![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/bienale-benattky-pavilon.jpeg\")
Foto: Shot by Us, Jakub Jansa<\/p>\nNejv\u011bt\u0161\u00ed ben\u00e1tsk\u00e1 \u010dtvr\u0165 Castello op\u011bt po dvou letech pat\u0159\u00ed um\u011bn\u00ed. Dva zdej\u0161\u00ed are\u00e1ly, b\u00fdval\u00e1 lod\u011bnice Arsenale a\u00a0noblesn\u00ed parkov\u00e9 v\u00fdstavi\u0161t\u011b Giardini, jsou st\u0159edobodem Ben\u00e1tsk\u00e9ho bien\u00e1le, kter\u00e9 v\u00a0jednom ro\u010dn\u00edku nav\u0161t\u00edv\u00ed a\u017e 700\u00a0tis\u00edc lid\u00ed. Na obou m\u00edstech je v\u017edy k\u00a0vid\u011bn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstava a\u00a0tak\u00e9 n\u011bkolik des\u00edtek n\u00e1rodn\u00edch expozic.<\/p>\n
V Arsenale si st\u00e1ty jako \u010c\u00edna, Mexiko, Turecko nebo Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty pro sv\u00e9 expozice mus\u00ed rezervovat plochy n\u011bkdej\u0161\u00edho pr\u016fmyslov\u00e9ho are\u00e1lu. Giardini je o\u00a0pozn\u00e1n\u00ed exkluzivn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edstem. St\u00e1l\u00e9 stanovi\u0161t\u011b tu m\u00e1 28\u00a0pavilon\u016f zem\u00ed, je\u017e v\u00a0minulosti platily za glob\u00e1ln\u00ed kulturn\u00ed velmoci. Vedle Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, Francie, \u0160pan\u011blska nebo N\u011bmecka je tu i\u00a0pavilon b\u00fdval\u00e9ho \u010ceskoslovenska. Dnes spole\u010dn\u00fd pavilon pro \u010cesko a\u00a0Slovensko.<\/p>\n
Zem\u011b, kter\u00e9 v\u00fdstavn\u00ed plochu ani v\u00a0jednom are\u00e1lu nemaj\u00ed, si expozici obvykle otev\u0159ou v\u00a0pronajat\u00fdch prostor\u00e1ch jinde ve m\u011bst\u011b\u00a0\u2013 t\u0159eba i\u00a0kilometry daleko od hlavn\u00edho d\u011bji\u0161t\u011b bien\u00e1le. To m\u00e1 negativn\u00ed vliv na jejich viditelnost i\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bvnost.<\/p>\n
Michal Novotn\u00fd, \u0159editel Sb\u00edrky um\u011bn\u00ed po roce 1945\u00a0v\u00a0N\u00e1rodn\u00ed galerii Praha, k\u00a0tomu \u0159\u00edk\u00e1: \u201ePavilon v\u00a0centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti Giardini je velk\u00fdm privilegiem. Ze zhruba stovky participuj\u00edc\u00edch zem\u00ed jich tu vystavuje asi jen \u010dtvrtina. Pavilon tak znamen\u00e1 jistotu, \u017ee naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed si koup\u00ed vstupenku, v\u00fdstavu uvid\u00ed.\u201c<\/p>\n
V\u00fdhodn\u00e9 je to podle n\u011bj i\u00a0finan\u010dn\u011b: \u201ePron\u00e1jem srovnateln\u00e9ho prostoru v\u00a0Arsenale by celkov\u00e9 n\u00e1klady velmi nav\u00fd\u0161il, pokud nezn\u00e1sobil.\u201c \u010cesko a\u00a0Slovensko tak maj\u00ed na presti\u017en\u00ed v\u00fdstav\u011b opravdu exkluzivn\u00ed m\u00edsto.<\/p>\n
Spole\u010dn\u00e1 \u010desk\u00e1 a\u00a0slovensk\u00e1 expozice 2026\u00a0a\u00a02024Foto: Shot by Us, Jakub Jansa<\/p>\n
