159\u00edmi kapradinami, pak p\u0159i\u0161el ni\u010div\u00fd meteorit, n\u00e1sledovala doba ledov\u00e1, mamuti a\u00a0nakonec my.<\/p>\n
Kdy\u017e se geologov\u00e9 a\u00a0astrofyzici rozhodli polo\u017eit \u010dasov\u00e9 osy biologick\u00e9 evoluce a\u00a0vesm\u00edrn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed vedle sebe, narazili na \u0161okuj\u00edc\u00ed zji\u0161t\u011bn\u00ed. Objevili asymetrii, kter\u00e1 zn\u00ed jako absolutn\u00ed pop\u0159en\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch z\u00e1kon\u016f. Uk\u00e1zalo se, \u017ee v\u011bci, kter\u00e9 pova\u017eujeme za naprost\u00fd z\u00e1klad na\u0161eho sv\u011bta\u00a0\u2013 jako je t\u0159eba oby\u010dejn\u00e1 proch\u00e1zka letn\u00edm lesem\u00a0\u2013 jsou vlastn\u011b obrovskou evolu\u010dn\u00ed novinkou. A\u00a0naopak tvorov\u00e9, kte\u0159\u00ed n\u00e1s d\u011bs\u00ed svou zd\u00e1nlivou primitivnost\u00ed, jsou o\u010dit\u00fdmi kronik\u00e1\u0159i d\u011bjin, o\u00a0nich\u017e si n\u00e1\u0161 rozum odm\u00edt\u00e1 nechat by\u0165 jen zd\u00e1t. To, co n\u00e1sleduje, zaru\u010den\u011b p\u0159evr\u00e1t\u00ed va\u0161e dosavadn\u00ed ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u010dasu naruby.<\/p>\n
Sv\u011bt bez st\u00ednu a\u00a0bez d\u0159eva<\/p>\n
Abychom pln\u011b pochopili tento fascinuj\u00edc\u00ed \u010dasov\u00fd paradox, mus\u00edme se vr\u00e1tit o\u00a0zhruba 450\u00a0milion\u016f let zp\u011bt do minulosti. Nach\u00e1z\u00edme se v\u00a0obdob\u00ed ordoviku a\u00a0siluru. Kdybyste tehdy m\u011bli k\u00a0dispozici stroj \u010dasu a\u00a0vystoupili na prehistorickou pevninu, pravd\u011bpodobn\u011b byste si mysleli, \u017ee jste pr\u00e1v\u011b p\u0159ist\u00e1li na nehostinn\u00e9m Marsu. Na Zemi tehdy nerostl ani jeden jedin\u00fd strom. Nebyly tu absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 ke\u0159e, \u017e\u00e1dn\u00e1 k\u016fra, dokonce ani \u017e\u00e1dn\u00e9 listy, kter\u00e9 by vrhaly sp\u00e1sn\u00fd st\u00edn. Pevninu tvo\u0159ila jen mrtv\u00e1, tich\u00e1 a\u00a0pust\u00e1 sk\u00e1la vytrvale bi\u010dovan\u00e1 krut\u00fdm v\u011btrem, maxim\u00e1ln\u011b porostl\u00e1 tenk\u00fdm kobercem primitivn\u00edch mech\u016f a\u00a0li\u0161ejn\u00edk\u016f.<\/p>\n
Zat\u00edmco pevnina byla mrtvou a\u00a0pustou z\u00f3nou bez slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edho \u017eivota, pod hladinou oce\u00e1nu u\u017e d\u00e1vno prob\u00edhala krvav\u00e1 a\u00a0vysoce vysp\u011bl\u00e1 evolu\u010dn\u00ed bitva. A\u00a0pr\u00e1v\u011b v\u00a0tomto obdob\u00ed se v\u00a0temn\u00fdch, neprozkouman\u00fdch hlubin\u00e1ch zrodil absolutn\u00ed vl\u00e1dce.<\/p>\n
Vesm\u00edrn\u00e1 anom\u00e1lie: Skute\u010dn\u00fd v\u011bdeck\u00fd zvrat<\/p>\n
Pr\u00e1v\u011b tady toti\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed ten skute\u010dn\u00fd v\u011bdeck\u00fd zvrat. Pokud je pro v\u00e1s obt\u00ed\u017en\u00e9 vst\u0159ebat fakt, \u017ee \u017eralok je star\u0161\u00ed ne\u017e strom, pod\u00edvejme se rovnou nahoru. Mnohem d\u00e1l ne\u017e jen na \u0161pi\u010dky les\u016f. Pod\u00edvejme se na samotnou slune\u010dn\u00ed soustavu.<\/p>\n
Symbolem astronomie a\u00a0jedn\u00edm z\u00a0nejv\u00edce ikonick\u00fdch \u00fakaz\u016f na\u0161eho vesm\u00edrn\u00e9ho sousedstv\u00ed je bezpochyby planeta Saturn a\u00a0jej\u00ed majest\u00e1tn\u00ed prstence. Dlouho jsme se logicky domn\u00edvali, \u017ee tyto prstence vznikly spole\u010dn\u011b s\u00a0planetou p\u0159i samotn\u00e9m formov\u00e1n\u00ed slune\u010dn\u00ed soustavy p\u0159ed 4,5\u00a0miliardami let. Nejnov\u011bj\u0161\u00ed anal\u00fdzy dat z\u00a0americk\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 sondy Cassini v\u0161ak v\u011bdc\u016fm p\u0159inesly naprost\u00fd \u0161ok.<\/p>\n
Co to znamen\u00e1 v\u00a0praxi? Znamen\u00e1 to naprost\u00e9 naru\u0161en\u00ed na\u0161\u00ed lidsk\u00e9 logiky. P\u0159edstavte si to na jednoduch\u00e9 analogii: budujete zbrusu nov\u00e9 m\u011bsto. \u017dralok p\u0159edstavuje z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men polo\u017een\u00fd na \u00fapln\u00e9m za\u010d\u00e1tku stavby. Stromy jsou domy, kter\u00e9 se na m\u00edst\u011b postavily o\u00a0cel\u00fdch sto let pozd\u011bji. A\u00a0prstence Saturnu? To je jen k\u0159iklav\u00fd neonov\u00fd n\u00e1pis, kter\u00fd tam n\u011bkdo na nebe pov\u011bsil teprve minul\u00fd t\u00fdden.<\/p>\n
Kdyby m\u011bl prehistorick\u00fd \u017eralok v\u00a0prav\u011bk\u00fdch oce\u00e1nech k\u00a0dispozici dalekohled a\u00a0pod\u00edval se j\u00edm na no\u010dn\u00ed oblohu, vid\u011bl by Saturn jen jako oby\u010dejnou, nahou a\u00a0nudnou kouli plynu bez jak\u00fdchkoliv prstenc\u016f. Tento ob\u00e1van\u00fd pozemsk\u00fd pred\u00e1tor tak nen\u00ed jen star\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny hlubok\u00e9 lesy na sv\u011bt\u011b. Je dokonce star\u0161\u00ed ne\u017e ten absolutn\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed kosmick\u00fd \u00fatvar v\u00a0cel\u00e9 na\u0161\u00ed slune\u010dn\u00ed soustav\u011b.<\/p>\n
Jak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b oklamat p\u011bt apokalyps<\/p>\n