Pozitivní
efekt může mít už posun začátku školy jen o několik desítek minut.
V Česku se sice o
„odloženém startu“ vedou už roky diskuse, ale v realitě často snahy
o změnu narážejí na omezení dopravy, pracovní rutiny rodičů nebo
možné komplikace s protažením výuky do odpoledních hodin. V některých
státech jako například ve Francii, Velké Británii nebo Itálii jsou však
děti jsou na pozdější začátek vyučování už zvyklé.
Během první hodiny děti nefungují na 100 %
Snahy
o posun začátku školy se opírají o celou řadu výzkumů, z nichž
vyplývá, že
děti bývají během
první hodiny nezřídka ještě ospalé a hůř udržují pozornost. Opravdový problém
však může nastávat u dospívajících. Během puberty se totiž přirozeně
mění
cirkadiální rytmus, a tak se teenagerům posouvají jejich „vnitřní biologické hodiny“, které ovlivňují spánek a
bdělost. Podle výzkumů
pak mají tendenci usínat i vstávat později než menší děti i dospělí.
Když musí už v 8 ráno sedět v lavici, jejich přirozené potřeby
se pak dostávají do konfliktu se školním rozvrhem.
Teenageři chodí později spát a ve škole od 8 ráno pak trpí.
, …
Když se
start školy posune, vede to podle studií nejčastěji k reálnému prodloužení doby
spánku. Například
článek Systematický přehled
experimentálních důkazů vydaný v srpnu 2016 v časopise Sleep
Medicine Reviews přinesl následující výsledky: Posunutí začátku školy
o 25 až 60 minut prodloužilo celkovou dobu
spánku o 25 až 77 minut. Některé studie pak zaznamenaly pokles
denní ospalosti nebo dokonce méně zaznamenaných příznaků
deprese.
Velká
meta-analýza z roku 2019, která zahrnula 28 jednotlivých studií a více
než 1,7 milionu studentů, pak zjistila podobné
výsledky. Kromě toho,
že potvrdila spojení pozdějšího startu vyučování s delším spánkem,
nižší ospalostí a méně častou negativní náladou, našla také spojení s celkově
lepšími vývojovými výsledky. Tam lze počítat například zlepšení v oblasti fyzického i duševního
zdraví, pohody nebo školního výkonu. Některé sledované benefity se
přitom nejlépe projevily, když vyučování začínalo
až mezi
8:30 až 8:59.
Nedostatek spánku může zhoršit celodenní
fungování
Podle toho,
jak
se člověk v noci vyspí, se odvíjí celý zbytek dne. Spánková
deprivace u dospívajících je spojená například s nižší pozorností,
problémy s učením, ale i se změnami nálad nebo vyšším rizikem
některých zdravotních komplikací. Patří sem i vyšší pravděpodobnost
sportovních zranění, účastí na rvačkách a šikaněnebo vzniku
nezdravého chování včetně kouření, užívání alkoholu i drog. Studie
dokonce uvádějí zvýšené riziko dopravních nehod a také
zvýšení depresivních projevů včetně sebevražedných
myšlenek.
Z výzkumů
současně vyplývá, že pokud se začátek školy posune, často dochází
k celkovému zlepšení
školní docházky, klesá počet pozdních příchodů a děti
během vyučování méně často usínají.
Proč
všechny školy nezačínají v 9:00?
Začátek
vyučování přitom mohou podle platné legislativy ovlivnit sami ředitelé
škol. Musí jen dodržet podmínku, že vyučování nesmí začít před 7:00
hodin. I když už i v Česku existují školy, které odložený start
výuky zavedly, realita pozdějšího vstávání je mnohdy stále jednodušší na papíře
než v praxi.
Tam totiž
většinou zasahuje do běžného denního řádu celé
rodiny. Rodiče totiž potřebují dopravit děti do školy tak, aby zvládli sami dojet do svého
zaměstnání, které jim
málokdy začíná po deváté. Pozdější start vyučování by pak
zároveň pravděpodobně znamenal protažení výuky do odpoledne, což může
komplikovat nejen plány škol, ale také odpolední
volnočasové aktivity
samotných žáků a studentů.
V neposlední řadě může být
problémem i doprava. Jízdní řády se zvlášť na venkově často řídí
právě časy, kdy nejčastěji začíná vyučování. Smysl by pak z tohoto hlediska dávala
pouze celorepubliková změna, které by se dopravní řády musely
přizpůsobit.
Debatu o plošném posunu školy na 9:00 otevřel
například v roce
2022 tehdejší ministr školství Vladimír Balaš. Navrhoval první hodinu úplně zrušit
a současně tak snížit celkový počet hodin. Vyučování by se tak do odpoledne
zbytečně neprodlužovalo. Žádný průlom se ale v tomto ohledu
nakonec nekonal.
Téma pozdějšího začátku vyučování
přitom nemusí zůstat jen předmětem odborných debat.
S přibývajícími poznatky o významu spánku pro zdraví a školní
výsledky dětí sílí argumenty pro to, aby školy své rozvrhy přehodnotily.
Česká legislativa navíc ředitelům umožňuje začátek vyučování do
určité míry upravit, takže případný posun nemusí nutně čekat na
plošnou změnu zákona. Někteří čeští školáci se tak mohou
s pozdějším začátkem vyučování setkat i bez celostátní
reformy, vždy však záleží na rozhodnutí konkrétní školy a
jejích možnostech.