Letos se v\u00a0\u010cesk\u00e9m a\u00a0Slovensk\u00e9m pavilonu, jak se dnes budova ofici\u00e1ln\u011b jmenuje, p\u0159edstav\u00ed spole\u010dn\u00fd projekt obou st\u00e1t\u016f s\u00a0n\u00e1zvem The Silence of the Mole. Za Slovensko se na n\u011bm pod\u00edl\u00ed Alex Selmeci a\u00a0Tom\u00e1\u0161 Kocka Jusko, za \u010cesko Jakub Jansa, kur\u00e1torem expozice je Peter Sit.<\/p>\n
Spole\u010dnou prezentaci si \u010cesko a\u00a0Slovensko vyzkou\u0161ely u\u017e v\u00a0roce 2024.\u00a0Slovensk\u00fd um\u011blec Oto Hudec pomaloval vn\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny pavilonu, zat\u00edmco uvnit\u0159 byla k\u00a0vid\u011bn\u00ed instalace \u010desk\u00e9 um\u011blkyn\u011b Evy Ko\u0165\u00e1tkov\u00e9. Ta na sebe strhla pozornost mezin\u00e1rodn\u00ed um\u011bleck\u00e9 sc\u00e9ny a\u00a0expozice \u010cesk\u00e9 republiky byla dokonce presti\u017en\u00edm americk\u00fdm \u010dasopisem ARTnews vyhodnocena jako jedna z\u00a0deseti nejlep\u0161\u00edch cel\u00e9ho ro\u010dn\u00edku<\/a>.<\/p>\n \u010ce\u0161t\u00ed um\u011blci se bien\u00e1le zalo\u017een\u00e9ho roku 1895\u00a0\u00fa\u010dastnili u\u017e za Rakouska-Uherska. Na p\u0159elomu 19.\u00a0a\u00a020.\u00a0stolet\u00ed jim expozici upravil architekt Jan Kot\u011bra. <\/p>\n Po roce 1918\u00a0zde cht\u011blo sv\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed ambice prezentovat i\u00a0mlad\u00e9 \u010ceskoslovensko. A\u00a0z\u00edskalo souhlas s\u00a0vybudov\u00e1n\u00edm vlastn\u00edho pavilonu. Ten se otev\u0159el v\u00a0centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti parku Giardini, v\u00a0t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti pavilonu Francie, v\u00a0roce 1926\u00a0\u2013 tedy p\u0159esn\u011b p\u0159ed 100\u00a0lety.<\/p>\n V\u00fdlu\u010dnost \u010deskoslovensk\u00e9ho pavilonu v\u00a0dob\u011b jeho vzniku podtrhuje kunsthistori\u010dka Terezie Nekvindov\u00e1 v\u00a0knize Budov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu\u00a0\u2013 Reprezentace \u010ceskoslovenska v\u00a0um\u011bn\u00ed, architektu\u0159e a\u00a0designu: \u201eStavba vznikala ve chv\u00edli, kdy v\u00a0are\u00e1lu zat\u00edm nest\u00e1lo ani deset pavilon\u016f.\u201c<\/p>\n Architekt Otakar Novotn\u00fd pojal pavilon v\u00a0kombinaci funkcionalistick\u00e9ho a\u00a0klasicizuj\u00edc\u00edho v\u00fdrazu architektonick\u00e9 moderny. Navrhl ho jako jednoduch\u00fd hranol ozvl\u00e1\u0161tn\u011bn\u00fd n\u011bkolika stroh\u00fdmi stavebn\u00edmi prvky. P\u0159edsunut\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed se vstupn\u00edm port\u00e1lem zakon\u010duje mohutn\u00e1 \u0159\u00edmsa.<\/p>\n Port\u00e1l m\u011bl p\u016fvodn\u011b keramick\u00fd obklad podle n\u00e1vrhu socha\u0159e Jana Laudy. Zdobil ho i\u00a0reli\u00e9f dvou \u010desk\u00fdch lv\u016f s\u00a0\u010deskoslovensk\u00fdm st\u00e1tn\u00edm znakem, dopln\u011bn\u00fd stuhou s\u00a0n\u00e1pisem \u201ePravda v\u00edt\u011bz\u00ed\u201c. Dvouk\u0159\u00eddl\u00e1 vrata pavilonu dodnes zdob\u00ed reli\u00e9fn\u00ed disky, kter\u00e9 tvarem vych\u00e1zej\u00ed z\u00a0rondokubismu.