{"id":87943,"date":"2026-05-16T19:26:10","date_gmt":"2026-05-16T19:26:10","guid":{"rendered":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/87943\/"},"modified":"2026-05-16T19:26:10","modified_gmt":"2026-05-16T19:26:10","slug":"v-mysli-norimberske-zakony-na-papire-i-lzi-a-ty-pocty-historik-fidler-nad-propagacni-brozurkou-sudetaku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/87943\/","title":{"rendered":"V mysli norimbersk\u00e9 z\u00e1kony, na pap\u00ed\u0159e i l\u017ei. A ty po\u010dty? Historik Fidler nad propaga\u010dn\u00ed bro\u017eurkou Sude\u0165\u00e1k\u016f"},"content":{"rendered":"


\n\tM\u00e1me p\u0159ed sebou bro\u017eurku s n\u00e1zvem \u201eMy sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci \/ Wir Sudetendeutschen\u201c, u kter\u00e9 je dosti drobn\u00fdm p\u00edsmem uveden vydavatel, tedy \u201eSudetendeutsche Landsmannschaft\u201c, a stejn\u011b drobn\u011b ozn\u00e1meno financov\u00e1n\u00ed od \u201eBayerisches Staatsministerium f\u00fcr Familie, Arbeit und Soziales\u201c. Co byste mi k tomu \u0159ekl?<\/p>\n


\n\tJedn\u00e1 se o bro\u017eurku propaga\u010dn\u00ed, ur\u010denou prim\u00e1rn\u011b \u010desk\u00e9mu obyvatelstvu, napsanou velmi dobrou \u010de\u0161tinou a s minim\u00e1ln\u00edm mno\u017estv\u00edm proh\u0159e\u0161k\u016f v\u016f\u010di \u010desk\u00e9mu pravopisu. Rozhodn\u011b aspo\u0148 v tomto jde o v\u00fdrazn\u00fd posun od onoho n\u011bmecko-\u201e\u010desk\u00e9ho\u201c let\u00e1ku \u201eRozkaz pro obyvatele\u201c z b\u0159ezna 1939.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tVzal jste to hned zostra. Ale vcelku v\u00e1m rozum\u00edm, proto\u017ee cel\u00fdm materi\u00e1lem, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159\u00ed jako vst\u0159\u00edcnost sama, se vine zjevn\u00e1 propaganda ve stylu \u2013 bu\u010f uzn\u00e1te n\u00e1\u0161 pohled, kter\u00fd je esenc\u00ed dorozum\u011bn\u00ed, dialogu a sm\u00ed\u0159en\u00ed, nebo jej odm\u00edtnete, a pak jste pokra\u010dovateli nacionalismu, totality a v\u0161eho \u0161patn\u00e9ho…<\/p>\n


\n\tPon\u011bkud jste to zjednodu\u0161il, ale obecn\u011b m\u00e1te pravdu. Je jejich v\u011bc\u00ed, jak sami sebe naz\u00fdvaj\u00ed a jak svoje d\u011bjiny interpretuj\u00ed, ale nech\u00e1pu, pro\u010d n\u00e1s t\u00edm obt\u011b\u017euj\u00ed. Zcela jist\u011b si dok\u00e1\u017eou zaplatit \u010desk\u00e9 jedince \u010di skupiny, aby jejich n\u00e1zory sd\u00edleli. To vid\u00edme minim\u00e1ln\u011b v posledn\u00edm desetilet\u00ed. Zat\u00edm si v\u0161ak dovol\u00edm pochybovat, \u017ee by n\u00e1m sv\u016fj pohled dok\u00e1zali obecn\u011b vsugerovat. Tak\u017ee jde sp\u00ed\u0161e o jejich st\u00e1lou snahu od\u0159\u00edznout ze \u0161tangle dal\u0161\u00ed, u\u017e\u0161\u00ed \u010di \u0161ir\u0161\u00ed, kole\u010dko. A ten germanismus jsem pou\u017eil z\u00e1m\u011brn\u011b.<\/p>\n


\n\tBro\u017eurka m\u00e1 dv\u011b \u010d\u00e1sti, prvn\u00ed je obecn\u00fdm sebevychvalov\u00e1n\u00edm, druh\u00e1 historick\u00fdm p\u0159ehledem. Tak\u017ee se s v\u00e1mi budu asi bavit o t\u00e9 druh\u00e9 \u010d\u00e1sti…<\/p>\n


