Česko si připisuje malé bolestné za letošní geopolitickou bouři. I díky ní totiž masivně vzrostla hodnota zásob lithia, které zatím leží ladem pod krušnohorským Cínovcem. Zatímco ještě před rokem se ceny strategické ingredience elektromobility potácely kolem několikaletých minim, aktuální ceny jsou takřka dva a půlkrát vyšší a šplhají ke tříletému maximu. Češi tak momentálně sedí na lithiovém pokladu v aktuální hodnotě blížící se čtyřem bilionům korun. Ekonomická smysluplnost těžby tak za poslední rok podstatně vzrostla a s ní i jediná přímá investiční sázka, která je s projektem spojena.
„V posledních měsících si projekt připsal několik úspěchů,“ uvádí mluvčí ČEZ Roman Gazdík. ČEZ je skrze společnost Severočeská uhelná ve firmě Geomet, zastřešující těžbu, a tím i v celém projektu dominantním akcionářem. „Na konci roku 2025 byla dokončena finální studie proveditelnosti. Ta potvrdila, že důl na Cínovci a zpracovatelský závod v Prunéřově jsou realizovatelné a neidentifikovala technologické překážky pro jejich výstavbu a provoz,“ dodává Gazdík s tím, že projekt má ale stále před sebou důkladný povolovací proces, kterým musí projít. Impulsem pro start těžby je právě cenový vývoj na burze.
„Ceny lithia na globálním trhu se po předchozím výrazném poklesu v loňském roce vrátily do růstové fáze, což je hlavní faktor, který dnes ovlivňuje úvahy o nových projektech,“ uvádí portfolio manažer J&T Investiční společnosti Marek Janečka. Jen od počátku letošního roku vzrostla cena lithia o čtyřicet procent, za poslední rok pak o 132 procent. To znamenalo po stříbru druhý největší cenový skok napříč kovy a jeden z největších cenových šoků napříč komoditami vůbec. Pro srovnání: cena ropy Brent za uplynulých dvanáct měsíců vzrostla „jen“ o necelou polovinu.