<\/p>\n Budovu p\u016fvodn\u011b naho\u0159e zakon\u010dovala n\u00e1stavba sklen\u011bn\u00e9ho sv\u011btl\u00edku. Kv\u016fli jeho poni\u010den\u00ed p\u0159i bou\u0159i v\u00a0roce 2019\u00a0m\u00e1 pavilon od roku 2024\u00a0ni\u017e\u0161\u00ed, nen\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0m\u00e9n\u011b prosklenou st\u0159echu.<\/p>\n Uvnit\u0159 se krom\u011b miniaturn\u00edch provozn\u00edch prostor ukr\u00fdv\u00e1 jedin\u00fd v\u00fdstavn\u00ed s\u00e1l. V\u00a0souladu s\u00a0dobov\u00fdmi v\u00fdstavn\u00edmi trendy m\u011bl zaji\u0161t\u011bn\u00e9 denn\u00ed sv\u011btlo shora. Jak uv\u00e1d\u00ed Nekvindov\u00e1, pohled do sv\u011btl\u00edku b\u00fdval dlouho zakryt\u00fd zav\u011b\u0161en\u00fdm b\u00edl\u00fdm textilem, kter\u00fd dotv\u00e1\u0159el dojem kv\u00e1drov\u00e9ho prostoru. Teprve po roce 1989\u00a0za\u010dal z\u016fst\u00e1vat odhalen\u00fd jako v\u00fdrazn\u00fd architektonick\u00fd prvek.<\/p>\n N\u011bkter\u00e9 pavilony v\u00a0Giardini pro\u0161ly b\u011bhem desetilet\u00ed radik\u00e1ln\u00edmi prom\u011bnami. Ten \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1le slou\u017e\u00ed v\u00a0z\u00e1sad\u011b tak, jak ho navrhl modernista Novotn\u00fd. Ov\u0161em port\u00e1l u\u017e nezdob\u00ed keramika ani prvorepublikov\u00fd st\u00e1tn\u00ed znak. Po\u010d\u00e1tkem 60.\u00a0let byl vstup zjednodu\u0161en, oblo\u017een \u010derven\u00fdm kamenem a\u00a0na m\u00edst\u011b znaku se objevil n\u00e1zev st\u00e1tu v\u00a0ital\u0161tin\u011b: CECOSLOVACCHIA. P\u016fvodn\u011b byl a\u017e na \u0159\u00edmse nad port\u00e1lem.<\/p>\n Architekt Otakar Novotn\u00fd N\u00e1vrh pavilonu od Otakara Novotn\u00e9ho.<\/p>\n Autorem \u010deskoslovensk\u00e9ho pavilonu byl Otakar Novotn\u00fd. Krom\u011b p\u016fsoben\u00ed ve vlastn\u00ed kancel\u00e1\u0159i se anga\u017eoval tak\u00e9 jako \u010dlen Spolku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f M\u00e1nes, do n\u011bho\u017e vstoupil v\u00a0roce 1903.\u00a0V\u00a0letech 1913-1915\u00a0a\u00a0pak op\u011bt v\u00a0letech 1920-1931\u00a0byl dokonce jeho p\u0159edsedou. <\/p>\n V\u00a0t\u00e9to dob\u011b v\u00a0Praze pro SVU M\u00e1nes navrhl tak\u00e9 nekompromisn\u011b modern\u00ed spolkovou budovu p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed ke st\u0159edov\u011bk\u00e9 \u0160\u00edtkovsk\u00e9 vod\u00e1rensk\u00e9 v\u011b\u017ei. Stavba, dokon\u010den\u00e1 v\u00a0roce 1930, radik\u00e1ln\u011b prom\u011bnila podobu dne\u0161n\u00edho Masarykova n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed a\u00a0pat\u0159\u00ed k\u00a0ikon\u00e1m \u010desk\u00e9 modernistick\u00e9 architektury.