Právě proto už není možné řešit budoucnost dopravy na východním okraji metropole pouze uvnitř hranic jednotlivých městských částí nebo obcí. Praha, Středočeský kraj a rychle rostoucí obce v jejím okolí tvoří jeden propojený celek. Pokud chceme dostat část aut ze silnic, musí vzniknout skutečně konkurenceschopná alternativa. Jedním z projektů, který v této souvislosti získává stále větší význam, je železniční zastávka Čertousy.

Proč právě Čertousy?

Horní Počernice dnes železniční spojení mají. Stávající nádraží Praha-Horní Počernice ale leží poměrně daleko od rozsáhlého území na východě městské části, které se má v budoucnu dále rozvíjet. Právě proto Územní studie Horní Počernice-východ pracuje s možností nové železniční zastávky Čertousy. Nejde přitom o okrajový nápad – studie byla v březnu 2024 schválena a zaregistrována jako podklad pro rozhodování v území.

Čísla navíc ukazují, proč má zastávka smysl. V desetiminutové docházkové vzdálenosti, tedy přibližně 800 metrů, studie předpokládá zhruba 5 400 až výhledově 7 800 uživatelů. V širším okolí by mohlo jít až o 10 tisíc lidí. To už je potenciál, který nelze přehlížet.

Význam Čertous ale nekončí u obyvatel Horních Počernic. Možná ještě důležitější je jejich poloha na samotném okraji Prahy. Pokud má nová zastávka skutečně pomoci dopravě, neměla by vzniknout pouze jako dvě nástupiště u železniční trati, ale jako skutečný přestupní bod mezi automobilovou a kolejovou dopravou.

Praha 20 proto dlouhodobě spojuje Čertousy také se záchytným parkovištěm P+R. Smyslem je nabídnout řidičům přijíždějícím ze Středočeského kraje možnost zaparkovat ještě na okraji Prahy a dál pokračovat vlakem. Pro Horní Počernice je to zásadní, protože jejich dopravní problémy nejsou tvořeny pouze místní dopravou. Významnou roli hraje také tranzit z okolních obcí. Každé auto, které zůstane na P+R před obytnou zástavbou, nemusí pokračovat přes Horní Počernice dál do města.

Dosavadní úvahy proto pracovaly i s umístěním parkovacích kapacit tak, aby byly dobře dostupné právě ze směru Středočeského kraje. Celý projekt musí být zároveň propojen s navazujícími komunikacemi, pěšími a cyklistickými trasami i další veřejnou dopravou. Samotná železniční zastávka totiž dopravu nevyřeší, dobře fungující dopravní uzel už ale může významně pomoci.

Čertousy se vracejí do hry

Železniční zastávka Čertousy zatím v nové podobě Metropolitního plánu své místo nezískala. Tím ale její příběh rozhodně nekončí. Praha 20 považuje zastávku za jeden ze strategických projektů pro budoucí rozvoj této části Horních Počernic a vedení městské části se jejího prosazení nechce vzdát.

Starosta Horních Počernic Petr Měšťan chce proto téma znovu otevřít již v září a usilovat o to, aby byla možnost budoucí železniční zastávky v Čertousích do územně plánovací dokumentace doplněna. Argumenty pro ni jsou přitom dnes možná ještě silnější než v minulosti. Nejde pouze o budoucí rozvoj Horních Počernic. Roste celý pás obcí za hranicí Prahy a společně s ním i tlak na dopravní infrastrukturu.

Nový Metropolitní plán, který Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo v květnu 2026, nastavuje základní pravidla rozvoje metropole na další desetiletí. Pro projekty, jako jsou Čertousy, je územní plánování zásadní. Velkou dopravní stavbu totiž nelze začít řešit ve chvíli, kdy už je její okolí zastavěné. Potřebné plochy a dopravní vazby je nutné chránit s velkým předstihem.

Právě proto je důležité, aby se téma Čertous nyní znovu otevřelo. Územní studie Horní Počernice-východ už s novou zastávkou pracuje jako s výhledovou možností a územní rezervou. Dalším krokem je dostat tento záměr do takové pozice, aby mohl být skutečně dál připravován. Čertousy tak nejsou uzavřenou kapitolou, ale projektem, o jehož budoucnosti se rozhoduje právě nyní.

Metro, které by nekončilo na Černém Mostě

Čertousy jsou navíc jen jedním dílem mnohem větší dopravní skládačky. V roce 2026 se Horní Počernice společně s Prahou 14 a středočeskými obcemi Šestajovice, Jirny a Nehvizdy přihlásily k další ambiciózní myšlence – prodloužení linky metra B za dnešní konečnou stanici Černý Most.
Vzniklo společné memorandum o prodloužení metra B a rozvoji kapacitního kolejového spojení v ose Černý Most – Horní Počernice – Praha-východ – Nehvizdy. Jeho význam není jen v samotné myšlence další stanice metra. Podstatné je především to, že se doprava začíná řešit bez ohledu na administrativní hranice Prahy a okolních obcí. To, co je pro Prahu okrajem města, je totiž pro desetitisíce lidí ze Středočeského kraje každodenní vstupní branou do metropole.

