Konflikt na Blízkém východě opět rozproudil debatu o budoucnosti evropské energetiky. Velká pozornost směřuje i k malým modulárním reaktorům (SMR). Jejich zastánci v nich vidí ideální řešení například pro datová centra, jejichž požadavky na elektřinu rychle rostou. Skeptici ale tvrdí, že dokud nebudou první projekty skutečně funkční, je třeba držet se s plány na využití malých bloků při zemi.
Technologii SMR je silně nakloněna například britská vláda, která má zkušenosti se zdlouhavou výstavbou velkých reaktorů. Zároveň je přesvědčena, že válka v Íránu je další připomínkou nutnosti urychlit přechod země od fosilních paliv k čistým domácím zdrojům. Tento týden vládní organizace Great British Energy – Nuclear podepsala dohodu se společností Rolls-Royce SMR, spoluvlastněnou českou energetickou firmou ČEZ, která umožňuje okamžité zahájení prací na dodávce tří malých modulárních reaktorů.
Stát budou v lokalitě Wylfa na ostrově Anglesey v severním Walesu a měly by dodat dostatek energie pro napájení tří milionů domácností po šest dekád. „V době globální nestability je to důležitý milník pro energetickou bezpečnost Británie,“ konstatoval ministr energetiky Ed Miliband. „V kontextu, v jakém se dnes nacházíme, to ukazuje, jak důležitá je taková smlouva a taková technologie,“ komentovala krok i ministryně financí Rachel Reevesová.
Polsko chce malé reaktory na několika místech
Firma přitom zdůraznila i své české ambice. „S plány na až šest dalších bloků v Česku toto oznámení činí z Rolls-Royce SMR jedinou společnost s vícenásobnými závazky v Evropě,“ podotkl její šéf Chris Cholerton. První z nich by měl vzniknout vedle Jaderné elektrárny Temelín přibližně v polovině třicátých let.
Nejde přitom o jediný evropský pokrok v oblasti malých reaktorů během současného konfliktu, který omezil dostupnost části fosilních paliv v Perském zálivu. V Polsku na začátku dubna společnost SGE dojednala s firmami Polimex Mostostal a ATEC Group memorandum o spolupráci ve vývoji a nasazení malých modulárních reaktorů ve střední a východní Evropě. Týká se designu BWRX-300, vyvinutého společností GE Vernova Hitachi Nuclear Energy.
Vlajkový projekt bude v Polsku, kde SGE společně s energetickým gigantem Orlen připravuje tři samostatné lokality: Włocławek ve středním Polsku, Ostrołęka na severovýchodě a Stawy Monowskie na jihu země. Očekává se, že první blok bude dokončen do roku 2032. Polský ekonomický institut (PIE) aktuálně vyzval k vytvoření jasného a stabilního rámce pro veřejnou podporu investic do výstavby menších bloků. Tvrdí, že by měly být považovány za strategickou možnost, nikoli za krátkodobé řešení problému nedostatku kapacity.
Evropská SMR Valleys s daňovými pobídkami
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v březnu připustila, že ústup od jádra na kontinentu byl chybným krokem. Brusel představil strategii k urychlení vývoje a zavádění menších reaktorů. „Logika je velmi jasná. Jakmile bude bezpečné je nasadit, musí být snadné je nasadit v celé Evropě,“ uvedla von der Leyenová.
Brusel malé reaktory vnímá jako vhodnou technologii ke kombinaci s obnovitelnými zdroji na cestě k dekarbonizaci sedmadvacítky. Podotýká, že oproti velkým blokům mají výhodu v možnosti tovární výroby a dovozu takřka hotových produktů nebo jejich komponentů přímo na místo k finální montáži.