\n\tJako obvykle v\u00e1m do pl\u00e1nu trochu hod\u00edm vidle a nejd\u0159\u00edve se budu v\u011bnovat geografii. V bro\u017eurce jsou na v\u00edce m\u00edstech p\u0159id\u00e1ny mapy. V\u011bt\u0161inou jde o mapu s vyzna\u010denou hranic\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, p\u0159i\u010dem\u017e \u010d\u00e1st jej\u00edho \u00fazem\u00ed je barevn\u011b odli\u0161ena. Podle jedn\u00e9 vysv\u011btlivky jde pr\u00fd o N\u011bmci os\u00eddlen\u00e9 \u00fazem\u00ed v roce 1937. Pon\u011bkud nech\u00e1pu, kde ony \u00fadaje o os\u00eddlen\u00ed v roce 1937 z\u00edskali, proto\u017ee s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu prob\u011bhlo v roce 1930. Pokud je mi zn\u00e1mo, v \u017e\u00e1dn\u00e9m politick\u00e9m okrese v \u010desk\u00fdch zem\u00edch ne\u017eilo pouze a jen n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tAno, v politick\u00e9m okrese kraslick\u00e9m bylo p\u0159es 98 % obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, ano, ve 26 okresech p\u0159esahoval po\u010det obyvatel n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti 90 %, ale politick\u00fdch okres\u016f bylo v \u010desk\u00fdch zem\u00edch celkem 151. Tak\u017ee tvrzen\u00ed, \u017ee barevn\u011b odli\u0161en\u00e9 \u00fazem\u00ed bylo os\u00eddleno N\u011bmci, je minim\u00e1ln\u011b nep\u0159esn\u00e9, nemluv\u011b o skute\u010dnosti, \u017ee neodpov\u00edd\u00e1 ani jeho vro\u010den\u00ed. Je to n\u011bco podobn\u00e9ho jako vyj\u00e1d\u0159en\u00ed jist\u00e9 europoslankyn\u011b, \u017ee n\u00e1s osvobodili Ameri\u010dan\u00e9, pozd\u011bji opraven\u00e9, \u017ee n\u00e1s osvobodili tak\u00e9 Ameri\u010dan\u00e9. Mo\u017en\u00e1 se tedy v nov\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed do\u010dk\u00e1me up\u0159esn\u011bn\u00ed, \u017ee jde o \u00fazem\u00ed os\u00eddlen\u00e9 tak\u00e9 N\u011bmci. Jaroslav Foglar razil pro podobn\u00e1 individua term\u00edn \u201etakyt\u00e1born\u00edk\u201c, zde by \u0161lo asi o \u201etakyodborn\u00edky\u201c a \u201etakyv\u011bdce\u201c.<\/p>\n


\n\tU t\u011bch map jsou ov\u0161em zaj\u00edmav\u00e9 popisy…<\/p>\n


\n\tProti dvojjazy\u010dn\u00fdm n\u00e1zv\u016fm m\u011bst nelze nic m\u00edt. Z historick\u00e9ho hlediska jde o spr\u00e1vn\u00fd postup. Nav\u00edc, v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku \u0161lo o z\u00e1konn\u00fd \u00fazus. Kvituj\u00ed s pot\u011b\u0161en\u00edm, \u017ee na rozd\u00edl od obdob\u00ed protektor\u00e1tu jsou n\u00e1zvy uvedeny nejprve \u010desky, a pot\u00e9 n\u011bmecky. Otazn\u00edky v\u0161ak vznikaj\u00ed u region\u016f a vy\u0161\u0161\u00edch celk\u016f. Na jedn\u00e9 map\u011b je uveden pojem \u201esudetsk\u00e9 Slezsko\u201c na druh\u00e9 pak \u201eMoravsk\u00e9 Slezsko\/Sudetenschlesien\u201c. To jsou zcela nesmysln\u00e9 patvary, nemaj\u00edc\u00ed oporu v ni\u010dem.<\/p>\n