<\/p>\n Otakar Novotn\u00fd navrhl i\u00a0vilu \u010cerych v\u00a0\u010cesk\u00e9 Skalici Um\u00edst\u011bn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho pavilonu n\u011bkte\u0159\u00ed kritizuj\u00ed, proto\u017ee je dnes tak trochu utopen\u00fd v\u00a0zeleni mezi ostatn\u00edmi stavbami. Sou\u010dasnou podobu tato \u010d\u00e1st parku z\u00edskala a\u017e v\u00a0roce 1962, kdy v\u00a0n\u00ed vyrostla mohutn\u00e1 novostavba pavilonu seversk\u00fdch zem\u00ed ve stylu pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho brutalismu. V\u00a0roce 1970\u00a0proto architekt Bohuslav Rychlink navrhl pro \u010deskoslovensk\u00fd pavilon roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed prosklenou vstupn\u00ed pergolou, aby byl l\u00e9pe vid\u011bt. Nikdy se v\u0161ak nedo\u010dkala realizace.<\/p>\n St\u00e1t \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f i\u00a0N\u011bmc\u016f<\/p>\n V obdob\u00ed mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami tu nevystavovali jen \u010de\u0161t\u00ed a\u00a0sloven\u0161t\u00ed um\u011blci. Prostor dostala i\u00a0n\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina. \u201eV r\u00e1mci \u010deskoslovensk\u00e9ho pavilonu vystavovali n\u011bmecky hovo\u0159\u00edc\u00ed v\u00fdtvarn\u00ed um\u011blci od jeho vzniku v\u00a0roce 1926,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 kunsthistori\u010dka Anna Hab\u00e1nov\u00e1 z\u00a0Technick\u00e9 univerzity v\u00a0Liberci, kter\u00e1 se um\u011bleckou tvorbou \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f dlouhodob\u011b zab\u00fdv\u00e1.<\/p>\n A\u010dkoli to dnes zn\u00ed pon\u011bkud exoticky, reprezentace \u010ceskoslovenska n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edmi um\u011blci, i\u00a0kdy\u017e ve zjit\u0159en\u00e9 meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b, nejsp\u00ed\u0161 z\u00a0dobov\u00e9ho pohledu p\u016fsobila jako samoz\u0159ejmost a\u00a0nebudila negativn\u00ed ohlasy. \u201eKonkr\u00e9tn\u00ed re\u0161er\u0161i k\u00a0tomu nem\u00e1m, ale \u010dl\u00e1nk\u016f z\u00a0dobov\u00e9ho tisku u\u017e jsem \u010detla hodn\u011b a\u00a0na \u017e\u00e1dnou z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed kontroverzi jsem zat\u00edm nenarazila,\u201c dopl\u0148uje Anna Hab\u00e1nov\u00e1.<\/p>\n N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci bien\u00e1le p\u0159ed \u010deskoslovensk\u00fdm pavilonem v\u00a0meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed.<\/p>\n O dost vyhrocen\u011bj\u0161\u00ed situace nastala po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b, kdy u\u017e Evropa sm\u011b\u0159ovala ke katastrof\u011b druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Ani ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech se po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Ben\u00e1tsk\u00e9ho bien\u00e1le nezastavilo, v\u00e1lka a\u00a0italsk\u00fd fa\u0161ismus p\u0159esto v\u00fdznamn\u011b ovlivnily jeho podobu.