{"id":81979,"date":"2026-05-11T10:04:11","date_gmt":"2026-05-11T10:04:11","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/81979\/"},"modified":"2026-05-11T10:04:11","modified_gmt":"2026-05-11T10:04:11","slug":"nasli-ztracene-mesto-archeologove-predstavili-mimoradny-objev-z-mayske-historie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/81979\/","title":{"rendered":"Na\u0161li ztracen\u00e9 m\u011bsto? Archeologov\u00e9 p\u0159edstavili mimo\u0159\u00e1dn\u00fd objev z\u00a0maysk\u00e9 historie"},"content":{"rendered":"

Sac Balam, n\u011bkdy ozna\u010dovan\u00e9 tak\u00e9 jako Sak-Bahl\u00e1n, znamen\u00e1 v\u00a0maysk\u00e9m jazyce \u201eB\u00edl\u00fd jagu\u00e1r\u201c. Historick\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee m\u011bsto zalo\u017eila v\u00a0roce 1586\u00a0maysk\u00e1 skupina Lakandon\u016f pot\u00e9, co \u0160pan\u011bl\u00e9 zni\u010dili jejich p\u016fvodn\u00ed centrum Lakam Tun. Uprchl\u00ed obyvatel\u00e9 se n\u00e1sledn\u011b st\u00e1hli hluboko do neprostupn\u00e9 d\u017eungle, kde vybudovali nov\u00e9 s\u00eddlo a\u00a0v\u00edce ne\u017e sto let odtud vzdorovali \u0161pan\u011blsk\u00e9 kolonizaci. <\/p>\n

M\u011bsto, kter\u00e9 zmizelo z\u00a0map<\/p>\n

Na rozd\u00edl od jin\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch maysk\u00fdch m\u011bst, jako jsou Tikal nebo Palenque, p\u0159edstavuje Sac Balam pozdn\u00ed kapitolu maysk\u00e9 civilizace a\u00a0p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee domorod\u00e9 komunity po p\u0159\u00edchodu Evropan\u016f nezmizely, ale sna\u017eily se nov\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m p\u0159izp\u016fsobit a\u00a0p\u0159e\u017e\u00edt.<\/p>\n

\u0160pan\u011bl\u016fm se Sac Balam poda\u0159ilo dob\u00fdt a\u017e po roce 1695.\u00a0M\u011bsto n\u00e1sledn\u011b p\u0159ejmenovali na Nuestra Se\u00f1ora de los Dolores, jeho existence v\u0161ak netrvala dlouho. Evropsk\u00e9 nemoci t\u00e9m\u011b\u0159 zdecimovaly m\u00edstn\u00ed populaci a\u00a0p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 byli n\u00e1siln\u011b p\u0159es\u00eddleni. <\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Sac Balam postupn\u011b pohltila d\u017eungle a\u00a0jeho p\u0159esn\u00e1 poloha se vytratila z\u00a0map i\u00a0lidsk\u00e9 pam\u011bti.<\/p>\n

Archaeologists have presented new evidence that a jungle-covered site known as Sol y Para\u00edso, or \u201csun and paradise,\u201d may be the location of the lost Maya city of Sac Balam. https:\/\/t.co\/aF8ugLhOMH<\/a><\/p>\n

\u2014 News from Science (@NewsfromScience) May 8, 2026<\/a><\/p>\n

Detektivn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed v\u00a0d\u017eungli<\/p>\n

Po ztracen\u00e9m m\u011bst\u011b p\u00e1traly b\u011bhem posledn\u00edch desetilet\u00ed r\u016fzn\u00e9 expedice, \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u0161ak nebyla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. Zlom p\u0159i\u0161el a\u017e d\u00edky m\u00edstu zn\u00e1m\u00e9mu jako Sol y Para\u00edso neboli \u201eSlunce a\u00a0R\u00e1j\u201c, kde na za\u010d\u00e1tku 21.\u00a0stolet\u00ed vznikl t\u00e1bor vyu\u017e\u00edvan\u00fd lidmi, kte\u0159\u00ed neleg\u00e1ln\u011b p\u00e1sli dobytek v\u00a0biosf\u00e9rick\u00e9 rezervaci Montes Azules pobl\u00ed\u017e jezera Miramar.<\/p>\n