\n\tV roce 1742 do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed t\u00e9to zem\u011b, tehdy ofici\u00e1ln\u011b jedn\u00e9 z vedlej\u0161\u00edch zem\u00ed \u010cesk\u00e9 koruny. V\u011bt\u0161ina \u00fazem\u00ed p\u0159ipadla Prusku a byla od t\u00e9 doby ozna\u010dov\u00e1na jako prusk\u00e9 Slezsko. Men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z\u016fstala u \u010cesk\u00e9 koruny a byla ozna\u010dov\u00e1na jako \u010desk\u00e9 Slezsko, po roce 1804 (vznik Rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed) jako rakousk\u00e9 Slezsko. V \u010ceskoslovensku \u0161lo nejprve o Zemi slezskou, za\u010dlen\u011bnou v roce 1928 do Zem\u011b moravskoslezsk\u00e9. Sv\u00e9voln\u00e9 ozna\u010dov\u00e1n\u00ed ciz\u00edch \u00fazem\u00ed jin\u00fdmi n\u00e1zvy to \u010dasto d\u011bl\u00e1vaj\u00ed okupanti, nikoli \u00fadajn\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tSe Slezskem je pak probl\u00e9m obecn\u011b. Na obou zm\u00edn\u011bn\u00fdch map\u00e1ch jsou uvedeny st\u00e1tn\u00ed celky Rakousko a Slovensko, na jedn\u00e9 tak\u00e9 Polsko, p\u0159i\u010dem\u017e n\u00e1zev posunut daleko na v\u00fdchod od Odry. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee zde nikde nen\u00ed uvedeno N\u011bmecko. Na obou map\u00e1ch jsou v\u0161ak uvedeny nejen regiony Bavorsko\/Bayern a Sasko\/Sachsen, ale zcela toto\u017en\u00fdmi p\u00edsmeny i Slezsko\/Schlesien, co\u017e by m\u011blo enormn\u011b zaj\u00edmat na\u0161e polsk\u00e9 sousedy. Tady jde o zjevn\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed uzn\u00e1n\u00ed hranice Odra\u2013Nisa, co\u017e byla jedna z podm\u00ednek sjednocen\u00ed N\u011bmecka.<\/p>\n


\n\tRozum\u00edm, tak\u017ee onen pohled, kter\u00fd je esenc\u00ed dorozum\u011bn\u00ed, dialogu a sm\u00ed\u0159en\u00ed, nejen ozna\u010duje \u010d\u00e1sti n\u00e1rodnostn\u011b sm\u00ed\u0161en\u00fdch \u00fazem\u00ed meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska za \u010dist\u011b n\u011bmeck\u00e9, ale tak\u00e9 zjevn\u011b zpochyb\u0148uje st\u00e1tn\u00ed hranice kodifikovan\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00edmi smlouvami. Ale poj\u010fme p\u0159ece jen k t\u011bm historick\u00fdm pas\u00e1\u017e\u00edm…<\/p>\n


\n\tV cel\u00e9 historizuj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti vid\u00edm t\u0159i problematick\u00e9 pas\u00e1\u017ee, kter\u00e9, bohu\u017eel, ukazuj\u00ed zcela odli\u0161n\u00e9 tu\u017eby, ne\u017e kter\u00e9 jsou propagandisticky nab\u00edzeny. Jde o dvojstranu s \u010dasovou osou ozna\u010denou jako \u201eNa\u0161e historie v p\u0159ehledu\u201c, dvojstranu s n\u00e1zvem \u201eBezpr\u00e1v\u00ed Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f\u201c a str\u00e1nku s n\u00e1zvem \u201eTv\u00e1\u0159e\u201c.<\/p>\n


\n\tOna \u010dasov\u00e1 osa za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159elomem 12. a 13. stolet\u00ed a p\u0159\u00edchodem n\u011bmeck\u00fdch osadn\u00edk\u016f \u201ena pozv\u00e1n\u00ed kn\u00ed\u017eat a kr\u00e1l\u016f \u010desk\u00fdch zem\u00ed\u201c. Zde vid\u00edme zcela ahistorickou titulaturu, m\u00edsto spr\u00e1vn\u00e9ho a mnoho stalet\u00ed obecn\u011b u\u017e\u00edvan\u00e9ho pojmenov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fd kn\u00ed\u017ee a \u010desk\u00fd kr\u00e1l, pravd\u011bpodobn\u011b sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k oslaben\u00ed \u010desk\u00e9ho prvku na\u0161ich panovn\u00edk\u016f. Podobnou v\u00fdhradu lze m\u00edt k roku 1348 a zalo\u017een\u00ed pra\u017esk\u00e9 univerzity, kde panovn\u00edk je prim\u00e1rn\u011b ozna\u010den jako c\u00edsa\u0159 Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9, j\u00edm\u017e v t\u00e9 dob\u011b rozhodn\u011b nebyl. Univerzitu toti\u017e zalo\u017eil \u010desk\u00fd a \u0159\u00edmsk\u00fd kr\u00e1l Karel, jen\u017e se c\u00edsa\u0159em stal a\u017e o sedm let pozd\u011bji. Tak\u017ee zde m\u00e1me op\u011bt ahistorick\u00fd pokus o zleh\u010den\u00ed \u010desk\u00e9ho vkladu. Pon\u011bkud nech\u00e1pu, co m\u00e1 s jejich d\u011bjinami spole\u010dn\u00e9ho up\u00e1len\u00ed Jana Husa v Kostnici. Z dom\u00e1c\u00ed v\u00e1lky husitsk\u00e9 epochy by se na\u0161lo v\u00edcero akc\u00ed, je\u017e by se z\u00e1m\u011brem autor\u016f konvenovaly l\u00e9pe. N\u00e1sleduje skok o dv\u011b stolet\u00ed a tvrzen\u00ed, kter\u00e9 jist\u011b stoj\u00ed za citaci: \u201eN\u00e1bo\u017eensk\u00e9 spory a mocensk\u00e9 rozpory mezi c\u00edsa\u0159em a \u010desk\u00fdmi stavy vedou k pra\u017esk\u00e9 defenestraci a posl\u00e9ze jsou p\u0159\u00ed\u010dinou t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky\u201c.<\/p>\n