„S dobrou koordinací by mohly mobilizovat celé hodnotové řetězce napříč několika zeměmi EU a různými odvětvími a stát se jedním z dalších velkých projektů průmyslového rozvoje v Evropě,“ je přesvědčena Evropská komise. Její projekce počítají s tím, že celková kapacita SMR v EU by mohla do roku 2050 dosáhnout 17 až 53 gigawattů. Komise vybízí země ke spolupráci, koordinaci politik, zjednodušení byrokracie a ochraně evropského duševního vlastnictví.
Chce vytvořit podmínky k flotilové výstavbě, která by umožnila sériovou výrobu. Hovoří také o možném vzniku geografických oblastí, takzvaných SMR Valleys, kde by fungovaly podpůrné podmínky pro výrobu nebo montáž malých reaktorů včetně daňových pobídek.
Bavorská laboratoř jaderných technologií
Francie, důležitý propagátor velkých i malých reaktorů na kontinentu, v březnu oznámila vytvoření poradního sboru FINABe, který má pomoci s financováním jádra ve všech podobách. „Pro mnoho zemí, které zvažují nové jaderné programy, je nyní zajištění důvěryhodných finančních řešení stejně důležité jako výběr správné technologie,“ podotkl u této příležitosti Claude Laruelle z energetického gigantu EDF.
Samotná francouzská společnost plánuje mít v provozu alespoň třicítku SMR do poloviny století. První prototyp by měl být hotový v roce 2035. Cesta k němu ale není jednoduchá. EDF před časem uvedla, že v reakci na požadavky zákazníků upouští od svých původních inovativních záměrů a bude se soustředit na existující prověřené technologie.
Velká debata o jádru se v současnosti vede i v Německu. Kancléř Friedrich Merz (CDU) dlouhodobě považuje odstavení reaktorů v zemi za pochybení, je však skeptický ke zvratu. Bavorský premiér z CSU Markus Söder však hovoří o tom, že by se bohatá spolková země mohla stát jadernou laboratoří. „Je čas na novou éru jaderné energie. Jaderná energie 2.0 neznamená návrat ke staré technologii, ale novou kapitolu bez dřívějších nebezpečí. Patří mezi ně nové malé modulární reaktory a jaderná fúze,“ citoval ho minulý měsíc Bild. Dodal, že Bavorsko je připraveno na pilotní projekt.
Jsou věčně ve vývoji, argumentují odpůrci
Naproti tomu sociální demokracie, koaliční partner CDU/CSU, nechce nic slyšet ani o reaktorech v miniverzi. „Tyto malé jaderné elektrárny se vyvíjejí již desítky let, ale stále nedošlo k průlomu a stále se potýkají se zajištěním dotací,“ řekl podle Deutsche Welle (DW) ministr životního prostředí Carsten Schneider.
Zestátnění ČEZ startuje už v červnu. Jak může vypadat a kolik dostanou menšinoví akcionáři?
Před přílišným optimismem ohledně brzkého rozjezdu malých reaktorů přitom varují i odborníci. „Projekty SMR v této fázi zůstávají řešením s velmi omezenou dostupností, v praxi jsou stále hlavně v pilotních a demonstračních fázích,“ uvedl ve své analýze i zmíněný Polský ekonomický institut.
Propagátoři obnovitelných zdrojů jsou vůči těmto technologiím mnohdy vyloženě nepřátelští. Tvrdí, že investice do nich jsou akorát plýtváním prostředků, které by mohly být využity na slibnější řešení.
„Jaderná energie není přirozeným partnerem pro systém založený na obnovitelných zdrojích,“ řekl DW Luke Haywood ze sítě ekologických organizací European Environmental Bureau. Takový systém podle něj potřebuje flexibilitu, tedy elektrárny, které je možné rychle regulovat, a ne reaktory, které musí běžet neustále, aby byly ekonomické. „Výstavba jádra je příliš pomalá, příliš drahá a příliš riskantní. Malé modulární reaktory jsou ještě více pozadu: od nasazení ve velkém měřítku jsou vzdáleny roky, ne-li desetiletí,“ dodal.