<\/p>\n \u201ePrvn\u011b se slo\u017eit\u00e1 situace prom\u00edtla do bien\u00e1le v\u00a0roce 1940, kdy bylo zastoupeno pouze um\u011bn\u00ed z\u00a0nov\u011b vznikl\u00e9ho protektor\u00e1tu \u010cechy a\u00a0Morava,\u201c uv\u00e1d\u00ed kunsthistori\u010dka Nekvindov\u00e1. O\u00a0dva roky pozd\u011bji se karta obr\u00e1tila. Tehdy se pod taktovkou fa\u0161istick\u00e9 It\u00e1lie odehr\u00e1lo bien\u00e1le, na kter\u00e9m hr\u00e1ly prim jej\u00ed sp\u0159\u00e1telen\u00e9 st\u00e1ty.<\/p>\n Pod vlajkou slovensk\u00fdch fa\u0161ist\u016f<\/p>\n V programu Ben\u00e1tsk\u00e9ho bien\u00e1le 1942\u00a0lze naj\u00edt expozice It\u00e1lie a\u00a0N\u011bmecka, ale tak\u00e9 \u0160pan\u011blska, Bulharska, \u0160v\u00fdcarska nebo samostatn\u00e9ho Chorvatska, kter\u00e9 bylo loutkov\u00fdm st\u00e1tem n\u011bmeck\u00fdch nacist\u016f. \u0158ada zem\u00ed se bien\u00e1le nez\u00fa\u010dastnila a\u00a0v jejich pavilonech byly vytvo\u0159eny tematick\u00e9 expozice.<\/p>\n Z pavilon\u016f Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, USA, Francie a\u00a0Belgie se staly pavilony arm\u00e1dy, n\u00e1mo\u0159nictva, letectva a\u00a0futuristick\u00fdch um\u011blc\u016f. A\u00a0jak ve sv\u00e9 knize dokl\u00e1d\u00e1 architekt Marco Mulazzani dobovou fotografi\u00ed, nad vchodem \u010deskoslovensk\u00e9ho pavilonu se v\u00a0roce 1942\u00a0nam\u00edsto st\u00e1tn\u00edho znaku objevil n\u00e1pis REPUBBLICA SLOVACCA.<\/p>\n Touto temnou kapitolou d\u011bjin se zab\u00fdv\u00e1 Richard Gregor, kunsthistorik a\u00a0\u0159editel Liptovsk\u00e9 galerie Petra Michala Boh\u00fa\u0148a: \u201eSlovensk\u00e1 strana usilovala o\u00a0\u00fa\u010dast nejpozd\u011bji od roku 1941.\u00a0Uskute\u010dn\u011bn\u00ed v\u00fdstavy v\u00a0b\u00fdval\u00e9m \u010deskoslovensk\u00e9m pavilonu bylo jen jednou z\u00a0alternativ. Dokonce v\u00a0intern\u00ed komunikaci bien\u00e1le zazn\u011bl n\u00e1vrh, \u017ee by si \u010desk\u00e1 a\u00a0slovensk\u00e1 strana m\u011bly pavilon st\u0159\u00eddat.\u201c<\/p>\n A pokra\u010duje: \u201eA\u017e v\u00a0dubnu 1942\u00a0rozhodlo N\u011bmecko o\u00a0ne\u00fa\u010dasti \u010desk\u00e9 strany a\u00a0protektor\u00e1t pronajal pavilon Slovensk\u00e9 republice za 18\u00a0tis\u00edc korun slovensk\u00fdch. Jako smluvn\u00ed strana vystupuje \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 ministerstvo propagandy.\u201c<\/p>\n P\u0159esto zde fa\u0161istick\u00e1 propaganda nem\u011bla navrch. \u201eParadoxn\u011b kv\u016fli kr\u00e1tk\u00e9mu \u010dasu na p\u0159\u00edpravu, dobr\u00e9mu odborn\u00e9mu slo\u017een\u00ed v\u00fdb\u011brov\u00e9 komise, ochot\u011b ministerstev a\u00a0jin\u00fdch vlastn\u00edk\u016f d\u011bl a\u00a0tak\u00e9 kv\u016fli soub\u011bhu takzvan\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho slohu s\u00a0d\u016frazem v\u00e1le\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu na nacionalismus a\u00a0folklorismus se poda\u0159ilo sestavit kvalitn\u00ed kolekci um\u011bn\u00ed. Mnoh\u00e1 z\u00a0d\u011bl jsou dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch sb\u00edrek a\u00a0v n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech tak\u00e9 st\u00e1l\u00fdch expozic. Jsou nespornou sou\u010d\u00e1st\u00ed k\u00e1nonu d\u011bjin modern\u00edho um\u011bn\u00ed na Slovensku,\u201c komentuje slovensk\u00fd kunsthistorik.