<\/p>\n

\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\"\"<\/a><\/p>\n

\t\t\t\t\tBPP<\/p>\n

\t\t\t\t\tmimo zastupitelskou funkci<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tPokud tomu cit\u00e1tu dob\u0159e rozum\u00edm, tak vin\u00edky t\u0159icetilet\u00e9ho konfliktu, kter\u00fd vylidnil v\u011bt\u0161inu st\u0159edn\u00ed Evropy, byly \u010desk\u00e9 stavy…<\/p>\n


\n\tNo vid\u00edte, jak v\u00e1m jde podprahov\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed. Na rozd\u00edl od prvn\u00edho vstupu, kde se hovo\u0159\u00ed o panovn\u00edc\u00edch \u010desk\u00fdch zem\u00ed, co\u017e je nonsens, zde je spr\u00e1vn\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u201estavov\u00e9 \u010desk\u00fdch zem\u00ed\u201c z\u00e1m\u011brn\u011b zkr\u00e1ceno na \u201e\u010desk\u00e9 stavy\u201c. Tak\u017ee je z\u00e1hodno se pod\u00edvat na jeden z on\u011bch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch spor\u016f, vedouc\u00edch k t\u0159et\u00ed pra\u017esk\u00e9 defenestraci, myln\u011b ozna\u010dovan\u00e9 jako druh\u00e9. \u0160lo o luter\u00e1nskou modlitebnu ve m\u011bst\u011b Hrob\/Klostergrab, kter\u00e1 byla v prosinci 1617 str\u017eena, co\u017e bylo protestanty vykl\u00e1d\u00e1no jako zlov\u016fle katol\u00edk\u016f odporuj\u00edc\u00ed Rudolfovu majest\u00e1tu. Pravdou v\u0161ak je, \u017ee v roce 1614 si tuto modlitebnu postavili n\u011bme\u010dt\u00ed horn\u00edci, a to na pozemku oseck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera bez jeho svolen\u00ed, nav\u00edc stavebn\u00ed materi\u00e1l tomuto kl\u00e1\u0161teru ukradli. Pra\u017esk\u00fd arcibiskup rozhodl o zbo\u0159en\u00ed modlitebny, co\u017e bylo v prosinci 1617 provedeno. Modern\u00ed mluvou bychom \u0159ekli, \u017ee do\u0161lo k odstran\u011bn\u00ed \u010dern\u00e9 stavby. Onen pra\u017esk\u00fd arcibiskup se jmenoval Jan Lohelius a poch\u00e1zel ze vsi T\u0159eben\u011b\/Trebensdorf (\u010di jej\u00ed samoty Vokov) pobl\u00ed\u017e Chebu, je\u017e spole\u010dn\u011b pat\u0159ila m\u011bstu Cheb a bavorsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru ve Waldsassenu. Tak\u017ee jist\u011b byl \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu, \u017ee?<\/p>\n


\n\tA jako t\u0159e\u0161ni\u010dka na dortu, po marn\u00fdch pokusech \u201elegalizovat\u201c onu stavbu u c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora, se n\u011bkte\u0159\u00ed protestant\u0161t\u00ed stavov\u00e9, veden\u00ed Heinrichem hrab\u011btem Thurnem, rozhodli vz\u00edt pr\u00e1vo do sv\u00fdch rukou a z okna Pra\u017esk\u00e9ho hradu vyhodit p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky dvou staro\u010desk\u00fdch rod\u016f \u2013 Vil\u00e9ma Slavatu z Chlumu a Ko\u0161umberka a Jaroslava Bo\u0159itu z Martinic.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tM\u016f\u017eeme tedy sumarizovat, N\u011bmci z Hrobu postavili modlitebnu na ciz\u00edm pozemku a z ukraden\u00e9ho materi\u00e1lu. Tu jim nechal jako \u010dernou stavbu arcibiskup n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu zbo\u0159it. N\u00e1sledkem toho prosadil N\u011bmec stoj\u00edc\u00ed v \u010dele protestantsk\u00fdch radik\u00e1ln\u00edch stav\u016f vyhozen\u00ed dvou \u010cech\u016f ve funkc\u00edch m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00edch z okna Pra\u017esk\u00e9ho hradu. Ale za n\u00e1sledn\u00fd t\u0159icetilet\u00fd konflikt mohou p\u0159ece \u201e\u010desk\u00e9 stavy\u201c.<\/p>\n


