Němečtí poslanci ve čtvrtek jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
Výstavba by měla začít v roce 2032, s dokončením se počítá v roce 2044. Po zprovoznění spojení by měla cesta mezi Prahou a Drážďany trvat místo současných dvou a půl hodiny jen hodinu, cesta mezi Prahou a Berlínem dvě a půl hodiny místo čtyř.
Německý kancléř Friedrich Merz v minulosti několikrát uvedl, že Německo má strategický zájem na rozvoji dopravního spojení s Českem. Za projekt vysokorychlostní železnice mezi Drážďany a Prahou na německé straně dlouhodobě bojuje především spolková země Sasko.
Z Prahy do Drážďan za hodinu, z Přerova do Ostravy za 15 minut. Jak poroste rychloželeznice?
Další společný postup minulý týden v Drážďanech koordinovali český ministr dopravy Ivan Bednárik a saská ministryně pro infrastrukturu a rozvoj venkova Regina Kraushaarová. Po jednání Bednárik označil projekt vysokorychlostní tratě za jeden z nejvýznamnějších ve střední Evropě.
Kraushaarová ve čtvrtek jako host promluvila i k poslancům Spolkového sněmu. Vyzvala je, aby projekt vysokorychlostní železnice do Prahy podpořili. Upozornila, že to očekávají i čeští partneři. „Evropská podpora je ještě na dosah,“ uvedla s odkazem na plánované financování trati z prostředků Evropské unie.
Třicetikilometrový tunel
Vysokorychlostní železnice mezi saskou a českou metropolí má být součástí plánovaného mezinárodního koridoru z Berlína přes Prahu do Vídně. Jeho klíčovou součásti bude Krušnohorský tunel, který bude s délkou kolem 30 kilometrů nejdelší podobnou stavbou ve střední Evropě.
Vedle osobních vlaků bude sloužit také nákladní dopravě, čímž vznikne nové kapacitní spojení Česka s Německem a západní Evropou. Tunel bude mít dva tubusy. Výjezdy budou u saského Heidenau a severočeských Chabařovic. Dvanáct kilometrů tunelu by mělo být na českém území, 18 kilometrů na německém. Cílem projektu je mimo jiné vyhnout se úzkému labskému údolí, které už kapacitně nestačí.
Česká vláda schválila návrh smlouvy mezi Českem a Německem o výstavbě Krušnohorského tunelu už loni v červenci. Německé ministerstvo dopravy letos v únoru uvedlo, že po schválení ve Spolkovém sněmu a „po vyjasnění rozpočtových předpokladů“ bude možné podepsat mezistátní smlouvu s Českem.
Podle odhadu obsaženého ve schválené zprávě by měl projekt vyjít na nejméně 5,6 miliardy eur (136 miliard Kč). V nejhorším případě by se náklady mohly vyšplhat až na osm miliard eur (194 miliard Kč).
Ministr dopravy Bednárik v březnu v Berlíně po jednání s rezortním kolegou Patrickem Schniederem řekl, že pokrok v plánech na vybudování Krušnohorského tunelu závisí i na tom, jaké budou možnosti financování z Evropské unie. Příslušný program by podle něj Evropská komise mohla vypsat v létě.
Bednárik přitom v rozhovoru s novináři zdůraznil, že stavba Krušnohorského tunelu a vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan se vzájemně nepodmiňují. I samotný tunel by měl podle něj význam pro zlepšení nákladní a osobní železniční dopravy.