<\/p>\n SLOVACCHIACECO\u00a0\u2013 um\u011bleck\u00e1 intervence Tom\u00e1\u0161e D\u017eadon\u011b b\u011bhem architektonick\u00e9ho bien\u00e1le v\u00a0roce 2014.<\/p>\n Za doby socialismu se sem op\u011bt vr\u00e1tily expozice \u010ceskoslovenska a\u00a0pokra\u010dovaly a\u017e do rozd\u011blen\u00ed spole\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu v\u00a0roce 1993.\u00a0Teprve pot\u00e9 do\u0161lo na spole\u010dn\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a\u00a0pravideln\u00e9 st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed pavilonu, o\u00a0kter\u00e9m se mluvilo u\u017e za v\u00e1lky.<\/p>\n Z\u00e1rove\u0148 tu vznikla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed situace. Zat\u00edmco budovy ambas\u00e1d a\u00a0dal\u0161\u00ed nemovitosti \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu si dv\u011b n\u00e1stupnick\u00e9 zem\u011b rozd\u011blily, ben\u00e1tsk\u00fd pavilon z\u016fstal ve spole\u010dn\u00e9m vlastnictv\u00ed obou zem\u00ed. B\u00fdval\u00e1 \u0159editelka Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed galerie Alexandra Kus\u00e1 tvrd\u00ed<\/a>, \u017ee p\u0159i d\u011blen\u00ed majetku se na jeho existenci zapomn\u011blo. Pavilon tak z\u016fst\u00e1v\u00e1 snad posledn\u00edm poz\u016fstatkem \u010ceskoslovenska.<\/p>\n Pavilon si pro svou expozici \u010cesko a\u00a0Slovensko nejprve st\u0159\u00eddaly, ale nyn\u00ed se ujal model spole\u010dn\u00fdch expozic. I\u00a0kdy\u017e pro zahrani\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky m\u016f\u017ee toto \u0159e\u0161en\u00ed p\u016fsobit trochu zmaten\u011b, Michal Novotn\u00fd z\u00a0N\u00e1rodn\u00ed galerie, kter\u00e1 se za \u010ceskou republiku o\u00a0pavilon star\u00e1, je vid\u00ed pozitivn\u011b:<\/p>\n \u201eV politickohistorick\u00e9m kontextu, kter\u00fd hr\u00e1l u\u00a0bien\u00e1le v\u017edy velkou roli a\u00a0kdy byl pr\u00e1v\u011b form\u00e1t n\u00e1rodn\u00edch pavilon\u016f tolikr\u00e1t kritizov\u00e1n (kritici tvrd\u00ed, \u017ee n\u00e1rodn\u00ed pavilony jsou p\u0159e\u017eitek, proto\u017ee um\u011bn\u00ed nem\u00e1 hranice, podporuje nacionalismus a\u00a0n\u011bkter\u00e9 zem\u011b zv\u00fdhod\u0148uje\u00a0\u2013 pozn. red.), mi p\u0159ijde, \u017ee d\u00e1v\u00e1me dobr\u00fd p\u0159\u00edklad. Jsem za N\u00e1rodn\u00ed galerii Praha hrd\u00fd, \u017ee se n\u00e1m dvakr\u00e1t za sebou poda\u0159ilo ud\u011blat spole\u010dnou prezentaci a\u00a0\u017ee jsme se p\u0159es v\u0161echny obt\u00ed\u017ee dok\u00e1zali dohodnout. To mi v\u00a0dne\u0161n\u00edm sv\u011bt\u011b p\u0159ijde jako velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 symbolick\u00e9 gesto i\u00a0pro ostatn\u00ed n\u00e1rody.