\n\tZaj\u00edmav\u00e9, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee obdobn\u011b byste dok\u00e1zal rozebrat v\u0161echny body na uveden\u00e9 \u010dasov\u00e9 ose. Je tam ale n\u011bco opravdu zaj\u00edmav\u00e9ho?<\/p>\n


\n\tJako pozitivum mus\u00edm publikaci p\u0159i\u010d\u00edst, \u017ee se nesna\u017e\u00ed prom\u011bnit zjevnou faktografii, nap\u0159\u00edklad u roku 1897 uzn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee Badeniho snaha o zrovnopr\u00e1vn\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9ho a n\u011bmeck\u00e9ho jazyka selhala kv\u016fli odporu n\u011bmeck\u00e9 politick\u00e9 sc\u00e9ny. Na druhou stranu nelze akceptovat tvrzen\u00ed p\u0159ifa\u0159en\u00e9 k roku 1919, \u017ee po \u201erozpadu habsbursk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e zakl\u00e1daj\u00ed \u010ce\u0161i se souhlasem v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed \u010ceskoslovensko a proti v\u016fli obyvatel zaberou tak\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 oblasti\u201c. Tady ji\u017e nejde o oh\u00fdb\u00e1n\u00ed fakt\u016f, ale zjevn\u00e9 l\u017ei \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 oblasti neexistovaly, hranice \u010desk\u00fdch zem\u00ed byly kodifikov\u00e1ny Vratislavsk\u00fdm m\u00edrem v \u010dervnu 1742 a pot\u00e9 mnoha dal\u0161\u00edmi mezin\u00e1rodn\u00edmi akty, mimo jin\u00e9 i zm\u00edn\u011bnou smlouvou o N\u011bmeck\u00e9m spolku.<\/p>\n


\n\tOno secesionistick\u00e9 hnut\u00ed v pohrani\u010d\u00ed b\u011bhem listopadu a prosince 1918 nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd pr\u00e1vn\u00ed podklad, do\u0161lo jen ke zm\u011bn\u011b st\u00e1tn\u00ed formy z monarchie na republiku. A\u017e do rozhodnut\u00ed m\u00edrov\u00e9 konference ve Versailles nemohlo doj\u00edt a nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00fdm zm\u011bn\u00e1m st\u00e1tn\u00edch hranic mezi \u010desk\u00fdmi a rakousk\u00fdmi zem\u011bmi. P\u0159ipom\u00ednka 54 mrtv\u00fdch ze 4. b\u0159ezna 1919 je pravdiv\u00e1, ale net\u00fdkala se \u201esudeton\u011bmeck\u00fdch\u201c m\u011bst. Secesionistick\u00e9 \u00fazem\u00ed \u201eSudetenland\u201c se toti\u017e nach\u00e1zelo na severu Moravy a ve Slezsku, trag\u00e9die 4. b\u0159ezna 1919 se v\u0161ak odehr\u00e1la ve v\u00edcero m\u011bstech, v onom \u201eSudetenlandu\u201c \u0161lo o \u0160ternberk s 18 mrtv\u00fdmi, zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed poch\u00e1zeli z Kadan\u011b, d\u00e1le z Hostinn\u00e9ho, Chebu, Karlov\u00fdch Var\u016f, St\u0159\u00edbra a \u00dast\u00ed nad Labem, co\u017e v\u0161echno byla m\u011bsta ze secesionistick\u00e9ho \u00fazem\u00ed \u201eDeutschb\u00f6hmen\u201c. Takov\u00e9to chyby ve vlastn\u00edch d\u011bjin\u00e1ch by ani propagandist\u00e9 d\u011blat nem\u011bli.<\/p>\n


\n\tJak se vyrovn\u00e1vaj\u00ed s ud\u00e1lostmi 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky?<\/p>\n