Mezi m\u00edstn\u00edmi se pozd\u011bji za\u010daly \u0161\u00ed\u0159it zv\u011bsti o\u00a0nalezen\u00e9m zlat\u011b. Ty upoutaly i\u00a0pozornost archeologa Josuh\u00e9ho Lozady Toleda z\u00a0mexick\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho institutu antropologie a\u00a0historie (INAH). Poloha lokality nav\u00edc odpov\u00eddala historick\u00fdm dokument\u016fm \u0161pan\u011blsk\u00fdch mision\u00e1\u0159\u016f ze 17.\u00a0stolet\u00ed, kte\u0159\u00ed cestu do Sac Balam popisovali jako n\u011bkolikadenn\u00ed putov\u00e1n\u00ed d\u017eungl\u00ed n\u00e1sledovan\u00e9 plavbou po \u0159ece Lacant\u00fan.<\/p>\n

\u201eSpojen\u00edm v\u0161ech t\u011bchto informac\u00ed se mi poda\u0159ilo vytvo\u0159it n\u00e1vrh na map\u011b a\u00a0z\u00edskat p\u0159ibli\u017enou p\u0159edstavu, kde by se Sac Balam mohlo nach\u00e1zet,\u201c uvedl Lozada Toledo v\u00a0tiskov\u00e9 zpr\u00e1v\u011b INAH<\/a>, kter\u00e1 byla publikov\u00e1na v\u00a0\u010dervenci lo\u0148sk\u00e9ho roku p\u0159i zve\u0159ejn\u011bn\u00ed prvn\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch n\u00e1lez\u016f.<\/p>\n

<\/a>Keramika, mohyly i\u00a0kamenn\u00e1 ze\u010f<\/p>\n

Prvn\u00ed systematick\u00fd ter\u00e9nn\u00ed v\u00fdzkum lokality prob\u011bhl v\u00a0roce 2023.\u00a0Archeologov\u00e9 tehdy objevili mno\u017estv\u00ed mal\u00fdch mohyl rozeset\u00fdch po cel\u00e9 oblasti. Podle historick\u00fdch popis\u016f se Sac Balam skl\u00e1dalo z\u00a0v\u00edce ne\u017e stovky men\u0161\u00edch dom\u016f soust\u0159ed\u011bn\u00fdch kolem t\u0159\u00ed velk\u00fdch staveb, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b slou\u017eily ve\u0159ejn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.<\/p>\n

Postupn\u011b p\u0159ib\u00fdvaly dal\u0161\u00ed n\u00e1lezy. V\u011bdci objevili \u00falomky keramiky, kter\u00e9 sv\u00fdm stylem odpov\u00eddaly pozdn\u00edmu p\u0159edkoloni\u00e1ln\u00edmu a\u00a0ran\u011b koloni\u00e1ln\u00edmu obdob\u00ed maysk\u00e9 civilizace. Na\u0161li tak\u00e9 dva prameny, kter\u00e9 podle dochovan\u00fdch \u0161pan\u011blsk\u00fdch z\u00e1znam\u016f le\u017eely v\u00a0bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti Sac Balam.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00fd posun p\u0159i\u0161el v\u00a0lo\u0148sk\u00e9m roce, kdy archeologov\u00e9 provedli jeden\u00e1ct zku\u0161ebn\u00edch vykop\u00e1vek. B\u011bhem nich nalezli dal\u0161\u00ed keramick\u00e9 fragmenty i\u00a0figurku opice poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0obdob\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edho rozmachu m\u011bsta. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost ale vzbudil objev masivn\u00ed kamenn\u00e9 zdi dlouh\u00e9 \u0161estn\u00e1ct metr\u016f. Opevn\u011bn\u00ed podobn\u00e9ho typu toti\u017e historick\u00e9 prameny o\u00a0Sac Balam rovn\u011b\u017e zmi\u0148uj\u00ed.<\/p>\n

Foto: Josuhe\u0301 Lozada, CINAH Chiapas<\/p>\n

Poz\u016fstatky maysk\u00e9ho m\u011bsta Sac Balam nalezen\u00e9 v\u00a0mexick\u00e9 d\u017eungli<\/p>\n