\u201c<\/p>\n Pravda, m\u00e1lokter\u00e9 dva st\u00e1ty by z\u0159ejm\u011b dok\u00e1zaly p\u0159es t\u0159icet let a\u00a0nap\u0159\u00ed\u010d politick\u00fdmi reprezentacemi sd\u00edlet svou v\u00fdkladn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148 na akci glob\u00e1ln\u00edho v\u00fdznamu. A\u00a0je\u0161t\u011b na tom zakl\u00e1dat obsahovou koncepci nebo dokonce humor.<\/p>\n Jako t\u0159eba kdy\u017e slovensko-\u010desk\u00fd um\u011blec Tom\u00e1\u0161 D\u017eado\u0148 p\u0159ed dvan\u00e1cti lety na architektonick\u00e9m bien\u00e1le, kter\u00e9 se kon\u00e1 v\u017edy v\u00a0pauze mezi v\u00fdtvarn\u00fdmi ro\u010dn\u00edky, zp\u0159eh\u00e1zel p\u00edsmena nad vstupem do pavilonu. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky pak n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f v\u00edtal n\u00e1pis SLOVACCHIACECO.<\/p>\n Mimochodem, jinde v\u00a0Giardini dodnes stoj\u00ed tak\u00e9 pavilon s\u00a0ozna\u010den\u00edm Jugoslavia. St\u00e1ty b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vie ho ale nesd\u00edlej\u00ed a\u00a0vyu\u017e\u00edv\u00e1 ho u\u017e jen Srbsko.<\/p>\n Pavilony dal\u0161\u00edch zem\u00ed v\u00a0Giardini V\u00a0parku Giardini dnes stoj\u00ed 28\u00a0n\u00e1rodn\u00edch pavilon\u016f, \u00dast\u0159edn\u00ed pavilon neboli Palazzo Centrale a\u00a0m\u011bstsk\u00fd pavilon Ben\u00e1tek. Jsou mezi nimi d\u00edla slavn\u00fdch architekt\u016f, jako byli Josef Hoffmann (Rakousko, rod\u00e1k z\u00a0moravsk\u00e9 Brtnice), Gerrit Rietveld (Nizozemsko) nebo Alvar Aalto (Finsko).<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/vi9.jpeg\")
<\/a>\u010ceskoslovensko na bien\u00e1le<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/bienale-benatky-pavilon.jpeg\")
Foto: Roman Franc, N\u00e1rodn\u00ed galerie Praha<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/1778315529_539_bienale-benatky-pavilon.jpeg\")
Foto: N\u00e1rodn\u00ed galerie Praha<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/vila-cerych-ceska-skalice.jpeg\")
<\/a><\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/1778315529_678_bienale-benatky-pavilon.jpeg\")
Foto: N\u00e1rodn\u00ed galerie Praha<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/1778315530_884_bienale-benatky-pavilon.jpeg\")
Foto: Hejdov\u00e1 Duba architekti<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/federalni-shromazdeni-narodni-muzeum-praha-vecer.jpeg\")
<\/a>\u010cesk\u00fd a\u00a0Slovensk\u00fd pavilon<\/p>\n![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/1778315530_284_bienale-benatky-pavilon.jpeg\")
Foto: Hertha Hurnaus, Austrian pavilion Biennale Architettura 2025<\/p>\n
![](\"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-content\/uploads\/2026\/05\/1778315530_277_rodny-dum-josefa-hoffmanna-brtnice.jpeg\")
<\/a><\/p>\n