\n\tT\u00e9m\u011b\u0159 nijak. Pro rok 1938 p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed, \u017ee p\u0159ipojen\u00ed pohrani\u010d\u00ed k N\u011bmecku v\u011bt\u0161ina obyvatel \u201enad\u0161en\u011b v\u00edt\u00e1\u201c, a d\u00e1le uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee n\u00e1sledn\u011b doch\u00e1z\u00ed k systematick\u00e9mu vyhlazov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Rom\u016f. V roce 1939 je uvedeno, \u017ee Adolf Hitler poru\u0161il p\u0159\u00edsahy a vytvo\u0159il protektor\u00e1t, v n\u011bm\u017e byl \u201e\u010desk\u00fd n\u00e1rod brut\u00e1ln\u011b utla\u010dov\u00e1n\u201c. Hned v\u0161ak n\u00e1sleduje v\u011bta o 180 000 padl\u00fdch \u201esudeton\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1c\u00edch\u201c, \u010d\u00edm\u017e jak\u00e1koli p\u0159ipom\u00ednka 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky kon\u010d\u00ed.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tTak\u017ee 1. a 2. stann\u00e9 pr\u00e1vo, Lidice, Le\u017e\u00e1ky, Plo\u0161tina, Javo\u0159\u00ed\u010dko a dal\u0161\u00ed m\u00edsta nejsou hodna pozornosti. Zaj\u00edmaly by m\u011b ony osobnosti, uveden\u00e9 pod n\u00e1zvem \u201eTv\u00e1\u0159e\u201c…<\/p>\n


\n\tNebudu provokovat, tak\u017ee nebudu v\u00fdrazn\u011bji p\u0159ipom\u00ednat nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed politick\u00e9 p\u0159edstavitele opravdov\u00fdch sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, tedy Konrada Henleina a Karla Hermanna Nebudu p\u0159ipom\u00ednat ani secesionistick\u00e9 zemsk\u00e9 hejtmany Roberta Freisslera, Raphaela Pachera \u010di Rudolfa Lodgmana von Auen. Zaj\u00edmav\u00e9 v\u0161ak je, \u017ee zde nen\u00ed p\u0159ipomenut ani prvn\u00ed politick\u00fd reprezentant \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f Franz Schuselka, nen\u00ed zde ani uveden tv\u016frce pojmu \u201esudetsk\u00fd N\u011bmec\u201c, publicista Franz Jesser. Nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee zde nejsou uvedeni b\u00fdval\u00ed minist\u0159i \u010deskoslovensk\u00fdch vl\u00e1d, reprezentuj\u00edc\u00ed n\u011bmeck\u00e9 politick\u00e9 strany v zemi. A nakonec by ani nem\u011blo p\u0159ekvapit, \u017ee mezi zm\u00edn\u011bn\u00fdmi osobnostmi nejsou ani dva n\u011bmecky hovo\u0159\u00edc\u00ed morav\u0161t\u00ed rod\u00e1ci \u2013 Edmund Husserl z Prost\u011bjova a Sigmund Freud z P\u0159\u00edbora. Zd\u00e1 se, \u017ee z\u00e1kony z m\u011bsta Norimberka jsou st\u00e1le v n\u011bkter\u00fdch mysl\u00edch dostate\u010dn\u011b hluboko zako\u0159en\u011bny.<\/p>\n


\n\tVra\u0165me se k on\u011bm 180 000 padl\u00fdm. Ve srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi p\u0159ehledy jde o dosti mal\u00e9 \u010d\u00edslo, co\u017e tedy jaksi nesed\u00ed. Ale cht\u011bl bych se zeptat, jak\u00e1 \u010d\u00edsla o po\u010dtech obyvatel jsou zde v\u016fbec uv\u00e1d\u011bna?<\/p>\n


\n\tOna jim nesed\u00ed v podstat\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 \u010d\u00edsla. V jejich \u201ehistorick\u00e9m\u201c p\u0159ehledu je uvedeno, \u017ee do\u0161lo k vyhn\u00e1n\u00ed zhruba t\u0159i a p\u016fl milionu sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f. Kousek vedle je uvedeno, \u017ee za v\u00e1lky padlo asi 180 000 sudeton\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Pak tam je ale mapa, kter\u00e1 ukazuje jejich us\u00eddlen\u00ed v jednotliv\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch zem\u00edch a v dal\u0161\u00edch st\u00e1tech. Pokud zde uveden\u00e1 \u010d\u00edsla se\u010dtete, tak se nedostanete ani ke t\u0159em milion\u016fm osob. Tak\u017ee kde asi soudruzi nejen z NDR ud\u011blali chybu?<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tM\u016f\u017eeme ona \u010d\u00edsla n\u011bjak ofici\u00e1ln\u011b porovnat?<\/p>\n