\u201eNebyla jsem si jist\u00e1, \u017ee se jedn\u00e1 o\u00a0Sac Balam, dokud jsem tu ze\u010f nena\u0161la,\u201c uvedla pro \u010dasopis Science<\/a> archeolo\u017eka Yuko Shiratori, kter\u00e1 se na v\u00fdzkumu pod\u00edl\u00ed a\u00a0kter\u00e1 o\u00a0nalezen\u00ed Sac Balam informovala na za\u010d\u00e1tku leto\u0161n\u00edho kv\u011btna b\u011bhem konference Spole\u010dnosti pro americkou archeologii (SAA)<\/a>. <\/p>\n

Nad\u0161en\u00ed i\u00a0opatrnost<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee archeologov\u00e9 o\u00a0mo\u017en\u00e9m objevu legend\u00e1rn\u00edho m\u011bsta informovali ve\u0159ejnost, \u010d\u00e1st odborn\u00edk\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 zdr\u017eenliv\u00e1.<\/p>\n

\u201eNejsem o\u00a0tom p\u0159esv\u011bd\u010den, ale je to mo\u017en\u00e9,\u201c uvedl<\/a> archeolog Joel Palka z\u00a0Arizonsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity, kter\u00fd se dlouhodob\u011b zab\u00fdv\u00e1 maysk\u00fdmi komunitami tohoto obdob\u00ed.<\/p>\n

Podle n\u011bj je nalezen\u00e1 ze\u010f zaj\u00edmav\u00fdm objevem, definitivn\u00ed potvrzen\u00ed identity lokality by ale vy\u017eadovalo odkryt\u00ed z\u00e1klad\u016f v\u0161ech t\u0159\u00ed hlavn\u00edch staveb nebo n\u00e1lez kovov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f z\u00a0koloni\u00e1ln\u00edho obdob\u00ed.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum je pl\u00e1nov\u00e1n na leto\u0161n\u00ed l\u00e9to. Archeologov\u00e9 se cht\u011bj\u00ed zam\u011b\u0159it nejen na detailn\u00ed pr\u016fzkum kamenn\u00e9 zdi, ale tak\u00e9 na hled\u00e1n\u00ed vrstev uhl\u00ed a\u00a0popela, kter\u00e9 by mohly potvrdit historick\u00e9 z\u00e1znamy o\u00a0tom, \u017ee \u0160pan\u011bl\u00e9 b\u011bhem invaze Sac Balam vyp\u00e1lili.<\/p>\n

Kdo byli Mayov\u00e9?<\/p>\n

Maysk\u00e1 civilizace byla vysp\u011bl\u00e1 kultura p\u016fvodn\u00edch obyvatel St\u0159edn\u00ed Ameriky. Rozv\u00edjela se p\u0159ibli\u017en\u011b od roku 2000\u00a0p\u0159. n. l. do 16.\u00a0stolet\u00ed, kdy jej\u00ed \u00fazem\u00ed ovl\u00e1dli \u0160pan\u011bl\u00e9.<\/p>\n

Mayov\u00e9 \u017eili hlavn\u011b na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Mexika, Guatemaly, Belize a\u00a0Hondurasu. Prosluli stavbou monument\u00e1ln\u00edch pyramid, chr\u00e1m\u016f a\u00a0m\u011bst, jako nap\u0159\u00edklad Chich\u00e9n Itz\u00e1 nebo Tikal.<\/p>\n

M\u011bli vysp\u011bl\u00e9 znalosti matematiky i\u00a0astronomie a\u00a0vytvo\u0159ili vlastn\u00ed p\u00edsmo. Jejich spole\u010dnost byla organizov\u00e1na do m\u011bstsk\u00fdch st\u00e1t\u016f veden\u00fdch kr\u00e1li.<\/p>\n

Biosf\u00e9rick\u00e1 rezervace Montes Azules, na jej\u00edm\u017e \u00fazem\u00ed by se ztracen\u00e9 maysk\u00e9 m\u011bsto Sac Balam m\u011blo nach\u00e1zet.<\/p>\n

<\/a><\/a>