Cílem je odborně prověřit možnost, aby metro B v budoucnu nekončilo na Černém Mostě, ale pokračovalo minimálně do Horních Počernic, kde by mohl vzniknout významný přestupní uzel. Na něj by následně mohla navazovat další kapacitní kolejová doprava směrem do Středočeského kraje. Pro Horní Počernice by to znamenalo zásadní změnu jejich postavení v rámci dopravního systému celé metropole, přínos by však byl mnohem širší.

Praha a její okolí už dávno nefungují jako dva oddělené světy. Lidé bydlí ve Středočeském kraji a pracují v Praze, děti dojíždějí do škol, další lidé naopak cestují za prací opačným směrem. Obce jako Šestajovice, Jirny, Zeleneč nebo Nehvizdy se rozvíjejí a s novými obyvateli roste i počet každodenních cest. Silnice přitom není možné rozšiřovat donekonečna. Pokud má být dlouhodobým cílem skutečně snížit množství aut přijíždějících do Prahy, musí být kolejová doprava rychlá, kapacitní, pohodlná, a především jednoduše dostupná.

Prodloužení metra B do Horních Počernic by proto nebylo přínosem pouze pro jejich obyvatele. Mohlo by vytvořit významný přestupní bod pro podstatně širší území. O tom, že nejde jen o izolovanou představu jedné městské části, svědčí i společné jednání, které se v červnu uskutečnilo právě v Horních Počernicích. U jednoho stolu se zde sešli zástupci městských částí, okolních obcí, hlavního města Prahy, Středočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic i Technické správy komunikací. Jedním z hlavních témat byla právě budoucnost kapacitní dopravy na východ od Prahy.

Od Horních Počernic až k vysokorychlostní železnici

Celé území navíc v budoucnu výrazně ovlivní připravovaná vysokorychlostní železnice. V oblasti Nehvizd se počítá s významným terminálem vysokorychlostních tratí, což dává úvahám o prodloužení kolejové dopravy za hranice Prahy další rozměr.

Do budoucna se tak nabízí možnost vytvořit souvislou dopravní osu vedoucí z centra Prahy přes metro B, Černý Most a Horní Počernice dál směrem k Nehvizdům a budoucí vysokorychlostní železnici. Vedle ní by mohla fungovat železniční zastávka Čertousy s P+R, která by zachytila další část cestujících ještě předtím, než jejich auta vjedou hlouběji do Prahy. Nejde přitom o soutěž mezi vlakem a metrem ani o hledání jednoho projektu, který vyřeší všechny problémy. Naopak. Metro, příměstská železnice, P+R, návazná veřejná doprava a v budoucnu také vysokorychlostní tratě musí být vnímány jako jeden navazující systém. Právě v tom spočívá největší potenciál celé myšlenky.

Dopravní problémy východního okraje Prahy totiž nevyřeší jedna nová silnice, jeden podjezd, jedna železniční zastávka ani jedna nová stanice metra. Potřebujeme kombinaci opatření, která na sebe budou navazovat. Součástí musí být silniční projekty odvádějící tranzit mimo obytné části, ale stejně důležitá je kolejová doprava nabízející skutečnou alternativu lidem, kteří dnes často nemají jinou praktickou možnost než sednout do auta.

Železniční zastávka Čertousy může být jednou z důležitých součástí tohoto systému, prodloužení metra B další a napojení na rozvíjející se Středočeský kraj a budoucí vysokorychlostní železnici může jejich význam ještě znásobit.

Velké dopravní projekty samozřejmě nevznikají ze dne na den. Právě u nich ale platí, že pokud je nezačneme připravovat s dostatečným předstihem, za deset nebo dvacet let už nemusí být kudy je vést. Proto je důležité, že se dnes o Čertousech znovu jedná, že vzniklo memorandum o prodloužení metra a že spolu začínají mluvit městské části, středočeské obce, Praha, kraj i státní organizace.

Východní okraj Prahy se bude dál rozvíjet bez ohledu na administrativní hranice. Stejně tak proto musíme přemýšlet o jeho dopravě. Praha totiž na hranici Horních Počernic končí, doprava ne.

Pokud dokážeme železnici, metro, P+R a další dopravní projekty připravovat jako jeden celek, mohou se Horní Počernice z místa, přes které dnes doprava do Prahy především proudí, postupně stát místem, kde významná část této dopravy přesedne z aut na koleje. A to by nebyla změna jen pro Horní Počernice, ale pro celý východní okraj metropole a přilehlou část Středočeského kraje.