\n\tM\u00e1me dv\u011b \u010deskoslovensk\u00e1 s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z let 1921 a 1930. V nich se mimo jin\u00e9 uv\u00e1d\u011bla n\u00e1rodnost (podle mate\u0159sk\u00e9ho jazyka) a konfese, oboj\u00ed je pro n\u00e1s d\u016fle\u017eit\u00e9. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu \u017eilo v roce 1921 na 2 973 000 N\u011bmc\u016f, v roce 1930 asi 3 071 000. Za dev\u011bt let se jejich po\u010det zv\u00fd\u0161il o necel\u00fdch 100 000, co\u017e tedy nen\u00ed opravdu mnoho \u2013 p\u0159\u00edr\u016fstek 3,2 %, ani ne polovina p\u0159\u00edr\u016fstku \u010cech\u016f (7,8 %) za stejnou dobu. Ov\u0161em je t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee v roce 1930 se v \u010desk\u00fdch zem\u00edch hl\u00e1silo na 37 000 osob \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, kde\u017eto podle konfese 118 000 osob izraelsk\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. P\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bt\u0161ina \u017did\u016f toti\u017e uv\u00e1d\u011bla jako mate\u0159skou \u0159e\u010d n\u011bm\u010dinu. Tak\u017ee po jejich ode\u010dten\u00ed n\u00e1m po\u010det \u201enorimbersky spr\u00e1vn\u00fdch\u201c N\u011bmc\u016f v \u010desk\u00fdch zem\u00edch klesne pod t\u0159i miliony.<\/p>\n


\n\tZa\u010d\u00edn\u00e1m rozum\u011bt va\u0161\u00ed pozn\u00e1mce o nesed\u00edc\u00edch \u010d\u00edslech. Tak\u017ee v roce 1930 \u017eilo v \u010desk\u00fdch zem\u00edch podle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i miliony N\u011bmc\u016f a jejich p\u0159irozen\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek za dvac\u00e1t\u00e9 roky \u010dinil m\u00e1lo p\u0159es t\u0159i procenta…<\/p>\n


\n\tP\u0159esn\u011b tak, toto jsou p\u0159esn\u00e1 (i kdy\u017e zaokrouhlen\u00e1) \u010d\u00edsla. V\u0161echno dal\u0161\u00ed jsou u\u017e jen nep\u0159esn\u00e9 odhady, ale z t\u0159\u00ed milion\u016f za 15 let t\u0159i a p\u016fl milionu neud\u011bl\u00e1te, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e \u0161est let z on\u011bch dev\u00edti jsou v\u00e1le\u010dn\u00e9 roky. Tady by byl kr\u00e1tk\u00fd i program Lebensborn. A nezapom\u00ednejte na on\u011bch pr\u00fd 180 000 padl\u00fdch voj\u00e1k\u016f (\u010d\u00edslo nedok\u00e1\u017eu ov\u011b\u0159it), na zem\u0159el\u00e9 n\u00e1sledkem spojeneck\u00e9ho bombardov\u00e1n\u00ed, na \u201en\u00e1zorov\u011b nespr\u00e1vn\u00e9\u201c N\u011bmce, kte\u0159\u00ed se stali ob\u011b\u0165mi re\u017eimu. P\u0159i pr\u00e1ci s t\u011bmito nep\u0159esn\u00fdmi odhady se prost\u011b ni\u010deho nedopo\u010d\u00edt\u00e1te. Prakticky v\u00e1m zde zmiz\u00ed i prostor pro ob\u011bti takzvan\u00e9ho divok\u00e9ho odsunu z l\u00e9ta 1945.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tDomn\u00edv\u00e1te se snad, \u017ee k ob\u011btem nedoch\u00e1zelo?<\/p>\n


\n\tV \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, ob\u011bti divok\u00e9ho odsunu samoz\u0159ejm\u011b byly a jejich po\u010det je rozhodn\u011b p\u011btim\u00edstn\u00e9 \u010d\u00edslo. Jen prost\u011b nesed\u00ed ona uv\u00e1d\u011bn\u00e1 \u010d\u00edsla. Pokud v roce 1930 v \u010desk\u00fdch zem\u00edch \u017eilo na t\u0159i miliony N\u011bmc\u016f, ani p\u0159i dvojn\u00e1sobn\u00e9 natalit\u011b proti dvac\u00e1t\u00fdm rok\u016fm by se jejich po\u010det do roku 1945 nemohl zv\u00fd\u0161it o tolik. P\u0159itom ztr\u00e1ty v boji jsou uv\u00e1d\u011bny na 180 000 zem\u0159el\u00fdch, v\u00e1le\u010dn\u00e9 ztr\u00e1ty civiln\u00edho obyvatelstva mohly dos\u00e1hnout dvou t\u0159etin ztr\u00e1t vojensk\u00fdch. Tak\u017ee onen n\u00e1mi odhadnut\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek zcela miz\u00ed kv\u016fli ztr\u00e1t\u00e1m na \u017eivotech v d\u016fsledku v\u00e1lky. Rozhodn\u011b tedy nemohlo b\u00fdt z \u010desk\u00fdch zem\u00ed odsunuto 3,5 milionu N\u011bmc\u016f, jak bro\u017eurka na jednom m\u00edst\u011b uv\u00e1d\u00ed. A nesed\u00ed ani p\u016fvodn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 odhady zahynul\u00fdch p\u0159i odsunu ve v\u00fd\u0161i 225 a\u017e 275 tis\u00edc osob. V t\u00e9to v\u011bci tedy ofici\u00e1ln\u00ed N\u011bmci lhali v 50. a 60. letech, v po\u010dtu 3,5 milionu vyhnan\u00fdch l\u017eou i dnes, tak\u017ee v \u010dem dal\u0161\u00edm je\u0161t\u011b l\u017eou?<\/p>\n


\n\tZ\u00e1v\u011brem tedy lze uv\u00e9st, \u017ee ona bro\u017eura je sm\u011bsic\u00ed sou\u010dasn\u00e9 propagandy a sm\u011bsic\u00ed p\u0159esn\u00fdch, nep\u0159esn\u00fdch \u010di p\u0159\u00edmo l\u017eiv\u00fdch interpretac\u00ed historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Je samoz\u0159ejm\u011b vnit\u0159n\u00ed v\u011bc\u00ed bavorsk\u00e9 vl\u00e1dy, na co vynakl\u00e1d\u00e1 pen\u00edze, ale pro\u010d to neud\u011blaj\u00ed pon\u011bkud chyt\u0159eji?<\/p>\n


\n\tZd\u00e1 se, \u017ee si jsou jisti, \u017ee jim ono ml\u017een\u00ed \u010di p\u0159\u00edmo lhan\u00ed projde. Reprezentuje je mohutn\u00e1 osoba s mo\u017en\u00e1 nadp\u0159irozen\u00fdmi schopnostmi, s vyu\u017eit\u00edm rusk\u00fdch bylin bychom mohli \u0159\u00edci \u2013 bohat\u00fdr sudetsk\u00fd, sokol\u00edk jasn\u00fd, slun\u00ed\u010dko kr\u00e1sn\u00e9.<\/p>\n


\n\t\"\"<\/p>\n


\n\tJak\u00e9 m\u00e1 Bernard Posselt, podle v\u00e1s, nadp\u0159irozen\u00e9 schopnosti?<\/p>\n


\n\tDok\u00e1zal p\u0159im\u011bt docela velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed osob z politick\u00e9 a akademick\u00e9 sf\u00e9ry, aby mu \u0161ly na ruku proti z\u00e1jm\u016fm vlastn\u00edho n\u00e1roda. Rad\u011bji to tedy budu p\u0159i\u010d\u00edtat jeho nadp\u0159irozen\u00fdm schopnostem v oblasti osobn\u00edho \u0161armu a p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed, ne\u017e abych se za\u010dal zam\u00fd\u0161let nad n\u011bjak\u00fdmi finan\u010dn\u00edmi stimuly plynouc\u00edmi na soukrom\u00e1 konta, do stranick\u00fdch sekretari\u00e1t\u016f \u010di pokladen vysok\u00fdch \u0161kol.<\/p>\n

<\/p>\n

Psali jsme:<\/p>\n


\n\t

\n\t\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" M\u00e1me p\u0159ed sebou bro\u017eurku s n\u00e1zvem \u201eMy sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci \/ Wir Sudetendeutschen\u201c, u kter\u00e9 je dosti drobn\u00fdm…\n","protected":false},"author":2,"featured_media":87944,"comment_status":"","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[43,42,41,40,9256,19179,2188,15753,6659],"class_list":{"0":"post-87943","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-cesko","8":"tag-ceska-republika","9":"tag-cesko","10":"tag-czech-republic","11":"tag-czechia","12":"tag-fidler","13":"tag-historie-bez-hysterie","14":"tag-sjezd","15":"tag-sudetaci","16":"tag-sudetsti-nemci"},"share_on_mastodon":{"url":"https:\/\/pubeurope.com\/@cz\/116585901908852561","error":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87943","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=87943"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87943\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/87944"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=87943"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=87943"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.europesays.com\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=87943"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}